Bubo19
komentáře u knih
Hříchy pro čtenáře detektivek
Dušan Klein (p)
Knihu jsem si vybrala do výzvy, ale když jsem viděla hodnocení, trošku jsem se bála, jak se bude číst. Nakonec to nebylo tak špatné. Způsob vyšetřování byl asi hodně vzdálen realitě, ale příjemná délka příběhů i to, že se dá odhalit vrah, mě bavilo.
Kodaňská Píseň písní
Annette Bjergfeldt
Tato kniha je vlastně příběhem jedné kodaňské rodiny očima Esther, malířky, která vidí lidi v barvách. Esther vylíčí život svých prarodičů, rodičů, a pak se dostane k sobě a svým sestrám. Kniha poklidně plyne a smutné okamžiky se střídají s těmi pěknými. Příběh této rodiny se mi moc líbil a ještě dlouho budu vzpomínat na Olžiny a Estheřiny ulítlé akce i krize, na klidnou sílu jejich tatínka, sny maminky, svéráznou Varinku a jejich přátele.
"Život musíš porazit, aby nepřemohl on tebe."
"S každou minutou zlosti promarníš šedesát vteřin radosti."
"Život je dar, ale rozbalit si ho musí člověk sám."
"Je to jako kdybych měla hledat jehlu v kupce sena....S tou kupkou sena to není tak těžké. Nejdřív člověk kupku spálí. A jehlu potom sebere magnetem."
Pipi Dlouhá punčocha (4 příběhy)
Astrid Lindgren
Tak jsem díky čtenářské výzvě konečně dohnala rest z dětství a přečetla Pipi Dlouhou punčochu. Přestože Děti z Bullerbynu jsem četla snad 20x, kniha o holce, která je neuvěřitelně silná, často si vymýšlí a chová se dost netradičně, mě nikdy moc nelákala. A taky jsem se začátkem knihy trošku bojovala. Rozčilovalo mě chování Pipi ve škole, v cirkuse i na návštěvě. Pak jsem ale vstřebala, že holčička, která vyrůstala na moři mezi námořníky, prostě neví, jak se v takových situacích chovat, a i když se sebevíc snaží, většinou to nevyjde.
No prostě Pipi jsem si nakonec oblíbila. Její dobré srdce, to jak pomáhá ostatním, snaží se všem dělat radost a stále vymýšlí nové hry, mě bavilo. Klidně bych zvládla i několik dalších neobvyklých příhod.
První dámská detektivní kancelář
Alexander McCall Smith
Hlavní hrdinkou této knihy je žena, která si založila detektivní kancelář. Jako detektivku bych ale tuto knihu neoznačila, řekla bych spíš, že je to román popisující život, zvyky a tradice v Botswaně na konci 20. století a jako bonus je zde vyšetřování několika případů.
Kniha je velmi poutavě napsána. Jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco nového o Africe a netradiční způsob vyšetřování stál taky za to.
Když se vosy vyrojí
Marie Rejfová
Na tuto odlehčenou detektivku jsem se po několika ne zrovna pozitivně laděných knihách těšila. A Josefína opět nezklamala. Máme tady pohodovou letní atmosféru, nějaké ty vtípky, pár klepů a samozřejmě vraždu a spoustu podezřelých. No prostě oddechovka s troškou napětí, u které se nemusíte bát, že by se hlavním hrdinům něco zlého přihodilo.
Kolem Jakuba
Michal Vrba
V knize je pět povídek z různého časového období týkající se rozličných postav, co je ale spojuje, je kromě rybníku Jakub i obrovská beznaděj. Hned první povídka z období třicetileté války mě dostala, aspoň že u druhé se objevilo trošku toho pozitivního. Moc se mi líbilo, že v každé povídce se objevil odkaz na něco z těch předchozích, a tak jsme se nakonec dozvěděli vše. A tři děti v první a poslední povídce, to byl zajímavý nápad. I přes tu beznaděj se mi všechny povídky líbily a nedokážu říct, která nejvíc.
Šepot včel
Sofía Segovia
Další úžasná kniha s označením magický realismus, tentokrát se odehrává v Mexiku v průběhu asi dvaceti let na počátku minulého století. Jedná se o příběh rodiny, která se ujme jednoho neobyčejného chlapce. Celá kniha na mě působila takovým komorním a poetickým dojmem. Za mě jasných pět hvězdiček a určitě si od autorky přečtu i další knihy.
Zavátá sněhem
Martin Stručovský
Zkusila jsem detektivku dalšího českého autora a vůbec nebyla špatná. Příběh byl napínavý a Matěj Mlynář spolu s policií neustále objevovali nové stopy a informace, rozhodně jsem se při čtení nenudila. Vadily mi jen dvě věci, hlavní hrdina se zuby nehty držel vždy jedné linie vyšetřování a ignoroval další důležité stopy, a pak to, že na můj vkus dostal během knihy opravdu mockrát pěstí do obličeje.
Povídky smíchovské
Marie Rejfová
Povídková kniha, díky které jsme se ocitli v Praze na začátku minulého století. Při čtení jsem měla pocit, že se po ulicích Smíchova toulám taky. Pěkné bylo i to, že se některé postavy mihly i v jiných povídkách, no a záhadný kouzelník vše krásně spojil. Hvězdičku dolů dávám, protože na mě byly povídky až moc pesimistické.
Obrázky z moderních československých dějin (1945–1989)
Jiří Černý
Díky této komiksové sérii jsem se dostala postupně z hluboké minulosti až po dobu docela nedávnou. Tentokrát jsem si zopakovala poválečné dějiny Československa až po Sametovou revoluci. Opět jsem se zpracováním spokojená. Dávám čtyři hvězdičky.
Růže a čokoláda
Teresa Simon (p)
Na tuto knihu mě nalákal název a místo, kde se odehrává. Růže jsou mé oblíbené květiny a o čokoládě ani nemluvím. Trošku jsem se bála kategorie román pro ženy, ale když jsem zjistila, že se příběh odehrává v Drážďanech, které jsem před pár měsíci navštívila, nemohla jsem jinak, než si knihu přečíst. Pár věcí v závěru ze současnosti mi sice nesedlo, a při čtení deníků se mi občas pletly hlavní postavy, ono přece jen sledovat celkem čtyři generace žen, jejichž příběhy se neustále střídají, vyžaduje pozornost, ale jinak se mi kniha líbila. Byla tam tajemství, která mě nutila číst dál a dál, dokud se vše nedozvím, k tomu spousta růží a čokolády, co víc si na víkendové čtení přát. Dávám čtyři hvězdičky.
První šifra
Denise Rudberg
Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně, a protože mě vše, co se týká šifer fascinuje, a zrovna jsem přečetla Kód růže, který se odehrává v Anglii, řekla jsem si, proč nezkusit něco ze Švédska. Až když jsem knihu začala číst, zjistila jsem, že se jedná o sérii a bylo poznat, že je to první díl. Byl to takový poklidný rozjezd a seznámení s hrdinkami, které pochází z úplně rozdílných poměrů, ale tato důležitá a zodpovědná práce je sblíží. Kniha se mi četla dobře a vzhledem ke konci prvního dílu, budu netrpělivě vyhlížet druhý.
Kosprd a Telecí
Eva Papoušková
Pěkný a vtipný příběh odehrávající se převážně v mateřské školce. Určený je hlavně dětem, ale myslím, že se bude líbit i dospělým. Zasmála jsem se u něj, poučení se tam taky objevilo, no a poslední věta, ta byla nejlepší.
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Kniha ukazuje na příbězích několika zaměstnankyň a majitelky Salonu Podolská život v Československu na konci 40. a začátku 50.let. Při čtení jsem měla tísnivé pocity, stejně jako spousta lidí, jejichž sny o budoucnosti, které si představovali po konci války, vzaly v únoru 1948 za své. Na druhé straně další dokázali využít situace a upravovat své názory tak, aby z toho získali co nejvíc. I přes pochmurnou atmosféru se mi kniha četla dobře a bavilo mě sledovat, jak se nejrůznější postavy vyvíjí.
Inspektor Prevít
František Niedl
Inspektor Prevít je trošku netradiční detektivka se specifickým hlavním hrdinou. Od začátku jsem byla zvědavá, co se ze všech problémů hlavní postavy vyklube a k tomu ty jeho zábavné myšlenkové pochody.
Vtipné, svižné, napínavé... U knihy jsem se dobře bavila a určitě si přečtu i pokračování.
Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Na této knize mě zaujal hlavně pohled na druhou světovou válku očima mladé německé dívky, hlavní hrdinky příběhu, což asi u knih z války není úplně časté. Spoustě věcí jsem sice nedokázala uvěřit, ale kniha se četla dobře a ten strach, aby člověk neudělal nebo neřekl něco "špatně", a taky pocit, že věřit se nedá nikomu, byl vyjádřen skvěle.
Adresa Naděje
Mélissa da Costa
Prvních sedmdesát stran působilo tak beznadějně a ponuře, že jsem si říkala, jestli knihu zvládnu. Pak ale Amanda konečně otevřela okenice, pustila do domu kocoura a začala zahradničit a příběh se, tak jako její život, začal stávat snesitelnějším a barevnějším. Bavilo mě taky číst o tom, jak se vrhla na zahradničení. Krásná kniha o návratu do života z úplného dna.
Kdo má pod čepicí a jiné povídky
Marie Rejfová
Kniha obsahuje pět pohodových detektivních povídek. Josefínu a její rodinu už beru jako staré známé a návštěvu u nich jsem si i tentokrát užila. Není to literatura, která se jednou bude učit ve škole, ale jako oddechovka je to super. A životních mouder se taky dozvíme dost.
Zapomeňte na neděli
Valérie Perrin
Další krásná kniha od mé oblíbené autorky. Opět mě bavil příběh s překvapením, které nám Valérie Perrin připravila. Líbil se mi styl vyprávění i charaktery postav. Jasných pět hvězdiček.
Příběh hořkého trojlístku
Marie Macková
Po dočtení předchozího dílu jsem si myslela, že je to konec série, a tak mě mile potěšilo, že se můžu s inspektorem finanční stráže Eduardem Plischkem setkat znovu. Tentokrát to bylo ve vesnici poblíž Lanškrouna a vyšetřuje se vražda, finanční delikt a samozřejmě se zase dozvíme něco nového o tom, jak to u nás fungovalo v druhé polovině devatenáctého století. Tato série je za mě hodně povedená. Toho, kdo hltá thrillery by asi nenadchla, ale milovníkům klasických detektivek, kteří se rádi dozví něco z naší historie, můžu jen doporučit.