Burák komentáře u knih

Téhle knížce se nedá upřít, že je čtivá. Opravdu napsaná velmi lehkým stylem. Oceňuju netradiční způsob vyprávění, respektive nechronologické řazení časových etap příběhu. Postavy mi nijak sympatické nebyly, ale líbilo se mi, že byly takové hodně současné. Co se mi ale naopak nelíbilo vůbec, byl psychologický vývoj těch hlavních postav (hlavně Míši, Maxe a Honzy/Jendy), ten mi přišel hodně na sílu. Problém jsem měla i s uvěřitelností závěru knihy. Na druhou stranu, jsem si u čtení odpočinula a nemám potřebu zanevírat na autorčinu další tvorbu.

3 13.06.2019

Přečteno téměř doslova jedním dechem během propršené neděle a nemohla jsem si vybrat lepší literární společnost. Je to opravdu velmi čtivé, uvěřitelné a přesně jak tady už několik z vás psalo, máte pocit, že vám to třeba vypráví babička, nebo někdo z rodiny. Myslím, že spousta z nás v tom může najít podobnost s osudy vlastních předků.Smekám s jak lehkým jazykem autorka líčí zrůdnosti událostí 20. století, na které nesmíme nikdy zapomenout. Díky téhle knížce se určitě líp přiblíží historie naší země i mladším generacím.

20 13.05.2019

Na Stalkera jsem dostala tip hned od několik lidí, takže očekávání jsem měla poměrně vysoká. Od autorů jsem ještě nic nečetla, ale říkala jsem si, že ten humbuk okolo jména Lars Kepler nebude náhoda.

No, přečetla jsem to celkem rychle, takže se to četlo dobře, ale jinak to žádná velká pecka nebyla. Téma i atmosféra se mi líbily, i když by textu prospělo zkrácení aspoň o pětinu. A ta část knihy po odhalení vraha, ta mi nesedla vůbec. Stejně tak jako závěr plný klišé.

Hlavní problém mám ale s uvěřitelností celého příběhu. Speciálně s psychologií postavy vraha, tomu prostě nemůžu věřit i kdybych moc chtěla.

Takže celkově je to velmi slabý průměr. Nicméně, šanci ještě nějaké další detektivce od Keplera v budoucnu dám.

9 26.02.2019

Určitě je dobré začít s Dívkou, která spadla z nebe, která dějově Provazochodkyni předchází. Ale myslím, že kniha je napsaná tak, aby obstála sama o sobě a čtenář se příliš neztrácel v ději.

Oproti "prvnímu dílu" je to psané jiným stylem vyprávění, kniha pokrývá mnohem delší úsek, takže spousta věcí je jen prostě sděleno a čtenář to neprožívá tak niterně s hlavní hrdinkou jako u předchozí knihy.

Věřím, že i proto má tady Provazochodkyně horší hodnocení a nepřijde spoustě lidem tolik čtivá. Mně se to ale líbilo naopak víc. Děj není tolik předvídavý a hlavně dává nakouknout do životních osudů po válce s čímž se až tolik v literatuře nesetkávám.

Velmi cením i to, že postava Marian Sutrové není černobílá a nechová se tak jak se od ní očekává.

Pokračování už asi nebude, nejspíš bylo odvyprávěno co odvypráno být mělo. Škoda. Ještě, že Mawer napsal i další knížky. Určitě se do nich brzo pustím.

9 20.02.2019

Od Simona Mawera jsem ještě nic nečetla, ale je pravda, že očekávání jsem měla docela velká. Ani nevím proč, asi kvůli pověsti jeho Skleněného pokoje.

Anotace téhle knihy se mi líbila, ráda čtu knihy s tématikou 2. světové války. Myslím, že se v tomhle tématu docela orientuju (alespoň jako poučený laik), ale o britsko- francouzkém odboji jsem toho věděla jen málo. Nejsem proto schopná říct na kolik je příběh věrohodný, ale mně uvěřitelný přišel a čtení jsem si užívala.

Je to vyprávěné z pohledu mladé nezkušené dívky a až mě samotnou překvapilo, jak je možné že autorem je starší muž, když je to ta postava tak autenticky psychologicky rozpracovaná.

Velké plus má kniha i za to, že čtenářovi srozumitelně vysvětluje některé fyzikální děje, včetně principu fungování atomové bomby.

Hned navazuju druhým dílem, protože tohle se mi vážně líbilo.

5 13.02.2019

Oslňují mě životní příběhy, které se odehrávají na pozadí dějin celého 20. století. Tají se mi při nich dech. Nejinak tomu bylo i u Mluviti pravdu.Je pravda, že na strohé, téměř telegraficky bez emocí vyprávěné střípky ze života hlavního hrdiny jsem si zvykala docela dlouho, ale musím přiznat, že jako čtenář jsem si taky přišla na své.

Moc se mi líbilo prolínání příběhu hlavního hrdiny ze současnosti s příběhem spisovatele / sepisovatele, které vygradovalo v závěru knihy. I když věřím, že na někoho naopak může tahle forma působit rušivě. Stejně tak oceňuji hlubší, filosofický přesah a trefně vybrané citáty, které se objevují v každé kapitole.

Nemůžu sice říct, že by mě kniha úplně pohltila a nemohla jsem se od ní odtrhnout, ale líbila se mi a za přečtení rozhodně stojí

7 02.02.2019

Jestli by tohle měla být vaše první knížka od Vlastimila Vondrušky, prosím vyberete si jinou. Tohle se totiž opravdu nepovedlo. A určitě to nebylo tím, že se nejedná o detektivku, kde se řeší vražda - což je pro Vondruškovi knihy nejtypičtější. Tohle mě nebavilo, nezajímalo mě, jak to dopadne (navíc se to dalo lehce odhadnout), žádná z postav mi k srdci nepřirostla a rádoby peprné erotických scénky mi připomínaly čtení z časopisu Trnky brnky.
Dočetla jsem to dokonce jen proto, že jsem si tohle "veledílo" vzala jako jediné čtivo na dlouhou cestu, kde jsem měla omezené možnosti rozptýlit se jinak.

Na Vondruškovu tvorbu nezanevřu, věřím, že to byla ta pověstná výjimka potvrzující pravidlo, ale při výběru z jeho dalších knížek už budu pečlivější.

4 23.01.2019

Styl psaní Michaely Klevisové se mi opravdu hodně líbí. Poutavé vyprávění, zajímavé charaktery postav i parádní navození atmosféry.

Po Ostrově šedých mnichů, který se mi líbil moc, přišlo ale docela zklamání. Čtení samotné jsem si sice užila ale detektivní zápletka mi přišla slabá, předvídatelná a to, že se příběh odehrává mimo Česko ale děj se posouvá díky českému vyšetřovateli, to podle mě hodně ubralo na celkovém dojmu. Prostě jsem tomu nevěřila.

Každopádně, i tak si moc ráda od autorky přečtu něco dalšího.

5 18.01.2019

Mně se to líbilo. Bylo to svižné, autentické a svým způsobem hodně záviděníhodné. Kdo by obdobný příběh nechtěl prožít, že. :)
Generační literární výpovědi mám v oblíbě, pro ty z 60. let a pozdější normalizace v tehdejším Českoskoslovensku mám vyloženě slabost, takže už jen tím to pro mě bylo atraktivní čtení.
A to, že je Hejma veřejně známá osobnost a mnoho dalších postav z Fejsbuku též, dělá celou knihu ještě o dost zajímavější.

3 15.12.2018

Neviditelný byl můj velký rest z období středoškolských studií. Už tenkrát mě zaujalo, jak o téhle knížce vyprávěla má skvělá učitelka literatury a bylo jasný, že si dřív nebo později tuhle literární záležitost nenechám ujít.

Líbilo se mi to hodně - námět, charaktery jednotlivých postav, uvěřitelnost příběhu i vygradování závěru. Byť je příběh nadčasový, je pravda, že než se "začalo něco dít", člověk byl bezmála ve třetině knihy.

Vnitřní monology a psychologické rozbory hlavního hrdiny jsou hodně hodně zdlouhavé. V meziválečném období kdy kniha vyšla, i několik desítek let potom, to byl jistě převratný způsob vypravování příběhu. Ale dnešního čtenáře zmlsaného knihami kdy už první kapitola musí být extra zajímavá, jinak ji vymění za jinou, pravděpodobně tohle chození kolem horké kaše může otrávit tak, že to vzdá. A to by byla veliká škoda. Protože je to fakt dobrý a stojí za to se tím prolouskat.

5 15.12.2018

I když jsem většinu textů už četla na autorčině blogu nebo jako fejetony otištěné v různých časopisech, stejně jsem s touhle knížkou strávila příjemný víkend.
Je to takové oddechové zábavné čtení, napsané čtivým jazykem, které se dotýká velmi zajímavých témat.
Myslím, že určitě nemusíte mít zkušenost s dlouhodobějším pobytem v USA, abyste si to dostatečně užili. Ale pokud tu zkušenost přeci jen máte, nebo vás to v dohledné době čeká, bude Moje bejby Amerika fungovat i jako velmi užitečná příručka pro všední dny. V mém případě se tak stalo stoprocentně.
Kniha je asi primárně určená čtenářkám, protože popisuje specifické oblasti ženy po třicítce, včetně těhotenství, porodu a výchovy dítěte v rodině kde se mluví více než jedním jazykem.
Z textu jde poznat, že vyprávění je to velmi autentické a zdá se, že není nijak zvlášť přikrášlované. Při čtení si nejednou uvědomíte, že nikde není život jen růžový. Ani v Jůesej. A že stejně nakonec nejvíc záleží na tom s kým žijete, než kde žijete.

Hvězdička navíc za superužitečný slovníček na konci. ♥

6 11.12.2018

Ještě než jsem knihu otevřela, věděla jsem, že se mi to bude líbit. A taky že jo. Námět je parádní a rozhovory velmi netradiční a rozhodně nejdou po povrchu. I když bych na autorově místě vedla dialogy jinak, respektive, kladla bych asi na jiné otázky, vůbec to nevadilo. Přestože tak pro mě spousta věci zodpovězena nebo uspokojivě vysvětlena nebyla, to k jakým se Palán dostal dostal tématům a jak se mu podařilo samotáře rozmluvit, mi bralo dech. Skvělý počin. Dávám pět hvězdiček a hodlám sledovat Palánovu tvorbu mnohem bystřeji než doposud.

9 29.11.2018

Už po několika přečtených stránkách mě příběh natolik pohltil, že jsem vůbec nechtěla odložit knížku. Líbil se mi námět, zápletka, styl vyprávění, atmosféra - všechno bylo přesně podle mého čtenářského gusta. Jenže...zhruba po první třetině, ve chvíli, kdy se začala rozvíjet dějová linka dcery hlavního hrdiny to všechno šlo tak nějak do kopru. (POZOR SPOILER!!") Tradiční klišé pubertální dcery, která svou křehkost skrývá za drsnou fasádou a jen svou inteligencí a schopnostmi dokáže rozluštit podstatu celého detektivního příběhu mi nepřišlo ani trochu uvěřitelné, nudilo mě a ve výsledku mi vlastně vzalo radost z četby. Snadno předvídatelný konec, který je čtenáři, který má už pár detektivek načteno jasný nejpozději v polovině knihy tomu nepomohl.
Škoda. Velká škoda.

4 29.11.2018

Deníkových záznamů v knižní podobě jsem už četla několik, i těch lékařských. Ale nikdy nic takového - jako bych byla skutečně uvnitř autorovy hlavy. Je to zběsilé, chaotické, ale tak živé, jako bych byla na té misi taky.

Kniha je podle všeho primárně určená chirurgům, kteří zvažují, že by na nějakou obdobnou pracovní cestu vyrazili. Těm kniha rozhodně pomůže udělat si docela jasnou představu o tom jak taková mise probíhá a jaké operační strategie se obvykle volí a proč.

Pokud máte zdravotnické vzdělání ale s operačním sálem zkušenosti nemáte a ani se na žádnou misi nechystáte, budete při čtení nevěřícně kroutit hlavou a respekt vůči těm co do tohohle jdou dobrovolně, navíc opakovaně budete mít ještě větší.

Pokud jste zvědaví čtenáři znající zdravotnictví jen tuzemské a z pohledu pacienta, asi budete zmatení. Některé odborné výrazy a postupy sice Šebek vysvětluje, ale na jednotlivých případech tahle kniha prostě stojí a bez oborových znalostí budete nejspíš většinu času ztraceni.

Jako náborová literatura to funguje skvěle. Jako knížku pro laika, který si chce počíst o kulturních rozdílech bych to asi spíš nedoporučila.

Ale Tomáš Šebek je borec, o tom žádná.

3 24.11.2018

Odposlechnuto jako audiokniha.
Hned na začátek musím zdůraznit, že nejsem žádný velký hudební fanoušek, metalová hudba jde úplně mimo mě a Ozzyho znám víceméně jen z bulváru, který se mi na přelomu milénia dostal do ruky a asi 3 jeho písničkám, které hrají na mainstreamových rádiích. Taky nemám moc ráda audioknihy a po autobiografiích známých osobností sahám zcela výjimečně.
Píšu to proto, aby bylo jasný, že nebyl víceméně jediný důvod proč by se mi tahle záležitost měla líbit. A víte co? Bavila jsem se každou minutu co jsem ten životopis poslouchala. A doporučila bych to víceméně každému čtenáři, který hledá odreagování mimo klasické literární žánry.
Velkou zásluhu na tom, že se mi ta kniha tolik líbila určitě má Otakar Brousek, který Osbournův životopis čte v 1. osobě. Je to napsaná opravdu čtivě, vtipně a popisované události, byť jsou leckdy za hranou uvěřitelnosti vás úplně pohltí.
Za mě je tohlejedno z největších literárních překvapení. Protože očekávání jsem měla úplně nulová, byla to taková nouzovka, ale ve výsledku mi bylo líto, že už jsem na konci.

8 14.11.2018

Nechápu, že navzdory tomu, jak fandím českým autorům, jak ráda mám detektivky a že úplně neignoruju to, co se na poli české i světové literatury děje, tak mi jméno a hlavně tvorba Michaely Klevisové dosud unikalo.

Naštěstí se mi dostala do rukou tahle knížka a já strávila několik velmi příjemných dní s tímto napínavým příběhem. Hodně se mi líbila atmosféra nepřiliš zalidněného ostrova, kterou autorka vytvořila, ta mi přišla velmi autentická.

Vyřešení zápletky si sice na můj vkus hodně vypomáhá náhodou a v příběhu se objeví hned několik klišé typických pro tento žánr, což mu za mě ubralo jednu hvězdičku. Ale i tak podle mě snese Ostrov šedých mnichů srovnání s těmi nejznámějšími evropskými detektivkami z posledních let. Tomu napomáhá i to, že se děj neodehrává v Česku a většina postav má nečesky znějící jméno, což přisuzuju k ambicím autorky a mě to přijde zcela na místě.

Já jsem si to každopádně užila a můžu to ostatním čtenářům s radostí doporučit.

11 21.10.2018

Myslím, že nikdo kdo se pouští do čtení této knihy, neočekává, že to bude lehké, natož veselé čtení. Ani já to nečekala. Ale i tak mě překvapilo, jaká z toho po každé dočtené kapitole na mě padla tíseň.

A to jsem asi zdaleka nepochopila všechny souvislosti - protože i když se autor opravdu snaží servírovat celý ten Babišův příběh co nejjednodušeji a vysvětluje všechno co nejvíce srozumitelně a připomíná stále dokola ty nejzásadnější body, ta kauza je prostě natolik komplikovaná, že se v ní laik lehce ztratí.

Každopádně opět smekám před dílem Jaroslava Kmenty. Odvedl opravdu skvělou práci s potenciálem změnit (alespoň částečně) to, co se zdá nevyhnutelné. A totiž, že pokud si nebudeme pokládat otázky (nejen) k osobě A.B. a snažit se dobrat odpovědí na ně, lehce se nám všem stane, to co Kmenta nastiňuje v závěru knihy - výměnou za hezké sliby, pohodlnost a pasivitu, přijdeme o svobodu a demokracii dřív než si toho většina z nás všimne.

11 12.10.2018

První díl ze série o Holgerovi Munchovi a jeho týmu mi přišel zcela průměrný,i když čtivý. Celá zápletka se mi za necelý rok téměř vykouřila z hlavy, takže jsem se do čtení dalšího dílu nijak nehnala. Nicméně se ke mně knížka dostala, tak jsem tomu dala šanci.

Sova mi přišla asi o něco málo lepší než v Lese visí anděl, alespoň mě ten námět (motiv vražd) bavil víc. Opět je to velmi dobře napsané (svou roli v tom hraje i dobrý český překlad). O postavách vyšetřovacího týmu se zase dovídáme víc, což na jednu stranu fajn, protože ty postavy nejsou nudné a jsou mi víceméně všechny sympatické. Na druhou stranu tím jak jim autor naložil na můj vkus až příliš, ztrácí na uvěřitelnosti.

Další díl si asi přečtu, ale pevně doufám, že se autor vyhne tomu šablonovitému odvíjení příběhu/případu, protože potřetí už to podle mě fungovat nemůže.

5 03.10.2018

Mé druhé literární setkání s tvorbou Vlastimila Vondrušky a musím říct, že rozhodně ne poslední. Tohle se mi hodně líbilo a čtení jsem si užívala. Nejsem zas tak velký nadšenec do historie a už vůbec se nepovažuju za nějakého znalce dobových reálií, takže se nebudu vyjadřovat k případným historickým chybám. Detektivní zápletky jako takové nijak originální nejsou, ale středověké prostředí jim prospívá, je to pro čtenáře příjemná změna.
Líbilo se mi vykreslení charakterů hlavních postav a těší mě, že se s nimi můžu potkat i v dalších Vondruškových knížkách.

5 25.09.2018

Slavný stejnojmenný film jsem viděla jako dítě na tajňačku a buď jsem konec neměla možnost dodívat nebo jsem ho za ty roky úplně vytěsnila. Každopádně, i když jsem věděla o čem příběh Zelené míle bude, mohla jsem si ho i tak vychutnat jako kdybych ho neznala.
Řeknu vám, že to teda stojí za to. To vyprávění je psáno opravdu poutavě a nemáte problém si oblíbit hlavní hrdiny a prožívat to všechno s nimi. Celé to má neskutečnou hloubku a je to vážně dojemné. Téma justičního omylu a novodobého příchodu Krista vás prostě pohltí. Body navíc dávám i za skvělé vykreslení charakterů všech postav.
Prvky sci-fi (nebo mystery) mi nevadily ani trošku, a to opravdu nejsem tohohle žánru fanoušek. Tady to ale bylo velmi vkusně a citlivě zakomponované, takže i velmi racionálně založení čtenáři by ty to podle mě měli skousnout.

6 19.09.2018