elexmil komentáře u knih

Nechápu jen 92 procent, jedna z mála knih, kdy bych předpokládala, že bude mít stoprocentní oblíbenost. Milovaná kniha mého dětství.

24 26.01.2024

Četla jsem tak před rokem. Představa, že by to tak klidně mohlo být byla děsivá. Retrospektivně si uvědomuji, jak jako malá jsem byla při nedostatku informací určitě hodně zmanipulovaná a idea socialistické společnosti, kde jsou všichni odměňováni rovnoměrně, mi připadala správná. Studia a další život mé nazírání na svět změnily. Při čtení této knihy jsem si na to vše více vzpomněla. Všechny knihy paní M. , které jsem četla, pro mne skvělé

23 17.02.2024

5* za dokumentární část. Přemýšlím nad tím, jak se žilo těm, kterým byl při té tragédii někdo zavražděn. Dnes je při různých tragédiích možnost různé psychoterapeutické pomoci, oni to v té hrozné době museli nějak zvládat sami. A jak se žilo těm a jak mysleli ti, kteří vraždili a nebyli chyceni.

23 08.02.2024

Kdo nemá rád Saturnina je pro mne "nějakej divnej".

21 26.01.2024

Četla jsem cca před 2 roky a utkvěla mi v paměti jako mimořádná - neobvyklé prostředí mokřadů krásně popsané, neobvyklý příběh dítěte, které v tomto prostředí samo přežije ( je to reálné?), dospívající dívka hledají cestu k lidem

20 19.01.2024

Přečetla jsem za 4 dny. Dobrá zápletka, po mne dost nepochopitelný svět ekonomiky a tisku. Dobrý kokteil různých osobností. Veskrze kladný hlavní hrdina Mikael se specificky volným přístupem k sexuálnímu životu. Sympaticky patologická osobnost hackerky Lisbeth s rysy Aspergerova syndromu (už teď mne zajímá, co se v dalším díle dozvím, co její osobnost formovalo).

17 31.01.2024

Není vůbec špatné vrátit se k titulu, který byl populární v mém dávném mládí, stále stojí za to. Po přečtení ve mně narostla chuť vidět památky Egypta konečně na vlastní oči.

16 22.01.2024

Odkládám knihu s pocitem krasosmutnění. Než knihu vrátím do knihovny ještě si budu pročítat znova některé pasáže. Třeba : " Zpravidla nelítostný kousavý únor ukázal letos vlídnou tvář plnou sněhu. Mlčenlivá a ospalá rána , po uši zakutaná do šátků z rampouchů, nadcházela pozdě a neochotně rozháněla slabým dechem poslední noční mlhu. Kohouti křičeli málo a s nechutí...."

1.3.2024 podle knihy Přípitek předkům: Většina arménských pohádek končí. Z nebe spadla tři jablka. První pro toho kdo vyprávěl. Druhé pro toho kdo poslouchal. Třetí pro toho kdo pochopil.

15 03.02.2024

Milý příběh, je vlastně jednoduchý - tedy to co se stane od 8.1. do 17.9.1949, vzpomínky na události během války rovněž nejsou nijak mimořádné, to vše by vysoké hodnocení nedalo. Přesto hodnotím celkově dosti vysoce, to kvůli tomu, jak je to napsáno, tedy forma dopisů, stejně tak se mi moc líbil styl psaní - laskavé, citlivé, místy příjemně anglicky humorné. A pro mne přínosné i stran zeměpisu, protože o Normanských ostrovech jsem nevěděla zatím nic - googlila jsem, našla jsem, jela bych tam hned.

12 13.04.2024

Knihy Betty MacDonald byly knihami mého mládí, četla jsme opakovaně, pomáhaly v době, kdy bylo nemocné tělo či bylo hůře na duši.

Někdo si zvolí svou osobitou cestu životem cíleně, někoho život usmýká, někdo si se životem neumí poradit. Zajímavé exkurze do života lidí, kteří žijí jinak.

11 27.01.2024

Motivací k přečtení byla úžasná kniha Tři. A opět jsem maximálně spokojená. Uchvátil mne barvitě popsaný vývoj života Violette, chvíle štěstí i situace, která je pro každou matku tou největší možnou hrůzou. A pak hledání další cesty. Odlehčení přináší popis všedních dní. Do toho se motají další lidské příběhy - příběh Irene a Gabriela mi přišel už dost nadsazený. To ale neubralo čtivosti, zhltla jsem za dva dny.

10 04.05.2024

Ve svých dojmech bych asi zbytečně opakovala to vše, co je napsáno v anotaci i v ostatních kladných komentářích. Bohatý děj, bohatě popsané nejen hlavní tři postavy, ale i řada dalších osob, které s jejich životem nějak souvisí, krásný příběh. Po delší době kniha, kterou přidávám do kategorie DOPORUČUJI.

10 10.04.2024

Dobrá napínavá detektivka, váhala jsem mezi 4 a 5 hvězdami, to maximum dávám z důvodů snad ani ne čtenářských, ale osobně-cestovatelských. Bavilo mne vzpomínat na mou úžasnou cestu z r.2020 po Lake District, oživila jsem si pojmy jako je Castlerigg (místo upálení jedné oběti), Keswick, Grasmere, krajina Williama Wordswortha... Rozhodně budu pokračovat ve čtení dalších knih ze série, včetně toho, že si zase budu hledat na netu místa, kde se děj odehrává.

10 28.03.2024

Jako u řady dalších komentářů jsem vnímala pomalý rozjezd, akceleraci děje v poslední části. Celkově mne bavilo, byť první díl byl pro mne lepší. Hodně mne iritovalo, jak i odborný lékař může zneužívat své postavení a kam to vede (napadala mne paralela s jiným typem zneužívání postavení lékaře, to v současné době řešeného případu známého sexuologa) . Závěr až poněkud absurdní - s čím vším se dá přežít?

10 13.02.2024

Může někdo, kdo je ateista a není Žid (tedy i já) pochopit život židovské komunity? Asi plně ne. Vhled do jejich života popsaný v knize je pro mne maximálně přínosný. Přečetla jsem za dva dny, témat na přemýšlení na hodně déle.

9 06.03.2024

Jako malá holka jsem nevnímala socialistický podtext a knihu jsem milovala

9 31.01.2024

Nemohu se začíst, odkládám. Asi je to tím, že velice nedávno jsem dočetla Osmý život (pro Brilku) a jsem hrůzami války přesycená. Příběh určitě silný, tak třeba zkusím jindy.

Vzala jsem do ruky kvůli ČV a odkládám nedočtené po třech povídkách. Nic mi to nepřináší, nic mi to neříká. Jen popis nahodilých a celkem běžných životních situací.

Co v knize vnímám ? Intenzivní prožívání pocitů a vztahů, lásky osudové a živočišné, stejně tak i nenávisti vedoucí ke krajním řešením, zásadní okamžiky ovlivňující celý život jednotlivce, velmi různorodé charaktery lidí (kdy nikdo není jen černý nebo bílý), hrůzy nesmyslných válek, úzkosti, ....
Všechny tři knihy Nino Haratischwilli, které jsou přeloženy do češtiny, pro mne na špičce toho, co jsem poslední roky četla.

8 24.02.2024