Alysa
komentáře u knih
Dědečkové
Pavel Čech
Dědečkové jsou zaručeně nejlepší komiks, který se mi dostal do rukou. Říct toho tolik jen v obrázcích bez textu, je hotové umění.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Anežku jsem nečetla a podle anotace jsem neměla představu, co mám od této knihy (autorky) čekat.
Byla jsem velmi překvapená silným příběhem. Autorčin styl psaní mě prostě baví. Baví mě, že věci nepíše přímo, baví mě její hra - čtenáři, domysli si trochu sám. Nevadí mi ani otevřený konec, který mi ke knize sedí.
Komiksová Kytice
Karel Jaromír Erben
Některé komiksy se mi líbily více, některé méně, ale jako celek to působí naprosto skvěle.
Věřím, že se komiksová kytice líbí i těm, co se doporučené četbě vyhýbají.
Hra o trůny
George R. R. Martin
Nechápu proč jsem čtení této knihy takto odkládala. Hra o trůny je rozhodně ta nejvíce propracovaná kniha, kterou jsem kdy četla. Neskutečně obdivuji autorovu fantazii. Kniha je promyšlená do posledního detailu, všechny jména, životní osudy, země.. zní tak, jako kdyby to vše byla naprostá skutečnost.
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Arnošt Lustig
Příběh je to sice smutný, ale autorův styl psaní mě bohužel vůbec neoslovil.
Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Romeo, Julie a tma pro mě představuje jednu z nejlepších knih české klasiky.
O druhé světové jsem toho přečetla mnoho, často o dost děsivější příběhy, ovšem tento příběh byl něčím jiný a pro mě více emotivnější.
O schovanou Ester jsem se každou stranu bála více a více a zároveň mě maximálně zajímalo pouto, které si mezi sebou hlavní hrdinové vytvořili. Krásná, čistá láska.. bohužel v nevhodné době.
Všechny důvody světa, proč běhám
The Oatmeal (p)
Ideální komiks pro člověka, který miluje knihy a běhání.
Já jsem se pobavila! :)
Víkend v Londýně
Jan Folný (p)
Víkend v Londýně je příjemná oddychovka plná negativních emocí. Kupodivu mi to ale nevadilo. I přes takto negativní a životem zkroušené osoby jsem si našla vždy něco, co mě dokázalo rozesmát.
Oceňuji rozdělení kapitol podle osob, vždy se mi takovéto knihy lépe čtou a víc toho ve mně zanechají. Jediné co mi v knize opravdu vadilo, byla krátká část psaná Petrovým synem Pavlem. Nevěřím, že dnešní puberťáci mluví až takto přehnaně. Dělalo mi problém těch pár stran přelouskat a autorova snaha vykreslit postavu Pavla podle jeho věku, byla podle mě přehnaná.
Sojčák
Jaakko Ahonen
Jsem komiksový začátečník a tak mě velmi překvapuje, jak moc dokážou kresby na člověka zapůsobit. Sojčák je toho příkladem. Skvělé vykreslení temnoty a pochmurna.
Nemám žádné jméno
Dagmar Hilarová
Těžko se mi hodnotí knihy, které líčí hrůzy z druhé světové války a ještě hůř se mi hodnotí, pokud se mi tak úplně nelíbily. Ale i přesto, že je tato kniha deníkem mladé slečny, která si prožila pár let v Terezíně, nemohu dát plný počet hvězd. Po celou knihu mě překvapovalo, s jakou lehkostí je to psáno. Celou dobu mám za to, že osudy lidí v těchto místech byly strašné, autorka zde ale Terezín popisuje jako nějaký tábor, kde se měli jen trochu hůře než doma.
Při představě, že si tuto knihu přečte dospívající dítě, které doposud nemá mnoho informací o tom, jak příšerná tato doba byla, může podle vyprávění paní Dagmar usoudit, že to vlastně zas taková hrůza nebyla.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
Po skvělé knize Za zavřenými dveřmi jsem od V pasti lží čekala mnohem více.
Zatímco u Zavřených dveří bylo od začátku jasné, kdo je ten špatný a kdo oběť, u této knihy jsme si měli zahrát hru "hádej, kdo je vrah". A to se moc nepovedlo. Vzhledem k tomu , že v knize jsou pouze 4 výraznější postavy včetně hlavní hrdinky Cass, nebylo vůbec těžké zjistit, kdo za tím vším stojí. Aktuálně je na trhu přehršel thrillerů a detektivek, což je znát i na mém očekávání. Očekávám od knihy kde je zatejeno kdo je viník, že se nad tím trochu potrápím a nějakou chvíli mi potrvá než na to přijdu. Zde je to jasné přímo od první stránky, což pro mne bylo obrovským zklamáním. Do konce knihy jsem věřila, že přijde nějaký zvrat a bude v knize něco, co mě opravdu překvapí, ale bohužel se tak nestalo.
Jediné co knize nemůžu upřít je jistý spád a čtivost.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Skvělé! Já se knih od paní Aleny Mornštajnové nemůžu nabažit. Všechny její tři doposud vydané knihy, mě chytly za srdce a myslím na ně ještě dlouho po přečtení. U těchto knih se mi nestává, že by mě nějaká postava nezajímala nebo přímo štvala. Všechny je beru jako podstatnou část příběhu a všechny postavy mi do knihy přesně pasují. Zároveň jsou příběhy Mornštajnové zasazené především do poválečného období, což je pro mě nejzajímavější doba v českých dějinách.
Hotýlek je možná lehce slabší než Slepá mapa a Hana, protože autorce jdou malinko lépe ženské postavy než ty mužské, ale i přesto je to úžasná kniha, která stojí za minimálně jedno přečtení.
Svědkyně ohně
Lars Kepler
Svědkyně ohně je má druhá kniha od dvojice Lars a Kepler a jsem z ní bohužel zklamaná.
Nemám ráda detektivky u kterých se stačí hned ze začátku trošku zamyslet a hned pochopíte, kdo je vrah. A tahle kniha je příkladem, kde trocha zamyšlení stačí.
Nějak jsem nepochopila na co má kniha více než 500 stran, když by bohatě stačilo 200. Případ se vyřešil jen tak náhodou, nějakého vyšetřování jsem se zde nedočkala. A posledních asi 20 stran v knize bylo naprosto navíc, měla jsem pocit, že čtu jinou knihu.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Za zavřenými dveřmi je pro mě úžasné překvapení. Pár knih o týraných ženách jsem již četla, proto jsem neměla přehnaná očekávání - bohužel se tyto knihy od sebe moc neliší. Tuhle knihu jsem ovšem zhltla jedním dechem. Skvělý, skvělý, skvělý.
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Tohle bylo skvělé!
Napsat tak dobrou knihu, bez velkého příběhu a se zcela prostou češtinou, je prostě úžasné.
Při knihách, které mají různé vypravěče se mi často stává, že mě některý nebaví. Ovšem u této knihy jsem byla nadšená z vyprávění syna, matky i babičky. Někdy byla kniha malinko víc depresivní, často mě štvalo chování dětí, občas mi vadilo nerozumné chování matky, ale přesto za 5 hvězd.
Zkurvenej příběh
Bernard Minier
Odpad dávám málokdy, ale tentokrát se nedalo jinak. Zkurvenej příběh je zaručeně nejhorší detektivka, která se mi kdy dostala do ruky.
Samotný příběh byl nezajímavý, bylo mi jedno, kdo je vrah, kdo je oběť.. Navíc mi nesedl ani autorův styl psaní. Dlouho jsem se u čtení tak hrozně netrápila.
Těšila jsem se na Minierové detektivky s Martinem Servazem, ale raději se do nich pouštět ani nebudu.
Osm
Radka Třeštíková
Radka Třeštíková je talent na přehnanost v knihách.
Kniha osm začala tak dobře, ze začátku mě opravdu bavila. Ale jak děj postupoval, začaly se postavy chovat neuvěřitelně a situace v knize byly přehnané. Což mi velmi připomíná její předchozí knihu bábovky.
Já autorce na chuť asi nikdy nepřijdu.
Manželé odvedle
Shari Lapena
To zase bylo ohlasů ohledně této knihy a opět jako většinou u takto propagovaných knih to zas tak za moc nestálo.
Přečíst se to dalo snadno a rychle, protože je kniha čtivá a nenáročná.
Ale děj byl nijaký. Zvratů pramálo, napětí chybělo, postavy málo uvěřitelné.
Co by můj syn měl vědět o světě
Fredrik Backman
Od Backmana po Ovem čekám asi přespříliš, protože se mi žádná jeho další kniha moc nelíbí.
Nemohu říct, že by tato kniha byla špatná. Backman psát umí, kniha byla čtivá a místy vtipná, ale asi zatím nejsem cílová skupina. Třeba za pár let..