chamyl komentáře u knih

Kniha z prostředí, které obvykle nechceme vidět. Autorka zvolila zajímavé téma, k němuž načerpala podklady při své neobvyklé práci s umírajícími lidmi.
Bohužel se nemůžu zbavit dojmu, že původní článek "Regrets of the Dying" sloužící jako výkop pro tuto knihu, nabízí sám o sobě to nejzajímavější a nejsilnější. Rozšíření těchto několika skvělých řádků ze dvou stran na 300 je tak pro mne pouhým rozmělněním originálního tématu. Autorka knihu až příliš stočila k sobě samotné, a i přes její neotřelý nomádský život spojený s nelehkou službou umírajícím, působí dodatečný text až přespříliš výplňově. Možná je to i sílou původního článku, ke kterému se těžko něco gradujícího dá dodat, ale rozsah knihy i autorčiny dobře míněné "filozofické" exkurze působí zdlouhavě, rušivě a v konečném důsledku původní myšlence spíše ubližují.
Postupem času jsem se tak nemohl zbavit dojmu, že jde spíše o terapii autorky, což úplně nenaplnilo má očekávání.
Za původní myšlenku a „článek“ dávám 5*, ale její roztahané knižní zpracování celkové hodnocení výrazně snižuje.

3 26.07.2021

Patřím mezi zklamané čtenáře a nemám z toho radost.
Nesympatická policistka s nijak zázračnými předchozími výsledky ignoruje veškeré detektivní i služební postupy a pravidla, jelikož je vedena svojí těžko pochopitelnou intuicí, která se přitom v minulosti minimálně jednou krutě nevyplatila. K tomu jí zřejmě za koblihu tleská prakticky celý kolektiv nových kolegů, kteří ji vlastně vůbec neznají, ale okamžitě k ní mají blízko, přičemž její chování by v reálném životě mělo spíše obrácený efekt.
Zbytečná manýra se zazděnou slovenskou linkou (škoda) a klišé boje poctivých proti zkorumpovaným.
Všechno už tu bylo a fungovalo lépe.

15 22.05.2021

Zajímavé povídání dvou zajímavých lidí z trochu smutné doby. Kniha je přitom v kontrastu k výše uvedenému velmi optimistická, odlehčená a v určitém směru vlastně veselá.
Je krásné vidět, že lze s něčím nesouhlasit a přitom hned svého oponenta nepovažovat za méněcenného kreténa. Oblažující a přitom srozumitelná argumentace vlastního názoru či jako podklad pro vyjádření nesouhlasu s jiným názorem.
I bez ohledu na informační hodnotu by tento rozhovor stačil jako osvěžující ukázka kultivovanosti projevu.
PS: Neodpustím si osobní poznámku. Jako začínající novinářský elév jsem byl před drahným časem naším exprezidentem rovněž zaskočen otázkou: "A vy jste kdo?" Dnes mu za to zpětně velmi děkuji, protože jsem opravdu netušil, do jak čestné společnosti jsem se tím dostal.

2 22.05.2021

Pro americké historiky a veřejnost zřejmě zásadní kniha o událostech 20. století plná překvapivých informací i pro evropského čtenáře.
Chvílemi ovšem trochu zdlouhavé vyprávění pěšáka, který sice stoloval s bossy, ale sám jím nikdy nebyl. Plno nejrůznějších jmen s brášky a včeličkami, které je někdy až nudně stereotypní, aniž by někam vlastně směřovalo.
JFK, Hoffa, Irčanovo působení za druhé světové války a v určitém směru stále fascinující fungování pravidel v mafii. Na druhou stranu pro mne nepochopitelný duální svět zabijáků s desítkami zářezů na pažbě, kteří přijdou „z práce“ domů a těší se na odpolední piknik s rodinou…

2 24.04.2021

Chris Carter si drží svůj obvyklý vysoký standard a tak Hunterovy a Garciaovy příběhy i přes určitou schematičnost stále nenudí. Není to sice ve svém žánru úplná bomba, ale na základě dosud přečteného si myslím, že současně nemá tato série tak rozkolísanou či klesající kvalitu jako například Minierův Servaz.
Malým minusem tedy pro mne bylo odhadnutí pachatele okamžitě poté, kdy se poprvé "v civilu" objevil na scéně.

8 12.03.2021

Smutná a silná Steinbeckova klasika o síle přátelství obyčejných dvou chlapů, které je vystaveno té nejtěžší zkoušce. Kniha se čte krásně a to i přestože celou dobu tušíme, že takhle jízda nebude jen tak na pohodu.
John Steinbeck vložil do několika kapitol velké množství citu a emocí, které při čtení rychle uběhnou, ale o to déle zůstávají v srdci.

15 11.03.2021

Skvělá myšlenka s velmi rozporuplným provedením.
Pozitivně hodnotím zajímavý výběr od prvorepublikových celebrit až po méně známá jména, ale jinak mě autorův přístup zklamal.
Bulvárně a až lehce přezíravě servírované obvykle nedořečené střípky, zveličující marginální na úkor toho podstatného s nezřídka moralizujícím podtextem. Ano, žádný člověk není dokonalý, ale stoletý odstup nám dává slušný prostor pro vcelku objektivní zhodnocení z hlediska "úlohy osobnosti v dějinách".
Na mne však řada medailonků působila v logice "Ano, zachránil sice topící se dítě, ale taky se rýpe v nose."
A to je škoda i autorem promarněná příležitost.

3 11.03.2021

Zvláštní, pro mne spíše divná, kniha.
Mezi žánry rozkročená variace biblického příběhu mnohem známějšího Joshuy Ha'Nocriho, která ve mně nezanechala silnou stopu.
Na thriller je to málo napínavé, na detektivku málo tajemné a na psychocosi málo hluboké. Celkově je příběh Alexandry od počátku stavěn příliš extrémně a (pro mne rušivě) účelově.
Nevěřil jsem ani jí, ani autorovi.

4 05.02.2021

Bye bye Harry.
Moje třetí a zřejmě již poslední setkání s tímto norským detektivem v originálním případu se zvraty i zvratky, ve kterém nechybí nic z Holeových příběhů: smrt blízkého člověka, těsná minutí se, náhodná a málo uvěřitelná odhalení, zamilovanost bez lásky, alkoholový opar a svérázné vnímaní i vykonávaní spravedlnosti.
Jo Nesbø psát umí, ale s jeho Holem si prostě nerozumím a už se o to ani nebudu pokoušet. Ale v pohodě, oba to určitě bez zdlouhavě popsané rozervanosti přežijeme. Koneckonců máme dost jiných přátel, se kterými se rádi potkáme.

5 23.01.2021

Je smrt opravdu to nejhorší, co nás může potkat?
Tereza Jandová do nás jako Jakuba Katalpa pere emočně brutální příběh tří kamarádů, který je dalším v dlouhé řádce důkazů, že to největší zlo často netvoří dějiny, ale jejich malí a bezejmenní účastníci v běžném životě.
Už když berete tuto knihu do ruky, tak vzhledem k jejím aktérům i době nemůžete očekávat oddychovou selanku plnou bezstarostné romantiky a krásných vzpomínek. Přesto je tam autorka dostala a přitom dokázala čtenáře vymačkat jako citrón. Současně také ukázala, že lidé jsou většinou takoví, jací jsou, a ubíhající roky či těžké časy již pouze akcentují různé jejich části, která zde ovšem byly vždy a pouze čekaly na správný čas k projevení se.
"Dýchej, čtenáři, dýchej!" Snad to vydýcháš podobně snadno jako Zuzana.

15 16.01.2021

Oblékat se jako Steve Jobs neznamená být Stevem Jobsem.
Tento příběh je tak neuvěřitelný, že musí být pravdivý. V jakékoliv beletrii bych autora kritizoval, že takhle zaslepení by nemohli být všichni a že po čtenářích chce akceptaci až příliš mnoha nereálných situací. A vida, stačí pouze popsat život...
Dva lidé s obrovským a prázdným egem ukázali, že když budeš dostatečně hlasitě tvrdit, že jsi dobrý, tak prostě dobrým budeš. Jen se někdo nesmí zeptat proč.
Drsná a zcela cynická kauza dává nový význam Hippokratově přísaze, která by se v jejím světle měla změnit na "Hypocriteova přísaha" (pro anglicky nemluvící: hypocrite = pokrytec).

5 16.01.2021

Fantasy krimi není zrovna můj šálek čaje a četl jsem tedy na základě čtenářské výzvy.
Hodnotím však kladně, přičemž pozitivně na mne zároveň působilo, že se jedná o čtivé dílo mladé autorky z domácích luhů a hájů. Kniha podle mého názoru zcela zapadá do Young Adult kategorie, ale já sám jako příslušník Old Child jsem důkazem, že nenudí ani "vyzrálejší" čtenáře.
Na závěr tedy jen malá poznámka pro autorku: v příštích příbězích prosím méně slova "bezmyšlenkovitě". Určitě v češtině existuje mnoho hezkých synonym k tomuto výrazu.

5 16.01.2021

Pohled obyčejného teenagera na život středoškoláků na začátku 90. let dvacátého století. V podstatě nic nenormálního - škola, večírky, lásky, sex, drogy i alkohol... A jedno tajemství, které je tak veliké, že o něm vlastně neví ani jeho nositel. Smutný pohled na život, který by byl možná úplně jiný, kdyby hlavní hrdina nezapomněl, že minulost byla jiná, než si ji pamatuje.
Zajímavě uchopená kniha ukazující, jak každého z nás ovlivňuje i to, o čem si myslíme, že vůbec není.

9 03.01.2021

Čínský pohled s čínskými lidmi do trochu jiné Číny, než jak bychom ji měli vidět oficiálně. Absence jakékoliv úcty a ohledu k lidskému životu či osobní individualitě vedoucí k fungování společnosti na principech chodu mraveniště uctívajícího svoji královnu (císaře, generálního tajemníka...). "Úspěchy" celku draze vykoupené utrpením jedinců.
Nedivím se, že je Liao I-wu na čínském indexu, což mimochodem samo o sobě dost o vedení této země vypovídá.
Věřím, že pro nás tento přístup nikdy nebude vzorem a že moje děti budou mít šanci žít vždy v "hrozné a nedokonalé" demokracii.

6 03.01.2021

Z mé strany zcela náhodné setkání v oblíbené katalánské metropoli se zajímavým autorem, tolik připomínající Danielovo setkání s Caraxem.
Správně namíchané napětí s retrospektivními výlety a balancující na hraně magického realismu, romantiky, detektivky i historického dramatu. Skvělý mix odehrávající se v kulisách Francova Španělska ve společnosti rozdělené ideologií i kastami. Smutné i veselé, beznadějné i plné naděje.
Krásný výlet se Zafónem do romantické i zlověstné Barcelony.

11 29.12.2020

Těšil jsem se.
Poslouchal jsem audioknihu a opakovaně přemýšlel o opravdovém smyslu tohoto díla.
Tomáš Sedláček je bezpochyby vzdělaný a sečtělý člověk s velkým přehledem, který má co říct. I proto dávám 4*, i když je škoda, že často za sebe nechal mluvit „větší“ autority.
Hyperinflace vypůjčených citací, úvah a odkazů tak v důsledku spíše vyvolává dojem čtenářského deníku informujícího nás o tom, co vše již autor přečetl. A přestože samy o sobě jsou uváděné myšlenky velmi zajímavé, tak pro mne jejich množství působilo rušivě a celá kniha tím jako by nějak nedržela pohromadě.
Možná tam ovšem bylo pouze všeho příliš. Občas jsem tak měl pocit, jako když si dávám tatarák s bramborovým salátem: Obojí je samo o sobě skvělé, ale dohromady se to jíst nedá.

4 29.12.2020

Neurazí ani nenadchne.
Nymfomanická policistka s tradičně neurovnaným osobním životem a schopností bez následků zapíjet léky alkoholem i rychle rozchodit nejrůznější zranění, vyšetřuje znepokojivý případ mizejících dívek s letitými kořeny z minulosti.
Komu nevadí občasné nelogičnosti (občas spíše nesmysly) či příliš okaté náhody, bude spokojen. Kdo však nemá rád, když musí jít autorovi příliš naproti, tak ten si toto vyšetřování asi úplně neužije.

8 29.12.2020

Další zajímavá práce Stanislava Motla s černobílými fotografiemi pořízenými ovšem ve velmi barevné době.

Neodpustím si poznámku, která není přímo hodnocením této knihy:
Zaráží mě určitá analogie s rokem 1989, kdy také řada známých umělců, které jsme pravidelně vídali v televizi i filmu, najednou mluví o tom, jak aktivně bojovala s režimem a jak prakticky nedělala nic jiného, než s disidenty tiskla letáky. I zde máme na můj vkus až příliš vcelku prázdných vět, že "…ale prý aktivně pomáhal v odboji a podporoval postižené rodiny…"
Nevím, nesoudím. Nedělám z umělců svědomí národa. Jsou pouze jeho viditelným odrazem. Byly to zvláštní doby.

2 28.11.2020

Kniha v sobě nese zřetelný otisk doby svého vzniku i autorův marxistický světonázor, který byl v padesátých letech mezi západními intelektuály ještě sexy. "Pouhá" láska k jednotlivci či blízkým je tedy v tomto kontextu klasifikována jako nedostatečná a je neustále v duchu sociálního inženýrství konfrontována s žádoucí a pravou kolektivní láskou ke všem. Tím se Fromm umně vypořádává jak s kapitalismem, tak i s křesťanstvím (či náboženstvím obecně).
Přesto dávám 4*, protože v pasážích kde autor nepoužívá lásku jako klacek k bití soudobého i historického společenského psa, ale píše o ní jako o intimním citu (čímž je podle mne především), přichází s řadou zajímavých myšlenek. Mateřská, bratrská, či otcovská láska jsou často podnětnými úvahami se stále aktuální platností a zajímavým příspěvkem do filozofie tohoto krásného lidského citu.

5 15.11.2020

Kniha s tísnivou atmosférou, kde i dobré věci příliš nezahřejí u srdce, jakoby na nich vždy seděl všudypřítomný uhelný prach. Tvrdý život v českém i polském Slezsku s radostmi a tragédiemi propojenými důlními štolami.
Příběhy obyčejných havířských i nehavířských rodin z dob, kdy lidé dobře chápali, že v životě není nic zadarmo a že na prvním místě není zábava.

21 13.11.2020