icewind komentáře u knih

Naprostá šílenost....přišlo mi, že tohle snad diktoval autorce přímo duch Ladislava Vaňka. Není moc výmyslů, mýtů a vyložených nesmyslů, které se během doby i kvůli působení L. Vaňka kolem atentátu vynořily, které by v tomto díle nenašly své místo. Snad jen zmínka o existenci filmu, který měl na místě atentátu natočit kdo jiný než - ano, Ladislav Vaněk, což ovšem bylo bohatě vynahrazeno příběhovou linkou s kapitánem Šedou. Podezřelá už byla anotace kdy Pannwitz ze všech sil pátrá aby zachránil tisíce nevinných lidí před odvetnými opatřeními nacistů. Takže snad jen - ne, většina události v této knize se opravdu neodehrála tak jak je zde popsáno. Větší bizár už jsem dlouho nečetl, jestli vůbec.

Dovolím si ještě ocitovat z Pannwitzovy závěrečné zprávy z 25.9.1942 tak jak je uvedena v Edici historických dokumentů Sv.1 od V. Šustka:
"Nebyl to protektorát, kdo vyslal muže vraždit. Byl to osobně Beneš, který agenty ještě před odletem přijal, který nedopřál sluchu varovnému hlasu Čechů obávajících se strašlivých následků této vraždy a který po činu vrahům poděkoval. Své dva krajany, pokládané již ve vlasti za charakterově pochybné darmošlapy a ožralce, muže policejně hledané, vybral k tomu, aby zde zanechali krvavou vizitku jeho tak zvané vlády.
Pro Beneše a jeho okolí je příznačné, že k vraždění najali rasově a lidsky méněcenné subjekty....."

Takovýto opus si asi zaslouží trochu podrobnější zhodnocení a ne jako když někdo někam hodí atomovku se slovy "se s tim smiř". Tudíž....kde je sakra Rusko? Tedy myšleno jako jedna z klíčových jaderných velmocí, pochybuji, že by v rámci takového konfliktu někdo v Moskvě pouze čučel z okna jestli už to náhodou neletí. Ostatně zemí disponujících jadernými zbraněmi je povícero a je dost možné, že místo atomového pokeru by se začalo hrát spíše cosi jako vole lehni.
Nicméně to jak všechny ty události více či méně nápadně spějí do finále je opravdu poměrně znepokojující, bohužel stejně tak jsou místy znepokojující patetické řeči a myšlenky paní prezidentky a love story v rámci tajných služeb, tahle milostná linka to byl docela úlet.....kupodivu ta druhá tokající větev (myšleno dějová) mi nijak zásadně nevadila, spíš naopak. Větev třetí zmíněna možná naštěstí lehce v náznacích, protože hlavně je potřeba rozlomit sušenku.
Celkově hodně politiky, což jsem očekával a problém s tím nemám, jádro čínských komunistů bylo stejně tvrdé jako jejich letitá saka a severokorejští ultras přispěli svou troškou do mlýna ohledně teorie, že pyro není zločin.
Zkrátka světové události, které nikdo zažít nechce, ale zároveň nikdo nezaručí, že se to nestane......

25.03.2024

Příběh podaný stylem, který chytne a nepustí. Podle mě se podařilo hodně dobře načrtnout motivaci jednání a uvažování jednotlivých postav včetně nasměrování Gerika na cestu, z které už není úniku....v tomto kontextu částečně zmíněn i Čurda. Vůbec popis konfidentských her se hodně povedl a chvíle kdy nejspíš i gestapo mělo (nejen) před Pechalem docela stažené půlky považuji za hodně věrohodně popsané..... vůbec neřeším co a jak proběhlo vzhledem k datu vydání knížky asi jinak, není to potřeba, příběh o hrdinství, zradě, pochybnostech, odvaze a pocitech v atmosféře naprostého strachu a všech těch restrikcí okolo, nějaké badatelské dovysvětlení vůbec nějak nepotřebuje.....

1 29.02.2024

Absolutely magnificent :) Úplně mi naskočily vzpomínky na r. 96 kdy jsem na vlastní oči poprvé zažil jako to vypadá na Old Trafford, Anfield, staré Wembley...a teprve s odstupem času pochopil proč ta hospoda nedaleko stadionu Crystal Palace tak ztichla když jsem tam vkráčel v dresu Man United.... forma i obsah této knihy musí snad na každého fotbalem postiženého čtenáře působit jako světlo na poletující můry. Takových větších či menších drobností co jsem dosud nevěděl a to si myslím, že se zajímám o anglický fotbal poměrně dost, no evidentně ne tak jak jsem si myslel.... ty zápasy budu teď vidět zase v úplně jiné rovině a za to moc díky. Ten přesah fotbalu, kultury, společnosti je tady vystižen naprosto úžasně a asi jediná škoda u těch občasných překlepů, ale když ta knížka i tak krásně voní, tak se to dá snad odpustit.....

1 22.02.2024

Tohle přesně mám strašně rád, o cestování, o putování, z pohledu lidí co rozhodně nejsou "profi" turisti. V poslední době jsem si čím dál víc říkal, že potřebuju konečně nějaký příběh, který mě zase usadí na zadek a nedá mi abych hned ráno nemyslel na to, až si zase kousek přečtu....a tohle je přesně ono. Samotného mě baví sebrat ráno batoh a na celý den někde vypadnout a jen jít a jít, ale to je jen pidičást toho čím a kudy si prošli tihle dva. Po dočtení pořád přetrvává takový moc příjemný pocit, to co někdo považuje za fádní popis každodenních opakujících se věcí, je pro mě přesně to co tahle cesta má splňovat.....protože i cesta může být cíl. Nádhera.

5 29.01.2024

Psáno tak aby tomu porozuměl i nevědec :) Hlavní myšlenku jsem si skromně přebral nějak ve smyslu, hlavně se nepřežírat a hýbat se, to se tedy ta evoluce nějak zacyklila, tohle nejspíš tuší i ten poslední dělník ve šroubárně aniž by kdy něco takového četl resp. aniž by kdy vůbec něco četl. Ale jo, ten pohled na evoluční vývoj a to jak člověku začaly postupně zpestřovat život různé podivné choroby dává tak nějak smysl a je to podáno opravdu čtivou formou. Nicméně zase...to, že prevence je důležitější než řešení následků to přece taky víme všichni :) Tudíž, převratné to není, zásadní nejspíš taky ne, ale za přečtení a více či méně lehké zamyšlení zejména nad svou životosprávou to určitě stojí.

2 20.01.2024

V mé knihovně čekala na svou příležitost už delší dobu a přiznám se, že hlavní důvod proč jsem právě teď po ní sáhnul byla stejně jako níže u "PaníLenky" právě událost v Praze na FF a otázka proč.... těch možných odpovědí je možné v této hutné knize nejen obsahem, ale i koncentrací čirého zla, najít opravdu dost. Každý ať si svůj názor udělá sám, o tom asi netřeba se rozepisovat. Něco jsem tušil zběžně, něco vůbec, je to opravdu neveselý výlet do temnoty, ale to hledání odpovědí proč se tohle děje je nejspíš i jednou z obran vůči tomu, že se to opravdu děje a není žádná jistota, že se to nemůže stát nikomu z nás, tudíž bohužel není od věci ani příp. návod jak se v těchto situacích chovat, co dělat a jak být pokud možno připraven na nemyslitelné....Zároveň kolikrát stejně jako mrazí z toho co jsou někteří schopni vymyslet a udělat, tak je až nepochopitelné jakým způsobem se naše "vyspělá" civilizace staví k tomu jak tyto jedince "potrestat", obzvlášť případ Breivika je v tomto smyslu naprostá šílenost, to si spíš řeknete kdo je v tomto případě tím více nemocným a vyšinutým.... mimochodem, zamyslel jsem si i sám nad sebou a tím, jak kolikrát zhltnu všechny ty filmy, dokumenty i knižní příběhy o těhle událostech, jak mě to taky svým způsobem fascinuje a to včetně Dextera...... no zkrátka neveselé a nelehké čtení, ale stojí rozhodně za to.

2 17.01.2024

Strhující bylo zejména to, jak rychle se měnil počet podezřelých, počet toho co kdo vlastně viděl, co komu neřekl, komu dala nebo nedala a toho jak ještě rychleji se přeléval pešek ohledně hlavního podezřelého, s blížícím se koncem jsem měl obavy, že tento kvapík se přelije snad do každého odstavce :) A jaký bude další tah si už laskavý čtenář jistě domyslí sám....no nic, vypadá, že tohle je prostě autorčin standard. Na odreagování dobré, krátké kapitoly mám rád, ale nemůžu si pomoct, prostě průměr, nic co by mě mělo dostat do kolen a místy opět zbytečně přeplácané. Ale proč ne.

3 20.10.2023

Takhle podanou historii jsem snad ještě nečetl, působilo to dojmem, že se věci opravdu dějí právě tady a teď, že vyjdete na ulici a tam bude pochodovat tlupa bolševiků nebo potkáte V.I. Lenina v paruce.... přiznám se, že na první dobrou jsem všechna ta jména a vztahy mezi nimi opravdu dokonale nepobral, ale to není problém autora, tohle zkrátka bylo Rusko. Období před r. 1917 v téhle zemi mi tedy říkalo pramálo, přijde mi to až neuvěřitelné co se tam všechno odehrálo..... a při úplně posledním odstavci mě docela zamrazilo....

"Rusko ke smíru s dějinami nedospělo, rány se nezahojily a potlačit komplexy se taky nepodařilo. Ruská historie je sama o sobě nemoc, která se ozývá na každém kroku. Jsme nakaženi vlastními dějinami - a já na tuhle chorobu nechci zemřít...."

4 07.10.2023

Tohle není jen netradiční zobrazení holokaustu jako takového, ale i reflexe toho co všechno tyhle události spáchaly na duši a mysli těch co přežili a jak se následně vyrovnávali s údělem přeživších včetně dopadu na jejich nejbližší pokud jim tedy ovšem nějací zbyli.... souhlasím s pohledem v nedávném komentáři Grohlinky - obě hlavní postavy mi místy docela slušně lezly na nervy, ale dle mého to takhle mělo být podáno, je to cílený záměr. Vladek mi tedy nějak neimponoval ani svým jednáním před tím než doba a poměry naprosto zešílely a jeho reakce i v pozdním věku kdy při cestě partnerka jeho syna vzala do auta stopaře "švarcera" byla snad otázkou nebo povzdechem nad tím jestli lidstvo není odsouzeno k tomu aby se některé věci opakovaly pořád a pořád dokola..... na druhou stranu i přes ten "nanervylezmus" tak motiv takové náklonnosti a citu k někomu (Vladek a Anja a jejich shledání po válce), to byl další silný moment tohoto příběhu a možná i částečná odpověď na to kde hledat sílu jak zvládnout i naprosto nemyslitelné situace.

9 14.05.2023

Za mě spokojenost, přál jsem si tedy hodně vědět jak se děj odvíjel i po (na můj vkus) trochu razantně utnutém konci, ale možná o to větší důvod k přemýšlení než mít všechno dovysvětlené....horor asi ne nebo na mě ta psaná podoba hororů tak neúčinkuje, ale příběh mě docela pohltil a ani dost velkorysý počet stránek mi nějak nevadil. Líbil se mi i styl jakým autorka popisuje změny nálad v přírodě i duši postav, včetně asi oblíbených přívlastků, které se opakují přeci jen trochu častěji - křepce běhat apod. :)
Při čtení se mi vybavily i asociace na filmy k tématu různých rituálů a obřadů (Slunovrat, Rituál, Apostle....), navíc Orlické hory mám poměrně blízko a tak nějak blízké mi od začátku přišlo i rozpoložení hlavního hrdiny, zkrátka rozhodně jsem nesáhnul vedle a těším se s čím přijde autorka příště.

11 05.05.2023

Tohle moje třetí setkání s autorkou bohužel opět mírně převážilo celkové hodnocení spíše směrem dolů, nebyla to z mého pohledu taková motanina jako "Manželé odvedle", ale zase na druhou stranu "Někdo cizí v domě" mi sednul o něco více.....tohle mi přišlo spíše jako recyklace Agathy Christie s trochu usprintovaným koncem. Atmosféra (doslova) zapadlého hotelu přitom rozhodně špatná nebyla, ale to rozuzlení resp. motiv a vůbec vyjasnění vzorce uvažování a postupu onoho tajemného pachatele včetně té jako bonusové vraždy nevraždy.....mám jaksi rozporuplné pocity asi jako když při poměrně kvalitním sexu ve finále neočekávaně rupne guma..... mno, pravda, že příběh celkem svižně ubíhal a dám šanci i dalšímu příběhu.

21.04.2023

Do knihy přispělo spoustu mých oblíbených autorů, takže jsem se hodně těšil a moje očekávání bylo nadmíru naplněno. Předpokládám, že po této knize sáhnou vesměs čtenáři, kteří už mají k tématu přeci jen něco načteno a pro mě osobně je rozdělení vnímání pohledu na události před a po působení Heydricha v protektorátu hodně povedené. Jednotlivé kapitoly jsou poměrně krátké, ale dalo by se říci o to hutnější a nabízejí z mého pohledu dost podnětů k zamyšlení při pohledu na události zasazené do kontextů přesahujících vlastní historický rámec tohoto úseku dějin spojených nejen s nástupem Heydricha a následným atentátem, ale i pohledem na vnímání těchto událostí v onom "druhém životě".

16.04.2023

Chtěl jsem ten příběh v sobě nechat doznít, usadit, vstřebat...ale nejde to. Ta tíha, která deformuje v totalitních režimech životy a osudy lidí na několik generací dopředu, se na mě doslova vyvalila a obklopila mě vrstvou šedi, temnoty, beznaděje a ztráty iluzí s třepotavým mihnutím naděje, že přece jen snad nic takového nemůže trvat věčně....Pocity trochu podobné jako u 1984, možná trochu víc..... v jednom komentáři byla uvedena myšlenka v tom smyslu, že jaké krutosti na lidských životech páchá totalitní režim, ví přeci každý. No pokud to ví opravdu každý, tak mě zaráží kolik lidí se stále nestydí svými sympatiemi k podobným totalitním režimům a kolik stesku se stále ozývá po době před r. 1989 jako celku nebo po některých "vymoženostech" socialismu.....no děkuju pěkně. Ale zřejmě tahle sorta lidí čte trochu jinou literaturu, než je tohle. Z které je mi sice smutno, ale o to víc si pak vážím toho, co je a co žijeme i se všemi chybami a nedostatky.

16 11.02.2023

No je to přesně jak už tady v komentářích padlo.... ten konec znáte, víte jak to skončí, ale stejně....nepřestává mě udivovat ta odvaha běžných lidí, které nikdo na to co by se jim mohlo dít a stát nepřipravoval, nikdo jim žádné rozkazy k tomu aby pomáhali nedával, nikdo jim neříkal, že jejich povinností je obětovat i život a neskládali žádnou přísahu, přesto spousta, vlastně většina z nich obětovala naprosto všechno. V porovnání s některými, kteří na tohle všechno připravováni byli a když přišlo na věc, tak svůj život doslova prodali výměnou za všechno ostatní čemu dosud nejspíš i věřili...... strašná doba, o to víc je potřeba připomínat a vážit si těch, kteří tu odvahu v sobě nejen našli, ale dokázali si ji uchovat až do poslední chvíle. Strhující knížka.

6 30.01.2023

Tohle bylo hodně příjemné šimrání běžecké duše, mému vztahu k běhání je v podstatě všechno v této knize tak moc blízko a i styl, kterým autor píše je pro mě příjemný stejně jako povedený dlouhý víkendový běh :) Už i Můj dlouhý běh mi sednul, ale to čemu je věnovaná pozornost tady je mi prostě ještě mnohem blíž než z hlediska představivosti přeci jen hůře uchopitelný Spartathlon a podobné ultra. Těch několik večerů ve společnosti těchto možná spíše zamyšlení a postřehů mi parádně vylepšilo náladu.

11.01.2023

Hodně interesantní příběh podaný poměrně syrovou literární formou, ostatně asi jako stejně syrové bývá podnebí na Islandu :) Vzdát to můžeš vždycky...to je nejspíš hlavní poselství co si po přečtení odnáším. Před takovým zarputilým běžeckým dobrodružstvím mi nezbývá než obdivně smeknout....

30.12.2022

No musím souhlasit s komentářem níže, že opravdu nejde o skupinu žádných podprůměrných běžců, v tom případě by mě zajímalo do jaké běžecké kategorie bych se měl řadit já když tahle skupina by mi utekla ne o parník, ale o několik flotil :) Každopádně tohle mi udělalo radost, oddanost pro běh se vyloupne v podstatě z každé stránky i z drobných autorových vsuvek..... moc co dodat nemám, každý kdo běhá na jakékoliv úrovni si tady to svoje najde.

28.12.2022

Když jsem začínal s během vždycky jsem si říkal kde je ta hranice kam až se dá doběhnout a říkám si to vlastně pořád....po přečtení této knihy odpověď neznám, ono to totiž vypadá, že hledat ji vůbec není potřeba, že žádná taková hranice vlastně ani není...Všechny ty fyzické projevy těchto náročných běhů, které Dan v knize popisuje působí naprosto autenticky, jako byste byli u toho a paradoxně možná dostanete i chuť si to zkusit taky.... samozřejmě s největší pravděpodobností v dosti odlišném tempu než o jakém se tady dočtete :) Hodně mě zaujala i pasáž, která odkazuje na knížku Born to run, ale celé komplet to prostě stojí za to, rozběhnout se po stránkách a pak svým tempem někde venku......

1 22.12.2022

Pfff.....tohle tedy nebyl takříkajíc můj kýbl písku, přitom začátek s Cechem vrahů fakt dobrý, ale pak mě ten příběh tak nějak inhumoval. Přiznám se, že místy jsem nějak vůbec nestíhal resp. nechápal, ztrácel se nebo mi přišlo, že to psal někdo pod vlivem čehosi co právě přifrčelo přímo z nějaké Ankh-Morporské nálevny. Sem tam to zachránil největší matematik, ale to bylo nějak málo. Nu což, i tak vzhůru na další díl :)

2 08.11.2022