Kodaňská Píseň písní
Annette Bjergfeldt
Životem kypící román o hledání lásky století, velkých ztrátách i druhých šancích Rodinná sága, v níž plachá malířka Esther líčí osudy tří generací žijících pod jednou střechou, se odehrává v Kodani, na scéně Pařížské opery a v cirkuse Sovalskaja na předměstí Petrohradu. Když Hannibal v roce 1921 koupí dům v Kodani, představuje si domov naplněný operou, bohémským duchem a láskou, která by byla stejně opojná jako v Šalamounově Písni písní. Jenomže pro jeho nevěstu, ruskou artistku Varinku, skončilo období zázraků už ve chvíli, kdy na vlastní oči viděla, jak její první milý mizí v hroším chřtánu. Zato dcera Hannibala a Varinky, stevardka Eva, milovnice kouzel a patrně i jasnovidka, nalezne mnohem vášnivější vztah, když se zamiluje do švédského krotitele holubů Jana Gustava. Hannibalova touha po lásce a umění se přenese i na jeho vnučky, dvojčata Esther a Olgu, které soupeří o post rodinné umělkyně, zatímco jejich starší sestra Filippa se touží stát první kosmonautkou na světě.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
Højsangen fra Palermovej , 2020
více info...
Přidat komentář
Zajímavý příběh, pestré a neobyčejné, magický realismus jsem v tom až tak úplně neviděla (nebo je to to, jak je většina z nich trochu ulítlá ?).
Osudy vlastně docela smutné - kdo z nich našel a udržel si tu nekonečnou lásku? Nebo to je to poselství, že je prchavá ?
Dočítala jsem, když jsme přijížděli do Kodaně, bydleli jsme na Amageru, na mapě kousek bylo Tarnby (tam chodila Varinka na psí dostihy), Sundby... Zajímavý pocit, být na tom místě .
Poslouchala jsem jako audioknihu. Toto bylo nádherné pohlazení po duši. Vypravěčka rodinných osudů je Ester, a povídá nám příběhy o své ruské babičce Varince, dědečkovi, mamince Evě, sestře Olze, atd... Spousta příběhů v knize je smutných, a zároveň je tam tolik vtipných situací.. Tolik vět mě tam zaujalo, že jsem si říkala : to si musím zapsat nebo aspoň pamatovat. Autorka krásně pracuje se slovy. Způsob jakým píše doslova lahodil mým uším.
Rodinná sága tří generací s velmi barvitými charaktery. I přes svoji barvitost, mi ale bohužel k srdci příliš nepřirostli. Nějak nám chyběli vzájemné sympatie.
Autorka píše krásným jazykem plným metafor a kniha má i povedenou audioverzi.
Ač tomu objektivně nemám vlastně co vytknout, protože se jedná o řemeslně opravdu poctivě napsaný román, tak subjektivně to po mně pouze steklo, jak voda po voskovaném papíře. Nedotklo se mě to a místy jsem se dost nudila. Očividně tohle nebyl můj šálek kávy
Na začiatku sa mi táto kniha čítala ťažšie ako iné, s ktorými som sa doteraz stretla. A aj keď som chcela, nedalo sa mi prečítať viac ako zopár strán denne (je tam toľko informácií, toľko zaujímavých a podnetných vecí..). Keby to niekto poňal (okrem iného) aj ako ďalšiu líniu hĺbkového skúmania informácií, ktoré sú v knihe len okrajovo spomenuté, bolo by to ako čítať zopár ďalších kníh). Mimochodom, veľmi mi pomohlo pre hlbšie pochopenie emocionálnej roviny, keď som si v určitom momente prečítala Šalamúnovu pieseň piesní. Táto kniha si vyžaduje plnú pozornosť, nedá sa prečítať ako "jednohubka" :D. Je ako puzzle (niečo západne tam, a niečo inam..). Ako som už spomínala, veľa informácií, predovšetkým o umení (každá postava má to svoje, ktorým žije + jedinečne vykreslené charaktery), a pohľad na lásku cez súčasnosť/minulosť každej postavy. Je to ako náročnejší film, kde ozaj pomáha mať otvorenú myseľ, pretože ťažko povedať čo príde ďalej.. Ak by sa jednalo o už spomenutý film, toto by bolo veľmi kvalitné art-dielo.. A určite by som si ho pozrela ešte aspoň raz. Je to nádherne napísané! Niektoré pasáže som si čítala aj viackrát za sebou.. ako dobré jedlo - nechcete ho len tak nachádzať do seba, vychutnávate si ho.. ;) veľmi veľmi odporúčam!
Kodaňská píseň písní je unikátní kniha, která mě okouzlila. Jazyk, jaký autorka použila, je poetický a libozvučný. Je to jedna velká nádherná hra se slovy. Moc doporučuji.
Nádhera! Obvykle mi nedělá potíže se po dočtení jedné knížky hned začíst do další. Tentokrát si dám přestávku - chci ještě pobýt s Varinčinou rodinou...
Nepřipojím se k oslavným komentářům. Na základě zdejších recenzí a názorů jsem se těšila na skvělý jazyk, zajímavý příběh, magický realismus. Skvělého jazyka se mi dostalo, magický realismus byl na mě až moc magický a příběh mi vůbec nesedl. Opakovaně jsem se zkoušela začíst, zkusila jsem číst i uprostřed, jestli to nebude lepší, ale nebylo. Jedna z mála knih, které jsem nedočetla. Pro tuhle knihu zřejmě nejsem správná cílovka, a proto nehodnotím.
Konečně rodinná sága, která se zbytečně neroztahuje do tří knih. Tempo knihy je pomalé i rychlé, veselé i smutné. Prostě život. Postavy několika generací jsou perfektně vykreslené , takže tušíme, proč jsou takové jaké jsou. A k tomu vytříbený jazyk, slovní obraty a přirovnání. To si potřebujete užít :-)
Tato kniha je vlastně příběhem jedné kodaňské rodiny očima Esther, malířky, která vidí lidi v barvách. Esther vylíčí život svých prarodičů, rodičů, a pak se dostane k sobě a svým sestrám. Kniha poklidně plyne a smutné okamžiky se střídají s těmi pěknými. Příběh této rodiny se mi moc líbil a ještě dlouho budu vzpomínat na Olžiny a Estheřiny ulítlé akce i krize, na klidnou sílu jejich tatínka, sny maminky, svéráznou Varinku a jejich přátele.
"Život musíš porazit, aby nepřemohl on tebe."
"S každou minutou zlosti promarníš šedesát vteřin radosti."
"Život je dar, ale rozbalit si ho musí člověk sám."
"Je to jako kdybych měla hledat jehlu v kupce sena....S tou kupkou sena to není tak těžké. Nejdřív člověk kupku spálí. A jehlu potom sebere magnetem."
Poslouchala jsem jako audioknihu.
Magický realismus a Kodaň - spojení, kterému jsem moc nevěřila, ale jen malou chvíli mi trvalo, než jsem si na jednotlivé postavy rodinné ságy zvykla, ale rychle mi přirostly k srdci.
Autorka a překladatel použili nádherný poetický jazyk plný krásných přirovnání a metafor. Poslouchalo se to tak lehce, i když život se jednotlivými postavami nemazlil.
Celkový dojem z knihy umocňuje i klidný přednes interpretky. Přesto a nebo právě proto se k příběhu určitě vrátím i v písemné podobě.
Podobné knihy strašně nerada hodnotím. Na jedné straně je totiž moc hezky napsána. Autorka v ní použila mnoho velmi zajímavých a vtipných přirovnání. Krásný a poetický jazyk a vymyslela si velice důmyslný příběh, do kterého umístila značné množství postav, které jsou do jedné něčím zvláštní a zajímavé. Ale nepodařilo se jí zvolit správný způsob, jakým by měl být tak rozsáhlý příběh v tak značném časovém horizontu sepsán. Rozhodně jsem neměla pocit, že bych poslouchala nějakou rodinou ságu. Spíš mi to připomínalo novinovou reportáž o velice zvláštní rodině. Poslech této audioknihy mi připomínal jednu dovolenou, při které jsem měla možnost pozorovat pod zvětšovacím sklem o rozměru 5x5 metrů podmořský život. Byla to dechberoucí podívaná, při které jsem měla chuť skočit do moře a vnímat tu krásu naplno a ne jenom malým výřezem, který nám pomalu mizel ze zorného úhlu pohledu, tak jak se kupředu pohybovala loď. Stejné pocity jsem měla při poslechu této audioknihy. Pociťovala jsem obrovskou touhu vnořit se naplno do tohoto velice zajímavého příběhu. Ale autorka mi to jednoduše nechtěla umožnit. Na konci jsem si říkala, jako úvod to vůbec nebylo špatné, ale teď by to konečně chtělo také nějaký ten děj. Audioknihu kterou velice dobře načetla paní Magdaléna Borová, lze označit za velmi povedenou.
Skvělá kniha, která se nedá popsat ale musí se zažít. Poslouchala jsem ji jako audioknihu, pro mě tedy ještě o to intenzivnější zážitek. Každou postavu jsem si s jejich podivnostmi okamžitě zamilovala.
Užívala som si celú knihu. Mám rada knihy o viacerých generáciách. Aj keď sa život z nimi nehral, bola to milá kniha. Odporúčam.
paráda. knižku som zamenil za darčekovú poukážku, lebo som ju mal už dávnejšie vyhliadnutú. a urobil som dobre. skvelý zážitok, veľa nedopovedaného, krásne obrazy a neustále niečo v pozadí, z čoho autorka mohla čerpať nové obrazy a príbehy. hoci to boli krátke dejiny jednej rodiny, určite vydali za siahodlhé ságy (aj keď by sa dala nájsť inšpirácia aj v tomto škandinávskom žánri).
O knížce jsem četla, že se jedná o magický realismus, takže jsem ji nemohla nechat bez povšimnutí, protože tento směr jsem si zamilovala. Realismus to byl už od začátku na to magické jsem pořád čekala. Každopádně forma, jakým je knížka napsaná, rozhodně magická byla. Tento styl vyprávění má v sobě kouzlo a moc se mi líbí.
A i když mi přišlo, že se v knížce nic moc nedělo a děj velmi volně plynul, užila jsem si každou stránku. Celý příběh má nádech tragikomedie, i přesto je však napsán zvláštně lehkým způsobem.
Rozhodně stojí za přečtení
Na tuto knihu mě samozřejmě nalákal @zanicenyknihkupec, i když sama bych ji nejspíš taky nenechala bez povšimnutí, i obálka je pro mne poutavá.
Na anotace naštěstí moc nedám, tak jsem se rovnou pustila do příběhu.
A co jsem dostala? Neobyčejné vyprávění o jedné neobyčejné rodině napříč generacemi, příběhy plné zpívajících barev, fantazie a emocí, podávané s osobitým humorem, který byl někdy trochu na hraně, ale příběhu to vůbec neublíží, naopak jej posouvá až na hranici bláznovství.
O ději knihy se mi nechce psát, to se musí prožít. Kdybych napsala, že je to rodinná sága, mohlo by to vyznít třeba nudně, ale tady se rozhodně nudit nebudete.
Když se totiž začtete do vyprávění, kde se vyskytuje ruská cirkusová umělkyně, kterou si do Kodaně odveze dánský obchodník, mají spolu dceru, která se stane letuškou a zamiluje se do cvičitele holubů a pak spolu mají 3 dcery, z nichž jedna bude operní pěvkyní, druhá malířkou a třetí se touží stát kosmonautkou, tak věřte, že je na co se těšit.
Každopádně všechny postavy byly tak hezky divně sympatické (nebo sympaticky divné), že si je nešlo neoblíbit. Nejlepší hlášky měla pro mě babi Varinka, její mantra “ser na to hovado” je velmi výmluvná, odzbrojující a nadčasová.
Jestli máte rádi trochu toho podivna, knihu určitě doporučuji. A nezapomeňte, že “čas zázraků ještě neskončil”!
Ano. Byla to Píseň písní. Zazpívaná s touhou po životě, se všemi tóny a tóninami, které k životu patří. Nevíte, jestli všemu věřit, jestli se smát nebo kroutit hlavou, ale i já věřím na osudovou lásku. I když už vím, že všechno má svou cenu. Přesto není knížka přeslazená, spíš naopak až děsivě cynická, ovšem spletená tak, že si skoro nevšimnete.
Výrazy ohledně sexu mně bavily a zároveň má Ester pravdu.
" Jak by člověk vůbec měl tomu aktu říkat? Já ze zásady nikdy neprcám. Tohle slizské slovo s tím nechutně drnčivým PR brní člověka na rtech. Šukání, mám-li říct pravdu, bývá někdy příliš hrubé a člověk je s ním moc rychle hotový. Milování? Kdo ví. To si od obou v přesně ten samý okamžik žádá niternou, transcendující elektřinu, a to je velká vzácnost. Mým favoritem je pořád trtkání. Necudné, s psími chlupy mezi zuby. Se Staffanem se ale trtkat nedá. Pro to on vůbec nemá smysl.
Karma? Copak si za všechnu bídu světa můžou lidi sami? Kam se podělo milosrdenství? Zasraný náboženství! A co ti, co sami o milosrdenství prosit nemůžou? Ti, co ho potřebují ze všech nejvíc a ze všech nejmíň si ho zaslouží?
Olga není k zastavení. Pak se vyřítí dveřmi ven. Ta hezká rovnováha jí dohání k šílenství. To se radši bude zmítat mezi hlubokým zármutkem a radostí. Kardiogram se totiž musí skládat z nejhlubších údolí i nejvyšších vrcholků. Jinak by člověk zrovna tak dobře mohl být mrtvý. "
„Život je dar, ale rozbalit si ho člověk musí sám.“
Komentář Kaduri bych drze vzala za svůj. Vůbec jsem netušila, do čeho jdu, vůbec mě nenapadlo všímat si velkého P ve druhém slově názvu knihy, takže jsem se z toho málem posadila na zadek.
Navíc jsem právě v této knize objevila výborného kandidáta na knihu, o níž tak často vyprávíme dětem při dílně psaní: první věta je ta nejdůležitější – tady tedy rozhodně. Je to háček, na kterém se zaseknete a už se nedokážete pustit. Ruská Židovka a cirkusačka Varinka a dánský obchodnický synek Hannibal, jejich jediná dcera Eva a švédský ostrovan Jan Gustav a nakonec jejich tři dcery: Filipa, Esther a Olga.
Úžasné jsou třeba názvy některých kapitol: Nejtěžší kámen, Nosné trámy, Údery kotlů, Několikadílní muži, Úzký film, Slzy svatého Vavřince. Neuvěřitelné čtení zdaleka ne jen o třech generacích jedné dánské rodiny, ale taky o hudbě, malířství, chrtech, o dětech s očima jako půlměsíce, o nosných trámech . . .
Zase jedna z těch knih, kde mi nestačil papír na stránkové odkazy: 35, 61, 78, 131, 165, 184, 285, 316, 324, 330, 333, 339, 348, 373, 412 – 413.
Určitě doporučuju!
„Kdykoli někdo umře, pečlivě se na náhrobek vyryje den narození a úmrtí. Ale počítá se vlastně jen ona malá pomlčka mezi letopočty.“
Je to roztomilé, i když s hlavními postavami se úplně osud nemazlí. Napsáno lehkou rukou, určitě doporučuji. A věta Varinky “Ser na to hovado” mi bude znít v uších ještě dlouho.
Štítky knihy
humor dánská literatura magický realismus ságy nešťastná láska Kodaň Petrohrad (Rusko)
Kniha Kodaňská Píseň písní je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 229x |
Čtenářské výzvě | 40x |
Doporučených | 26x |
Knihotéce | 136x |
Chystám se číst | 217x |
Chci si koupit | 42x |
dalších seznamech | 2x |
spíš bych to nazvala šťavnatá Píseň lásky