Stránky světa

2 27.10.2019

Ačkoli nejsem cílovou skupinou, sáhla jsem po Stránkách světa, protože jsem si oblíbila autora už při čtení série Arkádie a jako dítě jsem od něj četla sérii Sedm pečetí, která se mi také líbila. Jelikož jsem velká fanynka knížek a čtení, upoutala mě anotace knihy na první dobrou.

Co se mi líbilo a co mě zaujalo:
- celkově námět knihy, svět, který Kai Meyer stvořil (bibliomantika, exlibri, prázdné knihy, Libropolis, dušeknihy,…)
- netradiční jména některých postav (Furia Salamandra Faerfaxová, Pip, Tiberius, Severin, Isis Nimmernis)
- dopisování si Furie se Severinem Rosenkreutzem prostřednictvím knihy, i když je dělilo dvě stě let
„Pro mě znamenala bibliomantika vždycky to kouzlo knih, které jsme četli v dětství,“ řekl. „Někdy cestou ke stáří se ztratila. Staré příběhy vybledly, a když se znovu začteme, připadá nám těžké je milovat tak jako tehdy.“ (kap. 56)
- lampa a křeslo naplněné bibliomantským životem
- les mrtvých knih a kalisté (bývalé dušeknihy, které jsou přes den lidmi a v noci stromy)
- Kai Meyer „nemá problém“ nechat zemřít hned několik postav a to i zkraje příběhu
- všechny postavy (až na Okouzlující a její kavalíry) mi byly svým způsobem sympatické (líbila se mi dějová linka Cat-Finnian)
- odkaz na Shakespeara (Puk a Ariel, Bratři Bardi, Shakespearovi exlibri)

Ačkoliv mi dlouhou dobu trvalo, než jsem se ke knize vůbec dostala a poté jsem ji i dlouho četla, líbila se mi, i když ji beru jako první rozjezdový díl a někdy do budoucna bych si ráda přečetla i pokračování. Myslím, že pro děti, které jsou cílovou skupinou, bude dobrou volbou.

„Síla není otázkou nástroje, nýbrž postoje.“ (kap. 21)