Elye komentáře u knih
Jediné, co nechápu, je věta na obálce knihy. Proč dar?
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Stále jsem čekala na zvrat v ději, ale tento byl opravdu překvapivý. Výborně napsaná kniha. Autorka umí skvěle popsat prostředí i vykreslit nitro postav. Úžasná kniha. Smutná. Plná emocí.
Hájíček je můj oblíbený autor. Je zvláštní, jak mi pasáže z této knihy neustále vyplouvaji na mysl. Silné příběhy...
Oddechovka, která je sice psaná jednoduše, ale přesto nutí k zamyšlení.
(SPOILER) Psáno velmi jednoduchým stylem. Ovace na tuto knihu moc nechápu.
Nejlepší postavou je Bob, protože je pořád pryč a nezasahuje do děje :-).
Autor dokáže v této knize velmi uvěřitelně popsat nesnesitelně horké léto, krásu i nevkus vesnických stavení, ale i to, jak ho lákají Danieliny vlasy. Tímto uveřitelnost končí. Tento detektivně laděný příběh je popisem jednoho léta jednoho nudného genealoga, který jezdí svojí starou škodovkou tam a zpět po Třeboňsku a občas nám dovolí přečíst nějaký zajímavý zápis v kronice. Téma kolektivizace by si zasloužilo děj rozvinout více než jen tohle propojování střípků. Nelíbily se mi jednoduché dialogy, postrádala jsem napětí, procítěnost okamžiku a vadily mi opakující se pasáže. Hlavní hrdina mi byl nesmírně nesympatický, byl zvláštně nijaký. Závěr byl však překvapující....
Po delší čtecí krizi jsem úplnou náhodou narazila na tuto knihu a přečetla ji jedním dechem. Možná proto, že romantické knihy obvykle nečtu, jsem objevila novou čtenářskou cestu, kterou se teď chci ubírat a z této nové cesty mám radost. Kniha je plná různých klišé, i když si z nich hlavní hrdinové dělají legraci, ale přesto je tato kniha pro mě dokonalou romantikou. Bože, proč jsem ji už dočetla, co budu bez Charlieho dělat? :-).
Krásné vyprávění manželky Vladislava Vančury o jejich společném životě na Zbraslavi, o Vltavě, o lásce jejího manžela ke psům, knihám a lidem. Zajímavé je "potkávat" během čtení známé osobnosti, spisovatele a vidět je očima člověka, který je znal osobně.
Nádherná knížka. Název knihy by mohl znít: Příběhy jednoho školního roku, které napsal žák třetí třídy italské obecné školy. Kniha je protknutá až dojemným citem. Autor ukazuje na denních školních událostech a vložených příbězích obdivuhodné vlastnosti a povahové rysy tehdejší mládeže, jako jsou úcta k rodičům, přátelskost, schopnost vcítění se do problémů druhých nebo vlastenectví. Vnímání těchto aspektů zanechává ve čtenáři pocit obdivu a morální očisty.... Je to nádherná četba.
13. díl jsem opět přečetla jedním dechem. Harry byl při tomto vyšetřování sice lehce mimo jeho obvyklou formu, prokreslenost jeho postavy byla o kapku slabší než jindy, ale i tak dávám 5*.
Úžasná vícevrstevná kniha. Autor dokáže bravurně měnit vypravěčské styly, informovat, napínat i překvapit čtenáře. Dávám 5 hvězdiček a budu dlouho vzpomínat... :-). Krása se střídá s nádherou.
V ostružínské chalupě zůstává po smrti maminky starší sedlák Kaliba se svým synem Vojtěchem. Vojtěchovy sestry si rychle rozdělují majetek a Vojta je pod vlivem svého švagra Smrže přesvědčen, aby se ještě v pozdním věku oženil. Smrž mu namluví mladou Karlu, do které se Vojtěch hned zamiluje. Karla se nastěhuje k Vojtovi společně se svojí matkou Boučkovou, starý Kaliba odchází na vejminek a tím končí veškeré Vojtěchovy ideje o spokojeném vztahu. Karla se z počátku snaží skrývat svoji nechuť k Vojtěchovi, ale brzy je patrná její vypočítavost kvůli jejímu skrytému těhotenství a touze po společenském postavení a Vojtěchově majetku. Boučková nabádá svoji dceru proti Vojtěchovi a společně zbrojí proti Vojtěchovi. Boučková šíří o Vojtovi pomluvy a Vojtěch se dostává do víru denních událostí plných ponižování ze strany obou žen, což vyústí v tragédii. Vojtěch Karlu pod psychickým tlakem nejprve uhodí, za což je odsouzen a po návratu z vězení, kdy uvidí oknem své domnělé dítě v náručí skutečného otce vojáka Rachoty, Karlu zabije a v zápětí sám umírá.
---
V díle se zrcadlí tragický příběh nešťastného manželství Vojtěcha Kaliby, který, ačkoliv je sám obětí, je pod tíhou utrpení z chování své vlastní ženy a tchýně, dohnán ke zločinu. V díle jsou psychologicky vykresleny jednotlivé postavy, jejich povahy se odrážejí především prostřednictvím dialogů. Vojtěchova neohrabanost, kterou Karla nesnáší a jeho klidná, mírná povaha jsou v kontrastu s hezkou Karlou, která miluje jiného muže a svého manžela se štítí. Dalším kontrastem je hodný starý Kaliba, který nechce nikomu škodit, snaží se být Vojtovi oporou v rodinných těžkostech ve srovnání s vypočítavou a zlou panímámou Boučkovou. Příběh je dokreslován vedlejšími postavami, jejichž charaktery jsou patrné především z dialogů. Autor kritizuje prospěchářský postoj, přetvářku, peněžní morálku a její důsledky, nelidskost, hamižnost, honbu za majetkem a zneužívání lidských slabostí.
Třebíčská autorka Vladimíra Valová předložila výbornou knihu. Umí autenticky propracovat charaktery postav. Čtenáři jsou "vhozeni" vždy do nového příběhu, který překvapí, zaujme, dojme nebo nutí k zamyšlení. Krásná kniha. Ráda bych viděla, jak postavy v povídkách žijí dál... Třeba je potkáme v novém románu...
Lyrický román o smyslu života, dospívání a generačních rozdílech. Román se skládá spíše z jednotlivých epizod a situací a je zdůrazněno jejich prožívání a dojmy z jednotlivých příběhů.
Četla jsem ji jako dítě, ale vím, že byla nádherná....
Kniha, která může být dobrým průvodcem při studiu lingvistiky...
Vtipná kniha o tom, že bychom měli dbát na své životy a být ohleduplní k ostatním, nebo se po smrti reinkarnujeme v utrápeného mravence nebo zmatené morče.... Kdyby Vás zajímalo, v co se reinkarnoval Hitler nebo Stalin, tak ve střevní bakterii... :)... Je to asi lehčí čtení, ale doporučuji...