amanek komentáře u knih
Takový dokumentární styl. Mě to moc nevyhovovalo, ale určitě je to příběh, o kterém by se mělo mluvit a vědět o něm.
Autorce to jistě dalo spousty práce.
Kolik utrpení už si lidstvo prožilo a bohužel se stále nepoučilo.
Přečtěno jedním dechem.
Ale děsí mě, kolika hrůz jsou lidé schopní.
Hodně silný příběh, od kterého se nejde odtrhnout.
Cítila jsem s hlavní hrdinkou, ale neodsuzovala bych ani Hanku. Situace byla těžká pro všechny.
Příjemné čtení, trochou rychlý konec, ale doporučuji.
Silný příběh, který nemohl dopadnout dobře. Špatně bylo snad úplně všechno. Agnes mi bylo neskutečně líto. A doufám, že se ničeho takového na svých dětech nedopouštím.
Vyprávěla jsem o této knize dceři, je jí 13let. Zajímalo mě, zda má ve svém okolí někoho, kdo by v tomto věku, pořádal alkoholové večírky, nebo jestli se ve třídě někdo takto chová k romských dětem, kterých mají ve třídě několik. Naštěstí mi nic takového nepotvrdila, za což jsem ráda, jelikož z tohoto příběhu jsem měla pocit, že normální puberťáci ani neexistují.
Líbil se mi pohled na věc z obou stran. Téma tchýně je určitě zajímavé. Konec mě tolik nepřekvapil.
Doporučuji.
Člověk občas něco o KLDR čte, ale stejně pro mě bylo toto čtení šokující, děsivé, smutné. Poslední výpověď, rozhovor mi přišel asi nejděsivější, jak se lidi nechají zmanipulovat a věří...
Moje první setkání s touto autorkou a nepřestávám žasnou, kolik dobrých spisovatelek máme. Už se těším na další knihy.
(SPOILER) Kniha mě chytla od prvních stránek. Tolik jsem si přála, ať se Martin probere, úplně jsem cítila matčinu úzkost.
Konec mě trošku zklamal, ale určitě si přečtu další knihy od této autorky.
Některé povídky byly dobré, některé horší a Odd mě nebavila vůbec, bohužel.
Bohužel, knížku jsem nedočetla. Vůbec jsem se nemohla začíst. Proč se trápit s knihou, která za nic nestojí, když je tolik jiných, které za přečtení naopak stojí.
Čtivé, napínavé. Vrah mě napadl, až několik stránek před koncem.
A co ten otevřený konec, bude pokračování?
Na začátku jsem měla pocit, že půjde o klasickou červenou knihovnu, ale paní Körnerová opět nezklamala. Ač tam nějaké prvky červené knihovny jsou, příběh zajímavý a napínavý. Těším se na další díly.
Tohle mě fakt bavilo. Styl psaní, pohled na věc od všech členů rodiny.
Ani mi nepřišlo, že by měli až tak špatný vztah, stereotypu se asi nevyhne žádná rodina.
Každopádně to bylo emotivní a nutí k zamyšlení, jestli člověk doma komunikuje dostatečně?
Těžké téma, zajímavě zpracované. Některé příběhy mě zaujaly více, jiné méně.
Knížku mu půjčila známá, sice se to četlo dobře, ale přišlo mi to moc naivni, předvídatelné. Nejvíc mě fascinovalo, že u bytu mají všichni neustále odemčené dveře, návštěva zaťuká a vstoupí.
Opět příjemné čtení, od této skvělé spisovatelky! Těším se na druhý díl.