icewind
komentáře u knih
První láska, poslední pomazání
Ian McEwan
To s čím se v povídkách čtenář setká se klidně mohlo přihodit jak v r. 1975 tak v r. 2021....to je možná to co by mělo vyvolat něco jako znepokojení. Najdeme i zárodek pozdější Betonové zahrady.....Zaujala mě věta v doslovu vydání z r. 2017 "Dětství je v našem bezpečném světě také pro leckoho jediným obdobím života, kdy zakusí skutečný živočišný strach", jestli to je i částečně klíč k tomu lépe pochopit postavy a okolnosti jednotlivých povídek...tak či onak, řekl bych, že tohle je kniha, na kterou rozhodně nezapomenete ať už budete mít pocity jakékoliv.
Muž proti okupaci: Portrét štábního kapitána Václava Morávka
Vilém Čermák
Po letech jsem přečetl znovu v rámci "trojčetby" spolu s M+B+M a průvodcem Tři králové. Je škoda, že je tato kniha tak málo zastoupena v četnosti přečtených, přitom ten příběh je naprosto fascinující, stejně jako příběhy dalších více či méně známých hrdinů odboje v rámci protektorátu....Výborně zpracováno včetně rekonstrukce pravděpodobného průběhu posledních okamžiků života V. Morávka. Pokud vás podobné téma aspoň trochu zajímá, neváhejte, tohle opravdu stojí za to.
M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek
Dalibor Vácha
Jak to jen správně pojmenovat...nejspíš nadšení s výhradami. Téma je podle mě natolik silné a pro naši historii naprosto zásadní, že považuji za výborný počin spojit osudy všech tří hlavních aktérů do románové formy ovšem místy pro mě z toho vyčuhuje až velká inspirace zejména popisnými fakty např. z Průvodce Tři králové od J. Padevěta. Těch doslovných odkazů někdy skoro až identicky podaných je tam prostě moc. Na druhou stranu forma toho jakým způsobem mezi sebou postavy mluví, popis jejich duševního i fyzického rozpoložení - někdy až beznaděje pod tíhou všech událostí a okolností, to se dle mého hodně povedlo. Stejně tak vykreslení ponuré atmosféry protektorátní Prahy kde si nikdo před nikým a ničím nemůže být jistý.....Z toho co jsem zatím od autora četl (Hranice, Cestou a trochu úlet Nikam) je tohle rozhodně nejlepší kousek. I přes zmíněné výhrady, velké díky za takové zpracování.
Tři králové
Jiří Padevět
No co dodat, precizní jako vždy.....měl jsem po ruce při čtení knihy M+B+M, výborný doplněk pro ještě větší přiblížení už až tak neuvěřitelného příběhu....
Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti
Daniel Prokop
Ne se vším co autor prezentuje resp. hlavně s některými návrhy řešení bych souhlasil, ale to je naprosto v pořádku. Smysl této knihy vidím v tom, že o některých věcech, kde jsem měl a mám celkem vyhraněný názor, se dá přemýšlet i jinak. Hodně mě zaujala kapitola o vzdělávání, práci na průzkumech veřejného mínění a jejich interpretaci, vnímání toho co je nazýváno populismem....celkově hodnotím velice kladně. K některým tématům bych si s chutí přečetl od autora ještě více detailnější zpracování a rozpracování nastíněných problémů, jejich řešení a zejména provázanosti v rámci celé společnosti.
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
Podle mě snad nejde hodnotit jestli jsou lepší první samotáři ze Šumavy nebo tenhle nebesky nazvaný díl....obě knížky k sobě prostě patří, jsou provázané stejně jako příběhy všech samotářů byť je každý z nich naprosto rozdílný. Z mého pohledu tentokrát možná méně šílenosti, více smíření, méně hledání, více nalezení sebe sama.....každopádně opět neuvěřitelný zážitek nad tím jakým způsobem se dá v dnešní době existovat a najít v tom pocit naplnění, štěstí, klidu.....A fotky opět naprosto fantastické, snad se ještě o něco více povedlo zachytit to, co tahle sorta lidí ve svém způsobu života hledá i když to je spíše můj čistě subjektivní dojem z právě dočtené knihy. Fakt to stojí za to.
Soudné sestry
Terry Pratchett
K tomuto dílu není moc co dodat...naprosto neodolatelná partička čarodějek, neméně dalších více či ještě méně důležitých postav a přemnozí jiní efektové, skoro by se chtělo říct, že příběh působí napsaný až s trpasličí lehkostí :)
Muž, který stál v cestě
Ivan Fíla
Rok 68 jsem nezažil, nemusel jsem řešit ani nátlak spojený s normalizací, při snaze pochopit co se tehdy dělo (a netýká se to jen těchto událostí) jsem se snad naučil neodsuzovat a ubírám se spíš směrem motivace jednotlivých postav...proč, čemu věřili, co za to. Tady se těch motivů dá u všech postav najít mnohem a mnohem víc, jednání p. Kriegla se v kontextu doby zdá až nepřirozené, tak odlišné od všech ostatních "soudruhů"....Příběh určitě strhující je, nicméně opět jsem si v souvislosti (nejen) s ideologií komunismu vzpomněl na úvod z knihy S. Zweiga - Svědomí proti násilí, která vyšla poprvé už v r. 1936:
"Každá nová ideologie vždycky vytváří zde na světě zprvu nový idealismus. Neboť každý, kdo daruje lidem novou iluzi jednoty a čistoty, dobývá z nich zprvu nejposvátnější síly: jejich obětavost, jejich nadšení. Miliony jsou jako v očarování ochotny poddat se, dát se oplodnit a třeba i znásilnit, a čím víc takový zvěstovatel a slibovatel od nich požaduje, tím víc mu propadají. Co ještě včera bylo jejich největším blahem, jejich volnost, toho se pro něho ochotně vzdávají, aby se tím bezbrannější nechávaly vést, a ono staré tacitovské "ruere in servitium", "řítit se do otroctví", se naplňuje vždy znovu a znovu, když se v ohnivém opojení solidárnosti národy dobrovolně vrhají do otroctví a ještě velebí důtky, kterými je bijí."
Jak moc musel někdo věřit myšlenkám komunismu i když musel vidět jak "svobodně" byly tyto myšlenky prosazovány, jak moc se musel zklamat a kolik v sobě musel najít vnitřní síly aby nezradil sám sebe....to je co se mi honí hlavou.
Labyrint záhad
Arnošt Vašíček
Je to takové oddechové no, možná někteří min. nadzvednou obočí, ale nazval bych to Ludvík Souček light, hodně light :) Z mého pohledu to byla spíše inspirace pro tipy na výlet na místa, která jsou spojená s nějakou místní pověstí, legendou, záhadou případně jakoukoliv jinou nesrovnalostí přiživovanou během staletí různým výkladem. Pravda o něčem jsem měl potuchy jen mlhavě, takže vcelku příjemné obohacení a kupříkladu prezentovanou story ohledně příchodu praotce Čecha jsem se dozvěděl snad poprvé. Takže Čapek s tím robotem nejspíš první nebyl :-)
Odvrácená tvář sportu: pády, prohry, bouračky
Jaroslav Suchánek
Posbírané informace a často jen kusé útržky ze všech možných zdrojů, zejména "různých internetových stránek". Někdy se dozvíme o nějakém neznámém jménu, že se někdo někde smrtelně zranil nebo jen boural. Kolikrát se v různých kapitolách opakují celé odstavce, různé apely více či méně morálního charakteru. V souvislosti s úmrtími některých sportovců se objeví naprosto nepodložená spekulace s odkazem na příp. doping, zato Armstrong, i když už v době psaní knihy se dopingová aféra rozjela, je "v současnosti vzorem člověka, který dokonale a elegantně ovládá bicykl a psychicky zvládá ohromný kolotoč popularity vedle sebe. Lépe to snad už v této fázi vývoje světové cyklistiky a sportu vůbec ani není možné".
Trochu zmatená a nesourodá kniha, dobré možná k připomenutí některých známějších událostí z historie.
Ostré předměty
Gillian Flynn
Divná knížka o divných lidech v ještě divnějším prostředí....po přečtení mi dalo velkou práci vybrat aspoň jednu postavu, o které by se dalo beze zbytku říct, že mi byla sympatická, žádná taková tam totiž není. A nejsem si teda vůbec jistý, že se mi to u některé knížky dosud stalo, takže ano, v tomto ohledu je to příběh opravdu temně originální. Zkusím ještě i TV seriál, protože jsem zvědav jestli se podobná sbírka bizarností a mešuge typů podařila dostat i tam. Navíc celkově mi ten příběh přišel takový nějaký plytký, nedodělaný, jakoby autorka už nevěděla kudykam a soustředila se hlavně na detaily ubližovaní a některé dějové linky nebo i podivnosti při vyšetřování případu prostě opomenula....fakt divné čtení. Neumím si moc představit, že Zmizelá a Temné kouty, kde jsem naopak zatím viděl jen filmové zpracování je napsáno podobným stylem. Tentokrát mé očekávání bohužel nebylo naplněno....
Dva cyklisté v cizím městě: Drážďanům, jako vzpomínku na události v únoru 1945
Břetislav Ditrych
Už během četby mě napadlo, že při mé další návštěvě Drážďan bude můj pohled na město zase o něco pestřejší snad i osobnější a jsem si skoro jistý na co si určitě vzpomenu při stoupání po schodech na Brühlovu terasu....Celým vyprávěním si vine jemná melancholická linka, vzpomínky se místy opakují, přeskakují, překrývají - někdy snad i bortí, stejně jako zdi města, jehož osud se v únoru 1945 navždy změnil a stejně tak změnil i osudy a život mnoha dalších lidí. Příběh několika z nich, podaný formou, která mě osobně až nečekaně zasáhla.
Tvář mojí dcery
Kathryn Croft
Neurazí ani nenadchne, začátek je dle mého podstatně slibnější než když se poté příběh začne postupně rozmotávat....i když rozmotávat, ono je to spíše naopak, zápletky a dějové kombinace se vrší jedna přes druhou, takže vše vypadá čím dál tím víc méně uvěřitelně. Ovšem zalíbení v překombinovaném ději s rádoby nečekanou pointou není nic neobvyklého, stejně jako téma únosu dětí. Takže dalo se to, ale nějak nemám moc důvodů příp. sáhnout od autorky po něčem dalším.
Červený adresář
Sofia Lundberg
Čas od času sáhnu po něčem co je úplně mimo moji obvyklou četbu, někdy to vyjde, někdy ne. V tomto případě se musím přiklonit k té první variantě, pokud pominu místy totální vršení všemožných i nemožných vyznání vzájemných milostných citů (což asi patří k žánru předpokládám :), tak najvíc na mě asi udělalo dojem vylíčení blízkosti smrti a toho co jsme v životě nestihli, nemohli stihnout o co možná přišli a jak se s tím najednou srovnat. Od prvních stránek se příběh vine cestou blížícího se konce a musím přiznat, že čím méně času hlavní hrdince zbývalo, tím více to na mě působilo...rozhodně mi to nepřišlo jako tuctový příběh, název trochu klame, čtení jsem si užil a přišel trochu na jiné myšlenky. A to je asi to hlavní.
1984
George Orwell (p)
Temné, depresivní, zlomek naděje se objeví jen v několika okamžicích, které ale zase rychle pominou....je dobré mít ty okamžiky stále na paměti, aby je nepohltilo to co o ně dnes a denně usiluje, je jedno jestli tomu budeme říkat crimestop, doublethink nebo třeba korektnost.....
Dotek Anthropoidu
Jiří Padevět
Ten dotek je skoro hmatatelný....vložené krátké příběhy opět předpokládají od čtenáře buď znalost jmen a událostí příp. ho chytrým způsobem navedou k tomu si některé okolnosti zjistit, ostatně s tím jsme se už setkali např. v knize Sny a sekyry včetně citací z dobového tisku. Zde je vše doplněno autentickými reprodukcemi....pro ty, kteří tomuto tématu propadli už dávno přínos nebude v nějakých nových informacích, ale právě v tom propojení krátkých příběhů co se asi tak mohlo některých akterům honit hlavou v kontextu s dobovými reáliemi a úředními materiály německé okupační moci. V tom je kniha poměrně unikátní. Pouze mi trochu vrtá hlavou proč je na stranách 168 a 240 stejný přepis Böhmeho zprávy o likvidaci Lidic....zda v tom druhém případě vzhledem k časové posloupnosti neměl být spíše materiál týkající se Ležáků...
Opuštěná společnost
Erik Tabery
Tak tohle bych nečekal....spousta postřehů, citací a vnímání souvislostí, které korespondují i s mým pohledem na události dříve či nedávno proběhlé a v odkazech na zdroje velká část literatury, která dosud čeká nedotčena v mé knihotéce, mám co dohánět a zároveň i na co se těšit.
"Nechci svět podle svého; ale rád bych svět, v němž by i pro mne bylo něco životní možnosti."
Magický prazdroj
Terry Pratchett
Baví to, prostě to stále baví i s těmi až do hloubky zaťatými absurdními vtípky a přirovnáními. Tohle je to co mě vždy spolehlivě překlene přes období kdy by člověk nejradši do všeho praštil...JAU...nebo si jen tak chce o něco prodloužit čím dál tím kratší zimní den. Nechce se mi nic citovat, nic z děje vypíchnout...JAU...tohle dobrudružsví si každý musí projít sám za sebe. Ale přece jen - u mě tentokrát zabodovalo Zavazadlo :) Ooook? Jo, jasně taky....PROSÍM? No samozřejmě, jak bych mohl zapomenout...Jo a taky opět fantastická obálka a brilantní překlad, tady to jistě bude bez námitek, že....nikdo nic? No proto :)
Bledý jezdec
Laura Spinney
O průběh španělské chřipky jsem se začal zajímat teprve v souvislosti s koronavirem, předtím jsem věděl asi tak to, že něco takového proběhlo. Přiznám se, že nastíněný dopad pandemie kupříkladu na průběh I. světové války mě tedy překvapil, dosud jsem s takovým přímočarým podáním nikde nesetkal, v historických publikacích, které jsem měl dosud možnost pročíst v této souvislosti povětšinou není ani zmínka.....Stejně tak je pro mě nová interpretace vzniku některých známých uměleckých děl právě v kontextu těchto událostí. Rozhodně zajímavé čtení, autorka to pojala rovněž hodně globálně až rozmáchle, takže v událostech skáčeme z jednoho konce světa na druhý což je někdy spíše na škodu věci. Škoda odfláklé korektury, někdy to opravdu bije do očí....odpočinkové čtení to rozhodně není, ale i přes jisté nedostatky stojí za to.
Luciferovo evangelium
Tom Egeland
U všech šedivých vousů i vlasů starého Ódina, to byla ale jízda! :) Bjornova příběhová linka nám zraje jako víno (samozřejmě barvy červené) a sám jsem zvědav kam to chce autor posunout v dalších dílech, které se mi zatím nedostaly do ruky. Komplexnost a provázanost různých mysticko, nábožensko, archeo, mimo i nemimozemských skutečných i konspiračních témat se podařila mistrně vybalancovat, o rozšířených obzorech mých skromných vědomostí ani nemluvě....jo...a těším se na tu další ohlášenou budoucí návštěvu, snad budu zrovna doma :)