Astonius Online Astonius komentáře u knih

☰ menu

Jen aby, řekla moje žena Jen aby, řekla moje žena Michael Třeštík

V téhle knížce buď čtenář ten humor vidí a pobaví se - nebo nevidí a kritizuje..... :-) Já patřím do té první skupiny a i když jsem si představovala, že si přečtu jen pár náhodně nalistovaných úryvků, četla jsem od začátku do konce. A bylo to bezva :-)

18.09.2018 5 z 5


Spřízněné duše Spřízněné duše John Marrs

Bohužel, za sebe musím říct, že to bylo velmi slabé. Naivní zápletky tvářící se jako velké životní osudy, z nichž jsem cítila takové nějaké "morální ponaučení pro děti" na mnoho témat (kriminalita, homosexualita, umírání, popularita atd.). Styl mne též moc neuchvátil, nevím, jestli spisovatel vydal ve své domovině víc knih, ale bylo to psané tak nějak bez emocí, četla jsem prostě popisy situací, aniž bych je víc prožívala - takový ten dar zajímavého podání, to, co dělá spisovatele spisovatelem, mi tam chyběl. V tomto směru si myslím, že je to dané též tím, že čtenář sleduje 5 příběhů, což je docela dost a když jsem to na začátku čtení zjistila, dost mne to rozladilo. Je však také pravda, že se to pak už člověku nijak neplete a po druhém "kole" jednotlivých kapitol už se orientuje bez problémů. Na mě to pojímalo velké množství témat, která chtěl zřejmě autor zpracovat a propojit, v důsledku čehož jsem žádný příběh nesledovala dostatečně do hloubky, aby se mne víc dotkl. No a některé zápletky (ne-li všechny) byly stupňované do absurdna, že jim bylo těžké uvěřit (nejvíce uhozený mi přišel "kriminální případ"). Absolutně nefungovala psychologie jednotlivých postav, což je pro mne základní věc, abych příběh brala vážně - ti lidé se v daných situacích a v daných postaveních chovali naprosto nelogicky, někdy až jakoby z dětských představ, takže můj celkový dojem z vyprávěných příběhů je takový, že to byla pro mne zbytečná kniha, podprůměr.

09.03.2018 2 z 5


Manželé odvedle Manželé odvedle Shari Lapena

S ohledem na konečné rozuzlení jsem se rozhodla dát nakonec za tři, tedy lepší průměr, i když ta čtvrtá hvězda se mi dlouho ukazovala před očima :-) Kniha se četla skvěle a alespoň zpočátku neměla hluchá místa - vylíčená záhada nutí čtenáře číst dál a dál a postupně se rozkrývají další a další stopy. V tomto směru bylo dobře použité i vyšetřování policie, která odváděla standardní práci co se týče zjišťování důkazů, se kterými čtenář mohl "pracovat". Další věcí, se kterou jsem se asi ještě nesetkala, je zvláštní použití myšlenek zúčastněných osob - např. během čteného rozhovoru se člověk několikrát "ocitne" v hlavě diskutujících, takže již v průběhu konverzace je možné utvořit si obrázek, co si o probírané věci myslí např. manželka, manžel a policista. Bohužel jak už to tak bývá u takových knih - autor vymyslí skvělou zápletku, na jejíž rozluštění se čtenář klepe, ale pak ta bublina praskne a vysvětlení do sebe sice zapadne, ale je tak nepravděpodobné, že si nakonec člověk řekne jen, že to byla pěkná kravina :-) Což jsem si tedy pomyslela i zde. V poslední třetině děj stagnuje, zřejmě došly nápady a omílá se stále dokola to samé, že mne to chvílemi už i nudilo. A neodpustím si SPOILER: Myslím, že Marco z toho vyvázl až moc snadno, když se vezmou v potaz všechny jeho prohřešky - a to jak po stránce trestní, tak po stránce rodinné a partnerské....

08.02.2018 3 z 5


Kateřina Aragonská: Pravá královna Kateřina Aragonská: Pravá královna Alison Weir

Tahle kniha mi dala vše, co jsem od ní čekala, možná i o něco víc. I když je velmi rozsáhlá, četla se krásně a v žádné její části jsem neměla pocit, že by byla příliš rozvleklá. Chvíle, kdy se člověk začetl, totiž čtenáře přenesly do popisované doby, nebylo to snad ani takové, jako by sledoval film, ale snad jako by se v kůži Kateřiny přímo sám ocitl. Známé historické události jsou popisovány z pohledu "zapuzené královny" a při čtení si člověk uvědomí, jak těžký měla osud a jak jinak a lehčeji se dnes žije. Člověk se v četných drobnostech také nenásilně vzdělá, protože kniha je plná detailů a zajímavostí, které jsou vpraveny do textu, takže se dozvídá např. o zvyklostech u dvora, tehdejší praxi v porodnictví, plnění manželských královských povinností, trávení volného času apod. Pokud vyjde záměr, že bude sepsáno 6 knih o všech 6 ženách Jindřicha VIII., pak bych si je všechny ráda přečetla. Autorka má co říci, takže text je dějově obsáhlý a rozhodně nenudí.

22.04.2017 5 z 5


Budu ti nablízku Budu ti nablízku Michael Robotham

Zase to byl návrat do rodiny Cyruse a Evie a otevřel se nový případ, prostě vše, jak jsme zvyklí, ale něco způsobilo, že v celku jsem z toho nebyla tolik nadšená, jako z předchozích dílů. Občas jsem i pár vět přeskakovala, protože popisy prostředí, kterými autor příběh zpomaluje, mne v jeho podání vůbec neberou, sílu má v rozhovorech a vnitřních myšlenkách svých hrdinů. A záležitosti s propuštěným bratrem se vyvijely od začátku do konce tak nějak nelogicky a zvláštně, nevím... I přesto to ale bylo pěkné čtení, rozhodně z hlediska úrovně současných detektivek nadprůměr a další díl si určitě zase zajistím.

05.04.2024 3 z 5


Muž, který spadl na Zemi Muž, který spadl na Zemi Walter Tevis

(SPOILER) Mělo to moc zajímavý námět, který by se však dal rozebrat daleko více podrobně a obsáhleji - jsem asi ovlivněná mým oblíbeným Kingem,
takže při představě, co by z toho dokázal udělat on, tohle hodnotím jen jako slabý odvar :-) Vzhledem k tomu, že příběh byl psán jakoby s odstupem, takovým obecným vyprávěním, bez hlubších myšlenek, detailů a hlavně emocí, moc mě to k sobě nepoutalo a závěrečné události jsem četla spíš se zájmem o dobrání konce než s napětím a obavami o osud hlavního hrdiny...

18.02.2024 3 z 5


Ocelové srdce Ocelové srdce Albert Čuba

(SPOILER) Od knihy, která má bezmála 90 %, jsem opravdu čekala mnohem víc. Hlavně jsem, zdá se mi, nečetla knihu, ale filmový scénář, kde skutečnost byla ohýbána plně dle potřeb autora, logika velmi pokulhávala a pokud náhodou už nešlo vysvětlit nějakou část alespoň trochu uvěřitelně, napsal tam autor "neptejte se mě, jak to věděl" a šel od toho. Na přebálce někdo jako vějičku na knihu napsal, že prý se čtenář může těšit na skutečný čtenářský zážitek - to je v jistém smyslu pravda, ale bohužel to nebylo z "vybroušeného vypravěčského stylu", jak je avizováno. Sloh, který nepoužívá přímou řeč, měl zřejmě evokovat ten "noir román", no budiž, ale způsob toho vyprávění nijak oslňující nebyl. S hlavní postavou jsem soucítit nedokázala a láska nebeská mezi pasákem a šlapkou mne nedojímala. Některé scény s mačetou jak vystřižené ze Sin City by se na plátně vyjímaly dobře :-) Knihu bych doporučila možná mládeži nebo někomu, kdo moc nemá načteno.

10.08.2022 1 z 5


Proud času Proud času Michael Crichton

(SPOILER) Za mě tomu chyběla jiskra. Román je sice přesně takový, jaký se tváří a co od něj čtenář očekává, ale tou jednoduchostí mě zklamal. Poté, kdy se hlavní hrdinové přenesou do minulosti (zdlouhavě a zbytečně popisovaným úvodem), je to fakticky jedno velké nekončící dobrodružství, které mi bohužel připadalo jako pohádka pro děti. Vzhledem k tomu, že si myslím, že by všichni zemřeli hned při prvním popisovaném útoku - a vzhledem k tomu, že se tak nestalo, pochopila jsem, jak to bude dál fungovat, takže jsem se o ně už nijak nebála a četla s přesvědčením, že se stejně ze všeho dostanou. Kniha čtivá, to opravdu je - krátké kapitoly, dobrodružství, absence hlubších charakterů, ale ta nenáročnost však brzy začne nudit, možná by mohlo zaujmout mladé čtenáře.

16.04.2022 2 z 5


Jak se dědí tajemství Jak se dědí tajemství Barbara O'Neal (p)

Bohužel, málo dějové, hodně nudné a hódně dlouhé. U mne se to bez rychločtení bohužel neobešlo. Ve většině knihy se stále dokola opakují stejné motivy jen s menšími obměnami a když člověk čte už po desáté, že si hlavní hrdinka domluví schůzku a pak na ni jde, co jí a jak skvělé to je a znovu a znovu prochází domem a znovu a znovu se utápí v myšlenkách o tom, jak to asi kdysi vypadalo, o své matce, její minulosti a o muži ze současnosti, kterého potkala, ale nesmí si s ním nic začít, protože je k němu stará atd. atd., už ho to čtení fakt nebaví. Musím říct, že ke konci už mě to oddalování vyřešení celé zápletky pěkně rozčilovalo a byla jsem otrávená z dalších a dalších popisovaných jalových rozhovorů a událostí, které knihu nikam neposunovaly. Bohužel, nemělo to šťávu, čekala jsem to lepší.

31.12.2021 2 z 5


Kříž u potoka Kříž u potoka Karolina Světlá (p)

(SPOILER) S knihou jsem se dost trápila a do čtení jsem se musela nutit. Nebylo to kvůli jazyku, kterým je psaná, ten byl naopak asi tím hlavním, co mě zajímalo, ale spíš pro ten naivní příběh. Mnohdy patetické scény mi evokovaly černobílé filmy pro pamětníky a děj se dal lehce odhadovat. Více mě bavila první polovina, kde byly popisovány různé zvyklosti a pověry v různých obdobích roku a vůbec celá atmosféra mlýna - poté, kdy se Evička vdala, už mě bavilo podstatně méně,protože jsem tušila, že dojde na vyplňování prokletí a tak se i stalo. Předvídatelnost děje by mi nevadila, kdyby byl příběh hlubší, ale tohle bylo spíš jen vyprávění hlavní zápletky bez větších detailů - tedy tak, jak se v té době psalo, s tím jsem ale samozřejmě počítala. Čtení nelituji, ale jsem ráda, že je to už za mnou :-)

13.05.2021 3 z 5


Do posledního dechu Do posledního dechu Linda Castillo

(SPOILER) U mě takový lepší průměr - kniha se dobře četla a nijak moc nenudila, i když se mi zdá, že byla ukecanější, než předchozí, nicméně po jejím dočtení, když už vím rozuzlení, bylo všechno podle mého názoru příliš křečovité a nepravděpodobné. Zapojení manželky na konci bylo opravdovým překvapením a bylo nečekané, i když těžko říct, do jaké míry by mohlo být pravděpodobné. Popis dětských obětí na začátku mě trochu odrazoval od dalšího čtení, nešlo mi získat větší nadhled a nepřipouštět si to tolik, ale šlo naštěstí jen o chvíli na začátku, pak už jsem nic dalšího tak neprožívala. Motiv a provedení zločinu, nehledě i k osobě pachatele - inteligentního člověka - u mě shazují jednu hvězdu, mám prostě pocit, že takhle vymyšlené vymazání jedné rodiny je hloupé a že by se jistě našel jiný způsob, najmě za pomoci ženy, která - jak vyplynulo na konci - byla zřejmě úplně bez citu ke svým blízkým. Další hvězda dolů byla za tolik smrtících nebezpečí, která naše náčelnice opět přežila - i když se to četlo dobře, připadala mi na konci jak nějaký robot z Terminátora, který přežije všechno (vynoří se z hlubiny jezera z potopeného vozidla, oklepe se z postřelení a zbití a po dvou dnech odpočinku jde už zase do práce :-) ....). Menší výtku bych také měla ke způsobu vyprávění v přítomném čase, který mi trochu vadí, ale to jen okrajově. Uvidíme, co přinesou další díly.

11.08.2020 3 z 5


Rytíři z Vřesova Rytíři z Vřesova František Niedl

Takové jednoduché dobrodružné čtení to bylo. Kniha dává nahlédnout do dávných dob - drsných časů, kdy člověk nevěděl, jestli se dožije druhého dne a lidé prostě žili, jak uměli, aby se nějak protloukli. Zejména podrobnosti z té popisované doby krále Jana Lucemburského mne nutily přemýšlet o lidských strastech tehdy a teď a většina nynějších problémů se ve světle historie jeví jako malichernosti zhýčkaného lidstva. Jinak to bylo ale velmi jednoduché a někdy až naivní čtení, chvílemi i pro děti (hlavně konec), moc jsem to neprožívala a emocionálně mne to nijak nezasáhlo, autor se nepouštěl do žádných velkých podrobností a myšlenkových ponorů. Současně to bylo pro mne však i něco nového a neokoukaného, takže ve finále hodnotím vcelku kladně - občas přijde vhod přečíst si něco takového, proč ne.... :-)

30.04.2020 3 z 5


Nejsem živá Nejsem živá Anne Frasier (p)

Za sebe musím napsat, že pokud jsem si knihu vybrala s ohledem na žánr a čekala napětí a detektivku, pak to bylo slabé. V okamžiku, kdy mne víc než hlavní zápletka zajímá soukromý život detektivů a je mi jedno, kdo vraždy spáchal a jak, tak to asi moc dobře vymyšlené nebude. Vím, že jsem podobný problém měla už u prvního dílu, to jsem ale ještě hodnotila velmi vysoko, protože osobnost Jude byla velmi dobře napsaná a neokoukaná. Teď už by člověk ale chtěl něco trochu víc z děje, nelze se donekonečna podivovat nad jejím způsobem života a jejím uvažováním navazujícím na její tragickou minulost. Zápletce jsem nedokázala uvěřit, přišlo mi to hodně naivní a nevěrohodné, popisované masakry se mnou vůbec nehnuly, vyšetřování se v zásadě žádné nekonalo, na pachatele se přišlo náhodou - prostě, za týden už nebudu vědět, o čem jsem četla. Čtivost knihy mizerný děj prostě nezachrání...

13.03.2020 3 z 5


Konec hlídky Konec hlídky Stephen King

Kingovi tímhle hodnocením nadržuju, tak to prostě je - a je to tak proto, protože je to King a mám pro něj slabost :-) Příběh mě táhl hlavně v první polovině - podrobné vysvětlování, zejména z oblasti počítačů, her a internetu v druhé polovině mi přišlo zbytečné a moc mě nebavilo, měla jsem dojem, že jsem obecně podstatu pochopila a místo toho jsem čekala rozvinutější děj. Nadpřirozeno v příběhu mi nevadilo, naopak - vnikání Bradyho mysli do jiného člověka popisované Kingem jsem četla s chutí a zájmem, bylo to popsáno tak sugestivně, že to čtenář doslova prožíval. ******SPOILER****Úplný závěr příběhu jsem tušila, jen jsem čekala, že k té jedné smrti možná dojde jinak, ještě v rámci hlavního příběhu v kontaktu s pachatelem. Já osobně do série Mercedesový vrah počítám první a třetí díl, za sebe moc nechápu tu dvojku, ta stojí úplně mimo. I když jsem čekala něco víc akčního a dějově bohatšího, zklamaná nejsem, protože i tak to bylo zajímavé čtení díky Kingovu stylu, který obdivuji.

21.02.2020 4 z 5


Temné lesy Temné lesy Harlan Coben

Drtivá část knihy je skvělé čtyřhvězdičkové čtení - ta jedna ale spadla dolů po rozkrytí celé záhady v příběhu, protože tohle vysvětlení pro mne bohužel bylo opět velmi nereálné. Objasněno je sice opravdu vše, ale je to prostě jen v teoretické rovině tak, aby se příběh uzavřel a čtenář je nucen přijmout celou řadu nepravděpodobných a nemožných způsobu chování lidí, náhod a pochybení policie a justice, aby toto řešení akceptoval. Čtivost je asi slovo, které knihu vystihuje - Coben dovede dobře stavět děj tak, aby čtenáře bavil, nemá dlouhé kapitoly a na konci každé z nich je vějička pro kapitolu příští. Postavy ale nejsou nijak zvlášť propracované, k hlavnímu hrdinovi jsem žádné zvláštní sympatie nepociťovala a ani jeho vztahy nebyly víc vykreslené, takže pokud mluvil např. o lásce, ať už k ženě, dítěti či rodičům, bylo to pro mě jen takové plácání bez větších emocí. Do příběhu zakomponované soudní řízení bylo zajímavým prvkem, bavilo mě to, ale jeho výsledek spadá do stejné části ukončení knihy, kterou jsem komentovala už na začátku. Celkově lepší průměr, v převážné většině napínavé čtení bez hluchých míst, s nereálným koncem, což však u podobně zaměřených knih není žádnou výjimkou.

21.12.2019 3 z 5


Madisonské mosty Madisonské mosty Robert James Waller

Nevím..... Těšila jsem se, protože samozřejmě znám film, a očekávala jsem příběh plný vnitřních monologů a emocí hlavních hrdinů, čtení podrobností, které se do filmu nedostanou, ale prostě nevím..... :-) Bylo to podáno tak nějak divně, nemůžu se zbavit pocitu, že kdyby to napsala žena - spisovatelka, bylo by to opravdovější - muž, i když je to spisovatel, se nedokáže plně vcítit. Nebylo to úplně špatné, to ne, převážná většina knihy je dobrá, ale prostě ten konec mi přišel moc, bylo to hnípání se v těch událostech až do absurdna, ke ztrátě soudnosti, četla jsem úpornou snahu přesvědčit čtenáře o té nadpozemské a mimořádné lásce, jenže tomuhle už jsem teda fakt nevěřila. Možná nejsem zas tak romantická duše, ale prostě jsem se nemohla zbavit dojmu, že na vše je pohlíženo naivním nekritickým způsobem, který vůbec neodpovídá vyzrálým dospělým, kteří už mají své zkušenosti. Pan autor se snažil stále mě přesvědčovat o tom, že nešlo jen o lacinou nevěru, ale o nějaký mimořádný vztah a mimořádné osudové seznámení, jenže já si myslím, že to jsou prostě jen řečičky a podobné "nebeské třesknutí" možná slýchá každý nevěrník, který se někde "zapomene" :-) Za mě prostě film lepší - hlavně proto, že Clint Eastwood... Ale času stráveného s knihou také nelituji :-)

29.09.2019 3 z 5


Metoda Bullet Journal Metoda Bullet Journal Ryder Carroll

Koupila jsem ji spíše z důvodu, že další mou zájmovou oblastí, jinou, než jsou knihy, je papírnictví všeho druhu, diáře a plánování nevyjímaje. Metodu BuJo sleduji už nějaký čas na instagramu a když vyšla v překladu kniha jejího zakladatele, řekla jsem si, že si to nechám vysvětlit přímo od něj. Nic moc jsem ale nečekala a knihu jsem brala jen jako "doplňkovou", prokládala jsem jí jinou rozečtenou "literaturu s příběhem". K mému překvapení mne však velmi zaujala a já ke čtení potřebovala mít v ruce i tužku na podtrhávání - obsahuje totiž spoustu odboček a úvah o životě, motivací k zapisování a možnému sledování různých lidských činností, které by člověka sledovat ani nenapadly, ale po vysvětlení R. Carrollem si řekne, že by to třeba smysl mohlo mít :-)

Ukázka z textu:

"Jestli nejste se svým životem spokojení, zeptejte se sami sebe: Jakou maličkost můžu zítra udělat, abych se cítil o trochu líp? ... Stejnou otázku si položte následující den. Najděte si něco, cokoliv, co váš život o trošku zlepší."

"Zdá se, že se při hledání štěstí zapomínáme zaměřovat na to, co by mohlo být důležité. Jenže štěstí se s největší pravděpodobností objeví právě při vykonávání něčeho smysluplného."

"K tomu, co ve vás rezonuje, se nedopracujete přes intelekt, proto je tak těžké to definovat. Když to přijde, cítíte to."

"Smysl se může objevit v těch nejobyčejnějších, nejméně předvídatelných a úplně tichých okamžicích. Pokud světu kolem sebe a světu uvnitř nás nenasloucháme, může nám to utéct - ta hudba všednosti."

24.08.2019 4 z 5


Střípky ticha Střípky ticha Linda Castillo

Pro mě zatím nejslabší ze série, i tak je to ale lepší průměr. To, co mě na těchto knihách baví - a proč jsem nehodnotila níže - je samozřejmě vykreslované prostředí amišské komunity, to je asi největší tahák. Jinak však všechny ostatní složky příběhu mne dost zklamaly - primárně detektivní zápletka. Cožpak o to, byla vymyšlená dost originálně, ale jaksi se nekonalo žádné moc velké vyšetřování - vše bylo postaveno na náhodách a pocitech náčelnice, často vařila z vody - např. při výsleších svědků či podezřelých, vymýšlela si důkazy, které nebyly, jen aby je zmátla a oni se prozradili, šla na to "psychologicky" a takhle se prostě policajtka - navíc šéfka místního oddělení jakožto žena - chovat nemůže, to by si moc dlouho ve funkci nepobyla. Další věc, která s tím také souvisí, je ten alkohol, který mi vadil i u předchozích dílů - policie má na stole závažné případy, u kterých tlačí čas, všichni jsou jak na drátkách, ale jí skončila služba, tak jede do nejbližšího baru, kde se opije lidem na očích. Tohle chování je v současných detektivkách velmi módní, ale je opravdu velký rozdíl, jestli se tak chová chlap nebo ženská - prostě ten rozdíl každý cítí. Podle toho, jak kniha končila, možná tento pro mne rušivý prvek v dalších dílech bude alespoň částečně odbourán. Osoba hlavní hrdinky by mohla projít trochu změnou, moc sympatická mi není, stále dokola je jen utrápená, nevyspalá, rozčilená, nešťastná, deprimovaná, unylá.... :-) Ráda bych četla také něco pozitivního, trochu života do toho umírání.... :-) No a poslední věcí je vztah s Tomasettim, který je pro čtenáře vykreslen už jako dost velká nuda :-) Ne, že by tam nebyly světlejší chvilky, ale chtělo by to trochu víc šťávy, aby člověk té velké lásce uvěřil :-) Celkově však kniha čtivá, neměla jsem problémy, že bych např. chtěla odložit, pouze jsem prostě asi čekala něco víc....

06.07.2019 3 z 5


Mluviti pravdu Mluviti pravdu Josef Formánek

Tohle si menší hodnocení nezaslouží - mělo to prostě grády.... Co víc k tomu napsat? Mám vypsáno plno citátů a myšlenek, kniha otevírá plno otázek a z nich mi vychází, že je opravdu těžké soudit jakéhokoliv člověka za to, co udělal nebo neudělal, když nejsme v jeho kůži. Když jsem četla o tom těžkém osudu, říkala jsem si, že když člověk zestárne a má za sebou podobně pohnutou minulost, musí být dnešní povrchní dobou znechucen a zklamán, žít s pocitem, že ho nikdo nemůže pochopit. Opravdu silná kniha.

08.05.2019 5 z 5


Nejsem mrtvá Nejsem mrtvá Anne Frasier (p)

Je to radost, když člověk zjistí, že kniha, kterou si vzal na čtení, má to, co očekával... Oceňovala jsem především způsob, jakým byl příběh uchopen - bylo to inteligentní a dospělé čtení zaměřené hlavně na psychologii hlavní postavy, která se vyrovnává s těžkým životním traumatem. Na mnoha místech jsem si říkala, že by z toho šlo udělat takové to klišé, které mají rychlokvašky, které vznikají jak na běžícím pásu - situace, kdy hrdinu někdo nepochopí nebo někdo něco nedořekne a vzniká z toho nedorozumění na 50 stran, nad kterým čtenář jen kroutí očima.... :-) Autorka to v tomhle směru ale ustála a podržela si takovou tu logickou linku chování postav - hlavní hrdinka byla velmi uvěřitelně napsaná, jako by to byl opravdu člověk z masa a kostí. Velmi mě bavila především první polovina - rozebírané téma a popisované myšlenky oběti únosu a její postupné začleňování do života mne ke knize doslova přikovaly. Závěr už nebyl moc nápaditý, detektivní linka se vyřešila tak nějak rychle a nejjednodušší cestou, člověk už hodně tušil, jak vše dopadne. Po dočtení jsem si říkala, že bych tu kriminální zápletku netýkající se přímo Jude v knize mít ani nemusela a stačil by mi jen psychologický román z rozehrané první poloviny doplněný o nějaké hlubší vztahy. Kniha by si zasloužila lepší anotaci a nápaditější obálku, takhle mi přijde, že mezi množstvím thrillerů, které vycházejí, lehce zapadne a to je škoda.

25.04.2019 5 z 5