FofrNožka komentáře u knih
" Už mám plné zuby toho, jak mi každá večeře mizí stovkou". :-D Zamilovala jsem se. Vtipná, milá, poučná jednohubka před spaním. Tahle knížka se povedla na jedničku s deseti hvězdičkami.
Stařík zasahuje do významných světových událostí, ale je to popisováno, jak když si jde koupit pár housek a noviny do místní večerky. Dokonalé. :-)
Na knihu jsem se těšila, ale pocity po přečtení jsou rozporuplné. Je velmi náročné sledovat, téměř v přímém přenosu, jak mizí osobnost člověka během pár týdnů, měsíců... Postoje k životu paní Květy jsou mi blízké a obdivují její sílu žít. Zůstávám s úctou.
Po knize jsem sáhla kvůli jménu autorky. Kniha splnila očekávání, dospěláky zaujal příběh, dětem se líbili ilustrace a do příběhu "žvanili"- A proč? A kdo? Jo? Děkujeme a těšíme se na další příběhy Stráši.
Jednohubka. Máte-li splín, je to lepší než bílá kulatá věc z lékárny. Ovšem svým dětem tuto knihu zatajím, minimálně do jejich dospělosti. Mám obavy, že se mohli inspirovat. :-)
Prostě člověčí kniha. Poučení, laskavý humor, velmi trefné poznámky... Děkuji. Určitě se ke knize vrátím.
Milé a laskavé počtení, nejen, pro dvounožce bydlící u koček. :-)
Ne nereálný scénář. Člověk hned sleduje každý pupínek na svém těle. Kniha má spád.
Prostě zdravý selský rozum. Děti jsou "středobodem" našeho života, ale nemusí to vědět na první dobrou, ne? :-) A když se jim vymezí hranice v nichž se naučí pohybovat, jsou z nich príma parťáci. A mít doma nějak povinnost a práci není důvod ke hroucení. Já respektuji tebe, ty mě.
"Na oslavování je nejvhodnější tatínek, protože maminka při narození miminka nebývá zpravidla doma" ... dál už jsem neměla číst synkovi nahlas, tatínek se krčil nos a kroutil očima, zvláště po tom co : " Tatínek koupí mamince za narození miminka dárek". ... Príma oddechová knížka a vlastně máte pocit, že máte v rodině nainstalovanou štěnici a ne jednu. :-)
Velmi silný příběh, který je světle dnešní zprávy na idnes.cz jen nabývá konkrétnějších obrysů. Zpočátku jsem nechápala proč je v knize umístěn příběh o upírovi, ale jen do doby, než začala své vyprávění Minka.
Proč mám pocit, že kdyby hrdinové knihy byli muži a prožívali obdobné strasti života, brali bychom knihu jako černý humor života. Ovšem když to jsou ženy, zůstává po dočtení hořká pachuť. Tak snad jen, že si mohu zapsat bod č. 15 z čtenářské výzvy- splněn.
Byla jsem v napětí, jak to s těma dvěma nakonec dopadne. Nechtěla jsem konec jako z červené knihovny, ten se nekonal. Mohu jen doporučit k přečtení.