Sojčák
od: Jaakko Ahonen
KoupitKoupit eknihu
Jak Disney potkal Kafku. I tak se dá definovat skvělý finský komiks, který se dostal do nejužší nominace Eisnerovy ceny ta rok 2015. Sojčák žije sám se svou matkou ve velkém honosném domě v naprosté izolaci. Nikdy jej neopustil, a dokud k tomu má jeho matka co říci, rozhodně to tak zůstane. Krásná výpravná kresba vás okouzlí, melancholický i zlověstný příběh uhrane. O této moderní pohádce pro dospělé budete přemýšlet ještě dlouho po jejím dočtení....celý text
https://www.databazeknih.cz/images_books/28_/283003/sojcak-00k-283003.jpg 4.2216| Orig. název: | Pikku Närhi (2015) |
| Žánr: | Literatura světová, Komiksy |
| Vydáno: | 2016, Argo |
| více informací... |
Komentáře (42)
Vůbec nevadí, že v tomto komiksu je minimum slov. Ty kresby mluví samy za sebe. Tušila jsem, že to nebude veselé čtení, ale že to bude tak deprimující, to mne úplně dostalo. Deprimující to je nejen tím svým příběhem, ale už i tou samotnou volbou barev – temné, depresivní – na člověka to jen padá. Ta kombinace tlumených a temných barev jen skvěle podtrhuje temnotu příběhu. Skvělé, prostě skvělé. Neskutečně silný zážitek!
Tak toto beru prozatím jako nejhodnotnější komiks, který jsem kdy "četla". Někdy netřeba slov a dostane vás příběh mnohem víc. Za tohle bych byla ochotná investovat. Kouzelný příběh, po kterém zůstane pouze deprese (pokud máte srdce). :)
Krátký, ponurý, ale zatraceně výborný komiks se silnou myšlenkou, který ve mě po přečtení stále rezonuje... Kresba tomu dodala tu správnou temnou atmosféru. Textu je tu méně, za to je ale umístěn na správných místech.
Jsem komiksový začátečník a tak mě velmi překvapuje, jak moc dokážou kresby na člověka zapůsobit. Sojčák je toho příkladem. Skvělé vykreslení temnoty a pochmurna.
Designově velmi krásný komiks s velmi silným příběhem, který vás dostane a rozloží. Já jsem to tedy opravdu nečekala.
Nádherné kresby a minimum textu, o tom jaké to je být vězněm ve své zbabělé mysli. O tom jaké to je věřit někomu blízkému a plnit jeho rozkazy za každou cenu. O tom jaké to je postavit se svému strachu a dělat to co se od vás očekává.
Tato kniha, je,ale také o tom o si z ní vezmete a v tom je její krása.
V knize si každý může najít něco svého, něco, co pochopí jinak, než ostatní. Kniha mi přijde lehce nadčasová (přístup sojčáka k okolí kvůli vlivu matky), možná trochu varující. Přelouskaná za 5 minut, ale pocity zanechá na několik dnů.
Kniha se mi líbila. Kniha obsahuje minimum textu, převažují ilustrace, které jsou nádherné.
Myslím si, že dětem se bude tato kniha líbit, i když názory na tuto knihu jsou různé - někomu nemusí vyhovovat, že převažují ilustrace před textem. Každopádně celkový koncept knihy se mi líbil.
Velice děsivě, ale zajímavě nakreslený příběh.
Dechberoucí, šokující, děsivé, smutné.
Přečteno asi během 3 minut :)
Nádherný komiks a zajímavý příběh, který má člověku,co říct o hodnotách, vlastním rozhodnutí, zvědavosti a chování hlavního hrdiny, který je pod vlivem jediné osoby. Naše životy jsou často ovládány druhými, také věcmi i situacemi apod.....ale jen pokud jim to sami dovolíme :)
Naprosto úžasné ilustrace a příběh, z něhož mrazí. I s minimálním počtem promluv byly charaktery postav tak sugestivní, že jsem se ještě pár hodin po "dočtení" sem tam přistihla, že o nich pořád ještě přemýšlím.
Za mě určitě velká spokojenost. Dětem však nedoporučuji :-)
Tíživá atmosféra, skvělá kresba, skoro žádná slova. A těch se nenachází ani po konci knihy, spíše hodně zvláštní pocit, kterého se nemůžete dlouho zbavit.
užasna věc
minimum textu jen do sebe zapadajici obrazky a sojčak ten je tááák rozkošnej Ale.
30minutova knižka.
Zvláštní kniha. Neohromila mě tak moc jako většinu lidí, které jsem o ní slyšela mluvit, ale i tak ve mně zanechala zvláštní pocit.
Ilustrace nemají chybu.
Sojčák je minimalistický a neobsahuje moc slov. Příběh tak stojí hlavně na grafickém ztvárnění a přávě ta kresba, která se vyznačuje tmavými tóny, skvěle vystihuje celou atmosféru.
Příběhovou myšlenku si můžete vyložit různými způsoby dle vlastních zkušeností. Se mnou nejvíce rezonovala ptačí matka, protože takovou znám i z reálu. A když něco takového znáte, tak vás i rychle přejde tohle číst. V mých očích se tak ptačí matka stala matkou, která nedovolí svému dítěti žít. Sojčák ji poslouchá na slovo, nemá žádnou svobodu a neuvědomuje si, že nežije vlastní život. Chudák ptáček...
POZOR SPOILER! Nejhorší ale je, že ani po smrti matky není ptáček zbaven pout. Naopak tím stále žije, aniž by to tušil. Jediným řešením by byla smrt matky sojčákovou rukou. Dal by tak průchod něčemu v sobě, vzepřel se a tím se osvobodil. KONEC SPOILERU
Spíš něž smutnej a v depresi, jako mnozí čtenáři, jsem se díky tomu cítil nasranej. Tenhle komiks mi dal něco jiného. Místo delíria se prodral na povrch vztek. Z tohodle důvodu mě to rozhořčilo, ale možná šlo autorovi přesně o tohle - vyvolat ve vás silné negativní pocity a na něco poukázat. Nejspíš jsem nezvolil nejvhodnější čas pro četbu. Možná bych to jindy viděl celé jinak.
Přečteno za deset minut.
Hodnotím 6/10
neskutečně silný příběh na "pár" obrázcích. Nemám, co bych k tomu více dodala. Opravdu jsem nečekala, do čeho jdu, až dokud jsem opravdu nezhlédla celý komiks. Především jsem se nikdy nesetkala s tímto typem, kde je maximum obrázků a minimum textu. Trošku mě to zarazilo, ale nakonec jsem to i pochopila, tam není třeba nic dodávat, obrázky mluví za vše a perfektně vystihnou celý děj.
Přečíst tento komiks mi zabralo pět minut, ale znepokojení z něj přetrvává doteď. Psychologicky vyšperkované, dokonce ani těch pár slov nebylo třeba k pochopení toho, co se děje. Ale stejně zůstává děsivá část toho, co všechno se ještě skrývá nepochopeno v pozadí. Hrůzostrašně reálné a aktuální nejen v otázce imigrantů.
Sojčák je dobrý komiks.Ocenuju hlavně jeho estetickou stránku.Jinak je trochu krátký...
Lítosti, tvoje jméno je Sojčák. Malý ušmudlaný opeřenec, který si před hlasem matky a pohledem hrdinných předků na portrétech připadá ještě menší a ušmudlanější. Až jednou… Působivý komiks, který by se bez těch pár dialogů obešel, když už potlačil zvukové efekty (nebo je šlo vést v ptačí řeči – za mě by stačilo nechat to ve finštině). A škoda, že pointa je až příliš jednoznačná. Jinak Kafku tam moc nevidím, to spíš Freuda – myslím, že Sojčák si pravdu uvědomí, ale vytěsní ji za zatlučené a zrušené dveře, jak metaforicky, tak doslovně. A ostatně ta matka…
Tohle nebylo jenom prohlížení obrázků. Tohle bylo mistrovské dílo, které mě ve výsledku neskutečně emočně vyšťavilo. Klidně bych i těch pár vět úplně vyhodila. Jako zbytečné.
Od Sojčáka jsem moc nečekala, ale opak byl pravdou. Nakoukla jsem do něj v knihkupectví a nemůžu říct, že by mě to moc nadchlo. Nakonec se z toho ale vyklubal originální komiks se zajímavým závěrem. Nemohu souhlasit s anotací komiksu, kde se praví: „jak Disney potkal Kafku“. Možná je to marketingové zařazení, aby čtenáři nemuseli tápat s tím, kam to zařadit? Ale opravdu potřebuje každé nové dílo automatickou nálepku? Ano, je to depresivní, ještě mohu souhlasit s tím „kafkovstvím“, Disneyho mi to však nepřipomíná ani náhodou. Sám Sojčák je ale povedený, temný a ten závěr stojí za to.
Je až neuvěřitelné, že i prakticky beze slov může komiks vyvolat tolik emocí.
Je zajímavé, jak v nás tak málo slov může zanechat takový zážitek. Kresby jsou hodně sugestivní a podtrhují ponurou atmosféru celého děje.
Byť je Sojčák poměrně útlá kniha čítající pouhých 128 stran, může se chlubit už tím, že se dostal do nejužší nominace Eisnerovy ceny za rok 2015. Příběh je zde sice jednodušší, ale na daném rozsahu dostačující, a ač může některým čtenářům vadit různorodá interpretace některých načatých témat či nejednoznačností, základní linka je poměrně přehledně daná a jasná. Pro finální efekt však nejde ani tak o příběh samotný, ale spíše o temné vyznění a propracovanost psychologické stránky. Psychologický aspekt komiksu je jeho největší předností. Cílovou skupinou ani přes líbivé postavičky pochopitelně nejsou děti, ale dospělí a dospívající čtenáři. Sojčák je takovou melancholickou hororovou miniaturou, komorním lehce psychologickým dramatem, u něhož máte opravdu chvílemi pocit, že jste ve vzdálené ozvěně pocítili Kafku nebo díla od Philipa K. Dicka. Jak si vyložíte závěr a souvislosti, pak ponechávají autoři jen na vás. Možností jak knihu číst je hned několik, můžete se ji pokoušet šťouravě rozebírat a vymýšlet alternativy nebo si říct, že autorům se nechtělo promýšlet epický příběh s poselstvím, a tak načrtli jen neurčitý mustr, anebo se prostě nechat pohltit, knihu si užít a po dočtení zírat do zdi.
Štítky
Autor knihy
Jaakko Ahonen
finská
Uživatelé mají knihu
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 262x |
| v Čtenářské výzvě | 46x |
| v Doporučených | 22x |
| v Knihotéce | 42x |
| v Chystám se číst | 79x |
| v Chci si koupit | 43x |
| v dalších seznamech | 1x |