Dášeňka čili Život štěněte

Pamatujete si na první přečtenou knížku? Pro mě to byla Dášeňka. Vlastně jsem ji uměla celou nazpaměť mnohem dřív, než jsem dokázala číst. Věděla jsem, v jaké chvíli otočit stránku, takže to vypadalo, že skutečně čtu.

Dílko tak něžně poskládané, že se k němu vracím, když mám chmury. I jako dospělák. Protože slova léčí a tahle slova byla vybírána zvlášť pečlivě a s láskou.

Kde mi ale zůstává rozum stát, jsou ilustrace. Protože ty jednoduché a přitom tak výstižné kresbičky jsou dílem pana Čapka. Ne malíře Josefa, ale spisovatele Karla. Zkoušela jsem je jako dítě (a tak trochu potají i jako dospělák) vyvést taky - vždyť jsou tak banální. Zkuste to taky. Jak vám to jde?

Čteno kvůli výzvě. Kdysi mi to jako dítěti četli rodiče a i po letech je to pořád příjemná knížka. Až jednou budu číst vlastním dětem, třeba po ní také sáhnu.

Psi nemusí patřit na první místo mazlíčků, aby se Dášenka rychle stala velkou oblíbenkyní. Nezpůsobuje to pouze její roztomilost, nýbrž také literatura.
Věty a popisy se krásně odvíjí. V krátkém čase je toho řečeno hodně a hodně obohacujícího. Nejen o věrném zvířectvu. Stejné pečlivosti se dočkají i jejich dvounozí páníčci. Dokonce poselství s apelem nevyznívají vyumělkovaně a školometsky. Snadno se na to přistoupí, když závěr probouzí city.
Uznání si jinak zaslouží všechny části knížky. Od seznámení s hrdinkou, přes psí pohádky i fotek a jejich pojmenování. Skutečně jde o důkaz, že k velkému dílu není potřeba velký rozsah.

Přečteno kvůli čtenářské výzvě. Příjemné zpestření v podobě návratu do dětství.

Moc milá kniha mého dětství a dětství mých dětí. Všem nám ovlivnila životy také v podobě našeho milovaného teriérka.

Moc krásná kniha, milé povídání pana spisovatele.

Máme doma vydání z roku 1982 a 1955. To druhé četla už moje maminka a když jsme procházela tu rozpadlou knížku, líbilo se mi, jak jsou černobílé obrázky vybarvené :-D od maminky. Příběh o noční košilce byl top a pak taky, jak se Dášenka za celý den překulila od mámy zadní k mámině přední tlapce a během toho se musela nakrmit a vyspat. Tak poetické...

Krásná kniha pro nejmenší. Motivace, proč si pořídit pejska. :-D A krásné fotografie na závěr.

Bylo to poetické odpoledne s Dášenkou, pobavila mě nedokončená pohádka

Laskavé, milé a nádherná čeština...milovala jsem jako večerníček.

Krásu, půvab a poezii této knihy jsem ocenila až jako dospělá. V dětství jsem milovala příběh štěňátka. Ale až když jsme si pořídili štěně domů, vše bylo jasnější. Opravdu oceňuji krásu této knihy.

Dášeňka od Karla Čapka je napsána, ilustrována a doplněna fotografiemi s láskou k čtyřnohému kamarádovi. Krásnou košatou češtinou popsal štěňátko od jeho narození až k dospělosti. Knížku jsem četla jako dítko školou povinné, jsem z vesnice a pejsek byl u nás samozřejmostí. Je to klasika, kterou určitě četl každý milovník pejsků, což jsem i já.

Touhle knihou jsem si zavzpomínala na svoje pejsky a zároveň si splnila jedno téma ve výzvě.

Milé čtení, které ale bohužel dceru vůbec nezaujalo. A to miluje pejsky. kniha je doplněná jednoduchými ilustracemi a krásnými fotografiemi z kterých jsem já byla nadšená. Snad se ke knize vrátíme, až dcera bude starší.

Kdo má, případně někdy měl pejska, ten ví, co psí láska dokáže. A pokud jste měli pejska od štěňátka, počuraný koberec a roztrhaný šátek jste určitě také prominuli...protože mit doma pejska, to je doživotní láska...
Karel Čapek byl dokonalý novinář, spisovatel a úžasny pozorovatel obyčejného lidského štěstí

Navrat do dětství a vzpomínka na oblíbenou knihu, resp. večerníček podle ní natočený. I ja byla překvapená, že je kniha tak utla, z toho je půlka fotografií.

Klasika, ke které není co dodat. Snad jen to, že když jsem ji teď po letech četla synovi před spaním, překvapilo mě, jak je to vlastně útlá kniha. Klidně bych četla dál.

Milá, útlá knížka. Krásný a nezaměnitelný jazyk Karla Čapka. Knížka, ve které příběh malého štěňátka Dášenky doplňují černobílé fotografie. Nádherné čtení, které potěší duši i mysl.

Karel Čapek je pro mě spisovatelem s nádhernou češtinou a stylem psaní, který prostě musím obdivovat. Dášeňka je pravda spíše knihou pro mladší čtenáře (dospělí by se jí ovšem neměli vyhýbat), ale jejího autora spolehlivě poznám. Já nejsem konzumentem audioknih (nic proti nim nemám, jen knihy rád očichávám a mám rád zvuk otáčených stránek), ale vzpomínám si na seriál Dášeňka (v rámci Večerníčku) a viděl jsem film Zahradníkův rok, a pokud někdo s příjemným hlasem čte páně Čapkovy texty, dostávám se do takové zvláštní, nesmírně příjemné nálady.