Maus – Souborné vydání

2 28. února

Knihy na tema holocaustu je tezke hodnotit, alespon pro me, jeden ma vzdycky trochu rozpaky jakkoli hodnotit ci kritizovat neco, co nikdy nezazil, ze?

Rozhodne si myslim, ze ma kniha sve misto, verim, ze by mohla byt pristupna a stravitelna i pro nectenare a mladsi lidi, je v mnoha ohledech poucnejsi nez lecktere hodiny dejepisu ve skolnich lavicich, a to se pocita.

Trosku v rozpacich jsem ze znazorneni lidi jako zvirat. Nemci jako kocky, Zide jako mysi a Polaci jako prasata. Vzhledem k tomu, ze kniha zacina slovy Hitlera: ,,Zide jsou nepochybne rasa, ale nejsou to lide”, se to muze zdat trosku kontraproduktivni. Navic vsichni vime, ze jedno dilo, ktere znazornovalo lidi jako zvirata bylo preci jen trosicku jinde…

Dve hlavni postavy, Vladek a Art, mi byly krajne nesympaticke, dokonce jsem si k nim v prubehu cteni vypestovala jistou averzi. Vadilo mi i caste skakani v case, ktere vzhledem k ne prilis zdarile kresbe, vytrhavalo z plynuleho cteni a celkove na me pusobilo rusive.

No, kniha je celosvetove dobre hodnocena a opevovana, takze asi je treba si priznat, ze chyba je ve mne. Snad se muzu jen utesovat myslenkou, ze mam na toto tema neco malo nacteno, a tak na me kniha nezapusobila tak, jako na jine, nedozvedela jsem se nic noveho, takze me neobohatila tak, jak jsem dle hodnoceni ocekavala. Stojim si za tim, ze na toto tema jsou poucnejsi knihy, ktere ve me samotne zanechaly mnohem vetsi stopu.

18 29. ledna

Po dvou letech jsem se ke knize vrátila,abych se s duší rozjitřenou nejenom válčením nedaleko našich hranic, znovu ponořila do děsivého komiksu, který vám ukáže v rizím světle tu nepopsatelnou hrůzu holocaustu. Sedím nad stránkami, nevidím myši, krysy, zajíce ..a pod....vidím lidí, děti, vrahy. Jak moc vděčná jsem za to, že jediný pláč, který jsem od svých kluků v dětství slyšela byl ten, když si na kole odřeli kolena, jak moc vděčna jsem za to, že od vnoučat slyším zvonivý smích nad vyhraným Člověče nezlob se, jak moc vděčna jsem, že nemají hlad, nemusí ve se skrývat, mohou s námi v klidu žít a my máme zhůry povoleno přihlížet, jak jsou šťastné. Pane Bože, kde jsi byl, když se na této modré planetě zabíjeli nevinné děti.. umírali nevinní lidé jen proto ...proč vlastně.???

8 17. ledna

Tady není o čem. Perfektní dílo obsahem i grafickým zpracováním. Neměla by chybět v žádné domácí knihovně.

47 31.12.2022

Nemůžu jinak než 5*, vynikajici počin. Shodně jako někteří z ostatních čtenářů nejsem kdovíjakým fanouškem literatury popisují holocaust a utrpení lidí z koncentračního tábora (o hrůzách, které se děly, velmi dobře vím, ale není mi příjemné jitřit své myšlenky a nitro opakovaným čtením obdobné literatury), nicméně toto bylo fakt výborné, krásné, perfektní...i styl vyprávění, kdy Artie navštěvuje svého otce a pomocí kresby přenáší na papír jeho vzpomínky z Polska 30. a 40. let 20. stoleti, je bezvadně pojatý. Jedná se v podstatě o dva příběhy v jednom, neboť jsou nám servírovaný jednak ony šílené události očima jeho táty Vladka, a jednak také problematické soužití Arta a stárnoucího, koncentračním táborem "zdeformovaného" otce...Za mě povinná literatura...atmosféru příběhu a jeho osobitost dokonale podtrhla působivá, jednoduchá, černobílá, svým způsobem nedokonalá kresba, která se mě osobně jevila, jakoby ji tvořilo dospívající dítě. To vůbec nemyslím hanlivě, právě naopak, kresba mi k tématu a atmosféře pasovala jako pomyslný "zadek" na hrnec.

10 18.12.2022

Povinná četba pro všechny. Není co řešit.

12 19.11.2022

Nejsem velký obdivovatel komiksové scény, ale přesto jsou komiksy, které kdysi mnou zahlédnuty, zůstaly v mém pomyslném literární kompasu, a proto, že často jsem je viděl, často slyšel zmínit, tak jsem si je nakonec sám nevyhnutelně musel pořídit. Jedním z těchto komiksů je i Maus. A tak nastal čas, kdy jsem se odhodlal přečíst tento komiks a opět si potvrdil, že jsou také komiksy, které mají mnohem blíže k realitě, možná až tak blízko, že ty historické hrůzy nelze zobrazit jinak, než to zarámovat do kreslených rámečků a myších protagonistů, je to možná způsob, jak udělat tuto část reality, kterou není nikdo schopen pořádně pochopit, vstřebat a skutečně uvidět, protože je to taková hrůza, která až oslepuje, která až potlačuje schopnost vůbec si to představit, že každé umělecké ztvárnění bude jenom pouhou aproximací, je to způsob, jak udělat tuto realitu aspoň trochu přístupnou. Maus je však aproximací záměrně oddálenou, proto zvířata, proto prolínání se současným životem Artieho, protože vše vidět a nemít odstup, či místo oddechu, člověk by musel zešílet.

9 09.11.2022

Toto si dajte! A to hovorím ja, dlhoveký odporca literatúry o Osvienčime (niežeby som bola odľud, mne je z toho vždy všelijako, ale melodramatické knihy ako Pôrodníčka z Osvienčimu a Moja babka tety koňa syna pravnuk bol lekár v Auswitze mi skazili chute). Toto bolo iné. Okrem toho, že ide o nápaditý a metaforicky spracovaný komix o holokauste a jasneže hrá na city, je aj o živote po "tom", o psychických obetiach, rodinách, proste o živote.