Světlo mezi oceány

od:

Světlo mezi oceány

Světlo mezi oceány je uhrančivý příběh o lidské touze po štěstí a rozporech, které s sebou přináší, ale také o lásce a lidskosti, jež hlavním hrdinům dodávají sílu překonat i ty nejtěžší životní zkoušky. Válečný hrdina Tom Sherbourne po běsnění, jímž prošel na západní frontě, touží především po místě, kde by znovu našel vnitřní klid. Stane se strážcem majáku na Janusově ostrově u západního pobřeží Austrálie. Po čase najde i milující ženu, jež je ochotná snášet s ním drsné podmínky, které s sebou život na majáku přináší. Ke štěstí jim chybí jen požehnání v podobě dítěte. Až jednou moře na břeh vyplaví člun s mrtvým mužem a miminkem na palubě... Tom je nucen volit mezi láskou a povinností a rozhodnutí, které učiní, bude mít nedozírné následky nejen pro ně dva....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/177545/svetlo-mezi-oceany-M6x-177545.jpg 4.5413
Originální název:

The Light Between Oceans (2012)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Plus
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (137)

Přidat komentář
LAJABB
21. září

Skvělá knížka, která vás nutí rozlišovat správná a špatná rozhodnutí. A když znáte celý příběh, zjistíte, že obě hrdinky nic špatného neudělaly, protože to jsou dva odlišné úhly pohledu (tak jako se Janus dívá na dva odlišné oceány). A tím je ta kniha kouzelná!

Agnesita
01. září

Dobry namet, pro me bohuzel ne dobre remeslne zvladnuty. Priznavam ovsem, ze zaver me dojal k slzam.

tereza1198
22. srpna

Některá rozhodnutí nás pronásledují celý život. Kniha kde plně chápete obě strany sporu. Aneb jak si hodní, slušní lidé dokáží strašně ublížit, i když jejich úmysly byly ryzí.

Gabba99
16. srpna

Jedna z nejlepších knih, které jsem četla, zasazená do krásného prostředí a období, plná emocí a nejde přitom o sladkobolný románek. Silný příběh o lásce a činech, které pro ni činíme.

Merynkaw
10. srpna

Moc pěkný příběh o lásce a smutku.

klarka61
31. července

přečetla jsem za 3 dny. To mluví za vše...

simonit
17. července

Úžasný, procítěný příběh o lásce...

Manyna
11. července

Knížka si mě v knihovně vybrala sama, asi to tak mělo být...a byla to výborná volba, hrozně se mi líbila, je to příběh smutný (nebo šťastný?..to nechám na uvážení každého), přesto nádherný.

harena
11. července

Krásný román, emotivní a silný příběh o sebeobětování, čestnosti a odpuštění. Příběh o tragické zkoušce zasahuje jak emoce, tak svědomí. Jsem žena a mám děti a naprosto chápu Izabel, když ječela na Toma, že je sebestředná zrůda, která upřednostňuje svůj pocit viny před tím, co způsobí jí i Lucy. Na jejím místě bych ho chtěla zabít.
A samozřejmě zcela chápu i Hannah. Přijít o dítě??? A co si měl počít Tom?
"Dobro a zlo můžou být jako dva hadi zapetení do sebe tak, že je od sebe nerozeznáš, dokud je oba nezastřelíš, a pak už je pozdě."

"Dřív, než budeš soudit můj život, obuj si mé boty a projdi mou cestu, projdi mou minulost, pociť mé slzy, zažij mou bolest, projdi kroky, které jsem prošla já, zakopni na každém kameni, na kterém jsem zakopla já. Za každým vstaň a jdi dál, tak jako já! A až potom můžeš soudit moje chování "
Na tento citát neznámého autora jsem si vzpomněla, když jsem knihu dočetla.

Jizi
22. května

"Rozhodnutí stát se matkou je to nejzásadnější v životě. Je to jako vytrhnout si srdce a nechat ho navždy chodit vedle sebe." No jo, ale co když to srdce vedle vás nechodí? Co když jste připraveni se ho vzdát, co když to uděláte a ten, kterého jste měli vyhazovat do vzduchu, prdět mu na bříško a foukat mu rozbitá kolena na svět nikdy nepřijde? Co když odejdete s mužem na osamělý kus skály uprostřed oceánu, protože věříte ve svůj sen a ten se rozpadne na tisíc střepů, jež nedokáže nikdo posbírat? Co potom?
A pak - a pak jednoho dne váš sen připluje v loďce po moři. Co byste udělali? Odstrčili ho zpátky? Jenže co když ten sen je pro někoho jiného, někoho, kdo žije daleko od vás, skutečností a vy mu tím, že si jej přivlastníte, uděláte ze života noční můru? Co když věříte, že děláte něco v nejlepší zájmu všech?
Není nic horšího, než když člověk ve snaze nikomu neublížit nakonec ublíží všem.
Srdceryvný, strhující příběh z dávných časů a dalekého místa s krásným přebalem. Z dob, kdy čest a smysl pro ni měly mnohem větší váhu, než si dovedeme představit, kdy se manželské svazky netrhaly jako toaletní papír, kdy na věky věků (a věků a věků a věků a věků) bylo bráno smrtelně vážně. Světlo mezi oceány je plnotučný román v pravém slova smyslu. Dostane rozhodně více rodiče, než čtenáře bezdětné, určitě víc ženy než muže a nejsilněji si ho prožijí matky malých dětí, protože ty v něm uvidí sebe (ty mé jsou věkově přesně kolem Lucy-Grace a bylo to náročné čtení, to vám povím! Náročné - ale krásné.)

Renatecka
17. května

Skvělý příběh, hlavně konec se mi líbil nejvíce - ten pohled na tehdejší zuřivou situaci s odstupem času. Pět hvězd nedávám z toho důvodu, že mi na stylu vyprávění něco chybělo, snad mi kniha místy připadala příliš rozvleklá? Štvalo mě, že se mělo rozhodovat o tom, jestli je ponechání si nalezeného dítěte dobré nebo špatné a chtěli je trestat, ale prapůvod - dav lidí proti Frankovi, který v loďce zemřel jen kvůli nim zůstal tak nějak promlčený. Hold lidi, no.

lenulitah
24. dubna

Úžasný příběh. Ani jsem to nečekala. Dojemný a napínavý. Nemohla jsem se odtrhnout, pořád jsem si říkala: no jak tohle dopadne..Nakonec jsem si i poplakala.

ADAMILA
20. dubna

Tuto knihu jsem přečetla za dva dny ,příběh mě vtáhnul , četla jsem do půlnoci protože jsem se nemohla odtrhnout. Prostě silný příběh.

brabofka
20. dubna

Knihu jsem dostala do ruky ihned po dočtení knížky "Jsou světla která nevidíme". Myslela jsem si, že po ní dlouho dalšího stejně silného nepřijde. Jak jsem se mýlila! Možná ještě silnější příběh, který jsem shltla během 3 večerů, kdy ten poslední jsem četla skoro do rána, jen abych věděla jak to dopadne. Popis sice je možná trochu jinak směřovaný, a nabízí očekávání trochu jiná než nakonec kniha nabízí ale i tak. Něco tak emocemi, dojetím, zoufalstvím i nadějí naplněného jsem dlouho nečetla. "Sofiina volba" muže, který aby se vyrovnal s minulostí, uzavřel svou vnitřní dohodu. A rozhodnutí, které spustí celou lavinu událostí je opravdu těžké. Celou dobu Vás autorka nutí nad hrdiny přemýšlet zda byste to tak udělali i Vy? Co Vy, byste vlastně udělali? Už v prvopočátku všeho dění? Jak Vy byste se zachovali? Ač k tomu nemám sklony, v závěru knihy jsem řvala jak želva. Rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení.

Danago
26. března

Žijeme s rozhodnutími, která učiníme......Tomu se říká statečnost. Žít s následky svých vlastních chyb. Velice silný ,smutný a dojemný příběh, který se čte jedním dechem. Patří mezi to nejlepší , co jsem četla .

Stellia
21. března

Svetlo nájdete vždy. A aj keď sa Vám bude zdať, že je to nemožné, a že Vás navždy pohltí ťaživá temnota vĺn, ono sa objaví. Aj kdesi medzi oceánmi...

Cashmere.Cat
13. března

Nevšední příběh a nevšední postavy,za to velmi poutavý a dojemný.
Dva lidé,hluboce zamilováni,se rozhodnou odejít společně od lidí pryč a žít společně na ostrově,kde jsou jen oni dva a maják.Láska neopadá ale něco tu chybí - dítě.
Isabel se nedivím,že se tak upla na Lucy a Toma obdivuji,že to všechno zvládl.
Konec byl naprosto nečekaný byla jsem z něj nadšená,ikdyž to pro některé postavy nedopadlo podle představ.Kniha je krásná,je to takové trochu psychologické ale zároveň romanticko-dramatické.Filmové zpracování je také velmi pěkné a nezklame.Michael Fassbender si mě získal už v několika jeho předchozích filmecha a Aliciu Vikander jsem měla možnost poznat ve filmech jako Ex-machina a nebo Dánská dívka ale nikdy mě moc nezaujala jako teď,jejich výkony byly úžasné a možná k tomu přidalo i to,že spolu tvoří pár i v reálném životě.

rajen
06. února

K této knize píšu komentář asi po roce po jejím přečtení. Dřív jsem toho nebyla schopná. I teď jsem stále na rozpacích. Především je nutno říct, že je kniha krásně napsaná, vtáhne do děje a do míst, kde se odehrává tak, že jste tam s hlavními hrdiny. Ale to téma bylo pro mě už příliš těžké. Možná sehrálo roli to, že jsem četla knihu měsíc před porodem a vnímala tyto otázky mateřství asi o dost citlivěji. Když přečtu knihu, jsem buď spokojená, jak to dopadlo nebo si přeju, aby to dopadlo jinak. A toto je první kniha, na kterou nepasuje ani jedna varianta. Myslím, že od té doby, co padne první a zásadní rozhodnutí, neexistuje "dobrý" konec. Dokonce ani lepší či horší. Určitě bude mít kniha jiný dopad na matky (otce) než na ženy bezdětné. Četla jsem i jiné knihy, kde se řeší dost zásadní morání dilemata, ale tato jediná ve mě zanechala něco hořkého a byla bych možná radši, kdybych ji nečetla. A nebo jsem jen možná prostě naštvaná na autorku, že vůbec něco takového napsala. Protože její Dceru sněhu přímo zbožňuji.

EvikU.
05. února

Četlo se to jedním dechem, krásně napsaný.

mrtn
02. února

První roman pro ženy, který jsem kdy přečetl a zřejmě ne poslední :) Dějově mě kniha nepřekvapila. Čekal jsem přesně tohle. Napsáno je to velmi dobře a stále se rozhoduji, zda tomu nedat plný počet. Rozhodně doporučuji! Pro matky, slušně vychované lidi a pro rodinné typy to bude náročné. Ale o tom to je...

Zorka
31. ledna

Přestože je M. L. Stedmanové mnohými vytýkána jistá literární neobratnost, podařilo se jí napsat příběh, jehož zápletka osloví. Příběh o tom, kam může vést lidská touha po potomkovi, příběh mateřské, ale také otcovské lásky, která může vyvolat ohromné pocity štěstí, ale také zničující pocity bolesti. Příběh o tom, že někdy činíme dobro, které je dobrem jen relativně...

Jossie
20. ledna

Smutná volba a smutný příběh. Občas jsem přemýšlela, jestli by Tomovi nebylo lépe samotnému.

MayaBu
14. ledna

Příběh samotný byl naprosto skvělý. Nutící vás přemýšlet a soucítit s postavami. Strhující tak, že prolétáte stránky, jen abyste věděli, co kdo udělá nebo řekne.
Ale já ty stránky bohužel opravdu jen prolétávala, nepročítala. Styl, kterým byla kniha napsaná v sobě má jistou poetičnost, kterou, myslím, lépe ocením, až knihu budu číst znova. A to zajisté budu!

sioux
28.10.2016

Ze začátku mě to bavilo, ale pak se začala řešit neskutečná morální dilemata, která mě nebavila. Ten chlap, který prošel válkou tam je nakonec líčen jako troska špatného svědomí.
Ale své čtenáře si to najde, jak je vidět z recenzí.

pecka02
23.10.2016

Jak už zde je mnohokrát zmíněno, jedná se o velice silný příběh. Vtáhne Vás a nepustí. Tolik otázek, pocitů, protikladů a morálních dilemat jsem snad ještě v knize nezažila. Kde je vlastně hranice mezi dobrem a zlem? Jak se z původního rozhodnutí, které se zdálo tak správné, může najednou vyklubat něco, co ublíží tolika lidem včetně vás samých? Jsem upřímně dojatá. Jediná kniha, u které jsem se nebyla schopna rozhodnout, na čí straně vlastně stojím, protože mi obě připadaly svým způsobem v právu. Sedl mi i styl psaní a celkově se pro mě jednalo o úžasný čtenářský zážitek. Doporučuji a těším se na filmovou verzi.

"Odpustit potřebuješ jenom jednou. Nesnášet musíš celý den a každý den. Musíš si všechno zlé pořád pamatovat."

exitus
23.10.2016

3,5 - na jednu stranu je to opravdu krásný a silný příběh, na druhou stranu ne příliš dobře napsaný - ne že by autorčin styl byl špatný, ale něco, co bohužel nedokáži vysvětlit, mi na něm vadilo - byla to snad zvláštní starosvětskost nebo jednoduchost, s kterou byl příběh podán? Bylo to snad střídání přítomného a minulého času vyprávění v jedné větě? Ani české vydání úplně nepomohlo, jelikož je v knize docela dost překlepů.

Co se týče příběhu, musí asi dostat každého čtenáře a je to jeden z těch příběhů, který vás donutí přemýšlet, co byste dělali vy v situaci vlastně jakékoliv z hlavních postav. Rovněž tu rezonuje otázka, jestli skutečně krev není voda, nebo jestli jsou pro pouto mezi rodiči a dětmi mnohem důležitější společné prožitky a investovaná láska než cokoliv jiného. Sama vlastně nevím, jak jsem chtěla, aby příběh skončil, protože každé východisko mělo svá pro a proti, ale s koncem autorčiným jsem byla spokojená a mírně dojatá.

Isserley
15.10.2016

Nádhera, čtenář se soustředí na jímavý příběh a ani si nevšimne, že kniha není moc dobře napsaná. Málokdy mi to nevadí, ale zde mi to nevadilo vůbec.

parxel
12.10.2016

Světlo mezi oceány je pro mne velmi silný a působivý příběh. Příběh o důsledcích jednoho rozhodnutí, které zcela zásadně ovlivnilo život několika lidí. Jeho dočtení ve mne vyvolalo celou řadu morálních otázek, na které podle mne neexistuje žádná jednoznačná odpověď. Na jednu stranu chápete proč Tom a Izabela jednaly tak jak jednaly, velmi lidsky a přitom "sobecky". Na druhou stranu soucítite s Hannah, která přišla takřka o vše. Zkrátka vůbec bych se nechtěl ocitnout v kůži někoho ze zůčastněných a činit rozhodnutí, která museli učinit.

Pokud jde o vlastní literární zpracováním mám pouze dvě drobnější připomínky. Jednak mne trochu zklamalo, že se autorka více nesoustředila na vnitřní prožívání postav, neboť příběh k tomu přímo vybízí. A za druhé na mne závěr působil poněkud uspěchaně a nepřesvědčivě. Pro mne je totiž velmi těžko uvěřitelné, aby se všichni, po tom co prožili, tak snadno se vším vyrovnali. Spíše si myslím, že by se s tím vyrovnávali dlouhá léta a velmi by to ovlivnilo zbytek jejich života, což by samo o sobě bylo téma na další knihu a ne na jednu kapitolu.

Shrnutí: velmi silný a "krásný" příběh s trochu uspěchaným závěrem.

Matty
06.10.2016

"Těžce jsem dospěl k poznání, že pokud chceš mít nějakou budoucnost, musíš se vzdát naděje, že změníš minulost."

Kdyby podle knihy nevznikl film s Alicii Vikander a Michaelem Fassbenderem, pravděpodobně bych si ji nepřečetl. Což by byla škoda. Debutující australská autorka M. L. Stedmanová napsala lehce starosvětský, tradičně vystavěný milostný román. Vyjma úvodního „flashforwardu“, představujícího s předstihem ústřední konflikt knihy, vypráví příběh manželského páru, který si přisvojil cizí dítě, chronologicky, nestrhává pozornost ke stylu, nesnaží se čtenáře překvapovat násilnými dějovými zvraty (na některá překvapení si naopak šikovně připravuje podloží od začátku - viz např. setkání Toma a Hannah na lodi). Naši pozornost si získává poměrně krátkými kapitolami, častým střídáním vypravěčských hledisek, přesvědčivými (protože lidsky chybujícími) postavami a nadčasovými morálními dilematy, která vybízejí k otázce, jak bychom se v podobné situaci zachovali sami. Ačkoli se tak navenek může jevit, Světlo mezi oceány není samoúčelný „doják“ bez jakékoli hloubky, v němž by postavy pro silnější emocionální efekt činily jedno iracionální rozhodnutí za druhým. Jestli vás v závěru dojme (stejně jako mě), pak ne kvůli vykonstruovanému hraní na city, ale díky tomu, že budete chápat pozici hrdinů a budete věřit a rozumět cestě, po které k ní došli. Něco jiného si z knihy odnesou rodiče, něco jiného ti, kteří potomky nemají, v zásadě jde o příběh srozumitelný pro každého, komu někdy na někom záleželo více než na něm samotném. Pro mne je Světlo mezi oceány především románem o hrdinství. Ne tolik o hrdinství vojáků nasazujících své životy v zákopech první světové války (jako Tom), ale o civilním hrdinství všedního dne, spočívajícím v odvaze učinit nelehké rozhodnutí, o jehož správnosti jste přesvědčeni, a nést jeho následky. Zásluhou této roviny by příběh knihy, zasazené zároveň do Austrálie po první světové válce a zároveň tak trochu mimo určitý prostor a čas (smyšlený opuštěný ostrov zesiluje pocit izolace ústředního páru, ale ne natolik, aby Tom a Izabel dokázali plně ignorovat společenské normy, což se jim stane osudným), nemusel zestárnout. Stejně jako jiné romány, které dnes označujeme za klasické.

"Chutná to jenom okamžik. Ale stojí to za to."

Atuin
20.09.2016

Autorka mistrně zvládla vytvořit fantaskní kulisy, vsadit do nich hluboký a v podstatě komorní příběh, do něhož se opírají vlny, vítr a velice silné emoce. Za takové dílko si zaslouží 5/5. Velice přesvědčivě je člověk přenesen jak v čase, tak samozřejmě v prostoru do míst na která jen tak nezapomene.