Pyramidy
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458/zemeplocha-pyramidy-458.jpg
4
1422
1422
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 7. díl >
Není snadné být faraónem v pubertě. Nesmíte s sebou nosit peníze, ovoce vám loupají mladé ženštiny nevázaných mravů, kdekdo si myslí, že můžete za to, že vychází slunce a kukuřice roste. Neustále se vám zdá o sedmi hubených a sedmi tučných krávách, a k tomu všemu ještě díky parakosmické nestabilitě vybuchne Velká pyramida. Pak si ještě musíte poradit se všemi těmi vrahy, sfingami, dřevěnými koňmi, filozofy, svatými krokodýly, chodícími mumiemi, dravým stavitelem pyramid a s Hitem se supí hlavou, který je bohem všech neočekávané příchozích. Přitom všechno, co byste opravdu chtěli, je udělat něco pro mladé lidi a starobylý střed města.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 1995 , TalpressOriginální název:
Pyramids , 1989
více info...
Přidat komentář
Asi největší přednost Pratchetta, kterou na jeho díle oceňuji je, jak lehce, trefně a přitom neskrývaně si popisem náboženství a církví ve svých knihách dělá legraci z těch skutečných náboženství a církví. Nikdo ho nemohl nařknout z kritiky církví, přece si psal svoje příběhy ve svém světě, ale přesto to tam je.
Začalo to skvele, ako fajn vtipná a zároveň napínavá Pratchettovka. Potom to nejak stratilo šťavu. Jedna zo slabších kníh o Plochozemi (Zeměploche).
Četla jsem po letech znovu a pořád mě knihy T. Pratchetta baví. Příběh novopečeného vraha a zároveň faraona mě opět rozesmál a nezklamal. Samozřejmě série Zeměplochy má i lepší příběhy, ale ani tento není žádný odpad.
V pořadí sedmá kniha Zeměplochy mě docela zklamala. Po Soudných sestrách jsem věřil, že se trend otočil a série mě začíná bavit. Bohužel Pyramidy se podle mého zase tolik nepovedly.
Moc se mi líbila první část, kdy probíhala Těpicova vražednická zkouška a probíhalo představování království, historie a celý tenhle úvod.
V dalších částech mě kniha postupně přestávala bavit a ztrácela mojí pozornost. Ano, občas jsem se zasmál, některá témata byla popsána trefně a s krásným nadhledem. Nicméně mi vadilo, že se děj moc neposouval, postavy neměly jasnou motivaci a kniha jako taková nikam nesměřovala. Četl jsem o tom, co se postavám dělo a málokdy byli protagonisté původcem děje. Pravda, hodně to souzní s tématem bezmocného krále, ale i tak to byla nuda. Dalším vroubkem jsou jako obvykle nevhodná přirovnání k moderním věcem, která vytrhují z eskapismu.
Zatím považuji Pyramidy za jednu ze slabších knih Zeměplochy. Dalším dílem by měly být Stráže, stráže, u nichž platí shoda, že jde o jeden z nejpovedenějších dílů. Dám tedy Pratchettovy ještě (asi poslední) šanci. Pyramidy hodnotím jako tři s odřenýma ušima.
Tento příběh mi přišel slabší než ty, které jsem už četla. První polovina byla dobrá a vtipná, ale pak to šlo trochu z kopce. Nic to ale nemění na tom, že je to pořád Terry Pratchett a méně než 4 dát nemůžu.
Zajímavý odklon od Úžasné Zeměplochy, která ale zároveň dotváří velikost jeho imaginárního knižního vesmíru.
Kniha vás uvede to myšlenek, zda byste vůbec někdy chtěli do Egypta, když už budete vědět, co všechno tam může nastat. Kniha o TP byla zase jízda, jako vždy. Humor na Entou!
Pratchett opět nezklamal. Tentokrát je hlavní hrdina Těpic, následník trůnu Starého království v údolí Mžilu. Vše je, jak má v království být, pak se ovšem začne stavět ta největší pyramida a nejen s časem se začnou dít věci. Máme tady teorii relativity, fyziku, filozofy, mumie i nejlepšího matematika. A já se u knihy bavila jako vždy, když zavítám na Zeměplochu.
Začátek jsem slítnul jedna dvě, ve středu se nějak šprajcl a nakonec to byl docela boj. Mám ještě dva další díly doma (8 a 9) a nechávám na pozdější dobu. Pyramidy mě docela vyčerpaly. Přitom Těpic je děsnej sympaťák a scéna se sfingou, dávající hádanku, cool :)
Moje druhá kniha ze Zeměplochy, nejprve mi trvalo se začíst, ale začala mě bavit a hodnotím kladně :)
Opět v sérii kniha s kompletní změnou postav i prostředí. A zase výborné.
Zbožňuju i ty drobné věci v příběhu, třeba jaká dokáže Pratchett vymyslet přirovnání.
- "...její hlas se s každou větou mění, přesně podle toho, jak žhavá letlampa dědičnosti opalovala tenký nátěr výchovy" :-)
- nebo lehké rýpnutí do filozofických tlachalů "Poslouchal jste často Kopolymerovy historky?" Finalos přikývl a usmál se, i když se mu v očích mihl jakýsi náznak bolesti.
Příkladů by byla spousta, ale najděte si v tom každý to své :-)
Jediná starší Pratchettovka, která mi utekla, až po Zimoděje (včetně) jsem jinak všechny přečetla mezi 12 a 15. Je škoda, že zrovna Pyramidy v knihovně nebyly, protože Egypt mě jako dítě bavil a měla jsem ráda i "konspirační teorie" kolem pyramid (prarodiče mívali doma časopisy typu "2000 záhad"). Myslím, že ve 12 by mě Pyramidy bavily mnohem víc než teď, ale i teď mi přišly jako dobrá jiná Zeměplocha. Tymrcha je samozřejmě nejlepší postava (vlastně plní roli Zavazadla). A kniha má hodně míst, která jsou úmorná tím neustálým omíláním titulů a ceremonií a tradic (čtenář skončí podobně znechucený jako Těpic). Atmosféra pomalého plynutí času v zemi slunce a písku vykreslená tak dokonale, až to odrazuje od čtení. Ale líbilo se mi, jak faraon hlavně nechtěl být pohřbený v pyramidě. A jak ty zatracené pyramidy nenáviděl! Akorát drahé to je a k ničemu... A jak tam chudák duch čekal, až ho do té pyramidy nachystají. A "trójští koně" a mnozí efektové. Nevěděla jsem, co mám od "egyptské" Zeměplochy čekat a dočkala jsem se něčeho, co by mě nenapadlo. Škoda, že by se k tomu dalo jen těžko vymyslet nějaké pokračování. Ale co má taky jeden se svou kariérou dál dělat, když už inhumoval panteon?
Nemusím ani psát komentář vše již napsal uživatel icewind a já bych se jen opakoval jen se lišíme v hodnocení o jednu hvězdu.
Těpic je zase jedna z těch mně sympatických postav. Škoda, že nezůstal v Ankh-Morporku déle, přišlo mi to vlastně zajímavější než zápletka s pyramidami. Zase jsem si však připomněla, jak hezky se Pratchett čte, navíc v nové tvrdé vazbě má člověk pocit, že má v ruce seriózní literaturu :)
Většina děje sedmé zeměplošské knihy se odehrává v království Mžilibaba - zeměplošské verzi Faraónského Egypta. Vzhledem k tomu že mám kulturu starověkého Egypta hodně rád, patří Pyramidy mezi moje nejoblíbenější Pratchettovky - ikdyž po příběhové stránce má kniha pár nudnějších míst. Celkové hodnocení - čtyři a půl hvězdy.
Díl se mi teda neobvykle moc líbil (možná k tomu dopomohl ten vánoční čas? Netuším! :D), u některých pasáží jsem se smála jak blázen, prostě na tohle fakt musíte mít náladu, no. :)
Dodám, že když najdu něco vtipnýho, tak si to vyfotím, ať se k tomu můžu vracet- příště už zvolím lístky!
Cech vrahů, dobrý začátek, v tom, co se dělo potom jsem se ale fakt ztrácela :D nevím, jestli mi občas utečou myšlenky kdovíkam, nebo se ztratil sám autor, ale prostě mi pár věcí uteklo. To ale nemění nic na tom, že je to prostě skvělý!
Líbilo se mi psaní pod čarou. Vysvětlivky autora. :) třeba jsem se zasmála u legendy o vzniku Ankh-Morporku.. to je prostě nejvíc :D
Nebo vyhazování kněží z oken.. ať žije! A čí že to byl kněz? :D
Nebo největší vypravěč Kopolymer, nebo TyMrcha! Ty jejich jména- to je stejně, jak ho to napadlo? Nechápu!.. :D
nebo co takové prozření, jaký to je být pravým posluchačem! Vždycky jsem si myslela, že jsem to já, a přitom jsem jen ta, která přemejšlí nad odpovědí.. škoda! :D
"Tři celé čtrnáct. Copak to je nějaké číslo? A jak bys ho tak asi pojmenoval?"
Já se bavila, mně se to moc líbilo! :)
Souhlasím s ostatními, že cech vrahů na začátku byl vtipnej, ale když Těpic složil závěrečnou zkoušku a vrátil se do rodného království, začala jsem se ztrácet. V pyramidě se sice zpomalil tok času, já jsem ale stejně měla pocit, že v tom příběhu letí jako splašenej. Bavilo mě rozvádění myšlenky, že velbloudi jsou geniální matematici, ale proč tam třeba někdo zplacatěl a nosili ho v podpaží, mi naprosto uniklo. Doufám, že další díl nebude tak nabitej absurdníma událostma :)
Pfff.....tohle tedy nebyl takříkajíc můj kýbl písku, přitom začátek s Cechem vrahů fakt dobrý, ale pak mě ten příběh tak nějak inhumoval. Přiznám se, že místy jsem nějak vůbec nestíhal resp. nechápal, ztrácel se nebo mi přišlo, že to psal někdo pod vlivem čehosi co právě přifrčelo přímo z nějaké Ankh-Morporské nálevny. Sem tam to zachránil největší matematik, ale to bylo nějak málo. Nu což, i tak vzhůru na další díl :)
Štítky knihy
Zeměplocha humor pyramidy anglický humor
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Pratchett nás přivádí do světa a časů pyramid a faraónů, kteří čelí problémům světa doslova pyramidálním. Připouštím, že pubertální faraón vytržený ze svého studentského světa, aby převzal faraónské povinnosti, ač úsměvný, poťouchlých kvalit Mrakoplaše tak úplně nedosahuje. Jenže jsme v jiném příběhu Zeměplochy a to pak není záhodno srovnávat. A že si TP vyhrál i tady. Navíc s překladatelem Kantůrkem vytvořili sehranou autorskou dvojici. Z nebohého a takřka nedobrovolného mladého faraóna Ptepice Kantůrek udělal, jako všichni ostatní v příběhu, skvělého Těpice :-). A cože udělal z nejvyššího kněze? No přece samotného Boha alias "Dios", kterým je pochopitelně jedině a pouze faraon. Ale zanechme malicherností. On sám Dios, který řídí kroky všech faraonů, je tu totiž tisíce let. A tak TP dává na frak faraonům, pyramidám i královstvím, pyramidy se otevírají, mumie vystoupí na pozemský svět a své má co říct i sfinga. Dost slušný blázinec, aby TP dostál své pověsti, ale úsměvný svým specifickým humorem.