amanek komentáře u knih
Příběh který v člověku utkví na dlouho.
Bohužel věřím, že ve skutečnosti to opravdu takhle chodí. Dítě věří těm nejbližším, neví co je správné a co není, i když tuší, nemá se komu svěřit, dokonce se bojí promluvit, pod pohrůžkou dětského domova. Neví, že ve skutečnosti by mu tam bylo líp. Co má dělat? Zapadá do toho hnusu víc a víc. V takovém prostředí nemůže vyrůst někdo, kdo v dospělosti bude žít normální život.
Strašný příběh, ale skvěle napsaný.
Jeden den, jedné obyčejné rodiny. Kdo by řekl, že o tom jde napsat celá kniha a ještě tak, že to člověka baví číst. Mě to rozhodně bavilo.
Tenhle styl psaní mě fakt baví. Nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Snad každý se v ní musí najít.
Člověk si myslí, že má fungující rodinu a ze dne na den je všechno jinak.
Hlavní hrdinka měla jednu důležitou výhodu a to chápajícího a hodného manžela, když už s rodiči to růžové nebylo.
Jen ten konec byl moc rychlý.
Krásný, smutný příběh obyčejných lidí. Tolik jsem všem přála štěstí, ale život je nevyzpytatelný. A v této době ho nikdo neměl lehký.
(SPOILER) Jako spousta čtenářek, i já jsem na Lanczové vyrostla. Ale tady musím říct, že malinko zklamání. Knížka se sice četla hezky, ale ten konec mě zklamal, vůbec si nemyslím, že je to šťastný konec, jelikož život se žarlivcem, jako je Max, nebude jednoduchý. Naopak myslím, že se jeho žárlivost bude zhoršovat.
O puberťácích to umí paní Lanczová lépe. I tak ale doporučuji.
(SPOILER) Tak tohle jsem nečekala. Opět silný příběh, který budu mít dlouho v hlavě.
Co může takový člověk dělat? Nikomu neublížil a přesto má život v troskách. A opravdu by se nic nestalo, kdyby se s Luckou dál stýkal?
Uf, silný příběh. Jak těžké břímě musí všichni členové rodiny nést? A přitom by stačilo málo, komunikace. Nebo možná ne? Kdo ví.
Přečteno jedním dechem.
Silný příběh. Člověk si myslí, že když válka skončila, bylo už dobře. Ale jak už zde bylo psáno, nic není černobílé.
První půlka napínavá, druhá půlka spíše červená knihovna. Ale četlo se to celé hezky.
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak už nešlo knížku odložit. Jen ten konec byl nějak moc rychlý.
Nemám slov. Pro mě nepředstavitelné, co lidé s touto poruchou prožívají.
Bohužel jednu osobu která sepsala svůj příběh, znám trochu osobně a až do teď jsem neměla vůbec představu co to obnáší a jak šílené to je.
Ano, opravdu měli neuvěřitelné štěstí, ale i neskutečnou odvahu.
Na toto téma jsem přečetla spoustu knih, ale stejně mě ta hrůza vždycky znovu překvapí.
Takový stále dokola opakující se odsud jedné rodiny a dalších potomků. Oddechové čtení.
Za mě zklamání. Většinu knihy se nic neděje. Konec moc překombinovaný.
Na prázdninové čtení, asi OK.
Třetí kniha od této spisovatelky a z mého pohledu trochou slabší. Silný příběh, ale ze začátku jsem se nemohla začíst a i dále mě některé pasáže bavily více, jiné méně.
Každopádně jsem se dozvěděla něco o historii Španělska.
Ani já jsem o této tragédii nikdy neslyšela.
Tisíce šílených příběhů....
Docela mě překvapilo nízké hodnocení. Mě se knížka líbila. Taková oddechovka. Ač to hlavní hrdina určitě neměl jednoduché, tak byl minimálně dobře zajištěný finančně a už jen to mu život s dvojčaty ulehčilo. Po psychické stránce to musel být na začátku fičak.
Doporučuji!