Maus – Souborné vydání

Maus – Souborné vydání https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/140454/bmid_maus-souborne-vydani-Tb0-140454.jpg 5 850 151

Maus série

K 25. výročí prvního vydání slavného komiksu Arta Spiegelmana Maus vychází první souborné vydání obou dvou dílů knihy v jednom vázaném svazku. Maus je děsivým - a současně hodnotně umělecky ztvárněným - zobrazením holocaustu, které oslovilo miliony čtenářů po celém světě. Místo lidí vystupují v příběhu myši a jiná zvířata - odtud název knihy. Maus je jedním z vrcholných děl moderní světové literatury, která se snaží přispět k tomu, aby lidé nezapomněli na to, co znamenal nacismus.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Komiksy

Vydáno: , Torst
Originální název:

The Complete Maus , 2003


více info...

Přidat komentář

Akana
05.04.2024 5 z 5

Dnes už nezpochybnitelná komiksová klasika. Možná právě pro ten všeobecný obdiv mě nestrhla tak, jak asi měla, ale to už je problém velkých očekávání. Ostatně ani o zklamání nemůže být řeč, příběh i jeho zpracování jsou mimořádně působivé. Přínosné je především střídání časových rovin, díky nimž se seznámíme nejen se "skutkovou podstatou" holocaustu, ale i s dlouhým psychickým stínem ležícím jak na přeživších, tak na jejich potomcích, na těch, kdo tu hrůzu přímo nezažili a přesto stále žijí s jejich důsledky. Zoomorfní zpodobnění jednotlivých etnik jako by trochu mírnilo děsivost popisované skutečnosti, zároveň si říkám, jestli to trochu nezavání nastolováním kolektivní viny. Být Polák, asi by mi moc nevonělo ztotožnění celého národa s obrazem vepře. A to i přesto, že si jsem jejich antisemitských excesů za války vědom. Hodně zajímavá a relativizující je americká epizoda, odhalující Vladkovy vlastní rasistické předsudky vůči černochům. Právě takové detaily, narušující očekávaná schémata, dělají příběh věrohodnějším, skutečnějším.

lenisko
08.02.2024 5 z 5

Jestli se dá o nějaké knize říct, že je úžasná, i když její příběh je o největších zvěrstvech druhé světové války, tak právě toto je ta kniha. Líbí se mi na ní ztvárnění národností různými zvířaty, také příběh, ve které Vladek přežívá válku i jeho složitý vztah k synovi Artiemu. Vše do sebe krásně zapadá a hlavně pochopíme, proč je Vladek takový, jaký je. Kniha, ač s děsivým tématem, se moc dobře čte a její grafické zpracování umožňuje ještě větší čtenářský zážitek. S klidem bych ji doporučila i dětem, které se s holocaustem teprve setkávají.

Moje srdcovka..

Před touto knihou jsem četla jinou, též s tímto tématem - Nepatrná ztráta osamělosti od Eliho Beneše. Příběh o člověku, který přežil koncentrák a vrátil se do své vlasti, ale jaksi nic už nebylo jako dříve.. A hned mě napadlo srovnání, že takto nějak mohl vypadat i Vladkův život, když se vrátil "domů"..


sf1
17.01.2024 5 z 5

Hrůzostrašné komiksové vyprávění o tom, že jakmile jde do tuhého, lidé se k sobě dokážou chovat jako ty nejodpornější svině.

MartiH19
16.01.2024 5 z 5

Není to moje první kniha na téma holokaustu a i přesto jsem se dozvěděla něco nového. Kniha je velmi čtivá, obrázky jsem až tak nevnímala, občas jsem se ztrácela v čase, ale i tak dávám knize plný počet hvězdiček. Velmi dobře popisuje složitý život nejen v době války, ale i po ní, jak je náročné správně se rozhodnout, jak je těžké někomu věřit, že Vás nezradí, a že bez kousku štěstí se to nedalo přežít.

maxmiliánka
17.11.2023 5 z 5

Tím, že můj pradědeček prošel lágrem, bylo mi téma o něco bližší a byla jsem zvědavá, jak se podaří jím projít Artiemu s Vladkem. Komiks jsem zhltala v jednom "zátahu". Bylo zajímavé vidět, jak se lágrová a vůbec válečná zkušenost odrazila na Vladkově psychice... Jistě spousta židů si tím prošla a nikdo z nich není tak lakomej jako Vladek, jak by řekla jeho milá Mala, ale přesto: to počítání léků, radost z příležitostných nálezů šikovných věcí... Artieho imaginace z dětství... přesný. Potěší i, že Vladka zachrání v kritické chvíli ztráty smyslu ze života katolický kněz.

Štěpinambura
03.11.2023 5 z 5

Skvělý příběh, nádherné zpracování - úplně mě to pohltilo. Sice jsem se místy zasmála, ale celkově to bylo velmi smutné - obdiv Vladkovi i jeho synovi za sílu tohle téma otevřít!

Hopulka
27.10.2023 5 z 5

Úžasné, silné dílo.

Jazzminator
29.09.2023 5 z 5

Ano, přesně takhle se mají psát knihy o holokaustu. Upřímně se divím, proč jsem se o ní dozvěděla teprve až na vysoké škole, a to ještě "jen tak mimochodem". Přesně k takovýmto knihám by se měly žáci vést na středních školách prostřednictvím povinné četby, ne-li dokonce i na školách základních. Jak mohl autor dokázat stvořit něco, co je zábava číst a co se čte úplně samo, a zároveň pojednává o něčem tak tragickém? Forma komiksu navíc umožňuje ztvárnit v jednom obrázku tolik, co by se slovy popisovalo dlouho a těžko. Souhlasím s názory týkajícími se toho, že kresba vypadá, řekněme, dětsky, až to na čtenáře může působit, jako by skutečnosti byly pojaty očima dítěte. Ne ve smyslu, že by byly nedospělé - spíše tím, jak jsou jednoduché, skoro až skicovité, zato extrémně přímé, stručné, výstižné, bez jakéhokoli přikrášlování a hraní na city. Prostě tak, jak to je a bylo. Právě i způsob ztvárnění knihy formou komiksu by dle mého názoru mohl k mladším čtenářům promlouvat mnohem více, než jiná, sice klasická a kvalitní, ale rozhodně méně záživná četba s tématikou druhé světové války. Stoprocentně se ke knize někdy v budoucnu opět vrátím.

Kopta
13.09.2023 5 z 5

Dílo, které nakonec ani nebylo o životě v koncentračním táboře, jako o jednoduchém příběhu jednoho muže napříč válečnými dějinami. Autor ke všem přistupuje perfektně inovativně i v malých případech, které jsou uctyhodné. Povinná četba mezi komiksy.

Profesorskey
16.06.2023 5 z 5

Když se vyklízela špajz po prababičce, našli jsme hromady zavařovaček se sušeným chlebem. Vždycky, když jsme přijeli na návštěvu, tak měla ty dobrý chlebový krutonky do polívky, a nebo jen tak na zobnutí. Některé měla i ochucené česnekem, paprikou, nebo pepřem. Nikdy nevyhodila jídlo. Starý chleba nakrojila, posypala kořením a nechala v troubě po pečení vyschnout.

Dílo neukazuje jen hrůzy koncentračních táborů a dění v Polsku neotřelým způsobem (po všech těch porodních bábách, vrátných a uklízečkách z Osvětimi), ale také popisuje zničující dopady války na osobnost.

"Those who cannot remember the past are condemned to repeat it."

laith4689
14.06.2023 4 z 5

Tento komiks se mi velice líbil protože mi přišlo, že i když tam je málo textu, tak se ten děj dá velice lehce pochopit. Kniha je spíš pro starší, protože to je o holocaustu. Do tohoto komiksu se člověk tak vžije, že nevnímá čas okolo sebe. Kniha je jak zajímavá tak i zábavná, v nekterých částech knihy je i smutná a proto bych ji nedoporučoval lidem mladším 13ti let. Kniha popisuje holokaust a dění v koncentračních táborech. Tahle kniha se mi velice líbila a proto dávám 5 hvězdiček

Lka
06.06.2023 5 z 5

Výborně zpracovaný komiks. Výstižné děsivé kresby. Za mě super, kniha se mi moc líbila.

icewind
14.05.2023 4 z 5

Tohle není jen netradiční zobrazení holokaustu jako takového, ale i reflexe toho co všechno tyhle události spáchaly na duši a mysli těch co přežili a jak se následně vyrovnávali s údělem přeživších včetně dopadu na jejich nejbližší pokud jim tedy ovšem nějací zbyli.... souhlasím s pohledem v nedávném komentáři Grohlinky - obě hlavní postavy mi místy docela slušně lezly na nervy, ale dle mého to takhle mělo být podáno, je to cílený záměr. Vladek mi tedy nějak neimponoval ani svým jednáním před tím než doba a poměry naprosto zešílely a jeho reakce i v pozdním věku kdy při cestě partnerka jeho syna vzala do auta stopaře "švarcera" byla snad otázkou nebo povzdechem nad tím jestli lidstvo není odsouzeno k tomu aby se některé věci opakovaly pořád a pořád dokola..... na druhou stranu i přes ten "nanervylezmus" tak motiv takové náklonnosti a citu k někomu (Vladek a Anja a jejich shledání po válce), to byl další silný moment tohoto příběhu a možná i částečná odpověď na to kde hledat sílu jak zvládnout i naprosto nemyslitelné situace.

Uma
13.04.2023 5 z 5

Moc pěkná kniha.

Grohlinka
28.02.2023 2 z 5

Knihy na tema holocaustu je tezke hodnotit, alespon pro me, jeden ma vzdycky trochu rozpaky jakkoli hodnotit ci kritizovat neco, co nikdy nezazil, ze?

Rozhodne si myslim, ze ma kniha sve misto, verim, ze by mohla byt pristupna a stravitelna i pro nectenare a mladsi lidi, je v mnoha ohledech poucnejsi nez lecktere hodiny dejepisu ve skolnich lavicich, a to se pocita.

Trosku v rozpacich jsem ze znazorneni lidi jako zvirat. Nemci jako kocky, Zide jako mysi a Polaci jako prasata. Vzhledem k tomu, ze kniha zacina slovy Hitlera: ,,Zide jsou nepochybne rasa, ale nejsou to lide”, se to muze zdat trosku kontraproduktivni. Navic vsichni vime, ze jedno dilo, ktere znazornovalo lidi jako zvirata bylo preci jen trosicku jinde…

Dve hlavni postavy, Vladek a Art, mi byly krajne nesympaticke, dokonce jsem si k nim v prubehu cteni vypestovala jistou averzi. Vadilo mi i caste skakani v case, ktere vzhledem k ne prilis zdarile kresbe, vytrhavalo z plynuleho cteni a celkove na me pusobilo rusive.

No, kniha je celosvetove dobre hodnocena a opevovana, takze asi je treba si priznat, ze chyba je ve mne. Snad se muzu jen utesovat myslenkou, ze mam na toto tema neco malo nacteno, a tak na me kniha nezapusobila tak, jako na jine, nedozvedela jsem se nic noveho, takze me neobohatila tak, jak jsem dle hodnoceni ocekavala. Stojim si za tim, ze na toto tema jsou poucnejsi knihy, ktere ve me samotne zanechaly mnohem vetsi stopu.

Vendula897
29.01.2023 5 z 5

Po dvou letech jsem se ke knize vrátila,abych se s duší rozjitřenou nejenom válčením nedaleko našich hranic, znovu ponořila do děsivého komiksu, který vám ukáže v rizím světle tu nepopsatelnou hrůzu holocaustu. Sedím nad stránkami, nevidím myši, krysy, zajíce ..a pod....vidím lidí, děti, vrahy. Jak moc vděčná jsem za to, že jediný pláč, který jsem od svých kluků v dětství slyšela byl ten, když si na kole odřeli kolena, jak moc vděčna jsem za to, že od vnoučat slyším zvonivý smích nad vyhraným Člověče nezlob se, jak moc vděčna jsem, že nemají hlad, nemusí ve se skrývat, mohou s námi v klidu žít a my máme zhůry povoleno přihlížet, jak jsou šťastné. Pane Bože, kde jsi byl, když se na této modré planetě zabíjeli nevinné děti.. umírali nevinní lidé jen proto ...proč vlastně.???

IvaniceTamta
17.01.2023 5 z 5

Tady není o čem. Perfektní dílo obsahem i grafickým zpracováním. Neměla by chybět v žádné domácí knihovně.

MARTh
31.12.2022 5 z 5

Nemůžu jinak než 5*, vynikajici počin. Shodně jako někteří z ostatních čtenářů nejsem kdovíjakým fanouškem literatury popisují holocaust a utrpení lidí z koncentračního tábora (o hrůzách, které se děly, velmi dobře vím, ale není mi příjemné jitřit své myšlenky a nitro opakovaným čtením obdobné literatury), nicméně toto bylo fakt výborné, krásné, perfektní...i styl vyprávění, kdy Artie navštěvuje svého otce a pomocí kresby přenáší na papír jeho vzpomínky z Polska 30. a 40. let 20. stoleti, je bezvadně pojatý. Jedná se v podstatě o dva příběhy v jednom, neboť jsou nám servírovaný jednak ony šílené události očima jeho táty Vladka, a jednak také problematické soužití Arta a stárnoucího, koncentračním táborem "zdeformovaného" otce...Za mě povinná literatura...atmosféru příběhu a jeho osobitost dokonale podtrhla působivá, jednoduchá, černobílá, svým způsobem nedokonalá kresba, která se mě osobně jevila, jakoby ji tvořilo dospívající dítě. To vůbec nemyslím hanlivě, právě naopak, kresba mi k tématu a atmosféře pasovala jako pomyslný "zadek" na hrnec.

Frizer
18.12.2022 5 z 5

Povinná četba pro všechny. Není co řešit.

Knišíl
19.11.2022 5 z 5

Nejsem velký obdivovatel komiksové scény, ale přesto jsou komiksy, které kdysi mnou zahlédnuty, zůstaly v mém pomyslném literární kompasu, a proto, že často jsem je viděl, často slyšel zmínit, tak jsem si je nakonec sám nevyhnutelně musel pořídit. Jedním z těchto komiksů je i Maus. A tak nastal čas, kdy jsem se odhodlal přečíst tento komiks a opět si potvrdil, že jsou také komiksy, které mají mnohem blíže k realitě, možná až tak blízko, že ty historické hrůzy nelze zobrazit jinak, než to zarámovat do kreslených rámečků a myších protagonistů, je to možná způsob, jak udělat tuto část reality, kterou není nikdo schopen pořádně pochopit, vstřebat a skutečně uvidět, protože je to taková hrůza, která až oslepuje, která až potlačuje schopnost vůbec si to představit, že každé umělecké ztvárnění bude jenom pouhou aproximací, je to způsob, jak udělat tuto realitu aspoň trochu přístupnou. Maus je však aproximací záměrně oddálenou, proto zvířata, proto prolínání se současným životem Artieho, protože vše vidět a nemít odstup, či místo oddechu, člověk by musel zešílet.