itsnotgab
komentáře u knih

Se Dnem trifidů jsem se poprvé setkala u maturitní četby a ani trochu nelituji jejího výběru. Jenže tento skvost nabírá úplně jinou atmosféru, pokud v reálném světě zrovna vypukla celosvětová pandemie!


O Vránách bych měla tolik, co říct, ale v tu samou chvíli nemám slov. Třesu se ještě půl hodiny po dočtení a vrací se mi myšlenky na pocity beznaděje z mládí. Taková síla a tolik emocí v tak krátké knížce, velký respekt autorce.


V případě Hany se zřejmě nedopustím žádného originálního komentáře, jelikož vše bylo řečeno. Úžasný, silný příběh, u kterého každému slza ukápne.


Neexistuje knížka, která by mě svou atmosférou a příběhem natolik vtáhla do děje, jako právě Na cestě. Veškerá díla, napsána představiteli Beat generation jsou působivé unikáty, ale Kerouac dal své práci úplně jiný rozměr.


Po dlouhé době jsem narazila na úžasnou českou knížku! Čitelná, nostalgická, částmi pobaví a především odkrývá krutou realitu všedních dní každého z nás.


Jakožto pro člověka, který neměl tu "čest" zažít období totality, bylo čtení Občanského průkazu naprostým skvostem. Pan Šabach dokázal své zážitky popsat takovým způsobem, že pro čtenáře není možné se od příběhu odtrhnout do posledního slova!


Ačkoliv knih s drogovou tématikou existuje nespočet, jen málo z nich se kvalitou přibližuje Mementu. Michal, který nás provází svým životem a snaží se nám přiblížit mysl feťáka, je postava, která vám dozajista přiroste k srdci.

Velmi silný příběh, občas mi ztuhla krev v žilách. Deníkové zápisky a styl vyjadřování mi ovšem nebyly příliš sympatické.


Perfektní spojení poutavého příběhu s hlubokou myšlenkou feminismu, po dočtení jsem naprosto speechless! Byla to od začátku pecka, a to nejen čtivostí a aktuálností tématu, ale i sympatiemi hlavních i vedlejších postav, s čímž mám obvykle poměrně problém. Pokud někdo s přečtením váháte, rozhodně dejte Ranařkám šanci!:)


Naprostá pecka! Pro milovníky creepypast tou správnou volbou:)

Jedna z nejlepších knížek od paní Wilsonové. Musím přiznat, že ani po téměř deseti letech, kdy se k této knížce pravidelně vracím, nedokážu na konci nebrečet.


Anděl je má prvotina od Topola a zřejmě nebude poslední. Ačkoliv styl, kterým je autor jedinečný, zřejmě nebude šálkem čaje pro každého, určitě stojí za přečtení!


Pro mě byla kniha po zhlédnutí původního filmu velkým zklamáním. Čtenář se prakticky nedozví nic, co ve filmu nezaznělo. Největší úlet byla ovšem reklama na Moniku L., které je věnována celá kapitola, zřejmě ze soucitu. Jedním slovem - bída


Knížku jsem přečetla docela svižným tempem, autorčin styl mi vyhovoval, nicméně příběh se mi zdál dost plytký, občas se táhl a nevyvolal ve mně patřičné pocity šoku, které nejspíš vyvolat měl. Neurazí ani nepřekvapí, jde spíše o víkendovou oddechovku.


Dvacet minut od přečtení a stále jsem naprosto speechless. Po prvních dvaceti stránkách lehkého zmatení se mi Meta naprosto zaryla pod kůži, přečetla jsem ji na jeden zátah a doteď nejsem schopna pochopit, že takový literární skvost vznikl v naší malebné zemičce :D poutavý příběh, prvky sci-fi a dystopické společnosti, jež sužují velmi nepříjemné společenské problémy, vesměs sympatické postavy, jeden mindfu*k za druhým a permanentní husí kůže, zkrátka solidní jízda od začátku do konce! Všem kdo váhají s přečtením, neotálejte ani na vteřinu, Meta za to rozhodně stojí :)


Roadtripové příběhy jsou svou autentičností, ve většině případech, naprosto unikátní a ani tento nebyl výjimkou. Poutavý, poučný a místy vtipný děj, při kterém nejedna slza ukápla se dozajista stal jedním z mých nejoblíbenějších:)


Ani ve snu by mě nenapadlo, že knížka z knihobudky mi natolik přiroste k srdci:) Ačkoliv se děj zpočátku poněkud táhne, netrvá dlouho, než vás zcela pohltí a donutí si dvě hlavní postavy naprosto zamilovat. Autorka, možná až s děsivou přesností, vystihla temnou tvář života mé generace, který silně kontrastuje s prostředím školy a dává tak příběhu svou zvláštní, avšak zajímavou atmosféru. Rozhodně stojí za přečtení!


S těžkým srdcem musím, jako pražský student, potvrdit, že podobná prokrastinační kalamita, je na denním pořádku. Většina z nás se při čtení určitě pozná :)

Jak bylo již nespočetněkrát zmíněno, Toxický squat nelze ani zdaleka přirovnat k literárním skvostům drogové tématiky. O žádný, dechberoucí, příběh v tomto případě nejde, postavy jsou nesympatické a ke konci jste zmatenější, než když jste začali.


Ačkoliv jsem neměla tu čest, trávit své studijní dny na intru, během čtení se mi vracely nostalgické vzpomínky na střední školu a zážitky s ní spojené. Velice povedená a vtipná knížka!
