jasnenka komentáře u knih

To byla smršť!!! :-) Další naprosto skvělá knížka této autorky! Toto bych chtěla číst donekonečna ....Autorce moc děkuji za nepopsatelný zážitek, který se mi ještě točí v hlavě, super!

15 28.01.2020

Neskutečně krásná, dokonalá knížka, perla mezi knihami. Rozhodně přečtu ještě několikrát. Dostala mě!

9 26.11.2014

Naprosto úžasná! Nemohla jsem se od ní odtrhnout a nemůžu přestat myslet na Stellu a Dana... nádhera!!!!!.... co mi vadilo byla ta nová doba s Jess - to mě docela nudilo. Škoda...

8 06.07.2018

Nezapomenutelná kniha!
Dějová linka Clary byla dokonalá, příběh Izzy byl sice trochu překombinovaný, ale ve výsledku mi to dojem z knihy nezkazilo.
Opravdu překrásná knížka s mrazivým příběhem ( toto opravdu zažít nechcete) a šťastným koncem.

7 17.04.2020

Docela krátká knížka, kterou jsem přečetla na jedno otevření.... a příběh mi zůstal v hlavě a pomalu doznívá...
Byla smutná, líbila se mi moc.... Tady se s Barunkou jednalo jako s kusem hadru... Očividně matka měla komplexy a vybíjela si je na nevinné bytůstce .... Kdyby matka fungovala tak, jak má - bylo by to jiné...
Smutné.... ale ponaučení, že dítě potřebuje i svůj prostor a právo na svůj názor - rodič nemá být jen autorita, ale rovnocenný partner - což se bohužel moc často nevidí :-(

7 24.03.2020

Na jeden nádech a ještě nemůžu vydechnout.... úžasné a dokonalé, další slova jsou zbytečná ...

7 24.08.2018

Krásná kniha svým názvem, obálkou a sympatickým rozsahem 500 stran :-)
Moc hezky se četla, donutila mě zamyslet se, DÍKY!
Naši nejbližší nás na naší cestě životem doprovázejí, ale ve výsledku stejně žít a umírat musíme sami. A umírat při vědomí, že někomu něco dlužíme- ať už je to omluva, slova, objetí,...,je hodně těžké, v té chvíli nesnesitelně těžké...
"To, že zemře hvězda, neznamená, že přestala existovat - namísto toho se všechno, z čeho byla stvořená , stalo znovu součástí vesmíru. A všechno, co je součástí vesmíru, se stává i naší součástí."

7 26.04.2017

Úžasná! Tolik krásy, něhy, ... prostě dokonalé pohlazení :-) A ty nádherné ilustrace k tomu - takových knih moc není. Budu se k ní ráda vracet.

6 08.12.2016

Tento styl můžu :-) Přečetla jsem jedním dechem během odpoledne, abych se konečně dozvěděla, jak to vše bylo.... a čekal mě typický autorčin konec .... "dávám vám prostor k přemýšlení".... prostě tou knížkou jsem prosvištěla, abych na konci narazila do zdi :-) Ale proč ne, má to svoje kouzlo :-))))

5 07.07.2019

Jako pozdrav z nebe :-) Nádhera! Začátkem jsem se sice těžko prokousávala, ale pak mě to chytlo a super! Místy vtipná, kousek smutná a k tomu ta nepostradatelná naděje. Tleskám a těším se na další kousek od této autorky!!!

5 03.07.2018

Přenádherná kniha , má VIP lóži v mé knihovně! Četla jsem ji jedním dechem, vypravěčka Smrt je opravdu dokonalý nápad. Po dočtení mám knihu samou záložku - budu v ní listovat ještě dlouho, opět a zase...

"Nebylo poslední sbohem.
Nebyl poslední stisk pohledů.
Nic než zmizení."

"Tak jako tolikrát, když došlo na lidi, jsem je litovala, když jsem o nich četla ve slovech zlodějky knih, ale ne tolik, jak jsem soucítila s těmi, které jsem v té době sbírala v táborech. Ti Němci ve sklepě byli politováníhodní, to jistě, ale měli alespoň naději. Byl to sklep, ne koupelna. Neposlali je tam vysprchovat. Pro tyhle lidi byl život pořád dosažitelný."

5 18.09.2014

Nádherná kniha mě oslovila na první pohled i dotek :-) Kdybych mohla, přečtu ji jedním dechem, opravdu, každá další stránka mě lákala vstoupit dál. Kouzelný příběh o tom, že každý z nás si může splnit svůj sen, jakkoliv. Slovo NEJDE neexistuje.
"A když nás zavřeli do klece, jak říkáš, vzpomněla jsem si, že můžu dotýkat nebe, toulat se po hvězdách a vzdálit se odsud, kdykoliv se mi zlíbí, a nikdo mi v tom nemůže bránit"

4 25.01.2015

Z knihy na mě dýchlo Japonsko, nádherná, něžná knížka. Krásně vystihuje zemi plnou protikladů. Moc hezky se četla, je to taková odpočinková četba. Navíc se dozvíte nějaké ty tradice z Japonska. Závěr mi sice připadal již hodně strmý, přesto knihu hodnotím jako vynikající zážitek a ráda se znovu zaposlouchám do padajícího javorového listí.

4 11.01.2015

Skvostná knížka, krásné ilustrace. Utvrzuje v tom, že krásu není nutno hledat někde daleko za hranicemi, zapomínáme, že i doma je toho hodně, co nás může učarovat. Doporučuji, je to čtivo pro velké malé :-)

4 13.03.2013

Tato knížka mě zaujala hned na první pohled, je velmi čtivá. Hlavním tématem je problém bezdětnosti dvou manželů, před kterým se snažili uprchnout na Aljašku s tím, že začnou nový život. Autorka bravurně popisuje tamní krajinu a celkově život v tak opuštěném světě. Jejich "dcera sněhu", která se jim najednou začne objevovat je tajuplná bytost. Pomalu začnou rozmotávat celou záhadu kdo to vlastně je. Závěr knihy je otevřený, každý si může domyslet jak to nakonec všechno bylo. Knihu doporučuji! Je to autorčina prvotina,ale chytne vás za srdce svým poutavým příběhem, skoro pohádkou.

4 23.01.2013

Překrásná kniha, miluju Bohuslava Reynka a jeho tvorbu. Na mě působí jako dokonale čistá duše, která tu setrvává navěky... jednou se do Petrkova podívám...

3 16.04.2020

Miluju stromy a toto byla jízda ... překrásná kniha o všem, co nás přesahuje. Kdo z nás ví, jak to vlastně doopravdy je... "Věci se nemění pro nic za nic"
"Každý mozek ma svoje tajemství. To moje je postel. A tvoje talíř. Než začneš myslet, najez se, jinak tvé přemýšlení nebude stát za nic"
"Že nejkrásnější objev, jaký jsem kdy udělal ve svém životě, byl ten, ze suché listy nepadaji samy od sebe. Padají, protože je tlačí pupen příštího listu. Život!"

3 04.05.2017

Toto byla moje první kniha od této autorky....a už žádnou další.... Dočetla jsem ji z donucení, že přece musím zjistit na co ta Alice zapomněla. Moc překombinované a tak nějak kniha o ničem. Bohužel jsem očekávala víc.

3 10.11.2016

Jednoduchá kniha s hlubokým příběhem. Nádherná :-)

3 17.08.2016

Děkuji autorce za seznámení s úchvatnou, jedinečnou, velmi vzdělanou ženou, která zde není popisována pouze jako přívěšek známých mužů, nýbrž jako výjimečná osobnost. Je spojována se zámkem ve Vrchotových Janovicích a přilehlým parkem, jejím domovem, její poslední láskou, která ji držela nad vodou. Bohužel i o ni přišla ....a to ji srazilo na kolena a naplnilo smutkem...
Těší mě, že je jí dopřán věčný klid ve svém milovaném parku....nechť azalky v parku na její počest nezlomně rozvíjejí svou barevnou krásu
"Podívala jsem se z okna a spatřila jak právě jdou ze zámku přes most, jeden nesl přes rameno zvonky z kaple a za ním šel muž s provazem a kněz a já jsem měla pocit, že vidím zblízka katy. Vzali i zvony z kostela, kdo bude nyní svolávat zbožné lidi ke mši, když se ze zvonů staly vražedné nástroje? Zvuk z téhož materiálu, který jinak léčil duše , má nyní trhat srdce?
A Bůh přihlíží a mlčí.A nikdo na celé zemi není s to udělat tomu konec. "

3 03.02.2015