iceVS komentáře u knih
Úžasný příběh, který jsem objevila jen díky příspěvkům zdejších čtenářů. Tohle je kniha, ke které se jistě ještě vrátím a kterou bych si přála mít ve své knihovničce.
Znásilněné ženy, znásilněné dívky, znásilněné děti, znásilněné krávy, znásilněné ovce, znásilněná kuřata s - cituji mockrát použitý výraz - "střevy visícími z řitního otvoru"... Přesně takto si představuji Indonésii a přilehlé okolí. Co na tom, že to je fascinující příběh, co na tom, že obdivuji, jak autor dokázal udržet dějovou linku i přes množství vedlejších příběhů, když se mi celou dobu chtělo znechucením zvracet. Mimochodem, domnívám se, že autor určitě nebyl jen jeden. Jednotlivé kapitoly si občas protiřečí a vysvětlují to, co v předchozí bylo popsáno zcela jinak. Resumé - po dvou pokusech nikdy víc knihy z tohoto prostředí.
Ta kniha celá na mě působí dojmem jako Bohnice v džungli. Všechny postavy mají IQ maximálně 75, všechny zajímá jen násilí, zabíjení, sex a znásilňování. Všichni se všemi, včetně rodinných příslušníků. A všichni věří na nenávist, přízraky, pohádky a komunismus. Jediné s čím má autor problém (nebo je to pro něj posvátné :-)) je homosexualita - nikde ani náznak toho, že by spolu souložili muži. To celé je završeno spoustou logických chyb a bohužel i se vyskytují i hrubé pravopisné chyby, takže Odeon se fakt moc nevytáhl. Líbit se to může leda tak příznivcům fantasy, pro mě je to blábol.
Radkina Honzáka miluju. Ale on by mi sdělil, jaká přesně je to diagnóza :-)
Zajímavé shrnutí, můžu doporučit.
Ferrante musí člověk buď milovat nebo nenávidět. Zaplať bůh, že její knihy vycházejí s dostatečným odstupem, přečíst je krátce po sobě, končím u psychiatra. Fascinuje mě styl jejího psaní - a bytostně nesnáším její hrdinky :-)
U prvního dílu jsem se smála nahlas... a to bylo v této sérii naposledy. Předpokládám, že autor má v plánu ještě tak nejmíň dvacet dílů, ale měl skončit u prvního.
Jsem geneticky naprogramovaná být v lese šťastná... Jsem ráda, že existují tací jako Peter Wohlleben. Naučil mě definovat to, co jen cítím. Ale jedno říct umím - berte stromy jako živé bytosti :-)
Fascinující vyprávění o tom, co je nám povětšinou skryto. Vřele doporučuji.
Skvělé. Sice bych měla pár výhrad ke gramatickým chybkám a v jednom případě ujela i logika, ale propracovanost jednotlivých osob a jejich životů tyto nepatrné omyly s přehledem přebíjí. Asi moc záleží na tom, co od toho kdo čeká :-). A věta: "...Život je běh mezi padajícími hovny..." ta je dokonalá :-) Prostě - neberte se lidi tak vážně...
Mně se kniha líbí bez výhrad. Autorka je mi sympatická, tak jako i většina její komunity. Navíc má vazby k Českému ráji. Jedinou připomínku bych měla ke slovíčku tchýně - správně je to bez čárky, jenže to ví i málo našinců :-) čímž jsem si nejspíš odpověděla na to, zda její tchyně je má bývalá úžasná profesorka češtiny :-)
Lákavá obálka, svěží téma, Litera za překladovou knihu... a stejně žádná sláva. To vám nejčko poudám
Hrdinka na první straně knihy pojme "děsivé podezření", protože jejímu partnerovi přijde na mobil zpráva. Následujících tři sta stran jste kamenováni výrazy "šokující", "příšerné", "překročit hranici"... abyste na konci zjistili, co už dávno víte. Drama a duchaplnost zápletky asi na stejné úrovni, jako když Barbie dojde růžová. Pokud je vám víc než pětadvacet a nebo vlastníte mozek, s touto knihou neztrácejte čas.
Na tuto knihu jsem se těšila. A po přečtení sté stránky ji s chutí odložila. Nedokázala jsem se začíst, dostat se do děje... Autor používá nadměrné množství přímé řeči, v podstatě mám jen neurčitý pocit, že v té první čtvrtině knihy, kterou jsem přečetla, jen neustále někdo s někým o něčem mluvil, či spíše plkal. A rozhovory plynule přecházely jeden v druhý a já se statečně ztrácela. V jedné větě hlavní hrdinka mluví s kolegou v kanceláři a v té následující ji kdosi jiný hněte ňadro. V knize jsou sice použity reálie, ale spíš jen popiska, ve smyslu: 11.11.1938 v noci se něco dělo, přečteme o tom v rádiu zprávu. Pro mě zklamání z knihy, ztráta času a s chutí odkládám.
Preferuji knihy s přidanou hodnotou. Tato byla bezvadná, úžasná, skvělá, nádherná, dokonalá. Hovorový jazyk byl sice lehce nezvyklý, ale nerušil. Vedlejší dějové linky - to byla lahůdka, a to včetně těch úplně, ale úplně, vedlejších. Přimlouvala bych se za pokračování tohoto příběhu. Autorka mě moc potěšila a doslova nadchla. Fakt super kniha, jedna z nejlepších za poslední roky.