Alchemi - Příspěvky

Birthday GirlBirthday GirlH. Murakami

Když člověk celou dobu čeká, co že to přání vůbec je a nakonec zjistí, že Murakamimu se to opět povedlo. Přesně ví, jaká slova vybrat, aby ve čtenáři vzbudil to, co chce on sám.
Birthday Girl se mi líbilo více, jak Útok na pekárnu. Je to taková večerní jednohubka s dobrou atmosférou. Opět se ale nemůžu zbavit dojmu, že vydat jednu knihu se všemi jeho povídkami by možná bylo lepší, takhle to trochu zavání komercí. Ilustrace od Kat opět nezklamaly.

03.12.2017


Mapa AnnyMapa AnnyM. Šindelka

Některé kapitoly se mi líbily více, jiné mi přišly zbytečně "přebásněné".
Musí se nechat, že mnohé metafory byly moc pěkné, výstižné, úderné, atmosférické.
I přes to, že kniha byla vcelku krátká, byla pro mě poměrně "těžko stravitelná". Každopádně zároveň věřím kamarádce, která z ní byla unešená.

02.12.2017


Mléko a medMléko a medR. Kaur

Věřím tomu, že být mi o pár let méně, byla by to moje bible. Teď už tu nezměrnou hloubku vidím spíše v jiných publikacích, a nebo spíš sama v sobě - protože jsem se už naučila čerpat hlavně ze sebe. Což je také to, k čemu nás autorka vede a za to má můj respekt. Navíc zaznamenává události svého života s velkou upřímností, ale rozhodně ne se zatrpklostí.
Je mi vcelku jedno, zda-li je kniha mainstream nebo ne - důležitý je její obsah a také autorčin záměr.
Mnohé myšlenky byly moc hezky zformulovány.

30.11.2017


Temná hmotaTemná hmotaB. Crouch

Pokud čtenář pochopí několik základních myšlenek, na kterém celý příběh stojí, už se při čtení nijak zvlášť nenadře. Věty jsou jednoduché, ale vystihující. Na úkor bohaté dějovosti jsou postavy víceméně ploché.
Skvělá odpočinková četba, která ale není úplně triviální; naopak, opírá se o základní teorie o fungování vesmíru. Podle mě Crouch toto téma zpracoval skvěle, ačkoliv by větší fandové sci-fi mohli na to mít jiný názor. Za mě chytlavé, napínavé čtení.

20.08.2017


První konecPrvní konecL. James

Tato kniha mohla mít daleko větší potenciál. Je to kniha hlavně pro dospívající, ale může bavit i dospělé. Autorka si s ní celkem vyhrála, viz. mapy, e-maily, novinové články... Příběh díky tomu působí uvěřitelněji. Také si poradila s prolínáním dějových linek. Celkově bych ji doporučila dál.

12.08.2017


P.S.P.S.A. Geislerová

Humorné fejetony, kniha mě bavila především na začátku, pak mi začala vadit ta jednotvárnost a nedějovost. Vazba a ilustrace jsou krásné. Jako odpočinková četba splní svůj účel.

12.08.2017


BábovkyBábovkyR. Třeštíková

Bábovky mi byly doporučovány od všech mých kolegyň a těšila jsem se, až se do nich pustím taky a neudělala jsem chybu - příběhy jednotlivých postav byly poutavé, kniha se dobře četla, líbil se mi i autorčin humor.
Každopádně pár výhrad bych taky měla - jak už tu někdo zmiňoval, všechny postavy byly velmi podobně ironické (což mi u některých postav nesedlo), první půlka knihy mi přišla jaksi "uvěřitelnější" (později mi některé situace přišly dost přitažené za vlasy) a nelíbil se mi ten otevřený konec knihy. Hlubší myšlenku zde taky nejspíš nenalezneme. Když to ale shrnu, kniha k sobě dokáže čtenáře připoutat, je vhodná jako odpočinková četba.

12.08.2017


SítěSítěP. Dvořáková

Kniha určena primárně pro ženy. Tři odlišné vzorce chování založené na stejném problému - nedostatku sebevědomí. Myslím, že nejedna žena se v některé z nich najde. Oceňuji, že všechny knihy byly napsány odlišnou formou.

12.08.2017


Musela jsem zemřítMusela jsem zemřítA. Moorjani

Často ji doporučuji. Kniha ve mně zanechala opravdu silné pocity, i díky pravdivosti výpovědi Anitina tvrzení. Případů NDE je mnoho, proto nemám důvod nevěřit Anitiným zážitkům. Právě naopak, její prožitek ve mně samotné vyvolal pocit, že jen samotné čtení této knihy má léčivý účinek.
Koho zaujala, doporučuji knihu Posmrtný život existuje - napsal ji doktor, u kterého se Anita léčila a který provedl studii o tomto fenoménu.

12.08.2017


Malý princMalý princA. d. Saint-Exupéry

Malý princ je jak pro děti, tak pro dospělé - a každému z nich poodkryje něco jiného, pokud se tomu nebrání. Mně tato pohádka odkryla mnohé.

12.08.2017


Nesnesitelná lehkost bytíNesnesitelná lehkost bytíM. Kundera

Toto dílo je přímo nabité spoustou podnětných a ne vždy lehko stravitelných myšlenek. Určitě bych Nesnesitelnou lehkost bytí neoznačila za odpočinkovou četbu, ale o to mi je tato kniha bližší. Kundera je mistrem v zacházení se slovy.
Má bývalá profesorka tuto knihu nedočetla. Má kamarádka ji miluje a vlastně její zásluhou skončila i v mých rukou.
Řekla bych, že Nesnesitelná lehkost bytí nesedne každému, ale komu ano, ten na ní jen tak nezapomene. Es muss sein.

12.08.2017


SpánekSpánekH. Murakami

Mně se tato krátká kniha líbila, zaujal mě samotný její nápad. Ráda proplouvám tím abstraktním mořem, do kterého mě Murakami vždy strčí - tak zlehka, že si ani nevšimnu a jsem v něm. Co mě rušilo, byl neosobní přístup vypravěčky ke své rodině. Ilustrace od Kat Menschik nádherné.

12.08.2017


AfterdarkAfterdarkH. Murakami

Do této knihy jsem se nemohla začíst a nakonec jsem ji odložila.
Líbila se mi myšlenka děje odehrávajícího se během jediné noci, také se mi líbilo nápadité pojmenování jednotlivých kapitol, kniha měla i slušnou atmosféru... Jen jsem tehdy nebyla zvyklá na Murakamiho tvorbu. Teď vím, že gradace děje jeho knih je občas velmi pomalá a až se k ní jednou vrátím, možná na mě kniha zapůsobí úplně jinak.

12.08.2017


Norské dřevoNorské dřevoH. Murakami

Norské dřevo je jedna z těch knih, u kterých od začátku vím, že mě bude bavit.
Zaujaly mě postavy a jejich životní příběhy, hlavní hrdina mi byl sympatický svým pochopením pro Naoko, sympatická mi byla i Midori svou "živelností" (ačkoliv jindy jsem žasla nad jejím způsobem uvažování) a stejně tak mě i hodně bavily další scény, i když to možná nebyl primární účel.

Spoiler ↓
Povídka je postavená na kontrastech - život (tady vidím spojitost s Midori) a smrt (tady zase vidím Naoko) a to, co si náš hlavní hrdina Tóru vybere a jak těžký takový výběr dokáže být.

Události na konci knihy mi přišly dost zvláštní. Oproti jeho další tvorbě v této schází ta abstrakce, která je pro Murakamiho typická. Každopádně je Norské dřevo kniha, která ve mně určitě mnohé zanechala a díky ní jsem si taky zamilovala podobně jako Naoko píseň stejného názvu od Beatles.

12.08.2017


Kafka na pobřežíKafka na pobřežíH. Murakami

Tuto knihu jsem četla dost pomalu, ale jak už tu někdo myslím psal, takhle to mám i já s každou knihou od Murakamiho. Obdivuji ty, co ji dokážou zhltnout na jeden či dva zátahy, protože já měla dny, kdy jsem ji nevzala do ruky - což se ale v konečném důsledku nijak neprojevuje na mém kladném hodnocení.
Jazyk, kterým Murakami píše, mi přijde velmi sofistikovaný a u této knihy byl i "přívětivější", než se mi zdál u jeho Spánku. V příběhu je tolik děje, že si ho nedovolím shrnout do několika vět. A vůbec, ono to možná není ani tolik důležité... V této knize hraje roli velké množství metafor, které se musí procítit a omezení se na strohý popis děje by případného čtenáře možná spíše odradil. Čtenář by měl umět číst mezi řádky a musí se smířit s tím, že některé jeho otázky nejspíše zůstanou nezodpovězeny, ale zároveň se nemusí bát - zklamaný rozhodně nebude. Alespoň podle mého.
Neuvěřitelně silný příběh, občas úsměvný, občas velmi tajemný až zlověstný, s propracovanou atmosférou a dojemným koncem. Tato kniha vystřídala snad všechny možné žánry. A nyní, když už mohu porovnat s 1Q84, je tato kniha mnohem více abstraktní a surrealistická, což mě baví.
Tomu, kdo váhá, rozhodně doporučuji.

12.08.2017


Útok na pekárnuÚtok na pekárnuH. Murakami

V této knize jsou dvě povídky. Bohatý příběh moc nehraje roli (ostatně to ani nejspíš příliš nejde, při tom počtu stran), přijde mi to spíše jako experimentální dílo - možná i proto mi trochu unikala jeho pointa. Ilustrace od Kat Menschik jsou opět krásné, Spánek se mi ale jednoznačně líbil víc. Čekala jsem více abstrakce. Jsem zvědavá, jak na mě zapůsobí Podivná knihovna.

12.08.2017


1Q84: Kniha 1 a 21Q84: Kniha 1 a 2H. Murakami

Knihu pořád ještě vstřebávám.
Myslela jsem si, že mi postavy této knihy nepřirostly k srdci tolik, jako postavy z Kafky na pobřeží (nejen kvůli panu Nakatovi bych si jí přečetla znovu), ale dnes ráno jsem si po včerejším dočtení uvědomila, že už mi chybí a co víc, nejen postavy - také ty dlouhé popisy, ve kterých se Murakami tak vyžívá (např. celý jeden odstavec, ve kterém je obsažen pouze popis vaření - čtenář by si snadno podle něj mohl uvařit sám) a které čtenář jaksi "přetrpí", mu nakonec určitým způsobem schází. Proto tohoto spisovatele velmi obdivuji. Jako v dalších knihách, ani v této nevystupují nikterak "ploché" postavy a i díky úžasným metaforám (jak to jenom toho pána všechno napadá?) se čtenář do nich snadno vžije. Nápad je velmi zajímavý, magický realismus jak se patří (ačkoliv ne tak fantaskní, jako to bylo u zmíněného Kafky), všechno skvěle promyšlené. Některé myšlenky mě oslovily natolik, že jsem si je k sobě musela zapsat.
"Vypadalo to, jako by čočkou fotoaparátu hleděla přímo na cosi, co si lidé tiše nesou ve svém srdci a o čem mnohdy ani sami nevědí."
Dám si na chvilku oddych u kratších knih a vrhnu se na třetí díl.

12.08.2017