hlentilka komentáře u knih
Neurazí ani nenadchne. Pěkně rozběhnutý příběh, potom 150 stránek nuda a posledních 30 stránek zase zajímavých, neočekávaných, kdy pocit viny a svědomí udělá své. Vše vyústí ve "správné rozhodnutí"? Byl tam pro mě rozpor v otázce ztráty... Ztratit rodiče nebo ztratit nenarozenou sestřičku, kterou Kenzie ještě nepoznala, je sakramentský rozdíl. Autorka tyto dvě ztráty a tento smutek staví na stejnou úroveň.
Od knihy jsem se nedokázala odtrhnout, přečetla jsem ji za jeden den. Výborná, jen konec mě trochu zklamal.
Nikdy jsem neměla potřebu si z knih zapisovat citace, ale z této knihy je chci mít uchované v paměti.
"... a pořád to tam voní jako ona. JAKO SLUNCE." - Jack
"....myslím na P. Potterovou, co odsexovala tolik váhy..." - Libby
Kniha mě pohltila od svého začátku až do konce, nebyla tam žádná "hluchá" místa, humor, láska, naděje, slzy, krásná zamilovanost - to vše ve mě kniha vyvolala. Je opravdu nádherná, krásná, psaná s lehkostí. Nechci na ni zapomenout...
Matka - strach o své dítě, ochranitelský pud, láska k dítěti... Zvláštním způsobem psané pasáže, kdy matka vypráví o své dceři. Konec - i z hlediska přečteného epilogu - "pohádka" se špatným koncem, ale pěkná.
Obdivuji autorčiny ucelené myšlenky, skvělé dílo, závěru nemohu stále uvěřit. Myslím, že to nikdo nemohl předvídat - jen sama autorka.
Dlouhý, táhlý děj a nezáživné pasáže. Kniha mohla mít o 200 stran méně. Pro mě NUDA.
Drsné upřednostňování jedné dcery před druhou. Zůstal ve mně pocit hnusu z lidí, kteří si vybíjejí svou zlost na dítěti. Hodně jsem přemýšlela, pro koho je kniha určená, pro dospělé, pro mládež? Nevím, zda bych chtěla, aby tuto knihu četly mé dvanáctileté dcery.
Kniha s tématem manželské krize. Myslím si, že nezáleží na tom, zda to bylo způsobeno neplodností, nebo celkovému odcizení dvou lidí, kteří měli dříve k sobě tak blízko. Perfektní vylíčení této krizové situace - neschopnost přijímat doteky toho druhého, domácí prostředí s nucenou komunikací, vyhledávání soukromí apod... Toto bylo velmi realistické. V polovině knihy mi začalo vadit střídání kapitol "teď" a "tehdy", bohužel "tehdy" už mě při čtení přestalo zajímat (až příliš sladké, bezkonfliktní, bez vývoje)... Toužila jsem se dozvědět, co přinese současnost...
Nevím, co mě na knize vadilo, jestli rozhovory, které se mi zdály umělé, tok myšlenek, který neplynul přirozeně, styl autorčina psaní??? Nakonec jsem "život pacientů a jejich problémy" přeskakovala a snažila se dozvědět se více jen o hlavní postavě Tamaře.
Cože se to stalo na GRILOVÁNÍ? Byl to jediný důvod, proč jsem knihu dočetla celou. Zbytečné natahování. Je to škoda....
Knihu jsem po 100 stránkách odložila. Střídají se kapitolky s deníkovými zápisky (historií) a současností, měla jsem v tom celkem zmatek. Dvě sestry - Alice (oblíbená dcera matky, zodpovědná, starostlivá) a Scarlett (rocková hvězda, rebelka). Ztráta identity, psychické problémy, odmítání lásky. Nakonec velmi milá a pěkná knížka.
Láska mezi potetovaným "problémistou a vyznavačem bojových umění" s křehkou Marií se španělskou krví. Konečné rozuzlení .... že by happy end?
Napínavost, nepředvídatelnost, strach, zajímavé rozuzlení, to vše kniha má - především její poslední třetina. Zbytek knihy - rozpačitost - především ze střídání kapitol, kde jsou různé pohledy 3 kamarádek, nějaký vnitřní hlas a výslech u psychiatra? Ze začátku se v tom člověk špatně orientuje.
Dítě nenarozené v manželství = hřích, trestání žen i nelidské zacházení s dětmi. Šokující vyprávění podle skutečných událostí. Kniha mě velmi zasáhla, ten pocit bezmoci, hnusu a odporu ve mně zůstal, možná i proto, že jsem sama matka. Podobný námět i v knize "Pomněnčino dítě". Nelíbilo se mi, že na závěr knihy autorka vykresluje velmi mnoho postav, každá postava vypráví o své smrti, tím rozkrývá skutečnosti, které vedou k rozuzlení. Někdy to bylo až moc překombinované.
Velmi realisticky napsaná kniha s vykreslenými lesbickými hrátky. Dočetla jsem ji, ale mé myšlenkové pochody při čtení jakékoliv knihy jsou asi někde jinde. Pro mě to byla ztráta času.
Velmi se mi líbilo, že v tomto třetím díle jsem se mohla setkat se všemi hrdiny z předchozích knih. Ta návaznost na jednotlivé postavy byla geniální. Když jsem přemýšlela, proč se mi tato kniha zatím líbí nejméně, tak je to asi tím, že tam nebylo napětí a nepředvídatelné události, na které jsem si zvykla z minulých titulů. Proto jen 3 hvězdy.
Krásná kniha, rychle ubíhající děj, sympatičtí hlavní hrdinové, vzpomínka na Carmen a Pallase, napětí i erotika. Co více si od oddechové literatury přát? Přečteno za jeden večer.
Zvláštní kniha, ano bylo v ní napětí, proto jsem ji dočetla až do samého konce. Nikdy jsem však nečetla knihu, ve které bych neměla svou spřízněnou duši, svého hrdinu, kterému bych fandila. Po celou dobu jsem nevěděla, zda víc věřím Lauře nebo Cherry. Teď po přečtení knihy musím říct, že obě dvě hrdinky "přítelkyně" mi byly vlastně nesympatické.