Všichni jsme utkáni z hvězd

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Odejít z tohoto světa je snazší, když vás netrápí nedokonané a nevyřčené... Stella Careyová je provdaná za válečného veterána Vincenta, který po návratu z bojů tráví večery ve společnosti traumatických vzpomínek, úplně uzamčen před vnějším světem. Aby unikla před neútěšnou realitou domova, bere si Stella stále více nočních směn v hospicu. Rozmluvy s pacienty jí přinášejí zvláštní klid. Seznamuje se s jejich osudy; vnímá, jak odlišně lidé přijímají blízkost smrti. A především stále silněji chápe, jak je pro umírajícího člověka důležité urovnat a uzavřít vztahy s blízkými. A právě tehdy začne Stella psát dopisy, jejichž prostřednictvím se její pacienti loučí se svými milovanými. Některé jsou plné humoru či lásky, jiné obsahují souhrn praktických rad, z dalších čiší litost ... Všechny dopisy Stella odešle, až jejich faktický pisatel zemře. Tento slib dodržuje až do jedné noci; tehdy sepíše dopis, který je pro pacienta poslední šancí na odčinění dávné viny - pokud ovšem bude doručen včas......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/325279/big_vsichni-jsme-utkani-z-hvezd-at4-325279.jpg 4.3170
Žánr:
Literatura světová, Romány, Příběhy

Vydáno: , Domino
Originální název:

We are All Made of Stars, 2016


více info...
Nahrávám...

Komentáře (58)

Kniha Všichni jsme utkáni z hvězd

Jirinamac
10. září

Krásná a hodně citová knížka. Až mně bylo líto, že už mám dočteno,ale po dočtení jsem se musela znovu vrátit na začátek knížky, který jsem nejdříve trošku nechápala. Od autorky je to má 5. knížka a všechny její knížky můžu doporučit. Čtenářskou výzvu splňuje mnohokrát, těch dopisů je tam hodně a nutí k přemýšlení, jestli by před smrtí neměl takový dopis napsat každý člověk.

Gweny
14. července

"Laskavost změní všechno", řekla Grace. "Nemůžeme si dělat starosti s celým zbytkem světa, a už vůbec ne se zbytkem vesmíru. Jediné, co můžeme udělat, je podívat se doleva, potom doprava, a být laskavá ke komukoliv, koho tam uvidíte. Když jsem konečně přestala myslet sama na sebe a začala si všímat lidí okolo, kteří neměli nikoho, kdo by je ujistil, že mu na nich záleží, teprve tehdy začal můj život skutečně něco znamenat." (s. 216)

Překrásně napsaná knížka, která když Vás jednou uchvátí, už se od ní nedokážete odtrhnout. Několik příběhů se nám tu lineárně rozvíjí jen proto, aby se časem spojily a pak zase rozešly. Ty ostatní jsou sice krátké, ale o to emotivnější.
Ze začátku jsem měla trošku problém se zorientovat v ději, ale netrvalo mi to dlouho.
Všechny příběhy, i když jsou srdcervoucí, jsou vyprávěny něžně a tak nějak lehce a když najednou člověku tečou slzy z očí, ani se jim nediví, protože je to tak nějak ta nejpřirozenější reakce, co se mohla stát.
Ale pláč není jediná emoce, se kterou jsem se během čtení potýkala... byl to vztek, lítost a hlavně soucit ale zároveň údiv a radost. Druhou polovinu jsem zvládla na jeden zátah během čekání ve frontě u lékaře. Ve chvíli, kdy jsem knihu zavřela, se otevřely dveře a zaznělo mé jméno. Vesmír mi to zase krásně načasoval. Jen už teda nevím, kdy naposledy jsem měla v očích slzy u lékaře... :-)


amaenium
12. června

Když se ke mě kniha dostala, věděla jsem o ní, že je o smrti a o dopisech, které kvůli ní vznikly.
Čekala jsem, že kniha bude postavená jen na dopisech s tím, že se jemně dozvíme i něco ze životního příběhu zdravotní sestry, jež je píše.
Místo toho však čtenář dostane komplexní příběh tří hlavních postav, mezi nimiž je i již zmíněná sestra, které jsou povedeně vystavěné a zaujmou svými charaktery. Nejvíce se mi líbilo vyprávění Stelly, přišlo mi, že se jedná o vyprávění o čisté lásce, která sice projde proměnou, ale stane se ještě silnější.
Jakmile si člověk zvykne na plynulé vyprávění, dopisy slouží jako taková brzda, v pozitivním smyslu - myslím, že díky tomu jsem si víc čtení i užila. Některé dopisy byly úsměvné a dojemné (když ve svém posledním dopise vysvětluje fungování pračky) a jiné mě dojali až k slzám.
I přes těžké téma smrti jsem si knihu užila a přišla mi spíš taková oddechová.

Prateri
16. března

Kniha plná citu, lásky, bolesti, usmíření, odpuštění. Kniha o konci, ale u někoho i o novém začátku.

sikope
27. února

To první co mne napadlo po dočtení knihy bylo - ještě že jsem si ji koupila a nemusím ji vracet do knihovny. Neuvěřitelná kniha, ke které se určitě budu vracet.

Maanna
08. ledna

Autorka má ve zvyku vybírat si obtížná témata a tak trochu barvotiskové je dotáhnout do happy endu, nicméně tady (možná pod vlivem doznívající sváteční nostalgie) jsem jí to odpustila, i proto, že ty happy endy nejsou tak křečovité jako třeba v Knize vzpomínek. Za určitých okolností by se to tak mohlo stát, i když asi ne v tak vysoké koncentraci... Co ale odpustit nemohu, jsou velmi špatné dialogy, jak mimo jiné už uvedla Anna 13: všechny postavy mluví stejně, promluvy jsou příliš dlouhé a vysvětlující. Nejspíš je měly oživit vulgarismy, ale v těch vznosných spisovných filozofujících promluvách působí jako pěst na oko, vůbec se tam nehodí (možná k tomu přispěl i překlad, ale myslím, že problém je již u originálu, i když překlad mohl kontrast trochu otupit). Naopak se autorce povedly fiktivní dopisy umírajících - v těch se jí paradoxně povedlo lidi odlišit víc než odlišuje v promluvách své hrdiny.... V polovině jsem se trochu obávala, aby to nesklouzlo do nevkusného kýče, ale nakonec to je kýč poměrně vkusný, který se mi docela líbil.

petra3597
29.12.2020

Proč by měly téct slzy u knihy, u ktere se to očekává díky jejímu námětu? A pokud netečou potoky slz, vypovídá to snad o špatně odvedenem díle?
Za sebe hodnotím tento knižní počin plným počtem hvězdiček ( hvězd ), ikdyz jich třeba není tolik, aby mohli ztvárnit medvěda na kolečkových bruslích...
Najdete zde trochu romantiky, lásky, smrti, bolesti, ale také svítání a očekávání lepších zítřků, nových začátků... A kocoura jako bonus ❤️
Přestože ne všechny příběhy mohou být skutečne, neznamená to, že se při jejich čtení nemůžeme na chvíli ztratit a treba i malý okamžik věřit v jejich "skutečnost".

Nikky000
09.10.2020

Nevím čím to,ale nejsem z příběhu nějak nadšená.Nejspíš jsem měla uronit pár slz, mít soucit s postavami a jejich životy, vcítit se do děje,a být plná emocí po dočtení knihy.... ale nic z toho se nestalo. Zkrátka nenadchne ani neurazí.

1

Doporučujeme

Alchymista
Alchymista