Dášeňka čili Život štěněte

Nemám v úmyslu psát recenzi na Dášeňku, kdo ji nečetl, není Čech. Spíš jsem se zamyslela nad tím, jak jsou děti citlivé a dospělí rozumní. Možná je to naopak. Nemohla jsem přestat brečet v dospělém věku na konci.
KČ: poté, co šla Dášeňka do nového domova. V domě je blahodárné ticho, chválabobohu, teď už se člověk nemusí děsit, jakou škodu či neplechu to zatrápené psisko kde ztropí. Zaplaťpánbůh, že je pryč. _ Ale ono je až mrtvo v domě. Nu, co to? Lidé se sobě vyhýbají, aby se sobě nemuseli dívat do očí, člověk se ohlíží po všech koutech a ono nikde nic, nikde loužičky - .
V psí boudě jen mrkáním pláče oškubaná a utahaná maminka Iris.
Koho to rozplakalo, ať zvedne ruku. Mě jako dítě ne, ale jako bábu hodně.

Nádherná knížka, Čapek se vášně překonal.

Tuhle knihu jsem poprvé četl někdy v roce 1961 a vím, že se mi hodně líbila. Pak jsem se k ní dostal o hodně později, to byla moje vnučka již trochu větší a začala chodit do školy, tak jsem jí na této knize učil číst. Je to prostě perfektní a dokáže zaujmout i když se čte i v pozdním věku.

Kniha Dášeňka čili život štěněte od Karla Čapka je skutečným literárním klenotem, který dokazuje, jak výjimečný cit pro jazyk autor měl. Čapek mistrně pracuje se slovy, používá neobyčejně bohatou slovní zásobu a dokáže popsat i ty nejmenší detaily ze života malého štěněte s nadhledem, něhou a jemným humorem. Jeho vyprávění je hravé, obrazné a přesto srozumitelné i pro děti.

Text je nejen poutavý, ale i rytmický, takže se příjemně poslouchá nahlas. V našem případě kniha děti nejen zaujala, ale nakonec i uklidnila a uspala – což považuji za důkaz, jak příjemně a uklidňujícím způsobem na čtenáře působí.

Dášeňka je kniha, která osloví jak malé, tak dospělé. Děti si užijí příběh o roztomilém štěněti, dospělí pak ocení jemný humor a jazykovou krásu. Je to čtení, které nestárne a stále dokáže přinést radost i klid.

Jsou knihy, které můžu číst opakovaně a stále mě nepřestanou bavit a dojimat. Tahle k nim určitě patři. Doporučuji.

Klasika mého dětství, kterou jsem si moc ráda připomněla.

Kniha Dášeňka je něžným, hravým a laskavým vyprávěním o štěněti, které roste, poznává svět a svým způsobem si podmaňuje nejen rodinu, ale i čtenáře. Čapkův styl je plný humoru, jemnosti a lásky ke zvířatům. Text doplňují autorovy vlastní fotografie i kresby, které dodávají knize kouzelnou atmosféru. Ať už jste dítě nebo dospělý, Dášeňka vás okouzlí svou nevinností a lidskostí, která z každé stránky dýchá.

Tak to skok dobrodružné čtení a pak taková pohoda

Dášeňka mě provázela už od mateřské školky,čtení u babičky před spaním,přes školu základní až do dospělosti,kdy čtu dětem svým. Pořád to má své kouzlo a pohlazení.

Kniha by neměla chybět v žádné knihovničce. Děti byly nadšené.

Knížka mého dětství. Pak jsem ji četla mým holkám a doufám, že jedinou dojde i na vnoučata. Ráda jsem si ji přečetla , ještě že máme tu výzvu.

Knížka se mi velmi líbila. Obrázky tomu dodávají ještě hezčí atmosféru. Bylo to oddychové, roztomilé a vtipné

Keď som si vzala svojho manžela, spojili sme česko-slovenskú rodinu a v priebehu rokov našli mnoho vecí (hlavne z detstva), ktoré sa extrémne líšili na to, aké sú naše národy podobné, že sme sa obaja narodili v Československu a vyrastali medzi knihami a v prírode. Úprimne sa zdesil, že som mohla prežiť 27 rokov života a nepoznať Dášenku. Všetkého ten večer nechal, letel do druhej izby, vytiahol svoje detské knižky a hneď sme to museli nutne prečítať. Krásna romantická spomienka a prekrásna knižka.

Milé útlé čtení pro děti... povídání o štěněti je místy slušně vtipné... kresby a fotky Dášeňky...

Milé. Od autora, který sám děti neměl celkem asi nečekané. Povídání příjemné, fotky parádně RETRO a pohádky skvostné.

Moc hezká a milá knížka, která pohladí po duši a připomene vzpomínku na dětství, kdy jsem tyto krásné knihy četla.

Přesně tohle vydání Dášeňky jsme měli jako děti doma a moc jsem měl tuto knihu rád. Jde o knihu která má u dětí probouzet lásku k zvířátkům. Mám dojem že v dnešní zvrácené době to naše děti potřebují jako sůl.

Karel Čapek píše krásně, má bohatou slovní zásobu a ještě bohatější obsah. Tady se to ale nějak nesešlo. Povídání o malé Dášeňce a jejích neplechách by BYLO milé čtení, ale budu souhlasit s několika komentáři zde - pokud štěně zlobí, není nejvhodnější způsob říci: "jdeš z domu". A rozhodně si nemyslím, že psí maminka by se svým páníčkem notovala, kdyby jí jejího jediného potomka chtěli dát pryč. Pokud by tohle četlo malé dítě, nejspíš by z toho mělo trauma, že když bude zlobit, tak ho rodiče dají pryč.
Ty psí povídky mě bavily mnohem více. Fotky malého štěňátka až po dospělou psí slečnu knihu obzvláštnily, ale kdyby tam nebyly, nijak by mi to nevadilo.

Možná, kdyby mi ji někdo býval četl, když jsem byla dítě, tak by se mi bývala líbila. Ale teď to rozhodně není můj šálek. Líbí se mi obrázky, fotografie i vymyšlené psí příběhy na konci. Knížku jsem koupila v antikvariátu a poputuje zase dál. Alespoň si mohu odškrtnout výzvu.