Ještě jeden maraton

Svižné čtení nejen o samotném běžení (to slovo je paskvil, já vím:-)
Autor se netočí jen kolem svého ještě jednoho maratonu, ale dostane nás do různých oblastí kolem běhu. Občas najdeme v knize myšlenky autora o běhání a směru, kterým se vyvíjí.

Tohle bylo hodně příjemné šimrání běžecké duše, mému vztahu k běhání je v podstatě všechno v této knize tak moc blízko a i styl, kterým autor píše je pro mě příjemný stejně jako povedený dlouhý víkendový běh :) Už i Můj dlouhý běh mi sednul, ale to čemu je věnovaná pozornost tady je mi prostě ještě mnohem blíž než z hlediska představivosti přeci jen hůře uchopitelný Spartathlon a podobné ultra. Těch několik večerů ve společnosti těchto možná spíše zamyšlení a postřehů mi parádně vylepšilo náladu.

Jelikož znám autorův Dlouhý běh jak knižně, tak v podobě webu, šel jsem na jistotu a tušil, co od knížky očekávat. Rovnou musím říct, že s jeho názorem a pohledem na běh a věci okolo něj dosti často souzním, proto jsem se těšil už na samotné vydání knížky. Ta je v podobném duchu jako Můj dlouhý běh, byť tentokrát sleduje jisté jednotící téma, kterým je snaha dát si ještě jeden maraton. Takže některé kapitolky chytnou za srdce zejména běžce dlouhých distancí, některé souzní s běžci obecně. No a u některých kapitol, napadá mě zejména ideální běžecká snídaně, jako bych se viděl, tématika laborování s jídlem před či při běhu, vděčné to téma :) Kol a kolem, stejně jako prvotina se tato knížka řadí mezi mé oblíbené běžecké.

Dnes v půl druhé ráno dočteno. Kniha se čte ve velké pohodě a s lehkostí, tak s jakou lehkostí je psaná. Autor píše na 196 stranách nejen o svém pokusu o další maraton, ale i o spoustě dalších "věcí" okolo běhání. O běhání u nás, venku, o běhání právě teď v reálném čase, ale i o běhání v hluboké a dávné historii. Od Luboše Brabce mám i jeho předešlé knihy Maraton a jiné pošetilosti a taky Můj dlouhý běh (velké povídání o a s Danielem Orálkem, naším vynikajícím ultramaratoncem. Jen podotýkám, že tato knížka není pro úplně během nepolíbené čtenáře. Autor jaksi předpokládá, nebo si to aspoň myslím, že čtenář této knížky už běhá, běhal, zná toto prostředí, určitá jména atd. Hodně se toho dozvíte a stránky budete hltat snad jako já s lehkým úsměvem v koutku, neboť knížka je i velmi vtipná. Vřele doporučuju.

Autor je vypsany a je to znat. Velmi dobre se cte a jak bylo nize jiz napsano, kniha krasne plyne. Nakouknuti do sveta behu, spousta zajimavosti a stripku. A nakouknuti do duse a nazoru jednoho bezce.

V žánru "běžecké literatury" výjimečně milý počin.
Oproti Lubošově prvotině má Ještě jeden maraton za pasem tisíce odběhaných kilometrů, které autorovi značně (a ku čtenářově prospěchu) obrousily hrany. A to je dobře. On se opravdu člověk s lety proběhá k podstatně smířlivějšímu postoji ke spoustě věcí.
Naštěstí se Luboš ještě úplně nevyzenoval a tak má pořád potřebu se k některým věcem vyjadřovat - a proto vznikl Ještě jeden maraton. Kdo zná Lubošův blog, nebude nijak zvlášť překvapený, pro ostatní vězte, že jsou to střípky z běžeckého světa, z přípravy na "ještě jeden dobrý maraton", z nahlédnutí za oponu ultramaratonu a třeba i zamyšlení nad tím, kam odvál čas popularitu "bosoběhu", nebo jestli existuje ideální předtréninková snídaně (tím výčet samozřejmě není kompletní).
Velkým plusem je příjemný vypravěčský styl, díky němuž kniha hezky plyne. Tady opravdu nic moc nechybí, ani nepřebývá.
Příjemné čtení do nepříjemné doby.

Knih o behani uz vyslo tolik... O cem tak jeste psat, aby to bylo zajimavy? Pokud od teto knihy necekate vic, nez jen soubor delsich clanku na tema "trenink na maraton", nebudete zklamani. A ne, nutne to nemusi byt malo. Lubos psat umi, se vtipem a ironii i osobni zkusenosti. Takovou, kterou zname vsichni.

Podarena jednohubka na vikend. Prijemny cteni, pokud zrovna nebehate (“Jak jako nebehate???”) a pokud od knizky necekate vysokou literaturu (v knize o behani? tak urcite...).

Jo a pochvala za krasnou obalku!