Denika komentáře u knih

Nemějte očekávání, nechtějte literární skvost, nečekejte vzletné myšlenky - to je asi tak jediné, co se k této knize dá říct. Humor sice pokleslý, nicméně pokud má pobavit děti, pak se ptám - proč vlastně ne? :)

2 14.07.2016

Při prvním čtení jsem nerozuměla ani zbla, avšak netrápilo mě to, knihu jsem asi na dva roky odložila a až přišel ten "správný čas", vrátila jsem se k ní. Tolleho učení je jedním slovem dokonalé. Neřeším, jestli je stoprocentně jeho nebo některé myšlenky převzal z jiných učení - myšlenky všech filosofických směrů jsou téměř totožné, jen jsou pokaždé zaobaleny do jiné podoby.
Už pouhé čtení je velmi uklidňující. Chce to jen mít otevřenou mysl a ochotu naslouchat novým myšlenkám. Tolleho rady se dají velmi dobře praktikovat v běžném životě. Zkrátka a dobře - kdo na sobě chce pracovat, ten uvidí výsledky. Negativní ohlasy na tuto knihu dle mě pramení z pouhého nepochopení a odmítnutí autorových myšlenek a všeobecné nepřipravenosti na čtení, to však již není problém těch, kteří velmi dobře vědí, o čem autor hovoří.
Oprostěte se od destruktivní mysli, nehodnoťte, neposuzujte, neanalyzujte. Jen pozorujte.

"Ego je mysl, která řídí váš život, pokud nejste jejím pozorovatelem."

P.S. Pan Tolle je neskutečně milý člověk - na youtube lze najít desítky videí, která člověku dodají nadhled a zlepší náladu. :)

7 14.07.2016

Jedna z nejsmutnějších a nejkrásnějších (pokud se slovo "nejkrásnější" vůbec dá použít spolu s pojmem holocaust) knih, které jsem měla možnost přečíst. Citlivě a dojemně zpracované příběhy dětí, které neměly tolik štěstí, aby své dětství prožily v celistvé, milující rodině. Spojení hlubokých příběhů s osobními, dobovými fotografiemi knize propůjčuje neobyčejnou atmosféru.

14.07.2016

Upřímné, bez obalu, místy děsivé. Velmi, velmi nepříjemné čtení. Znovu už se do těchto vod pouštět nebudu.

1 12.07.2016

Každé slovo je jako pohlazení. Malý poklad v každém verši. Laskavé, nádherné dílo.

11 12.07.2016

Těžké zklamání. Ještě jsem zbytečně utratila 5 korun ( :D ) za rezervaci v knihovně. Mám pocit, že Pulitzerova cena je dnes udělena kdejakému povrchnímu braku s líbivým názvem a pokud možno pěknou obálkou. Nuda, šeď a průměrnost.

1 12.07.2016

Nepříliš poutavé vyprávění, do kterého autor chytře "skryl" to, jakým způsobem funguje revoluce. Kniha jako taková mě nebavila, oceňuji však srozumitelnost, s jakou pan Orwell toto téma zpracoval. Soudruhům se to dozajisto nelíbilo. :)

7 12.07.2016

Z málokteré knihy je člověku fyzicky zle - panu Orwellovi se však podařilo toho docílit. Velmi znepokojivé...

16 12.07.2016

Dát dohromady silný příběh, chytlavý styl vyprávění, neotřelé prostředí australského předměstí a obzvláště život na majáku, to se autorce neskutečně povedlo. Dlouho jsem nečetla tak osvěžující knihu - knihu, která vás utvrdí ve faktu, že celý život je jen hra protikladů. Lásky a nenávisti, lítosti a touhy po pomstě, zrození a smrti. Dobro a zlo nelze oddělit, nemůže existovat jedno bez druhého. Většina z nás se ale nikdy v životě neocitne v tak svízelné situaci jako Izabela, Tom nebo Hannah. Všechna čest autorce, která dokázala mistrně vykreslit povahu všech postav a citlivě podat snad neřešitelný problém.

"...dívat se do těch očí bylo jako hledět tváří v tvář Bohu. Žádná maska ani přetvářka, její bezbrannost byla neodolatelná. Fascinovalo ji, že si ji našlo takové složité stvoření, dokonalé spojení krve, kostí a kůže..."

4 12.07.2016

Knihu jsem četla na sklonku roku, takže se k vánoční atmosféře přidaly ještě potoky slz. Zpočátku nuda a šeď, ke konci jsem nemohla přestat číst. Ano, postavy jsou trochu předvídatelné (on - nezodpovědný alkoholik, věčné dítě; ona - pečlivá a citlivá žena v každém ohledu). Příběh samotný má však spád, je v něm popsán život takový, jaký je - s láskou, pády, bolestmi i radostmi, zodpovědností i problémy, se smrtí. Právě konec mě naprosto dostal, ale - nebudu kazit napětí z četby budoucím čtenářům. Za mě jednoznačně plný počet hvězd, velmi povedený kousek.

1 20.06.2016

Ačkoli se kniha zpočátku zdá jako klasický slaďák, není tomu tak úplně docela. Ano - dvojice cizinců, spalující vášeň, žhavý sex bez závazků, který se samozřejmě zvrhne v lásku. Jak předvídatelné. Celým příběhem se jako nit vleče Milesovo tajemství a útržky z jeho života, což příjemně osvěžuje kapitoly, které jsou přeplněné sexem a výčitkami. Nutno podotknout, že právě ono Milesovo tajemství, o kterém se na konci knihy dovíme, mě donutilo dát knize 4 hvězdy. Je to šokující, bolestné, pravdivé. Slzám jsem se neubránila.
Kniha je příjemným, velmi oddechovým čtením, nikoli však prvoplánovým brakem. Má nádhernou, plastickou obálku. Určitě si ji někdy přečtu znovu.

4 15.06.2016

Tak nevím, po 'Jsou světla, která nevidíme' jsem čekala něco povedenějšího a jsem opět zklamaná, možná ještě víc. Povídky nudné, dlouhé, občas s postavami, ve kterých jsem se nejen nevyznala, navíc jsem ani nepochopila jejich význam, proč v textu vlastně vůbec jsou. Nepřehledné kapitoly, jednou s nadpisem, podruhé bez nadpisu. Na povídky neúměrně dlouhé. Zkrátka za mě jedno velké NE.

01.06.2016

Nevím, proč je kvůli této knize tolik povyku. Upřímně přiznávám, že jsem si ji koupila jen kvůli krásnému obalu, a tím má chvála na tuto knihu končí. Druhá světová válka je, jak se zdá, vděčné téma. Ale ne každý jej umí správně a hlavně poutavě pojmout. Náznak rádoby fantasy s prokletým modrým kamenem si mohl autor odpustit, navíc se na konci pořádně ani nedovíme, jak to s kamenem dopadlo. Příběh je vcelku nezajímavý, hromady a hromady popisů, z nichž jen málo je vydařených. Výhodou jsou krátké kapitoly, které mě nutily číst dál a dál, i když mě kniha nebavila. Pan Doerr pro mě prostě není spisovatel, nemůžu si pomoct. Stále však věřím, že v něm dřímá větší potenciál. Za mě 2 hvězdy.

6 01.06.2016

Klasický ruský román je zkrátka klasický ruský román. S tím musí člověk počítat, když bere do rukou knihu Lazarovy ženy. Musím přiznat, že žádná slova nedovedou popsat všechny ty pocity, které se ve mně vystřídaly. Neskutečný smutek, osamělost, nepochopení, bolest, ztracený život, bez lásky, bez důvěry, bez citu. Tvrdá, mrazem zmítaná země se stejně tvrdými lidmi, které k této vlastnosti dovedly neutěšené životní podmínky carského a socialistického Ruska. Bez naděje na zlepšení. Generace a generace nešťastníků.
Tato kniha je bolestná a zároveň nádherná. Každé slovo a každá věta je zážitek a narovinu říkám, že mi několikrát tekly slzy. Je to mistrovské dílo. Každému pomůže pochopit podstatu hluboké smutné ruské duše. Prostě si ji přečtěte, nic víc říct nemůžu.

"... Ostatně téměř nikdo nechápal, o čem jeho zápisky jsou, přesto pár desítek vědců na celém světě jen při zvuku pouhého jména - Lazar Lindt - zbožně obracelo oči v sloup. Ač to znělo banálně, jeho význam to nikterak nesnižovalo. Lindt pracoval na pomezí fyziky, chemie a zdá se i matematiky - v takové neuvěřitelné výši, kde mizí poslední lidské pochybnosti a skrze ztenčené tkanivo velké vědy začíná prosvítat skutečné tělo jediného Boha. ..."

14 18.05.2016

Krásná kniha. Mám zálibu v rozsáhlých románech, takže mi vyhovovala. Cítila jsem z ní smutek, nostalgii, absenci naděje a radosti. Mládí, stáří, život i smrt, lásku, která nikdy nedojde svého naplnění, strach, úzkost. Vzbudila ve mně pocit, jako bych spolu s postavami žila v Paříži v 60. letech. Vtáhla mě do Klubu. Ukázala mi, jak těžký musel být život v socialistickém Rusku a jak bolestné bylo doživotní opuštění rodiny. Pomohla mi trochu víc pochopit hlubokou ruskou duši. Na posledních stránkách jsem se neubránila slzám. Přesto všechno dávám 4 hvězdy, protože byly pasáže často rozvleklé a rozhodně to nebylo čtení, od kterého bych se nedokázala odtrhnout. Nicméně autorův potenciál zaslouží 5 hvězd.

9 24.04.2016

Knihu jsem probrečela a dlouho na ni nemohla zapomenout. Je tak citlivě a smutně napsaná, že se snad nenajde nikdo, koho by nezasáhla. Za mě bez přemýšlení 5 hvězd. Jedna z nejlepších knih, které se mi kdy dostaly do rukou.

4 07.09.2015

Nevím proč, ale tato kniha (i přes svůj krásný název) mě vůbec nebavila a musela jsem se hodně nutit do toho, abych ji přečetla. Byla nezáživná, příběh téměř o ničem, neustálé přebíhání přes hranice a shánění jídla, bydlení v pochybných hotelech a všudypřítomný strach + neskutečně nudné pasáže, kde hlavní postavy hrály např. karty. Na druhou stranu chápu, jak hrozná musela být předválečná atmosféra, a to obzvlášť pro Židy. Proto této knize dávám alespoň 2 hvězdičky. Znovu už bych ji ale nečetla, protože mám dojem, že o této tématice pojednává mnoho jiných knih daleko zajímavějším způsobem.

2 16.08.2015

Z této knihy jsem byla naprosto unešená. Ano, je to sentimentální hra na city, ale kniha je tak čtivě napsaná, že jsem se od ní nedokázala odtrhnout. Za pár hodin jsem ji měla přelouskanou a musím říct, že jsem plakala nejen na konci, ale mnohdy i v průbehu děje. Nádherný příběh a lásce a naději, který ovšem nekončí "happy endem", a možná tento aspekt knize propujčuje její kouzlo. Za mě 5 hvězdiček, jednoznačně a bez diskuze.

10 16.08.2015