Pobřežní cesta

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Teprve před několika dny se Raynor dozvěděla, že její manžel Moth trpí nevyléčitelnou nemocí. A k tomu právě přišli o dům a s ním i o práci. Nezbývá jim skoro nic – ani čas. A tak se rozhodnou vydat na pouť dlouhou tisíc kilometrů. Chtějí projít Jihozápadní pobřežní cestu, která vede po anglickém pobřeží, ze Somersetu přes Devon a Cornwall až do Dorsetu. Putují přímoř­skou krajinou, po útesech mezi mořem a oblohou a v batozích si nesou jen to nejnutnější. S každým krokem, každým dalším setkáním a potížemi, jimž musejí čelit, se z prosté pěší výpravy stává životní pouť. „Náš svět se měnil, jeho okraje bledly, jak nás cesta vedla mezi mořem, skalami a oblohou. Jako bychom postupně splývali s divočinou a cesta, kterou jsme kráčeli, jako by nás nesla úplně jinam.” Popis jejich putování je až brutálně upřímný. Raynor a Moth mají často hlad, nemají se kde umýt, ostatní se od nich s nedůvěrou odvracejí. Zároveň si ale stále dokážou uvědomovat krásu okolní krajiny. Jejich cesta je zároveň cestou k sebeuvědomění, k čirému prožitku těch nejzákladnějších věcí, k naději. Raynor a Moth jsou manželé ve středním věku, kteří ve Walesu provozují rodinnou farmu. Tu společ­nými silami opravili a vychovali zde své děti. Kvůli špatné investici ale ze dne na den o všechno přijdou a ocitnou se bez domova. Jen několik dnů nato se dozvědí, že Moth trpí vzácným degenerativním onemoc­něním. Když přemítají, co si počít, vzpomene si Raynor na knihu, kterou kdysi četla, a manželé se spontánně rozhodnou jít pěšky podél jihozápadního anglického pobřeží – značenou cestu dlouhou asi tisíc kilometrů. Za poslední peníze si koupí použitý stan a dva batohy a prostě vyrazí. Celou dobu musí vyžít pouze z osmačtyřiceti liber na týden....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455678/big_pobrezni-cesta-4Fl-455678.jpg 4.365
Žánr:
Literatura světová, Romány, Cestopisy a místopisy

Vydáno: , Kazda
Originální název:

The Salt Path, 2018


více info...
Nahrávám...

Komentáře (27)

Kniha Pobřežní cesta

Abroš
10. ledna

Paráda.Obdivuji hrdiny,že bez přípravy udělali takovou náročnou věc.Ikdyž si myslím,že po dlouhé přípravě by se do toho nepustili.Šlo o to vypadnout.Nenásilnou,"anglickou" formou popsané putování po známé stezce.Jen snad bohužel,když někam jdete tak se vlastně děj opakuje.Což může nudit.
Kniha i o hledání sebe sama.Pro mě dobře čtivé,nečekal jsem žádné velké zvraty,ale prostě jen cestopis.
Mohu jen doporučit.

IYv
07. ledna

Čtu, protože mám ráda Cornwall a část popisované trasy znám. Čtu, protože mám dceru v Anglii a její partner je Angličan a čtu, protože hodně lezou po útesech a posílají mi spoustu fotek, kde jsou zavěšeni nad mořem...
Ale upřímně - nějak mě to nezasáhlo, spíš žasnu, do jak nepřipraveného dobrodružství se pustili. Fakt to asi muselo být zoufalství. K mému údivu jsem zjistila, že autorka sbírá jednu cenu za druhou a je označována za cestovatelku a spisovatelku.
Je obdivuhodné, co dokázali, držím jim palce a soucítím s jejich osudem. Ale až půjdu do Santiaga de Compostela, dám pozor, abych neopakovala jejich chyby.


mariebabi
19.11.2021

Je to příběh, který mě hodně zasáhl. Asi v půlce knihy, jsem se vracela jednou večer z několikadenní pěší tůry domů. Batoh na zádech, zpocená, špinavá, trochu hladová a už jsem se těšila domů do tepla a sucha a do horké vany. Najednou mi vyvstala ta hrůza, že bych se neměla kam vrátit. Že bych neměla svůj přívětivý byt, svou postel, koupelnu. Hezké věci co mám ráda. Jídlo v lednici. Měla bych jen ten batoh s věcmi a neměla kam jít. Udělalo se mi chvíli úplně špatně a musela jsem tu představu vyhnat rychle z mysli. To, co ti manželé ve svém autentickém příběhu zvládli je naprosto ohromující. Od té doby čtu zatím jejich příběh stále dokola, po malých částech. Znovu a znovu si uvědomuji jejich obrovskou vnitřní sílu a vůli rvát se každý den se svými slabostmi i s nepřízní vnějších událostí. Dávám pět bodů za silný příběh.

zdenkacte
04.10.2021

Začátek dobrý, ale pak to nějak ztratí šmrnc a je to furt to samé, ani ten přesah tam už pak moc nevidím. Prostě ve finále šli a šli. Čekala jsem více zamyšlení, moudrosti.. no ta očekávání by člověk neměl mít :)

soukroma
17.08.2021

Dočetla jsem do poloviny: začátek smutný, výprava na cestu zajímavá, ale na samotné cestě až moc negativních epizod, nejen zdravotních problémů, ale i hlad a divné pohledy okolí... Chápu, že to v tomto případě nemůže být zrovna pozitivní juchání na dlouhé štrece, ale právě třeba věčný nedostatek potravin, nejen počítání drobáků, ale prostě třeba prošvihnutí otvírací doby, to mi příšlo už až moc násilně opakovaně zdůrazňované. Takže poněkud rozporuplné pocity a už bez zájmu číst deník cesty dál a dál ve stejném duchu.
Jihozápadní pobřežní cesta kolem Cornwallu (jak správně připomenuto - pobřežní je ta cesta přísně vzato jen výjimečně, prakticky stále se putuje na ostrozích vysoko nad mořem) musí být pořádná dřina, sice stále hodně podobné výhledy a příroda, ale i tak ne jednotvárné a na "provětrání" unavené a nemocné mysli a těla (pokud a dokud tělo dovolí) jako dělané.

veriszv
28.06.2021

Tohle není jen cestopis, je tam toho schovaného strašně moc. Raynor hodně upozorňuje na problém bezdomovectví, na předsudky, které jsou s bezdomovectvím automaticky spojovány. Taky mluví o tom, že je bezdomovectví často spojováno s narkomany a alkoholiky, ale týká se mnohem více lidí, než si myslíme.

Někomu může přijít, že je to zdlouhavé vyprávění o cestě jednoho manželského páru. Samozřejmě je to kniha o putování, takže jsou tam pasáže o cestě z kopce a do kopce, o tom jaké je to jít bez jídla a vody, jaké je to stavět stan po tmě... ale mezi řádky jsem četla mnohem víc.
Četla jsem příběh obrovské lásky.
Četla jsem o tom, že vždycky chceme to, co nemáme.
Četla jsem o tom, že žít se dá různě a žádná varianta není “ta správná.”
Četla jsem o tom, že život se může otočit naruby během pár chvil a je na každém, jak se s tím vyrovná, a že zkusit to chůzí vůbec není špatné.
Četla jsem o tom, že život padesátkou nekončí, i když je těžší znovu začínat než ve dvaceti.
A četla jsem toho ještě mnohem víc...

Pokud máte náladu na knihu plnou putování, zajímavostí o přírodě a spoustu věcí k zamyšlení, tak tuhle určitě doporučuju!

CleoXandra
25.06.2021

Po dlouhé době zase kniha, která se na mě doslova přisála. Fakt moc zajímavé čtení. Připojuji krátkou recenzi...

hannina
16.06.2021

Když je nejhůř, máte několik možností... drogy a alkohol, nervové zhroucení nebo puťák na 1000 km. Poslední možnost si vybrali manželé Raynor a Month, když přišli o všechno a Month získal CBD - zákeřnou nevyléčitelnou nemoc a vydal se tak i na cestu umírání.... Raynor popisuje vlastní životní zážitek, kdy cestou ze zoufalství získali s Monthem naději... Přiznávám, v poslední třetině jsem trochu přeskakovala, ale kniha je to veskrze obohacující.

1