ElleNora komentáře u knih
Příběh mě pozitivně překvapil. Realistické popisy prostředí, sympatičtí, ale chybující detektivové a logická zápletka. Četlo se to samo.
Vcelku jednoduchý detektivní příběh, který nenadchnul ani nezklamal. Velice čtivý, to se musí autorce nechat.
Zápletka se Standou byla za mě ale celkem zbytečná, oproti tomu bych ocenila větší zapojení Markétiných bratrů v příběhu.
Kniha se přespříliš vlekla, měla jsem nejspíš velká očekávání. Přesto mi neobvyklost příběhu a pozadí textilky a budování podniku seděly, ale ocenila bych lépe provedené psychologické vykreslení postav.
Asi jsem vzhledem k mé předchozí čtenářské zkušenosti (román Rybí krev) čekala trochu víc. První dvě třetiny pro mě byly zdlouhavé, ale konec mě musím říct mile překvapil. Ke čtvrté hvězdě u mě mnoho nechybělo.
Postavy sedláků měli v 50. letech podobné problémy, avšak zcela jiný osud. Jejich minulost se proto odráží i v životech dalších generací, které musí žít se zločiny, za něž vlastně nenesou odpovědnost.
Se čtením jsem u této knihy měla mírné problémy. Ke knize se možná za pár let vrátím a uvidím, jestli ji o trochu více pochopím.
Těším se, až si na knihu zajdu i do divadla - myslím, že jedině tak může tato komedie vyniknout. Četlo se samo, krátké, ale přesto zaujalo cílem - vykreslit satiricky ruskou vyšší společnost a touhu po moci a penězích.
Samota na Žítkové se občas může zdát jako idylické místo útěku před městem a civilizací, ale překvapivě se zde v horách odehrává mnoho fantastických příběhů, kterým se těžko věří. Pokud vám tedy někdo tamější tajemství sdělí, jelikož komunita je zde celkem uzavřená.
Připadala jsem si tak rychle vtažena do příběhu, že jsem občas musela přestat a zamyslet se nad vším textem, který jsem přečetla. Je to jedna z těch tich, která se čte vlastním tempem - a tak je to správně, neboť dva dny by mi na příběh nestačily.
Začala jsem číst knihu k maturitě, ale nakonec to byl zážitek, a k autorce se proto rozhodně vrátím.
Příběh plný nevěry, manipulace a honby za vyšším společenským postavením. Některé části se četly vysloveně samo, ale bohužel se střídaly s těmi, které se příliš vlekly. Styl psaní je po vzoru francouzského realismu velice otevřený a upřímný, plný vnitřních monologů, víme tedy, co si postavy myslí. Právě proto mě asi kniha zaujala - působí velice silně, přestože s postavami člověk nesoucítí.
Nečekala jsem, že bych se do této knihy tak začetla... ale opak je pravdou. Příběh přátelství, lásky, které vydrží na život a na smrt.
Obrovský příběh dotýkající se mnoha témat. Všechny postavy od Esmeraldy po Gringoira byly vykresleny dokonale, lišily se od sebe tak moc, jak to jen jde. Quasimodo, který je tak obětavý, ale ohyzdný zároveň, dále arcijáhen, jehož zájem se přesunul od vzdělání k intenzivnímu chtíči, nebo právě Gringoire, jenž se naučil oceňovat jednoduché věci a v jeho srdci stále zůstalo místo pro kozičku. Je pak k podivu, že Esmeralda nikdy nezjistila Phoebovi úmysly, očekávala jsem jejich setkání, ale marně. Litovat nyní můžeme Fleur de Lys, jež se bude muset s Phoebem potýkat ještě dlouho.
Moc se mi líbil příběh Kytičky a Myší díry, přestože bylo od začátku jasné, jak to tehdy bylo. Oceňuju také spád děje ke konci knihy, to se očekávat nedalo.
Vytkla bych jen některé dlouhé kapitoly, které vlastně jen popisovaly architekturu a vývoj Paříže. Přišlo mi to poněkud zdlouhavé, dějová linka mi byla mnohem bližší.
Intenzivní příběh o lásce, které se měla jednoho dne rozpadnout, ale nakonec to osud vyřešil jinak.
Doporučuji přečíst, jde o intenzivní zážitek.
Pro tuto knihu jsem se rozhodla poté, co jsem viděla novou verzi filmu. A opravdu nebyl moment, kdy bych litovala. Obsahuje příběh 4 sester, které ačkoli vyrůstají pod stejnou střechou, každá je jiná a čeká je také jiný osud.
Rozhodně doporučuji.
Autorův styl psaní mi vyhovuje, jen ta témata nejsou mým šálkem kávy.
Krásné povídky o životě a lásce k přírodě. Tu k rybaření s autorem sice nesdílím, ale jako autobiografie se mi kniha svým přístupem zalíbila.
Přestože má pohádka (celkem) dobrý konec, ani zde není všechno růžové. Král je přespříliš žárlivý, čímž postupně rozvrátí celou svou rodinu. Děj odehrávající se v Čechách je už více prohlouben, sledujeme mladou lásku i vlastní záměry taškáře.
Člověk si musí mnoho domýšlet, nejspíš to není četba pro každého. Ocenila bych rozšířenější konec, ale to je jen drobnost.
Piková dáma sice rozsahem není nejdelší, ale rychle vtáhne do děje a přinutí vás se nad dějem zamyslet. Vystupuje zde pouze pár postav, jejichž osud je čtenáři vykreslen dokonale. Pointu novely tu prozrazovat nebudu. Konec je ale vydařený.
Co se týče Kapitánovy dcery, jde o příběh zasazený do doby Pugačova povstání. Hlavní hrdina se v průběhu děje vyvíjí a hodnotí své priority. Nakonec si vybere lásku, což ho přivádí do nepříjemných situací. Jako hrdina je příliš horlivý, ostatně jde o mladého syna vlivného otce. Ale svým slibům dostát chce, čímž budí respekt. Zde je závěr trochu přitažený za vlasy, náhoda v celém díle vlastně hraje dost velkou roli.
Krásná knížka, styl vyprávění mě samé docela sedl. Velmi mi připomínala knihy W. Bruce Camerona, které mohu jen doporučit.
Bohužel mi konec přišel trochu uspěchaný, nečekala jsem, že příběh Gumpa tak rychle skončí.
Přestože se mi kniha líbila o něco méně než ta předchozí, zanechala ve mně mnoho dojmů. Trochu mi připomněla autorčinu prvotinu Kroky vraha.
Postavy byly jako obvykle vykresleny velice autenticky, vyprávění jsem si užila - působilo opravdově, střet městského života a Hůrky byl neskutečně čtivý.
Díl tak jiný od těch ostatních a přesto tak vydařený. Krásné vykreslení českých Beskyd, kde Bergman rozplétá případ několika podezřelých úmrtí. Nezklamalo.
Myslím, že pro milovnice knih Jane i Charlotte (mezi které patřím také) je kniha zajímavou ukázkou jejich literárních počátků. Samozřejmě jde z většiny pouze o úryvky povídek, mnohdy jsou nedokončené, ale člověk z nich přesto může nasát atmosféru tehdejší doby.
A přestože byly povídky tak krátké, začíst se do nich dlouho netrvalo.