Čapci
Marie Šulcová
Rodinná románová biografie rodiny Čapkových série
1. díl >
První část rodinné románové biografie vypráví nejen o životních osudech sourozenců Čapkových, ale i o jejich širším příbuzenstvu. Autorka zde líčí dobu od dětství sourozenců Josefa, Karla a Heleny až do roku 1905, k začátku umělecké tvorby Karla Č. a počátkům studií Josefa Č. na uměleckoprůmyslové škole v Praze. Postavou, která autorce umožňuje zobrazit společenské poměry je otec bratří Antonín, úpický lékař a osvětový pracovník.... celý text
Přidat komentář
Jsem z kraje Čapka, Poláčka, Jiráska, Němcové a Škvoreckého a tohle bylo jako návrat domů. Poznávala jsem místa a doslova se tetelila blahem. Krásně a čtivě napsané, skoro Čapkovsky. Kniha se, ač fiktivní, opírá o celou řadu pramenů. Nastiňuje sociální situaci dělníků v textilním průmyslu a krásné až idylické dětství obou bratří. Četlo se jedním dechem a už jsem u čtyřky.
Chvályhodný záměr, problematická realizace románové biografie. Nejlépe dopadlo líčení událostí v dospělé části příbuzenstva Čapkových. Příhody tří sourozenců svým stylem odpovídají spíše dětské literatuře. Dobové pozadí je jak vystřižené z učebnic dějepisu. Ostré žánrové přechody přispívají ke zviditelnění důrazu na poučný charakter díla.
Kniha je velmi povedená a musím říct, že mi rozšířila obzory. Sice znám Karla a Josefa, tak jak nám o nich řekli ve škole, ale to je asi tak všechno. Takže jsem ráda, že jsem se prostřednictvím tohoto díla mohla seznámit s celou rodinou Čapkových, ale i dalšími zajímavými osobnostmi tehdejší doby, a také prostředím - Úpicí a okolím, Hradcem či Prahou. Četbu mohu doporučit a určitě sáhnu po druhém dílu.
Úžasná knížka, velká škoda, že si k ní našlo cestu tak málo čtenářů. Když jsou navíc eknihy k dispozici zdarma. Tento první díl tetralogie pojednává o dětství a dospívání Čapkových, i když obecně líčení dětských let nemusím, ale zde se mi to líbilo a bavilo mě to. Z vyprávění totiž čišela láska a rodinné teplo, jaká to renesanční rodina! Rovnou jsem se pustila i do druhé dílu tetralogie a ani zbylé dvě si rozhodně nenechám ujít.
Nepamatuji si, že by mě kdy takhle bavil nějaký životopis. Krásně čtivě napsaná kniha...
Celá pentalogie je nádherná, přečetla jsem na jeden zátah. Život sourozenců Čapkových je podán velmi čtivě a ve všech souvislostech. Určitě budu číst znovu.
Podle mého názoru autorka velmi čtivým způsobem zpracovala románovým způsobem podrobnou biografii bratří Čapků a jejich sestry, v tomto díle hlavně dětství v rodině , včetně působení otce, lékaře lidumila v Úpici, až po dobu jejich dospívání. Vše doplněno přesným datováním. I když mnohé z jejich života znám z jiných pramenů, byla jsem touto knihou zaujata a už mám u ruky další pokračování.
V době karantény jsem se znovu podíval na film Člověk proti zkáze a chtěl vědět víc. Pak se připomínal konec Josefa Čapka a zase jsem chtěl vědět víc. A najednou díky databazeknih jsem objevil tuto knihu a střípky do mozaiky, kořeny kouzla Devatero pohádek, Stínu kapradiny a raných her, zapadly do mého pohledu na bratry Čapky. A teď budu hledat a poznávat i dále jejich osudy. Tedy spíše detaily, které je dovedly k tragickému konci. Jak by asi dopadli po roce 1945 - jako Ferdinand Peroutka nebo jako E. F. Burian?
Chápu, že se někomu nemusí líbit styl, jakým je kniha napsána. Mě se nicméně hodně líbila...i když jsem v podstatě už všechno věděla. Teda o Karlovi. Nejvíc oceňuji, že jeho dětství a mládí (spolu s životy ostatních členů rodiny) jsou prezentovány v kontextu dějin Podkrkonoší a zbytku země. Hodně věcí se mi tím ujasnilo....
Štítky knihy
životopisy, biografie životopisné, biografické romány dospívání dětství ságy Josef Čapek Karel Čapek, 1890-1938 mládí
Autorovy další knížky
| 1998 |  Čapci |
| 1990 | Ladění pro dvě struny |
| 1997 | Brána věčnosti |
| 1993 | Poločas nadějí |
| 1997 | Kruh mého času |
Kniha Čapci je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 40x |
| Čtenářské výzvě | 13x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 51x |
| Chystám se číst | 34x |
| Chci si koupit | 5x |
Ke knize jsem se vrátila zhruba po dvaceti letech. A četla se zase moc hezky.
Nejsem moc příznivce různých autobiografií a dokumentů o lidech.
Tohle je opravdu příjemná, nenásilná forma. Trochu až dětské. Jako oddech, změna žánru - za mě určitě dobré.