Dani3 komentáře u knih

Příběh se odehrává pět let po bitvě o Bulíkov a hlavní hrdinkou je generálka Turyin Mulaghesová. Turyin je vyslána do dalekého Voortyštanu, kde má za úkol vypátrat, co se stalo se ztracenou agentkou Saypuru.

Atmosféra Města mečů je mnohem temnější než u předchozího dílu. Kromě napjatých vztahů místních obyvatel, špatného počasí a několika velmi brutálních vražd má čtenář možnost nahlédnout do vojenské minulosti Turyin, která jí nedá spát a ve městě bohyně války a smrti se ještě umocňuje.

I přestože děj je dobře promyšlený a plný akce, tak to prostě nebylo ono. Není tu nic nového, zápletka je navíc velmi podobná Městu schodů a musím říct, že mě osobně asi chyběla Shara. I když Turyin zdatně sekunduje Sigrud a později i jeho dcera Signa, tak původní dvojice Shara a Sigrud pro mě byla mnohem zajímavější.

3 02.05.2017

Tak tohle se opravdu nepovedlo. V půlce jsem byla rozhodnutá knížku odložit, nakonec jsem ji dočetla, ale spolehlivě vím, že se k ní už nikdy nevrátím.

Začátek byl docela slibný, když se ale Myfanwy dostala s pomocí dopisů do Checquy, tak příběh začal nudit. Mám ráda tlusté knihy, ale tuhle bych zkrátila minimálně o třetinu, některé pasáže vůbec nedávaly smysl a hodně z dopisů poskytovalo informace, které čtenář vůbec nepotřeboval.

11.04.2017

Po přečtení anotace jsem tak docela nevěděla, co očekávat a musím říct, že příběh Města schodů byl pro mě velkým překvapením…..aby taky ne, když některé schody v městě Bulíkově nikam nevedou a v některých uličkách lidé doslova mizí před očima.

I když je kniha více zaměřena na popisy událostí, vysvětlování historie a politické intriky, než na akci samotnou (ale ani ta tam nechybí), tak se mi moc líbila. Vyšetřování vraždy bylo více méně okrajovou záležitostí, ale musím přiznat, že ani do poslední chvíle jsem neměla tušení, jak to všechno dopadne.

1 28.03.2017

Série je díl od dílu lepší – je vidět, že Maasová na příběhu a hlavně na postavách hodně zapracovala, je u nich vidět vývoj a každá má svůj rub i líc, vypráví svou minulost a ukazuje svůj pohled na věc.

Po minulém díle jsem se trochu obávala linky s Manon. Tam ji autorka napasovala poměrně násilně, což mi hodně vadilo. Ale musím říct, že v tomto díle se mi Manon začala docela zamlouvat a to asi i díky nové postavě Elide, kterou si vzala pod svá „ochranná křídla“ (a Abraxos doslova). Další novou postavou, která mě hodně bavila, je Lysandra. Její Přízračný levhart ve velkém finále byl úžasný (včetně toho „střetu“ s Lorcanem – zasloužil si to). Na scéně se opět objevuje Kaltain, která se svým stínovým ohněm hodně překvapila a soupeři tím trochu zamíchala kartami.

Královna stínů je plná překvapení a jak už jsem zjistila, tak Maasová nepíše nic jen tak pro nic za nic. I když se teď něco může zdát nelogické, tak všechno má svůj důvod a postupně to do sebe všechno v pravý čas zapadne, jako dílky skládačky…

3 06.03.2017

Dědička ohně je za mě zatím nejlepší díl v sérii. Celaena/Aelin od prvního dílu vyrostla a to i díky Jeřábovi. Jejich přestřelky mě opravdu hodně bavily.
Jediné s čím jsem bojovala byly kapitoly s Manon a její Třináctkou. Výhodou pro mě bylo, že to byly uzavřené kapitoly, tak pokud jsem zrovna na Manon neměla náladu, tak jsem kapitolu přeskočila a později se k ní buď vrátila, nebo ji jen tak rychle přelétla, protože tento příběh mě zrovna moc neoslovil.

2 23.02.2017

Půlnoční koruna se mi líbila o něco málo víc než Skleněný trůn, i když první polovinou knihy jsem se prokousávala neskutečně dlouho. Už už jsem chtěla knihu odložit a litovala jsem, že jsem se do dalšího dílu vůbec pustila, ale pak v příběhu nastal obrat, děj začal být svižný a já se konečně ponořila do děje.

Mrzí mě Nehemiin tragický osud, ale díky tomu všemu se Celaena přestala litovat a zaobírat jen sama sebou a začala pátrat a odhalovat skrytá tajemství Sudby.

Docela zajímavá byla pasáž zápasu v zrcadlové místnosti s Bábou Žlutohnátkou. Sice mi to trochu připomínalo pohádku „Perníková chaloupka“, to jak Jeníček s Mařenkou přelstili čarodějnici a ona sedí na lopatě těsně před tím, než jí strčí do pece, ale skvěle se to tam hodilo…

3 13.02.2017

Zajímavý námět ze světa knih, ale i přesto mě Furiin příběh moc neoslovil.
Vadily mi dlouhé nezáživné popisy, některé pasáže byly na můj vkus až moc brutální a první třetina knihy byla celkově slabší.
Když Furia přišla do Libropolisu, tak se příběh začal více rozvíjet a přibylo několik nových postav, které posunuly děj dopředu. Čtenář se konečně dozvídá víc o bibliomantice a jejích pravidlech.
Když autor narazil na myšlenku možnosti změn minulosti, byla jsem nadšená, ale pak se to celé zvrtlo a konec byl velké zklamání. Sice jsem ho nepředvídala, ale přišel mi takový narychlo uplácaný jen, aby nějaký byl.

1 01.02.2017

Příběh čtyř paralelních světů mě mile překvapil.

Jednotlivé světy tu spojuje město Londýn, i když jen podle názvu, protože Londýny se od sebe liší jako noc a den. Každý Londýn je jedinečný, ma vlastní pravidla, historii a hlavně oplývá odlišnou dávkou magie.

Kell, cestovatel mezi světy, si jednotlivá města pojmenoval podle barev, ale musím říct, že jsem s nimi trochu bojovala…ale jen to té doby než se v příběhu objevila Lila, která si Londýny pojmenovala po svém…sice s dávkou sarkasmu, ale výstižně. Lilu jsem si okamžitě zamilovala, má ostrý jazyk, ať už mluví s princem nebo sobě rovným. Je mazaná, rychlá a nesčetněkrát zachrání Kellovi život.

Už se těším na další pokračování!

1 29.12.2016

Pomalý začátek, který trval téměř až do poloviny knihy. Navíc mi dlouho trvalo, než jsem si zvykla na Celeanu, ačkoliv ji stále nemůžu brát jako nebezpečného zabijáka…sice se to opakovalo na každé straně několikrát, ale já v ní zatím vidím spíš malé náladové děcko, které neví, co se sebou. Třeba se to časem změní a Celeana „vyroste“.

Taky mi úplně nesedl svět, který je vykreslený jako krutý a nemilosrdný - Celeana si v něm v klidu hraje na piáno nebo kulečník a spí jak špalek, zatímco se jí po pokoji promenáduje polovina hradu. Už jen to, že dostala takové luxusní ubytování a komornou k ruce mi přišlo divné.

Naopak jsem byla ráda za postavu Nehemie, se kterou se příběh ožil a dostal alespoň trochu magický rozměr. Ona je ta tajemná postava, která mě donutí si přečíst další a navíc mě zajímá, co se vyklube ze znamení Sudby a Jinosvětů.

15 19.12.2016

Moc pěkné povídání.

6 11.11.2016

Dvůr trnů a růží je nádherná kniha. Její čtení jsem si moc užívala a určitě se k ní ještě vrátím, abych si ji znovu vychutnala. Ke konci, když už mi chybělo jen několik desítek stran, jsem si přála, aby jich zůstávalo mnohem víc - magický svět víl se mi nechtělo vůbec opouštět.

2 10.11.2016

Skvělé fantasy. Spolu se Sam Barnetovou nahlédneme do světa kouzel a magie, do tajemného podsvětí, které je obyčejným smrtelníkům pečlivě skryto.

Musím říct, že jsem se dobře bavila, na začátku jsem se trochu obávala těch „japonských prvků“, ale vůbec k tomu nebyl důvod. Prostě to tam patřilo a bez toho by to vlastně ani nebylo ono.

Autorka mě úplně dostala některými slovními obraty, až jsem měla někdy co dělat, abych se nesmála na veřejnosti nahlas.
Pokud má autorka v plánu napsat pokračování, určitě si ho nenechám ujít. Zakončení příběhu je dost volné, ale hlavně některé věci by si zasloužily trochu víc rozvinout…

17.10.2016

Na dopisovou formu knihy jsem si zvykala poměrně dlouho. Navíc první polovina knihy byla dost zdlouhavá a celé se mi to četlo těžko.
Hlavně ze začátku jsem měla zmatek v pisatelích (a to jich tam není zase tak moc), přišlo mi, že čtu pořád jedno a to samé dokola. A to nemyslím ty dopisy, které jsou psány z různých úhlů pohledu. U nich klobouk dolů, jak zdání může klamat. Z některých dopisů běhal až mráz po zádech…když uvážím to, že se Valmont a paní de Merteuil jenom nudili….

2 10.10.2016

Skvělá historická detektivka plná akce, napětí i vtipu.
Vyšetřování vražd prvorozených zavádí Barbariče, Steina a Jaroše do rudolfínské Prahy. Autor nás provede pražskými uličkami a seznámí nás s politickou situací tehdejší doby i pražskou vrchností.
Druhý díl se mi líbil o trochu víc než ten první, těším se na další pokračování.

9 19.09.2016

Fanoušek Harryho Dresdena ze mě asi nebude. Příběh samotný by nebyl špatný, pokud by jeho provedení nebylo tak laciné.
Na začátku příběhu se autor zřejmě pokoušel vykreslit Harryho jako tvrďáka ve stylu Phila Marlowa, ale ve výsledku z něj byl ztroskotanec, kterému nic nejde. Magie, jestli se tomu tak dá vůbec říkat, tam bylo opravdu poskromnu. Těch pár zaříkávacích formulek bylo spíš úsměvných než kouzelných a nadpřirozených. Autor navíc velmi často zbytečně odbočoval ve snaze vysvětlit něco, co vůbec nebylo potřeba.

3 12.08.2016

Knihovna na Černohůrce je hodně zvláštní čtení, něco tak „ujetého“ člověk zrovna nečte každý den.

Popravdě po přečtení anotace jsem čekala něco jiného, něco méně šíleného. Musím uznat, že hrůzostrašných věcí tam bylo dost, ale to, že bych se u toho zrovna bavila k popukání (což slibuje anotace), to zrovna ne. I když kombinace baletní sukýnky a izraelské neprůstřelné vesty jistě měla něco do sebe.

Autor nešetří brutalitou, chladnokrevností, strachem ani municí. Mrtvolami a kusy lidských těl se to hemží doslova na každé stránce. Slabším povahám bych čtení moc nedoporučovala, když totiž zemřete kulkou ze zbraně a mrtví zůstanete, tak budete vlastně rádi.

3 02.08.2016

Příběh o odhodlání, střetu dvou odlišných náboženství, ale také o lásce, posedlosti a zradě.

I když příběh o Jezábel není tak strhující a emotivní jako ten o Dalile, tak se mi líbil a velmi jsem si ho užila. Kniha má zajímavou obálku, dobře se čte a děj je poměrně svižný. Autorka neztrácí čas se zbytečnými popisy historických událostí, ale přitom čtenáři dopřeje dostatek informací, aby získal dostatečný přehled.

27.07.2016

Svět kolem Kelsey byl temný a krutý už v prvním díle, v tom druhém je taková už i Kelsea samotná.
Autorka brutalitou opravdu nešetřila, krvavých a surových scén tam bylo poměrně dost, a to jak v Kelseyně, tak v Lilyině době.
Na můj vkus byl druhý díl až příliš prodchnutý dobou před „Překročením“. Navíc to byl jen popis minulých událostí, který nic moc nevysvětluje, jen ukazuje přehlídku moderních technologií a revolucionářského myšlení. Autorka sice nakousla spoustu věcí, ale všechno vysvětlení si ponechala, jak už to bývá, do třetího dílu. Celkově se mi zdál druhý díl o něco slabší než ten první.

1 15.07.2016

Příjemné a oddechové čtení o dvou sestrách, dobrém jídle a v neposlední řadě o kouzelné zahradě s jabloní, která po lidech hází svoje plody a taky pořádně zamotá s osudy několika generací jedné rodiny.

2 04.07.2016

Temné uličky starého Londýna, opiová doupata, několik vražd a jeden rubín. S tím vším si musí Sally Lockartová poradit, aby zjistila, kdo zabil jejího otce a co se ukrývá v její minulosti.

Odpočinkový a nenáročný detektivní příběh, který nic nezastírá a přitom není krvavý ani brutální. Navíc Sallyin praktický pohled na svět dodával příběhu jistou dávku lehkosti a nadhledu.

24.06.2016