EL.ZA komentáře u knih
Nejdříve jsem se nemohla začíst a na stránce 253 jsem s tím sekla. Po pár dnech jsem knihu dočetla a celkem mě zaujala. Konec je ale takový nijaký. Knížku nechci v knihovně a posílám ji dál.
Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla. Vše už bylo napsáno v komentářích.
Knihu jsem četla za komunistů ve Vídni u příbuzných. Musela jsem ji přečíst přes noc, protože jsem se ji bála vézt přes hranice. Kniha mi otevřela oči. Děti jsme nesměli vzít sebou, abychom tam náhodou nezůstali. Mám pana Kohouta ráda. Kdybych viděla po válce fotky z koncentráků, taky bych asi vstoupila do KSČ. No a potom, když se člověk dozví nové informace, přece musí změnit své názory.
Nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Monika má můj obdiv, dokázala neskutečnou vůlí změnit svůj život. Krok za krokem bojovala se svými fyzickými a psychickými problémy. Nevěřila bych, že to na první pohled tahle netrénovaná, křehká a jak sama píše "rozmazlená" holka dá. Člověk si uvědomí, jak důležitá, ne-li nejdůležitější, je naše vůle. Vůle, pokora, odhodlání a nebe i země se spojily, aby jí pomohly. Zajímavé, čtivé, vtipné, dojemné. Příběh Moniky může některým lidem ukázat, jak je důležité se nevzdávat a hledat svoji cestu.
Dominika a princ Ládík píší cestopisy, které mě moc baví. Když je čtu, mám dojem, jako bych tam byla s nimi. Takže díky, já bych to ani náhodou nedala! Krásné fotky a celé provedení knížky.
Jedním slovem skvělé! Zajímavé, dojemné, upřímné, nutící k zamyšlení, úžasné fotografie a celé grafické provedení. Za mě kniha roku! Obdivuji autora, podařilo se mu získat důvěru těchto lidí a jejich vyznání vyznívá neuvěřitelně pravdivě. Těším se na další knihu pana Palána.
Za mě průměr, vzhledem k oceněním a komentářům jsem asi měla velká očekávání. Dita Saxová to není. Na druhé straně je dobře, že si kniha našla tolik čtenářů, téma holocaustu je třeba stále připomínat.
Místy zajímavé, drásající, citlivé, ale taky překombinované a vyumělkované. Špatně se kniha s tímto tématem kritizuje, ale mě tam něco rušilo a mnohé mi tam vadilo a nadbývalo.
Pro mne spíše zklamání, díky hodnocení jsem čekala víc. Knihu jsem si ráda přečetla, ale v knihovně nezůstane. Příběh zajímavý, neseděl mi ale styl psaní, připadalo mi to jako dobře napsaná slohová práce. Taková lepší červená knihovna.
Opět autor nezklamal. Máte-li chuť na dobrý román, čtěte. Zajímavý námět, výborně vykreslené charaktery hlavních postav, atmosféry historického hotelu v Moskvě a jeho proměn v čase. Trocha gastronomie, něco nových informací z ruských dějin a ruské literatury. A okouzlující hrabě Rostov! Na to, že je autor Američen, vykreslil ruské postavy skvěle. Knihu si nechám a určitě se k ní někdy s chutí vrátím.
Nádhera! Klasický krásný román, dýchne na vás atmosféra New Yorku třicátých let, zajímavý příběh a dobře vykreslené charaktery hlavních postav. Těším se na další dílo tohoto autora.
Pan doktor Herčík je velice sympatický člověk, ale knihy zvěrolékaře Jamese Herriota, to je úplně jiná liga, to je nejen lékař, ale i pan spisovatel. I tak jsem si knížku ráda přečetla.
Tak od Herty Müller už nic číst nebudu. Na mě ta malá holčička, která vypráví o svém vnímání života v rodné vesnici, působí jako človíček, kterého fascinují hnusné věci, utrpení, smrt. Přece i tam muselo být někdy něco dobrého, ptáci, slunce, nebe. A tady nevidím nic, žádnou naději. Dítě, které se zájmem kouká do žumpy.....
Vůbec jsem neměla chuť číst knihu o životě v gulagu, ale jen jsem nahlédla a kniha mě nepustila. Silný příběh, nepochopitelné, co všechno lidé přežijí a čeho jsou schopni. Zajímavé pasáže ze života Marijců, tady krásný jazyk, propojení s přírodou, pohanské zvyky, bylinkářství, náboženství, imaginace... Vadilly mi kapitoly Vova, působily na mě uměle a nepatřičně, taky nemám ráda fikce, týkající se žijících osob.
Marně pátrám, jestli se mi na této knize něco líbilo. Je mi líto, vůbec nic......Ani obálka.
Výborná knížka, ráda se k ní vracím. Josef Filgas dokázal velice čtivým způsobem popsat osudy lidí v Ostravě minulosti. Postavy a postavičky různých typů lidí, s jejich každodenními starostmi.
Když je mi smutno a mám chuť na lehčí čtení, sáhnu např. po této knížce a přečtu si, jak se p. Forman díval na návštěvě na olympiádu. Humor Martiny Formanové mi zkrátka sedí. Kéž by napsala ještě něco ze života své rodiny.
Výborně a čtivě napsaná kniha. Doporučuji všem, kteří chtějí znát pravdu o Rusku. Porozumět však nelze. Nedočetla jsem, bála jsem se nástupu deprese.
Knížka se mi líbí. Čtivé, vtipné, zajímavé, někdy hluboké... Zvláště jsem netrpělivě čekala, kdy se zase objeví Hanuš. Oddychovka, s místy k přemýšlení, pobavení i dojetí. Určitě se k ní ještě vrátím. A hlavně ze srdce přeji krajanům úspěch!!!