Bublinka78 komentáře u knih

Nejprve ji četla dcera (9) a po ní já. Pro mne naprosto výjimečná kniha, která mne potkala přesně ve chvíli, kdy mě potkat měla. Dcerce se také moc líbila a se zaujetím odpovídala na Gormovy otázky.

3 16.10.2022

Nebyla to špatná kniha. Taková kafkovská nebo poeovská. Občas se děj trochu zadrhával a popis staveb mě teda trochu nudil, ale pro ty co mají rádi těžší knížky a pražskou architekturu to asi není špatná volba.

3 13.10.2022

Teda chvilku mi trvalo si v hlavě přeskupit, že to je román a tedy fikce, ač založená na historických událostech a promítajíci částečně životní příběhy skutečných lidí. Povedlo se to až když už tam bylo příliš moc zázraků.
Přelouskla jsem to hravě, občas mě trochu nudily ty zápisy z různých schůzí, vyhlášky atd. Některé pasáže byly malinko trichu moc přitažené za vlasy, jindy přišlo rozřešení nějak moc snadno. Vysloveně mi tam ale chyběl dovětek, jak to teda dopadlo s těmi Havraji. Jinak velmi dobře napsáno a určitě doporučuji.

11 03.09.2022

Kniha se mi četla velmi dobře. Tahle problematika mě hodně zajímá a zde je dobře popsaná totální destrukce rodinných vztahů. Vlastně ani nevím, koho z těch postav mi bylo líto víc.

3 03.09.2022

Melancholická kniha napsaná velmi pěkným, příjemným a bohatým jazykem. Kniha o vnitřní bolesti a vzpomínání. Chtěla bych takhle hezky popsat, co cítím. Asi to není kniha pro každého. Mně se ale líbila.

1 20.08.2022

Kniha vám prostě a jednoduše vezme i tu poslední špetku iluzí jakou o Číně možná ještě máte. Na venek divadlo pro západ. Uvnitř jen bezmoc a neskutečná bída asi 80% Číňanů, kteří ji s pokorou a samozřejmostí přijímají. Kniha stojí za přečtení a čte se moc dobře, i když popis vzniku reportáží byl tak trochu na jedno brdo.

7 20.08.2022

Teda horší knihu jsem dlouho nečetla. Dočetla jsem ji jen s velkým sebezapřením a ke konci přeskakovala řádky. Měla jsem pocit, že to snad psala nějaká 17 letá dívenka a ejhle, on to napsal muž, ročník 1971.

Ploché, nevýrazné, nevěrohodné, trapné. Marně si lámu hlavu, kde ta kniha vzala 80%. Magda poletovala mezi Hitlerovými sídly, koncentrákem, válečnou zónou v Berlíně a bůhví čím ještě jako by se nechumelilo a fantazírovala o tom jak zabije Hitlera. K její smůle ji s pokusem ho zabít vždycky někdo předběhl. Karl byl to samé, s tím rozdílem, že byl jakože opravdu zapojen do odboje, ale vybreptal to a k ničemu se vlastně taky nakonec neodhodlal.

Prostě od začátku do konce až usměvně trapné.

Přenádherné! To je tak precizní dílo, že to až vyráží dech. Srovnatelné s prací Miloše Doležala o Josefu Toufarovi. Autorka čerpá z archivních pramenů, děl a komentářů obou bratří, výpovědí přátel a příbuzných Čapků. Tohle budu číst znovu a znovu a znovu.

I když jsem věděla, že Josef Čapek v Bergen Belsenu zemřel, jeho skon mě zasáhl a přímo niterně jsem cítila jeho vůli žít a vrátit se domů. Brečím ještě teď, protože znovu jsou humanismus a mravnost, které z obou bratří čišely, sprostým slovem. A člověk proti člověku povstává.

Druhá světová válka poznamenala minimálně dvě tři generace lidí a přinesla naprostý úpadek lidství. I to byl pak důsledek událostí bezprostředně po válce a především pak v 50. letech, kdy jsme v úděsné paranoie viděli nepřítele mezi svými. Do téhle doby Čapci už vůbec nepatřili.

Děkuji Databázi knih za zprostředkování tohoto cenného díla.

3 05.06.2022

Tak toto byl zatím naprostý vrchol. Ovšem čeká mě ještě pětka. Čtvrtý díl je malinko víc zaměřen na Karla Čapka, Josef zůstává (jako vždy) trochu v pozadí. Oba Čapci jsou zralí muži, uznávaní a vážení. Kniha popisuje vrchol umělecké tvorby obou bratří, především pak Karla. Zabývá se také osobním životem Čapků a jejich vzájemným vztahem. Hospodářské, společenské a především politické události zde silně rezonují, protože prostě byly výrazné a silné. Nastupuje fašismus, Hitler se svým nacismem a společnost i Čapci se právem hrozí úpadku lidství. Mnichovská dohoda a vznik protektorátu, jako by byla pomyslnou střelkou na kompasu směřování naší země. Karel Čapek upadá v nemilost, je obviňován a doslova štván méně či více vzdělanými, aby byl nakonec vlastně uštván.

2 30.05.2022

Opět výborně napsané. Kniha se zabývá počátky tvůrčího období a soukromým životem dospělých Čapků. Popisuje nálady společnosti prvního desetiletí nově vzniklé republiky, politické, kulturní a hospodářské události. Na to, kolik má každý díl stránek, je to neuvěřitelně čtivé.

1 30.05.2022

Bavilo mě to sice méně než první díl, přesto dávám pět hvězd, protože celá pentalogie je mistrovsky napsaná. Kniha se opírá o celou řadu pramenů, včetně vzpomínek Čapkových přátel. Tento díl mapuje mladí a studentský život obou bratří a vlastně celé rodiny na pozadí historických událostí od roku 1905 až 1918.

1 30.05.2022

Jsem z kraje Čapka, Poláčka, Jiráska, Němcové a Škvoreckého a tohle bylo jako návrat domů. Poznávala jsem místa a doslova se tetelila blahem. Krásně a čtivě napsané, skoro Čapkovsky. Kniha se, ač fiktivní, opírá o celou řadu pramenů. Nastiňuje sociální situaci dělníků v textilním průmyslu a krásné až idylické dětství obou bratří. Četlo se jedním dechem a už jsem u čtyřky.

2 07.05.2022

Pro mne zajímavý obor. Náboženství tady bylo, je a bude, ať už v jakékoli formě a se společností je nutně spjat. Pokud se někdo zabývá náboženstvím, tak by tuto knihu neměl opomenout.

30.01.2022

No, jako kniha není špatná. Hlavně začátek se mi líbil. Pak bylo vidět, že cílí hodně na teenagery (masturbace, předmanželský sex) a některá pasáže mi přišly až násilně a za každou cenu naražené na Bibli. Rozmlouvání s Bohem mi přišlo teda až úsměvné, i když oceňuji snahu podat to slovy puberťáka. Mladým věřícím může pomoci zorientovat se sám v sobě ve vztahu k víře.

Příspěvky Pastoral Brothers na sociálních sítích mi přijdou vtipné, aktuální, zkrátka dobré.

1 30.01.2022

Velice čtivé, objektivní a lidské. Pomůže pochopit příčiny většiny blízkovýchodních konfliktů na jehož konci ovšem zůstává ono trpké: nikdy to neskončí. Kniha ukazuje, že muslimové nejsou po krvi lačnící bestie, ale mnohdy nesmírně přátelští a pohostinní lidé. Na druhou stranu bojovat, a to především opravdu se zbraní ruce, k nim zkrátka tak nějak patří. JS je neskutečně statečný člověk a v televizi to opravdu vypadá, že se nic moc neděje a přitom jim skoro vždycky hoří koudel u zadele.

Knihu jsem četla v srpnu 2021, ve chvíli kdy moc v Afghánistánu převzal takřka bez odporu Islámský stát. Ačkoliv se mi svírá srdce úzkostí, co bude s těmi lidmi o kterých JS píše (fixeři, tlumočníci, obyčejní lidé, ženy), tak se nemohu ubránit dojmu, že Američani a EU pochopili, že dokud si Afghánci nebudou chtít sami pomoct, tak se nic nezmění. Prostě ten systém se asi musí rozložit sám. Podobně padl komunismus.

8 21.08.2021

Nelze číst bez znalosti historických faktů a bez nich může být tato kniha velmi nebezpečná. Jen na základě ní totiž snadno nabudete dojmu, že si to všichni vlastně zasloužili. Pod tíhou všech obvinění a fanatickými výkřiky prokurátorů Viesky a Brožové tak nějak zapomenete na takřka úplnou absenci otázek ze strany obhájců. Na to, že obžalovaní jsou stavění na roveň nacistů, je jim vytýkán nedostatek odporu či snad dokonce spolupráce s nimi, ačkoliv řada z nich byla v koncentračním táboře.

Po přečtení této knihy a knihy Návrat krále Šumavy se ale nějak nemůžu zbavit dojmu, že krev Milady Horákové, Pecla, Buchala a Kalandry mají na rukách i západní mocnosti. Chtěli po nich informace, které pak vlastně nebyly k ničemu. Politika změnila. Amíci v tichosti vyklidili špionážní pozice na hranicích, CIC vychladla. Pešáky nechali lvům a ani se neohlídli.

Bylo by blahové věřit tomu, že spojenecká vojska, chtěla v květnu dojít až do Prahy, a že Rusové si vymínili, že Prahu zachrání oni. Ta dohoda byla oboustranná. Politika zde sehrála svou špinavou roli. A bylo by bláhové si myslet, že západní mocnosti odsuzují politický proces s Horákovou. Bylo jim to úplně u zadele.

3 10.08.2021

Neuvěřitelná a naprosto precizní kniha. Při jejím čtení nedýcháte. Kniha protkaná radostí, pohodou, kterou vystřídá tíseň, úzkost, strach. Kniha, která v sobě skrývá mravenčí práci v archivech a na půdách. Kniha napsaná člověkem, který nepřestal hledat a ptát se. Orálně historický skvost.

Hluboce se skláním před prostým, laskavým a oddaným Josefem Toufarem, ale stejně hluboce se skláním před Milošem Doležalem, jeho životopiscem. Obě jeho knihy považuji za unikátní a pro mně nejcennější. Přála bych panu Doležalovi, aby našel číhošťský křížek.

Teď už zbývá jediné. Jet se sklonit a pomodlit do Číhostě.

9 02.07.2021

Z nich Mornštajnové mne Hotýlek bavil nejméně. S žádnou postav jsem se nedokázala sblížit, asi proto že to byly všichni pokrytci. Ale špatná kniha to není, jen mně ten příběh nijak extra nezaujal a kniha se, oproti jiným, docela vlekla.

8 30.05.2021

Kniha vycházející z metody orální historie a sběru archivních pramenů z nichž jsou věrohodně poskládané příběhy konkrétních lidí. Odehrává se na Karvinsku.

Kniha, která ve mně ještě doznívá a po přečtení jsem se zmohla na pouhé: Tak to je síla. Těšínský konflikt přestane být černobílý, pak přijde krize, kterou hrdinové přečkají ještě v relativním poklidu, že to působí až ospale a pak se to rozjede, jak na horské dráze. Nejradši byste z vojzečku vystoupili a ono to nejde a musíte číst dál a bát se, co ještě přijde. Úplně jsem cítila tu bezradnost, když bylo třeba rozhodnout se pro jednu ze čtyř národností. Vůbec nevím, jak bych se v jejich kůži zachovala, protože to byla Sophiina volba. A ta čirá bezmoc a hrůza, kterou jsem jako máma cítila za Anušku, když přišla o Tomaszka. To jsem musela vydýchat a zakrýt si oči. A pokud paní autorka půjde dál, tak to opět bude neradostné období. Jenom se modlím, kéž Tomaszek najde cestu domů.

20. Století je neuvěřitelně kruté a plné bezmoci. Ty co zažili obě světové války to nutně muselo poznamenat. Podle mně se to pak všechno zúčtovalo v 50. letech. Jestli se do toho autorka pustí, tak to bude zase síla, protože ona opravdu umí popsat i ty nejniternější pocity pamětníků až vznikne prostý, ale silný příběh.

17 23.05.2021

Vynikající kniha vycházející z metody orální historie, opírající se rovněž o archivní zdroje.

Vypráví o nesmírně turbulentním období a kraji, který toho snad zažil ještě o něco víc než jiné. Těžký úděl hornických rodin ve mně vyvolával pocity úzkosti, bezmoci a naděje, a to ještě s vědomím, že se všichni řítí do minimálně stejně strašlivého možná ještě strašlivějšího období. Kniha měla spád, byla věrohodná a vyhla se i jednostranosti a soudu v otázkách sporu o Tešínsko. Stojí za to přečíst si předtím nebo potom něco o tzv. sedmidenní válce. Statistika a strohá fakta pak ostře kontrastují s osudem byť jen jediného člověka z této knihy.

Ptejme se svých rodičů, prarodičů jaké to bylo v jejich době. A teprve pak zkusme někoho soudit, proč udělal / neudělal to či ono. Slova nám uvíznou v puse a vzpomínky díky tomu nevyblednou.

26 23.05.2021