Dani3 - Příspěvky

Čas čarodějnicČas čarodějnicD. Harkness

Kniha se mi líbila, ale prokousat se přes první stránky byl téměř nadlidský úkol. Knihu jsem několikrát odložila a nebýt blížícího se termínu vrácení knížky do knihovny, asi by mi ještě dlouho ležela na stole.

První třetina příběhu byla zbytečně zdlouhavá. Určitý posun v ději nastává až době, kdy Diana opouští Anglii a spolu s tímto se začínají postupně objevovat nové postavy. Paradoxně jsou mnohem zajímavější než hlavní hrdinka samotná.

Nejvíc se mi líbila poslední třetina, kdy se autorka začala věnovat i něčemu jinému než romantické lince. Hodně mě bavil kouzelný dům Dianiných tet a všichni jeho obyvatelé.

Jsem zvědavá na další díly.

03. dubna


Stopařův průvodce GalaxiíStopařův průvodce GalaxiíD. Adams

Moc mě to neoslovilo. Pár vtipných momentů jsem tam našla, ale na můj vkus je to až moc absurdní, navíc je tu spousta vsuvek úplně o ničem. Ani postavy mi nebyly sympatické, jediný, kdo se mi zamlouval, byl depresivní robot Marvin.

22. března


Páté roční obdobíPáté roční obdobíN. K. Jemisin (pseudonym)

Páté roční období není zrovna lehkým čtením a vyžaduje notnou dávku trpělivosti.

Prvních sto stran bylo opravdu náročných, autorka tu totiž hojně využívá vymyšlených výrazů, navíc i některá běžná slova tu mají úplně jiný význam, než jak je známe. Kniha sice obsahuje slovníček, ale ne všechny výrazy jsou tu vysvětlené. Je pravda, že postupem času jejich význam vyplyne z kontextu, nicméně ze začátku je to hodně matoucí.

Kniha samotná je rozdělená na tři dějové linky, které se na konci spojí v jednu velmi neotřelým způsobem. Zarazilo mě, že dějová linka z pohledu Essun je vyprávěna v jiném pádě než dvě zbývající z pohledu Damaji a Syenit. Sice chápu, proč si tento způsob autorka vybrala, nicméně mi moc nesedl.

Jako i v jiných knihách, které jsem od autorky četla, tak i tady Jemisinová pracuje s otázkou otroctví. Nadvláda nad určitou skupinou, v tomto případě nad orogény, je jedním z hlavních prvků příběhu. Zajímavé je, že orogénové jsou přitom silnější a nepostradatelní pro přežití ostatní, ale protože jsou nepředvídatelní, tak jsou nebezpeční a jsou onou utlačovanou skupinou.

Příběh samotný je velmi propracovaný a originalita se mu opravdu upřít nedá. Ale je i ponurý, násilný a depresivní, ovšem není se čemu divit, pátá období jsou o přežití.

Konec je otevřený, proto doufám, že na pokračování nebudeme muset dlouho čekat.

18. března


Prokletí Černé královnyProkletí Černé královnyP. Pevel

Dlouho se mi nestalo, abych celou první polovinu knihy tápala ve změti postav a situací, které spolu zdánlivě nijak nesouvisí. Navíc autorův styl psaní byl popisný více, než bych si přála. Vlastně by mi to ani tolik nevadilo, kdyby se zároveň s tímto vyvíjela i dějová linka.

Konec byl naopak uspěchaný. Květnatý styl se ztratil jak mávnutím kouzelného proutku, během pár stránek autor spojil vše dohromady a čtenář se téměř v samotném závěru konečně dozvídá záměry hlavního padoucha.

08. února


Deset tisíc nebí nad tebouDeset tisíc nebí nad tebouC. Gray (pseudonym)

Dvojka má velmi podobný koncept, jako měl první díl (až tedy na konec). Tento díl ale kvalit jedničky ani zdaleka nedosahuje.
I když Marguerite opět cestuje do různých dimenzí za záchranou Paulovi duše, tak mě první dvě třetiny knihy vůbec nebavily. O nových dimenzích se čtenář prakticky nic nedozví, protože autorka se až moc zaměřila na romantickou linku a odsunula tak do pozadí všechno ostatní. „Něco“ se začne dít až ve chvíli, kdy se hlavní hrdinka vrací do ruské dimenze a zjišťuje, že cestování do jiných dimenzí není bez následků.

Nebýt posledních šedesáti stránek, kdy se autorka konečně vzpamatovala, tak bych ani neuvažovala, že si další díl přečtu.

24. ledna


Dračí oči: Pramen mociDračí oči: Pramen mociK. Hlaváčková

Ze začátku jsem litovala, že jsem se do trojky vůbec pustila. Druhý díl měl relativně uzavřený konec, tak by se nic moc nestalo…..ale to není pravda, zase jsem se s Elenou/Aronel a jejími společníky moc dobře bavila.

Nejvíc se mi líbilo, jak „vypouštěla“ ty barevné draky.

Jedinou výtku mám k otevřenému konci. Ano laskavý čtenář si to samozřejmě může domyslet, ale přece jen bych si ho raději přečetla. Jedna kapitola navíc, nebo epilog mi tam prostě chyběl.

03. ledna


Trnitá řečTrnitá řečL. Bardugo

Autorka v poznámce na konci knihy píše, že z některých klasických pohádek měla nepříjemný a stísněný pocit. Přesně ten samý dojem mi zůstal po přečtení těch jejích „pohádek“. Nejedná se totiž o tradiční pohádky s dobrým koncem. Tyto pohádky jsou nepředvídatelné, temné, smutné i tragické.

Nejvíce "jiný" byl příběh o Čarodějnici z Duvy, čekala jsem cokoliv, ale tento konec rozhodně ne. Pak bych zmínila poslední příběh inspirovaný Malou mořskou vílou. Byl asi nejlépe propracovaný, protože dostal nejvíce prostoru. Zbývající pohádky pro mě už tak zajímavé nebyly.

Další nevšední věcí bylo grafické zpracování. Každou pohádku doplňují ilustrace, které se odhalují postupně s přibývajícím příběhem. Na konci každé pohádky je pak obrázek vidět v celé kráse a kresba tak nese poselství samotného příběhu.

03. ledna


Věž úsvituVěž úsvituS. J. Maas

Autorka nás zavádí na nový kontinent a představuje další nové postavy, čehož jsem se ze začátku trochu obávala, ale vůbec k tomu nebyl důvod. Naopak jsem si knihu užila, hlavně asi proto, že je to díl bez Aelin.

Věž úsvitu plyne v poklidnějším tempu, přímý boj tu nahradily dvorské intriky, což je trochu změna oproti předchozím zběsilým Aelininým plánům, o kterých nikdo neměl ani tušení. I přes volnější tempo, ani tady není nouze o překvapení, protože ač to tak z kraje nevypadá, Maasová v pravou chvíli umě poodhalí roušku tajemství a spojí tak další dílek skládačky.

Na další díl se těším, ale jsem ráda, že už bude poslední.

22.11.2018


Poslední přáníPoslední přáníA. Sapkowski

Sapkowského přepracované pohádky v temném pláštíku se mi nelíbily.
Nesedl mi styl vyprávění, jednoduché věty ani samotná povídková forma. Přišlo mi, že s některými pasážemi si ani sám autor nevěděl moc rady.

02.11.2018


DunaDunaF. Herbert

Nebylo to pro mě zrovna lehké čtení.
Ze začátku jsem byla dost rozpačitá, bylo tam hodně jmen a názvů, které mi nedávaly vůbec žádný smysl. Bez hledání ve slovníku na konci knihy jsem se dlouho neobešla.
Jakmile jsem se ale začetla, tak se mi to politikaření, intriky a kombinování možného i nemožného líbilo.

Nejvíc mě asi dostala malá čtyřletá Alia s nožem v ruce.

02.11.2018


Zkoušky, jež podstoupila Morrigan CrowováZkoušky, jež podstoupila Morrigan CrowováJ. Townsend

Skvělé čtení, moc mě bavilo poznávat Nidyušský svět a jeho obyvatele.

V tomto kouzelném světě je možné snad úplně všechno. Vždyť kde jinde pohromadě můžete narazit na kentaury na kolečkových bruslích, na zpívajícího upířího trpaslíka, nebo se třeba projet na mluvící maxikočce.
Je tu tolik divných věcí, které jsou zdánlivě nemožné, ale v Nikdyuši jsou naprosto normální. Závidím autorce její fantazii a schopnost spojit dohromady tolik věcí úplně přirozeně.

Další díl si rozhodně nenechám ujít!

11.10.2018


Temný duetTemný duetV. Schwab

Kate se vrací zpět do Verity, kam přišla „lovit“ novou příšeru, která v lidech probouzí to nejhorší, co v nich je. Zajímalo by mě, z jakého násilného činu se tato příšera zrodila? Zrození majchajů, korsajů i sunajů mělo v jedniče svá pravidla, ale o zrození Zmatkožrouta jsem nic nenašla...

Temný duet je opravdu hodný svého jména. Nechybí mu temnota ani ponurost, je tu ještě více násilí, více krve, více černého slizu i více mrtvých těl na každém kroku než v jedničce. Musím uznat, že dvojka je čtivá a děj svižně odsýpá, nicméně není ničím nová, všechno již bylo řečeno v předchozím díle. Celá kniha mi přišla jenom jako konec k Divoké písni, ne jako plnohodnotný díl.

18.09.2018


Zkáza a nadějeZkáza a nadějeL. Bardugo

Pokud pominu začátek s Aparátusem, tak je trojka nevydařenějším dílem v sérii. Jako vždy to zase zachránil Nikolaj, s jeho příchodem na scénu příběh nabral spád a dodal mu vtip, humor a naději.

Co mě ale mrzelo, bylo, že Temnyj opět hraje „druhé housle“. Celou dobu je v pozadí, jeho vlastní příběh ani nevypráví on sám. Je zvláštní, že celou sérii se hlavní záporná postava objevuje v ději jen sporadicky. Kdyby dostal více prostoru, mohla být kniha napínavější.

Konec se mi líbil a přesně mi tam pasoval. Vzhledem k tomu, že celou dobu Alina nechtěla být světlonoškou, natož světicí, tak by to vypadalo hodně divně, kdyby příběh skončil jinak.

17.09.2018


Temná hmotaTemná hmotaB. Crouch

Příběh o mnohovesmírech a jiných rozhodnutích jednoho já v stejném okamžiku měl potenciál, který se autorovi bohužel nepodařil zúročit. Nemá to hloubku a postrádá to originalitu.

08.09.2018


Dračí oči: Černý jezdecDračí oči: Černý jezdecK. Hlaváčková

Černému jezdci vévodí vtipné a svižné dialogy a děj plný akce. Rozhodně jsem se nenudila.

Co mi trochu vadilo, bylo, že jsem si občas musela nějaké pasáže přečíst znovu, protože mi přišlo, že jsem se z ničeho nic „ztratila“. Bylo to jako záblesk myšlenky, který se objevil z čista jasna a vůbec nic nenavazoval.

Přiznám se, že konec mě překvapil. Řekla bych ale, že nebude až tak úplně definitivní, vzhledem k tomu, že je tu ještě třetí díl.

03.09.2018


Ztracené světloZtracené světloJ. Santopolo

Nelíbilo se mi to. Hodně jsem „bojovala“ se stylem, jakým byla kniha napsaná a ani hlavní hrdinka mi nebyla nijak zvlášť sympatická. Její myšlenkové pochody mi prostě hlava nebrala, bylo to pořád jedno a to samé dokola.

16.08.2018


Prohnilé městoProhnilé městoL. Bardugo

Prohnilé město navazuje přesně tam, kde první díl skončil. Dvojce vévodí pomsta a zúčtování s minulostí, a i proto je temnější než první díl. Kaz má plán, jak získat to, co mu patří, ale nic se nedaří, tak jak má. Ale to byl nesměl být Kaz, který je vždy o několik kroků napřed.

Moc často se mi nestává, abych měla všechny postavy ráda stejnou měrou, ale tady se autorce povedlo každou postavu skvěle propracovat. Každou kapitolu opět vypráví vždy jeden z vraní šestky a celý příběh, tak dokresluje právě minulost daného vypravěče.

30.07.2018


Na lovuNa lovuM. Spooner

Krásný příběh. Moc se mi líbily pasáže z pohledu zvířete.
I přesto, že je to jen pohádka, je tam i něco navíc. Něco, co ocení i dospělí, protože každý máme svého ohniváka.

30.07.2018


Hodinová věžHodinová věžN. V. Ščerba

Třetí díl se mi líbil, je akčnější než dvojka. Vasilisa tu toho musí opravdu hodně stihnout. Nejen, že nastupuje do časodějnické školy, ale musí se pokusit zachránit svou kamarádku vílu a ještě navíc se musí mít na pozoru před svými sourozenci a některými klíčníky, kteří jí neustále znepříjemňují život.
Navíc musí být obezřetná i k Astragorovým plánům při hledání Rozeklaného zámku v časové propasti, protože mu v minulém díle zhatila jeho velké plány při záchraně eflarského světa a získala si tak mocného nepřítele.

24.07.2018


Srdce časuSrdce časuN. V. Ščerba

Druhý díl byl o něco slabší než jednička.
Prakticky celý děj odehrává na dětském sportovním táboře na Ostale. Trochu mě mrzelo, že se tu „časuje“ jen okrajově a navíc ani děj se moc kupředu neposunul.
Více bych ocenila objevování tajů eflarského světa. I když je pravda, že tady ho částečně nahradil Zmijulan a jeho obyvatelé.

24.07.2018


Klíč k časuKlíč k časuN. V. Ščerba

Autorka vytvořila zajímavý a originální svět, který tvoří dvě krajiny – Ostalu, kde žijí obyčejní lidé a Eflaru, svět časodějů, víl a mnoha dalších kouzelných bytostí.
Hlavní hrdinka se z obyčejného světa lidí dostane do Eflary a musí se vypořádat s mnoha nástrahami, odhalit tajemství vlastního původu a v neposlední řadě zjistit, proč se vlastně na tomto kouzelném místě ocitla.

Musím se přiznat, že i přes těžkopádný začátek mě pohádkový svět Eflary okouzlil.

29.06.2018


Kráska a zvíře: Zakletá v knizeKráska a zvíře: Zakletá v knizeJ. Donnelly

Vždycky se ráda vracím do kouzelného světa Krásky a zvířete, proto jsem si nenechala ujít ani toto zpracování.
Kniha se mi líbila, i když to není klasická pohádka, ale jen vsuvka do původního příběhu.

29.06.2018


Rudá jako rubínRudá jako rubínK. Gier

Zbytečně natahovaný úvodní díl. Je tam sice slušný základ pro dobrý příběh, ale jeho provedení už je horší. Samotná hlavní dvojice mě moc nezaujala. Jediným lákadlem pro čtení dalšího dílu je příběh Lucy a Paula.

29.06.2018


Jezdci časemJezdci časemA. Scarrow

Nebylo to úplně špatné, řekla bych lepší průměr.

Tři lidé na pokraji smrti dostanou možnost jí uniknout a stát se součástí týmu, který dohlíží na čas a v případě, že je něco jinak, mají za úkol to odhalit a napravit.

Cestování v čase mám ráda, ale tady mi vadilo, že to bylo napsané tak nějak moc jednoduše (občas i nelogicky). Možná, kdyby hlavní hrdinové, kteří zachraňují svět, byly o něco starší, tak by mi to přišlo více uvěřitelné. Začátek byl slibný, ale jakmile se tým rozdělil, tak mě to postupně přestávalo bavit. Další díly už číst nebudu.

12.06.2018


Prastarý mečPrastarý mečR. Riordan

S Magnusem jsem se dobře bavila. Hodně to připomíná Percyho Jacksona, ale přece jen je to o něco lepší čtení. Hlavní hrdina byl vtipný a hlavně nebyl tak "natvrdlý" jako Percy.
Konec byl skvělý. Jsem zvědavá, co si pro nás Loki nachystal do dalšího dílu.

04.06.2018


Dcera čisté krveDcera čisté krveA. Bishop

Tak tohle byla velká slátanina.
Čarodějnice tu zotročují a mučí muže, muži ničí malé nevinné děti a všichni čekají na mocnou královnu se safírovýma očima.

Musím říct, že mi to hodně nesedlo, bylo to chaotické a roztahané. Navíc postav tady bylo, jak hub po dešti a velmi špatně jsem se v nich orientovala. Taky logika tu dost pokulhávala, místy mi přišla úplně chromá.
Jakákoliv jiná kniha bude lepší než tato.

21.05.2018


Divoká píseňDivoká píseňV. Schwab

Verity je město, které se přes den moc neliší od jiných, ale v noci se stává životu nebezpečným. Je to město plné věčně hladových příšer a „setkání“ s nimi člověk ve zdraví většinou nepřežije.

Autorka velmi zajímavě zpracovala myšlenku, jak by mohlo doopravdy vypadat, kdyby se ze zla a násilí páchaném lidmi na druhých rodilo další zlo a násilí. V našem případě se ve Verity rodí monstra, která jsou tím víc nebezpečná, čím více násilí bylo spácháno.

Obě hlavní postavy, August i Kate, mi byly sympatické. Musím říct, že Augusta jsem si oblíbila téměř okamžitě, naopak s Kate mi to trvalo poměrně dlouho, než mě přesvědčila. Další postavy nedostaly moc prostoru, byly tam jen tak jemně načrtnuté, ale třeba dostanou větší prostor v dalším díle ... zvlášť by mě zajímal další osud Ilsy.

27.04.2018


Střípky dušíStřípky dušíM. Lindsey

Příjemné překvapení. Vůbec jsem nečekala, že mě to bude tolik bavit.

18.04.2018


Jiskra v popeluJiskra v popeluS. Tahir

Jiskra v popelu mi moc nesedla. Začátek byl docela slibný, ale postupně mě to přestalo bavit. Autorka vypráví svůj příběh pouze z pohledů Laii a Eliase a to pro mě bylo bohužel málo. Vůbec nic jsem se nedozvěděla o okolním světě, proč je svět zrovna takový jaký je.

Přistihla jsem se, že čtu příběh, který se mě vlastně nijak nedotýká. Nemůžu říct, že by se tam nic nedělo, naopak o akci nebyla nouze, ale chyběla mi určitá propracovanost a hloubka. Na čem autorka zapracovala, byla brutalita, strach a utrpení. To je v podstatě jediná hybná síla celého příběhu.

16.04.2018


Setkání stínůSetkání stínůV. Schwab

Děj druhého dílu pomalu až líně plyne, ale to vůbec neznamená, že bych se nudila. Právě naopak, užívala jsem si každou stránku!
Autorka se v tomto díle spíše zaměřuje na postavy a detaily než na akci. Objevuje se zde nová postava kapitána Alucarda Emeryho, který skvěle doplňuje ústřední trojici z prvního dílu.

Setkání stínů rozhodně doporučuji a doufám, že na trojku nebudeme čekat moc dlouho.

09.04.2018


1 2 3 4 5