Tři cesty k smrti

Kniha opisujúca osudy paradesantnej skupiny ZINC. Svedectvo o hrdinstve, odvahe, odhodlaní, sile a aj o zrade a zbabelosti. Poučné čítanie. Nezabúdajme!

Pechal je jméno, které už nikdy nevymažu z hlavy. Jeho odvaha, odhodlání a bojovnost jsou snad až nadpozemske. U pasáže v cele, setkání s rodinou (pokyvaní hlavy) a to co se stalo pak - plakala jsem.
Silný příběh, škoda že zapomenutý...

Příběh podaný stylem, který chytne a nepustí. Podle mě se podařilo hodně dobře načrtnout motivaci jednání a uvažování jednotlivých postav včetně nasměrování Gerika na cestu, z které už není úniku....v tomto kontextu částečně zmíněn i Čurda. Vůbec popis konfidentských her se hodně povedl a chvíle kdy nejspíš i gestapo mělo (nejen) před Pechalem docela stažené půlky považuji za hodně věrohodně popsané..... vůbec neřeším co a jak proběhlo vzhledem k datu vydání knížky asi jinak, není to potřeba, příběh o hrdinství, zradě, pochybnostech, odvaze a pocitech v atmosféře naprostého strachu a všech těch restrikcí okolo, nějaké badatelské dovysvětlení vůbec nějak nepotřebuje.....

(SPOILER) Moc hezky napsané. Napříč tomu, že jsem dopředu věděla, jak osudy jednotlivých členů skupiny Zinc dopadnou, jsem se nemohla od poslouchání odtrhnout. Musela jsem obdivovat Pechalovu odvahu a odhodlání se Němcům nepodrobit i za cenu nelidského fyzického a psychického mučení nejen pro sebe, ale i pro svou rodinu.
Líbilo se mi, jak autor vznáší během příběhu otázky, komentáře či dedukce. Co kdyby velitel skupiny Pechal hned na začátku nezavelel k rozdělení skupiny? Zamezilo by to Gerikově zradě, kdyby neztratil psychickou oporu svých spolubojovníků? Proč se skupina rozhodla zakopat svůj shozený operační materiál na poli, místo v lese, když dva ze tří členů žili na vesnici a muselo jim být jasné, že na začátku dubna se budou pole obdělávat? Proč parašutisty při výcviku v Anglii krmili pohádkami, že je tu jejich obdržené kontakty uvítají s otevřenou náručí, jako hrdiny odboje, když realita a nálada obyčejných lidí v Protektorátu se nesla v docela jiném duchu? V té době už přeci museli mít zprávy od Silveru A. Proč zrovna skupině Zinc Anglie nechala udělat papíry s těměř nezměněnými jmény a s místem rodiště tak blízko jejich skutečnému rodišti? A tak bych mohla pokračovat dál a dál.
Kniha je vydána v roce 1968, takže je pravděpodobné, že v dnešní době jsou známy nové skutečnosti ohledně skupiny Zinc. Ale i tak si myslím, že Tři cesty k smrti jsou kvalitně napsanou literaturou faktu.

Velmi poutavé čtení o osudech skupiny Zinc. Čtenář si musí uvědomit, že kniha vznikla roku 1968 a dnes již máme nové informace, ale i tak doporučuji k přečtení.