Maus: Souborné vydání

Na první prolistování nic moc, nejsou tam ani velké barevné obrázky ani jednoznačně rozpoznatelné hlavní postavy. Všechny myši (a ostatní zvířata) vypadají tak nějak stejně, nadbytek textu oproti velmi schématickým černobílým kresbám taky neláká na první dobrou a člověk tak může mít chuť knížku odložit. Byla by to velká chyba. Román (ano, je to román nebo ještě lépe románová freska) mě naprosto dostal. Právě ta stejnost všech myší (=Židů) ukazuje, jak se jednotlivec ztrácí, pokud je k hodnocení použit kolektivní metr, v tomto případě antisemitismus. Stejně by fungoval kterýkoliv jiný rasismus. Dialogy nejsou vyumělkované, tak nějak se příběh Vladka opravdu odehrál, jednotlivé podrobnosti jsou děsivě reálné. Vladko je po letech popisuje s jakýmsi odstupem, jako by vyprávěl děj filmu a nevzbuzovalo to v něm žádné emoce. Hrůza, kterou prošel, se mu vepsala do způsobu myšlení a doprovází ho celý život. Jako by to byla obrana proti tomu, aby nezešílel.
Maus je silný komix, stojí za opakované přečtení - při každém dalším člověku dochází víc a víc spojitostí. Jediné, co bych autorovi vytkla, je zobrazení Poláků jako prasat. Ne snad, že by byla špatně namalovaná, ale je to přece jenom neuctivé. Přinejmenším k těm, co (nejen v knížce) obětem holokaustu obětavě pomáhali i za cenu ohrožení svého života a své rodiny.

Ona to není kniha jen o osudech autorovy rodiny během holokaustu, ale především kniha o tom, jak se snaží vypořádat s předaným generačním traumatem a se svým otcem, se kterým ho váže velmi komplikovaný vztah.

Vladek není "hrdina", je to přeživší holokaustu, který si jako další zažil neskutečně traumatické věci a podepsalo se to na něm. O některých zážitcích se synem mluvil, jiné si upravil nebo zamlčel… a my to mezi řádky minimálně tušíme. Je to hluboce zraněný člověk, který s postupujícími roky přestává úplně rozumět synovi i okolnímu světu a málokdo dokáže alespoň částečně porozumět jemu. A bohužel svým jednáním často ubližuje ostatním. Místy opravdu působí jako karikatura absurdně lakotného žida z anekdot, což jen umocňuje tragičnost jeho příběhu.

Popravdě jediné, co tu knihu výrazněji odlišuje od spousty jiných na tohle téma, je ta "bajkovitá" kresba s myšmi, kočkami a prasaty představujícími jednotlivé národy. A ta mi moc nesedla. Za mě ve své zdánlivé jednoduchosti postrádá detaily a jakousi “hloubku”, ačkoliv je depresivní stejně jako životní osudy autorova otce.

(A taky mě dost frustrovalo nesprávné psaní číslovek, paskvily jako 15ti se to jen hemží, čekala bych, že na korekturách si dají ve vydavatelství záležet.)

Všechno,co jste kdy chtěli vědět na toto téma ...
Zase holokaust,zase šoa ! Ano,zase.A proč ne.
Tentokrát v proslulé komiksové verzi.
Opravdu,takové vážné téma v obrázcích s mnoha textu v bublinách.
Na první pohled jednoduchá kresba.Po pár desítkách stránek,si vás podmaní.
Něco neobvyklého,čím se odlišuje a tím jsou právě převážně myší postavy.
Vypravování uvnitř vypravování,otec-syn.Vztah mezi nimi.Moc podařeně vykreslené povahy i charaktery.
Samozřejmě autobiografické skličující vážné poselství.
Kniha co ví,co chce říct a ví,jak na to.
Přežít je tak těžké,mnohdy jen díky náhodě.
Prozřetelnosti,nečekaných nepravděpodobných úkrytů,šikovnosti,okamžiky osudové,maličkosti v podobě vojáka a jak se zrovna to ráno vstával,vstřícnosti,laskavosti,nebo prostě jen tak.
Tenhle myšák,to je fakt na sílu prožitku v tištěné černobílé podobě.

Zkáza tolika životů, rodin a i ta autorova prošla velkou zkouškou. Za mě povinná četba, doporučuju to i dětem při besedě o Holocaustu. Kvalitních knih na tohle téma není nikdy dost.

Ta scéna s kocourem mezi myšmi ve frontě na popravu ve mně zůstane až do smrti.

Silný komiks. Velmi silný.

Těžko hodnotit. Knih o holokaustu je milion, tohle je prostě jen další z mnoha. Stylem by se měla lišit, to asi ano. Ale obrázky mi přišly nečitelné, skákání v čase otravné. Celkově mě kniha neuchvátila.

Kniha, ať chcete, nebo ne, stojí na postavách. A když je naprosto nesnášíte, čte se takové dílo těžce. Autorův otec byl nesnesitelná postavička a vlastně i samotný Spiegelman mladší mne ke konci dost unavoval (ale ne, napsal jsem komiks a lidi ho čtou, brek smrk). O situaci Židů za druhé světové se nedozvíte nic nového, silných momentů je tady taky jen pár. Jmen tolik, že by Trůny zaplakaly. Nadšený jsem nebyl, čekal jsem od téhle komiksové klasiky mnohem víc.

jednoduchá, ale výpravná kresba, zvířecí analogie (místy porušená) vytváří další výpravnou vrstvu, propojení autorova poválečného života s otcovým příběhem pomáhá napojení na postavy, ambivalentnost hlavní postavy ji polidšťuje

Wow... prostě wow...
Každý přečíst, povinně...

Kniha propojuje události války se vztahy mezi generacemi které válku zažili na vlastní kůži a těmi kteří žili v jiné době. Ten nesoulad je tady až hmatatelný, prostě některé životní zkušenosti jsou nepřenositelné. Forma komiksu by se mohla líbit mladší generaci a určitě by ji měla věnovat pozornost.

Krásná kniha...
Zajímavá byla linka mezi autorem a jeho otcem v současnosti. Kolik nepochopení mezi sebou stále mají...

Kniha se mi nedostala do rukou prvně. Jen musel dozrát čas ji znovu přečíst a zpracovávat vjemy, které mi při prvním čtení unikly. Holocaust, válka, vybíjení člověka člověkem...o to je již spoustu napsáno. Co jsem teď vnímala, tak tu neskutečnou tragičnost života, kdy dva tvorové ( jedno jakékoli rasy, ať lidé, či krysáci, myši či třeba orangutani) jsou na počátku života naladění na život v poklidu, v náručí šťastně rodiny...a jak se jim povahy, vlivem okolí a nějakého nesmyslného sváru , který ani sami nezávislí, změní k nepoznání. Z mladých lidí se stanou psycho invalidi, neschopní čisté lásky , protože v ní nevěří. Zažili takové nespochopitelne a bolestné strasti a to díky své rase, že nebyli schopni žít s radostí ze života. Smutné, děsivé, varující...

Chápu proč by tento komiks měl být povinnou četbou. Světová válka a pogromy v pojetí německé ideologie a organizovanosti jsou něco neskutečného v tom nejhorším slova smyslu. Přenesení do světa zvířat myší, koček a ostatních současně odpovídá stereotypu daných zvířat.

Mám ráda knihy z válečné doby a toto dílo v podobě komiksu, bylo opravdu krásné, hezky byly provázené dvě časové linky

Komiks se čte velice dobře, téma druhé světové války a holokaustu je tak přiblíženo i čtenářům, kteří by po klasické knize nesahli, bavilo mě to, ač je to těžké téma.

(SPOILER) Kniha se mi velmi dobře četla. Dokáže zaujmout jak svojí historickou stránkou, tak i občasnými scénkami mimo Vladkova vyprávění. Moc se mi líbilo, jak autor vždy ukončil určitou část děje tím, že si Vladek s Artem odložili vyprávění na jindy. Bylo tak lehčí se od knihy takzvaně odlepit, protože témata vyprávění Vladka jsou po celou dobu děsivá. Nebýt těchto přestávek, musel bych tuhle knihu přečíst najednou, jak je napínavá.
Co se týče Vladka samotného, není v knize vykreslován jenom jako hrdina. Díky občasnému přerušení vyprávění máme možnost nahlédnout do Vladkova života po válce, jak se změnil, jak se chová ke svému synovi, manželce a dalším blízkým osobám.
Zobrazení lidí různých národností pomocí druhů zvířat byl zajímavý nápad, jak na první pohled odlišit jednotlivé kultury a lépe se tak zorientovat v daném ději/příběhu. Také to umožnilo přidání zvířecích masek postavám, které zrovna předstíraly jinou národnost.

Dnes už nezpochybnitelná komiksová klasika. Možná právě pro ten všeobecný obdiv mě nestrhla tak, jak asi měla, ale to už je problém velkých očekávání. Ostatně ani o zklamání nemůže být řeč, příběh i jeho zpracování jsou mimořádně působivé. Přínosné je především střídání časových rovin, díky nimž se seznámíme nejen se "skutkovou podstatou" holocaustu, ale i s dlouhým psychickým stínem ležícím jak na přeživších, tak na jejich potomcích, na těch, kdo tu hrůzu přímo nezažili a přesto stále žijí s jejich důsledky. Zoomorfní zpodobnění jednotlivých etnik jako by trochu mírnilo děsivost popisované skutečnosti, zároveň si říkám, jestli to trochu nezavání nastolováním kolektivní viny. Být Polák, asi by mi moc nevonělo ztotožnění celého národa s obrazem vepře. A to i přesto, že si jsem jejich antisemitských excesů za války vědom. Hodně zajímavá a relativizující je americká epizoda, odhalující Vladkovy vlastní rasistické předsudky vůči černochům. Právě takové detaily, narušující očekávaná schémata, dělají příběh věrohodnějším, skutečnějším.

Jestli se dá o nějaké knize říct, že je úžasná, i když její příběh je o největších zvěrstvech druhé světové války, tak právě toto je ta kniha. Líbí se mi na ní ztvárnění národností různými zvířaty, také příběh, ve které Vladek přežívá válku i jeho složitý vztah k synovi Artiemu. Vše do sebe krásně zapadá a hlavně pochopíme, proč je Vladek takový, jaký je. Kniha, ač s děsivým tématem, se moc dobře čte a její grafické zpracování umožňuje ještě větší čtenářský zážitek. S klidem bych ji doporučila i dětem, které se s holocaustem teprve setkávají.

Moje srdcovka..

Před touto knihou jsem četla jinou, též s tímto tématem - Nepatrná ztráta osamělosti od Eliho Beneše. Příběh o člověku, který přežil koncentrák a vrátil se do své vlasti, ale jaksi nic už nebylo jako dříve.. A hned mě napadlo srovnání, že takto nějak mohl vypadat i Vladkův život, když se vrátil "domů"..

Hrůzostrašné komiksové vyprávění o tom, že jakmile jde do tuhého, lidé se k sobě dokážou chovat jako ty nejodpornější svině.