Poslední deník Květy Fialové
Josef Kubáník
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414658/bmid_posledni-denik-kvety-fialove-Gaj-414658.jpg
4
56
24
Květa Fialová. Pro některé charismatická dáma se zvláštním tajemstvím v očích, pro jiné jízlivá komentátorka s kousavým humorem, pro další pokorná žena, se kterou se život nemazlil a ona přesto dokázala stárnout s elegancí a noblesou. Co z toho je vlastně pravda? Jaká byla jedna z nejoblíbenějších českých hereček ve skutečnosti? Herec Josef Kubáník prožil v bezprostřední blízkosti Květy Fialové čas od září 2008 až do jejího odchodu o devět let později. Měl možnost poznat ji velmi zblízka, stali se přáteli i zpovědníky. A o tom, co nikomu neřekla, co nosila v sobě až do posledních dnů, ale nechtěla si to s sebou odnést na věčnost, vypráví tato kniha.... celý text
Přidat komentář
Ze druhé poloviny knihy, tedy z onoho posledního deníku, jsem trochu rozpačitý. Patřím k těm, kteří si myslí, že nebylo třeba zaznamenávat úplně vše, ale zároveň vím, proč to Josef Kubáník dělal. Nemůžu se ale přenést přes to vyřizování účtů s personálem léčebny, bulvárem, přítelkyní (?) Janou a dalšími, kteří se na Květu Fialovou nalepili a pokoušeli si přilepšit. Květa Fialová, taková, jakou nám představila první polovina knihy, by si s nimi účty nikdy nevyřizovala - mávla by nad nimi rukou a myslela si své. Josef Kubáník to nedovedl.
Kniha se mi líbila. Ale potvrdila mi, že Květa Fialová nebyla tak všeobjímající a láskyplná budhistka, jak se ráda prezentovala. Vlastně byla netaktní a velmi kritická až drsná na adresu svých hereckých kolegů. Možná to bylo stářím, které si už nebere žádné servítky. Klobouk dolů před její pracovitostí do pozdního věku. Druhá půlka, vypovídající o postupující nemoci je velmi skličující, ale pozitivní v tom směru, že do posledních chvil byla obklopena rodinou a přáteli.
Kniha je moc hezky napsána. Když jsem ji četla byla jsem po celou dobu součástí děje. Květa byla nejen výborná herečka, ale i úžasná a silná osobnost. Josefu Kubáníkovi se to v této knize velmi zdařile podařilo empaticky popsat. Několikrát jsem je potkala spolu v Uherském Hradišti a oba byli a jsou mých vzpomínkách moc sympatičtí lidé.
Neuvěřitelně chytrý mix humoru a dojetí, po kterém musíte před životem Květy Fialové smeknout, ať jste ji měli rádi, nebo neměli. Výtečná kniha, výtečný autor.
Kniha Herec Josefa Kubáníka mě přivedla k této. Jsem nadšený z obou. Je vidět, že autor má přesný cit pro žánr, je empatický a zatraceně chytrý. Doporučuju.
o knize jsem se dozvěděla díky samotnému autorovi, který je i vynikající herec a moc milý a laskavý člověk, Josef Kubáník.kniha mě hned na první straně nadchla. bohužel jsem ji po pár stranách odložila a teď jsem za to ráda, jelikož jsem na ni byla víc "připravená" než před rokem. během čtení jsem se smála a i plakala...hodně plakala. dojalo mě neobvyklé a neskutečně silné pouto autora a slavné herečky. je to velmi vzácné a pro mnoho lidí i těžko pochopitelné. myslím si, že to oba aktéry neskutečně obohatilo a přála bych každému, aby měl svou spřízněnou duši. kniha není vždy veselým čtením, ale ukazuje opravdový život. rozhodně stojí za přečtení!
Krása. To je tak, když se dva lidé potkají v pravý čas a ještě o tom umí oba poutavě vyprávět. Skvělá kniha nejenom o éterické i vtipné Květě Fialové.
Neobvykle upřímný a Josefem Kubáníkem skvěle zpracovaý pohled na známou herečku, díky kterému přestanete vnímat Květu Fialovou jako trochu bláznivou umělkyni, ale stane se člověkem, kterého si vážíte a obdivujete jej.
Moc se mi líbí, že se paní Fialová s ničím nes... Tak, jak to cítí, tak to řekne naplno. V mládí femme fatale, ve stáří trošku ezobaba. Nebo to byla všechno jen maska? Moc zajímavá sonda do duše naší herečky.
Vážím si paní Fialové jako herečky i jako člověka. Knihu jsem přečetla téměř naráz. Příběh poslední etapy života čeká každého z nás. Paní Fialová měla to štěstí, že to období jí ulehčila péče a starostlivost jejích blízkých. I v tom může být ponaučení z této knihy.
První část knihy jsem se zájmem přečetla, nebyla jsem nikdy kdovíjakou obdivovatelkou paní Fialové, ale bylo to vtipné a zajímavé. Podle mě je Květa Fialová dost rozporuplná, ale pozitivní a charismatická osobnost. Na jedné straně mi nesedí její neustále se opakující oslovení jako "sluníčko, lásečko, miláčku " atd., na straně druhé někdy až jízlivé bonmoty na úkor jejích hereckých kolegyň a kolegů. Také vztah k rodičům, hlavně k otci byl těžko pochopitelný (i pro ni samotnou). O otci se celý život vyjadřovala negativně, jak byl despotický a měla z něj strach. V knize jsou jejich některé dopisy, které vyznívají velmi láskyplně.
Druhá půlka knihy mne nebavila a nedočetla jsem ji. Den po dni zápisky jejího stále se zhoršujícího stavu.....
Kniha je hlavně o lásce k životu a o Lásce paní Fialové a pana Kubáníka. Krásné čtení napsané s úctou. Byla jsem překvapená z některých osobních vyjádření paní Květy, když vypráví velmi otevřeně o lidech okolo divadla. I sprostá dokázala být a proto je mi blízká. Žádná přetvářka. Hořký konec, ale to také patří k životu. Děkuji KF a JK.
Na knihu jsem se těšila, ale pocity po přečtení jsou rozporuplné. Je velmi náročné sledovat, téměř v přímém přenosu, jak mizí osobnost člověka během pár týdnů, měsíců... Postoje k životu paní Květy jsou mi blízké a obdivují její sílu žít. Zůstávám s úctou.
Velmi pěkná kniha psaná zajímavou formou, rozdělena na dvě poloviny, první část je přímá o Květy Fialové, druhá část je deníkový zápis pana Kubáníka, který s ní intenzivně prožil poslední tři roky jejího života. Velký rozsah knihy, ale stojí rozhodně za přečtení.
precital som za 3 dni. velmi fajn kniha. viacmenej som uz vedel vsetko ale chcel som mat jej myslienky vo forme knihy. detailny opis jej osoby prva cast + druha ako skutocne posledny dennik
Vypůjčím si větu Květy Fialové: "Vinna je vždy oběť". Proto, pokud někdo čte Poslední DENÍK..., stěžovat si na deníkovou formu není úplně normální. A přesto!
Kniha je rozdělena na dvě poloviny - první je přepis rozhovorů Josefa Kubáníka s Květou Fialovou. Tato část shrnuje její život, a ze stránek je "slyšet" Květin hlas, jak komentuje různá období svého života, ale také herecké kolegy a přátele, mnohdy dost otevřeně a kriticky. To byla první věc, která mě zarazila a říkala jsem si: Je to nutné? Ti lidé jsou mnohdy mrtví, nijak se nemohou bránit, komentovat to. Pokud by to napsal Blesk, je to bulvární zpráva, když to vyjde z úst Květy je to...pravda?
Druhá polovina je pak deník Josefa Kubáníka zachycující poslední 3 roky Květina života, kdy už na tom nebyla zdravotně dobře. Odcházení je vždy smutné, sledovat, jak se milovaná osoba mění v někoho jiného musí být těžké, a tady se dostávám k mému největšímu ALE - skutečně je nutné předložit to čtenářům v tak detailní formě plné mnohdy velmi intimních detailů? Proč? Jaký to má účel? Co to má dát čtenáři? Myslím si, že láskyplné shrnutí na třech stranách by udělalo lepší službu. Mezi Květou a Pepíčkem se rozvinul nádherný vztah, z deníku je to velmi cítit, ztráta milované osoby bolí, ale proč to takto p(r)odávat?
Knihu jsem přečetla skoro jedním dechem, už dříve jsem znala některé životní postoje paní Květy, byl to však jen zlomek toho, co mi dala tato kniha. Paní Fialovou známe všichni jako skvělou herečku, já si jí ale velmi vážím i jako úžasné a výjimečné ženy, obdivuji její upřímnost, rovnost, ryzost a odvahu, s jakou přistoupila k této knize. Zároveň bych chtěla hluboce smeknout klobouk před autorem a dcerou paní Květy, Zuzanou. To není vůbec lehké se takhle otevřít a sdílet pocity. Kniha je úžasná, velice jsem se bavila, smála se nahlas, ale taky jsem přemýšlela a taky slzy byly...jako v životě. Rozhodně doporučuji.
Štítky knihy
deníky paměti, memoáry Alzheimerova choroba herečky deníkové záznamy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Poslední deník Květy Fialové |
| 2020 | Herec |
| 2014 | Květa Fialová - pod křídly andělů |
| 2010 |  Rychlé šípy - 10 let společného života |
Kniha Poslední deník Květy Fialové je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 80x |
| Čtenářské výzvě | 18x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 25x |
| Chystám se číst | 36x |
| Chci si koupit | 8x |
První půlka fajn, druhá už moc smutná.