brabofka komentáře u knih

Tak toto je život. Někdo se může rozčilovat nad tím, že je to moc depresivní, že ani jeden příběh vlastně nekončí vyloženě happyendem, ale myslím, že pokud chcete číst o životních dramatech, která nakonec skončí sladkým růžovým koncem, tak si půjčte Steelovou a jí podobné. Toto je prostě život. Hnusnej, depresivní, podivně šedivej, nelítostnej až absurdní, ale je jakovej jakej si ho uděláme. A myslím, že každá z nás se alespoň v jedné z postav najde. Uvidí sebe, svoje myšlenky, pocity i nálady. A je jen na nás (postavách) jak si to zařídíme. Je to tak dokonale vystižené, popsané, že vlastně zaklapnete knížku a tu postavu manželky, milenky, dcery, sestry, kamarádky žijete dál. Začalo to Simonou Monyovou, v jedné z posledních knih se o cosi podobného pokusila i Lenka Lanczová, ale to co zde předvedla Radka Třeštíková, to je něco nepředstavitelného. A že je to depresivní, že Vás to na konci donutí se zamyslet na tím, jestli náhodou to nejste Vy, a nebo tak nechcete skončit? A není to dobře?

3 22.05.2017

Pokud srovnám s prvním dílem, tato kniha měla spád. Je fakt, že už jsem si asi navykla, že autor jednotlivé nitky příběhu splétá a pak zase rozplétá aby se v konečném finále všechno spojilo a excelovalo v odhalení pachatele. Přesně jak ve 2/3 povídá hlavní hrdina. Musíte se vrátit na začátek, a promyslet kde už jste se s vrahem setkali. Mám pocit, že u tohoto dílu už autor přesně věděl co chce, a jakým způsobem to má napsat. Kruh byl dle mého ještě lepší než první Mráz. Byť scénář kopíroval jedničku. Komisař má povahu Jamese Bonda, všechno přežije, všechno ustojí a to dokonce neumí ani pořádně střílet. Dost obsáhle o komisaři pojednává příspěvek uživatelky Vesmich. Můj názor na postavu policajta je ten, že z něj právě toho Bonda nechce udělat. Že v dnešní době pořád čteme a nebo sledujeme policaty, kteří jednou ranou zabijou 3 teroristy, doběhnou rozjetý vlak a ještě si dají skleničku Martini. Není to špatný nápad, ukázat, že i policajt může být sečtělý, může mít své mouchy, deprese.... Škoda jen, že v knihovně je na poslední díl čekací doba 5 měsíců :-(
PS: pokud i tak potřebujete neohroženého hrdinu, který dokáže skoro cokoli, pusťte si Jeana Reno a film Nemilosrdní. Je to názorná ukázka toho, co člověk dokáže i v 70 letech. Ostatním doporučuji na 5* přečíst si radši tuto knihu. :-)

3 09.05.2017

Kniha, na jejímž konci začíná kariéra Henriho Poincaré u Interpolu. Nedá se definovat jako detektivka, thriller nebo válečná. Je prostě příběh 27letého kluka, který se zamiluje do krásné, mladé Němky. A zde to začíná. Série náhod, střídá cestování po Evropě stylem, který lze jen závidět.
Představte si, že o patro výš ve Vašem domě bydlí manželé, které jako dítě nazýváte strýček a teta. A teď najednou po tolika letech, strýček zemře a Vy čirou náhodou chcete o něm zjistit něco víc (až teď když umřel si na něj zase vzpomenete). A zase čirou náhodou má jeho minulost co do činění s minulostí rodiny Vaší milé. "Inu, kotlina je to malá a o náhody tu není nouze." Takže začnete vyšetřovat, amatérsky. Policie Vám ochotně pomáhá, státní úřady bez problémů připravují archivy abyste si je mohli prostudovat. Inu jak se za těch 40 let ten svět (a byrokracie) změnil. S tím je spojené cestování po Evropě (která v 70.letech není tou EU, kterou znáte dnes). Ale vůbec Vám nedělá problém být jeden na Terschellingu v Holandsku, zajet si na výlet do Brugg v Belgii, další den být v Paříži a z ní si zajet do Mnichova. Pak zjistíte, že vlastně potřebujete do Vídně a taky do Innsbrucku. Všechno stíháte řádově ve dnech. Nějak mi unikly celní kontroly, dopravní zácpy (asi je v té době ještě neznali) atd. Nicméně toto jsou asi jen takové drobnůstky na jinak vydařeném i když občas složitém příběhu, který dojde svého rozuzlení ne čirou náhodou, a tentokrát tím, že Henri si uvědomí několik detailů, které čtenáři zůstaly ukryty. Jak jsem již psala, příběh není špatný, naopak. Kniha se čte lehce, nenechá Vás od děje se odtrhnout, nutí Vás přemýšlet. Bohužel přemýšlíte i nad tím že, život je jen náhoda....

1 29.04.2017

Vysoký počet a procenta hodnocení, spolu s komentáři dávají tušit, že i tato kniha se může směle řadit mezi těch pár, které stojí opravdu za to přečíst. A můžu říci, že opravdu stojí! Nějak stále nemohu najít vhodná slova, kterými bych popsala tu aktuálnost příběhu i teď po tolika letech od vydání. Pokud Vás zaujme příběh, doporučuji i Černobílý svět. Kniha se čte lehce, příběh, který vypráví 8letá holčička Čipera je popsán jednoduše, srozumitelně a čitelně. Nádherně zde vyniká čistota dětské duše a její pojetí práva a spravedlnosti. Není to jen to soužití bělochů a černochů na jihu USA na začátku století. Jsou to radosti a starosti (a průšvihy) dvou dětí, jejichž otec je až neuvěřitelně čestný a zásadový. Pohled jejich očima na nás dospělé a stav společnosti ve 30. letech. Na to že jsem se prokousávala prvními 2-3 stranami (než si zvyknete na styl vyprávění), na konci jsem litovala, že knížka končí...! Sakra, on je konec? To snad ne? A jak to bylo dál?

5 22.04.2017

Knihu jsem dostala do ruky ihned po dočtení knížky "Jsou světla která nevidíme". Myslela jsem si, že po ní dlouho dalšího stejně silného nepřijde. Jak jsem se mýlila! Možná ještě silnější příběh, který jsem shltla během 3 večerů, kdy ten poslední jsem četla skoro do rána, jen abych věděla jak to dopadne. Popis sice je možná trochu jinak směřovaný, a nabízí očekávání trochu jiná než nakonec kniha nabízí ale i tak. Něco tak emocemi, dojetím, zoufalstvím i nadějí naplněného jsem dlouho nečetla. "Sofiina volba" muže, který aby se vyrovnal s minulostí, uzavřel svou vnitřní dohodu. A rozhodnutí, které spustí celou lavinu událostí je opravdu těžké. Celou dobu Vás autorka nutí nad hrdiny přemýšlet zda byste to tak udělali i Vy? Co Vy, byste vlastně udělali? Už v prvopočátku všeho dění? Jak Vy byste se zachovali? Ač k tomu nemám sklony, v závěru knihy jsem řvala jak želva. Rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení.

7 20.04.2017

Ze začátku mi knížka připomínala místy film s Jeanem Reno Purpurové řeky. Hory, zima, uzavřené údolí... Jak zde již zaznělo několikrát neškodilo by méně stran. Místy zdlouhavě opakující se popisy hor, míst atd. Rychle ale zpomalující text opět nabral obrátky. Vyřešení bylo strhující a místy až bondovské. Ale současní čtenáři asi tento styl vyžadují. Stejně jako milovníci filmového Bonda. Každopádně to zas až tak špatné čtení nebylo. I když zhruba ve třetině knížky jsem byla přesvědčená že měsíční termín vrácení knihy fakt nestihnu. Nyní mě čeká rozhodnutí zda zkusit i další díl. I jiných sérií bych neváhala. Tady si nejsem jistá. 600 stran je 600 stran.

1 17.04.2017

Nemám moc dobré zkušenosti s mimoevropskými autory, kteří píší o Evropě a její válečné historii. Přesto se této knížce nedá nic vytknout.
Naposledy mě tímto způsobem dostala Zlodějka knih. Příběh, který ve vás zanechá takový zážitek, emoce, dojem, se vyskytne jednou za dlouho dobu. Podle popisu knihy si řeknete, o čem může psát více než 500 stran. Pak otevřete knížku a příběh Marie-Laure a dalších postav Vás zcela pohltí. Na konci Vás knížka doslova vyplivne ven a vy jen tak sedíte a přemýšlíte nad tím že už je konec? Je to jako by Váš život skončil s knížkou, protože s Marií Laurou dýcháte, jíte, spíte, a cestou do práce počítáte odtokové kanálky. Najednou nejste v Bretani u oceánu, venku je půlka března, svítí sluníčko a začíná klasické české jaro....

10 28.03.2017

Klasika, Vondruška a historický román založený na skutečné historii. Více asi k tomu není co dodat. Ukázková oddychovka při které se člověk dozví i něco z historie.

2 22.03.2017

Jelikož jsem asi nic nečekala, nemohlo mě nic zklamat. Knížku jsem si půjčila na základě upoutávky o knize. Dá se říci klasika ze žánru thrillero-detektivní. Příjemný děj, základní postavy ve kterých se čtenář neztrácí protože jich je "pár" a děj, který se přelíná z Evropy do Ameriky. Je fakt, že od cca půlky jsem čekala rozuzlení, které překvapilo až mě samotnou (jak jsem ho dokázala odhadnout). Takže je fakt, že když už i já "NEColombo" odhadnu jak by to mohlo být, je dost na pováženou. Ale proto aby si člověk u knihy oddechl, přišel na jiné myšlenky, dokázal se vžít do postavy a života det. Poincarého, je to kniha přímo stvořená. V poslední době, se dost těžko hledá knížka, která dokáže vtáhnout od první stránky. 4* z 5, jen proto, že prostě na ty 5* to nemá (Kepler, Larsson apod), ale i tak "palec nahoru". Určitě si půjdu půjčit i ten druhý titul autora. Už jen z čisté zvědavosti, zda udrží tempo i nadále.

1 27.02.2017

No co se ještě k této sérii dá napsat? Asi všechno tady bylo již napsáno. Ano dá se to považovat za jedno z nejslabších míst série. Taky jsem některé pasáže "trpěla", ale na konci a vlastně na začátku dalšího dílu, autor vysvětluje proč to všechno. Protože každý hraje Hru o trůny.... Geniálně napsáno, geniálně poskládáno, vymyšleno.... Jen by mohl být vstřícnější i k nám čtenářům a začít pracovat na dalším díle. I když chápu že TV je TV. Ale co my, kteří neznají lepší zvuk než je šustění stránek, lepší obraz a představitele než ty, které si sami představí a kulisy které si sami postaví ve své fantazii? Tato série mě pohltila, asi jako většinu fandů na celém světe. A proto musím vědět konec, jak ta Hra o trůny dopadne! To by přece nebylo fér!

2 05.12.2016

Knihu jsem 2 začala číst a skoro hned skončila. Říka se do třetice všeho dobrého. Když už na mě knížka doma potřetí čekala, moc jsem se těšila až začnu. A konečně to přišlo. Od první stránky, od prvního řádku jsem vpadla do děje a na konci 1. části zjistila, že nevím jak to přežiju, než se vrátím z dovolené a v knihovně vyzvednu další díl.
Dočkala jsem se. Nyní hltám 2. část 1. dílu a je to něco úžasného. Pan Martin je skvělý vypravěč a myslím, že dík patří i českému překladu. Podobně jsem to měla i s Harry Potterem. V době největší mánie jsem nechápala a pochopila o pár let později kdy jsem se k sérii díky dětem náhodou dostala, jsem pochopila. Děj knihy a vše okolo ní je myslím známé snad každému, díky seriálu. Já bych tady tedy chtěla jen říci, že i dotřetice stojí za to knížku zkusit. Protože to co se v ní skrývá, je jeden ze skvostů fantasy literatury.

1 14.07.2016

Již po třetí. Již po třetí jsem jedním dechem přečetla kroniku rodu Prokopů a na konci zjistila, že 4. díl teprve vyjde.
Nikdy bych do sebe neřekla, že budu tak "žrát" historickou literaturu, byť se jedná o beletrii. Ano dají se tam najít pasáže, které jsou nežáživné a trochu vleklé, ale tak aby vlastně děj nebyl ochuzen o to podstatné to tam být musí. Ostatně koho z nás v hodině dějepisu bavilo psát a biflovat letopočty bitev, které nám vlastně ani tak moc neřekly? Až nyní je to dáno krásně do souvislostí, do příběhu, kdy prostřednictvím rozvětvené rodiny jsem přímo v dění. Pohodová oddechovka, která je jako stvořená pro letní pohodu na dovolené ( i když ta papírová forma zabere docela dost místa v kufru) přesto už teď lituji, že pokud se opět spolehnu na městskou knihovnu, bude kufr o dost lehčí:-)

09.06.2016

Jak je uvedeno v komentářích níže, tento díl série je co děje slabší. Jsou zde popisovány zdlouhavé bitvy, politická jednání. Není to už tak úžasně vyprávěný příběh rodu Přemyslovců jako na začátku. Možná to je ale také tím, že od prvního dílu uběhlo skoro 100 let. Změnila se doba, poměry, prostě všechno. A jelikož jak většina z nás ví, de facto Václavovou smrtí se uzavírala éra doby Přemyslovců - protože jeho syn neměl vůbec šanci ani čas jakkoli do dějin zasáhnout - snad kromě své smrti.
Velice poučné a pro mě i překvapivé (hodiny dějepisu pamatuji naposledy ze střední, což už pár let je), bylo zjištění, že Habsburkové se o náš královský trůn zajímali a snažili v této době. Že vlastně doba Karla IV. byla je takovou "menší" přestávkou v období kdy buď zasahovali do dění u nás a nebo ho zcela (od r. 1526?) určovali úplně.
Dále také bylo v celé sérii velice zajímavé vysvětlivky různých názvů - ať už to byl název JIndřichohradeckého rybníka Vajgar, název samotných Habsburků apod. A pokud Vás zajímá proč je Vajgar Vajgar, nebo proč Rejčka je Rejčka....stačí si celou sérii přečíst. Určitě se nudit nebudete.
A všem vyučujícím dějepis, bych doporučila přečíst. Aby se pro jejich žáky hodina dějepisu stala opravdu zajímavou a ne jen biflováním dat a míst bitev. Určitě na hodiny dějepisu budou vzpomínat raději. :-)

31.01.2016

Opět skvělá detektivka která prvním řádkem vtáhne do děje a na konci knihy Vás teprve pustí. Tak jako nikdo není dokonalý ani knihy nejsou dokonalé, ale u takto napsané knihy si myslím, že se to dá lehce přehlédnout. Myslím, že se o knize dá říci že "starý známý Joona se vrátil, a s ním přišel zákon" :-) Těšila jsem se na každou volnou chvíli, kdy jsem mohla knihu otevřít a nechat se pohltit dějem. I když je fakt ze zrovna Joony by tam mohlo být více a méně těhotné paní komisařky, která mě děsně iritovala :-)

2 05.01.2016

Kniha, která byť má přes 500 stránek je velice čtivá. Už od prvních řádků Vás vtáhne do děje a spolu s autorem prožíváte jeho proces v Paříži, čekání na transport na Ostrovy a následný pobyt na nich.
Byť je kniha uváděna jako autobiografická, přesto si asi tak v půli musíte říci: Je vůbec možné, aby jeden člověk, měl tolik štěstí? Aby zrovna jemu všichni měli zájem pomoci - bachaři, ostatní vězni i obyčejní lidé? A pak už to jede. Jeden pokus o útěk za druhým. Většina nepodařených, při většině jsou viníci potrestáni (jak bachaři tak vězni). Ale stejně na "Motyho" nezanevřou, nemstí se. Pomáhají mu dál.... Jednu chvíli mi přišlo, jako by kniha vzešla z pera amerického scénáristy dojemných scénářů, kterak se hrdina vlastně sám, napraví, uteče a žije v zemi zaslíbené.
Nevím, bylo to opravdu silné, krásné čtení. Ale pokud si představím, že by se to mohlo stát v reálném životě, a ještě za 2. světové války, nechce se mi tomu věřit. Přesto dávám 5h.

5 26.09.2014

Klasika pana Vondrušky pro děti. Přesto ale ani dospělý není uražen touto příjemnou detektivnou z rudolfínské Prahy. Svěží, napínavé a strhující od začátku až do konce. Jen co mi děti dorostou do věku čtenáře, doporučím jim to k přečtení. Myslím, že by ji měli učitelé dějepisu dát jako literaturu vhodnou ke studiu. Protože, jakým jiným příjemným způsobem, dětský čtenář zjistí jak se v té době žilo? A že přátelství existovali i před 400 lety?

5 15.09.2014

Martin ze Stvolna mi přirost k srdci. Již od prvních stránek prvního dílu jsem četla, četla, četla a četla. A celou tu dobu jsem jakoby žila ve středověku spolu s ním. Bohužel tak jako byly první 3 díly úchvatné, ten čtvrtý už jen za těmi ostatními pokulhával a těžil ze slávy předešlých dílů. Místy zdlouhavý a nepříliš záživný děj knihu ještě více srážely :-(

Takže Martine, bylo mi s tebou fain. Bylo mi nesmírnou ctí s tebou prožívat první milostná dobrodružství, válčit ve válce Francie s Anglií i utíkat před inkvizicí a celou tu dobu hledat milovanou Johanku. Škoda, že jsi neodešel středem na konci 3 dílu, byť by spousta z nás (a já taktéž) smutnila, že vlastně nevíme jak to s tebou dopadlo.

3 15.09.2014

Myslím, že pro člověka milujícího sci-fi je to přímo kultovní kniha a jakási bible. Já ji přečetla pouze ze zvědavosti. Místy mi přišlo, že nakonci se hlavní postava probere z transu a zjistí že, všechny místa i postavy, které v knize navštívila potkala, jsou skutečné. Dávám 5h za skvěle vymyšlený děj a zápletky. A i nadále se utvrzuji v tom, že sci-fi není má parketa :-)

4 15.09.2014

Příběh, nad kterým je opravdu třeba se zastavit a zamyslet. Další setkání s autorkou, a opět důkaz toho jak skvělá je spisovatelka. Jak může takhle mladá autorka sepsat tak strhující a do detailu popsané scény odsunu? Celá kniha je jako by to čtenář prožíval sám, jako kdyby ta hrůza přímo ze stránek čišela, strhávala k dalšímu a dalšímu čtení. Prožíváte děsivost té noci, syrovou krutost "českých hrdinů" i vděčnost těm, kteří se nebáli pomoci.
A pak si na konci položíte otázku: udělala bych to také tak? Jak by se člověk zachoval v této situaci? A jak bychom se zachovali dnes? V době, kdy brzo oslavíme 70 let od konce války? Jsme dostatečně poučeni minulostí, abychom nedělali stejné chyby i v budoucnosti?

10 15.09.2014

Krásná ukázka toho, kterak spletitý děj se zajímavou zápletkou vložit do necelých 200 str. Přesto mě příběh zaujal, byť trochu trvalo, než se člověk pročte úvodem a zvykne si na formu i jazyk vyprávění. Možná je to tím, že jsem čekala trochu víc.. přesto se mi to líbilo i když na 5h to prostě není.

15.09.2014