Albina komentáře u knih

Tu knihu jsem nedokázala dočíst, jak mě deprimovala, a přitom ji vůbec nepovažuju za špatnou.

3 20.01.2016

Deaver mě totálně odpuzuje tím, jak volí co nejhnusnější způsoby smrti obětí. Jeden takový příběh mně úplně stačil.

1 20.01.2016

Moje první a zřejmě poslední setkání s komisařem Wallanderem. Zpočátku slibný příběh se podivně rozpadne, Wallander mě irituje, když pořád přemítá, co by udělal jeho zemřelý kolega, atmosféra Lotyšska mně připadá přehnaně temná...
Po další knize nesáhnu.

20.01.2016

Kukly a Midwichské kukačky beru jako jednu problematiku, v níž autor nabízí dvě různá řešení téhož problému - jak se vypořádat s mutanty - nelidmi, nehledě na to, jaký mají původ. V Kuklách jsou mutanti důsledkem radioaktivního zamoření, v Kukačkách jsou mimozemského původu. Zajímavé na tom je to, že v první knize, Kuklách, autor s mutanty sympatizuje a hrdinové dostanou naději na záchranu. V Kukačkách autor pohled změnil. Ti, kdo nejsou lidi, musí být zlikvidováni, protože jsou pro lidstvo vážnou hrozbou.
Podobně také v Nonstopu Brian Aldiss řeší problém, co s nelidmi.
Dnes se jich už nezeptáme, jestli před šedesáti lety opravdu čekali jadernou katastrofu nebo invazi z vesmíru, ale řešili de facto problém dneška - mísení nekompatibilních kultur. Wyndhamova odpověď ale není jednoznačná a Aldiss vlastně ani odpověď nedává.
Jakou odpověď asi najde dnešní lidstvo?

8 18.01.2016

Tato kniha mě velmi zaujala a i když jsem ji četla už dost dávno, dost přesně si pamatuju, o co v ní šlo. Mně se nezdá, že ústředním motivem je otázka viny a trestu nebo vyrovnávání se s nacistickou minulostí.
Já to vidím jako příběh dvou lidí, jejichž osudy se dvakrát významně protly, což oba hluboce poznamenalo na celý život, a příběh hrdosti a studu zároveň. Hanna, i když byla dozorkyní v koncentráku, mohla velmi snadno prokázat, že v tom, zač je souzená, je zcela nevinná, ale raději na sebe vezme vinu, než by přiznala, že je negramotná.
Michael, když pochopí, proč je Hanna ve vězení, se rozhodne jí aspoň pomoci tím, že ji naučí číst. Když se blíží Hannino propuštění, chystá se na společný život s ní. Nechápe ale to, co je jasné Hanně - oni dva si nejsou souzeni, vlastně nemají nač navázat. Ona už nemá pro co žít, možná i cítí vinu za minulost dozorkyně i svůdkyně.

2 17.01.2016

Občas si nechám doporučit knihy od mládeže a nelituju. Z této série jsem zatím přečetla jen dva díly a líbily se mi oba, i když na sebe bezprostředně nenavazovaly. Tím jsem si také všimla, že zatímco v prvním dílu Will Haltovi tyká, v tom dalším mu vyká. Změnil se překladatel?
Myslím si, že knihy tohoto typu jsou pro mladé čtenáře velmi důležité - dávají jim pozitivní vzory, je v nich jasně definováno a odděleno dobro a zlo. Přitom ale postavy nešustí papírem, nejsou to neživotné bezchybné loutky vedené vychovatelským záměrem. Hrdinové dělají chyby a poučují se z nich, nevzdávají si při prvním neúspěchu, pomáhají si vzájemně.

2 17.01.2016

Zrzavý Orm je kniha, která ve mně zanechala hluboký dojem a ke které jsem se už několikrát vrátila. Chytila mě její atmosféra i obraz krajin, do kterých se Orm na svých cestách dostal. Zamilovala jsem si drsné válečníky, kteří nejenže si nestěžovali na osud, ale chválili svoje štěstí, i rozhodné a statečné ženy: Orm, Olof Motýl, i historická postava, král Harald Modrozub (odtud Bluetooth, btw), Ormova matka Asa, jeho dcera Ludmila. Líbil se mně i drsný humor - historka o pěstěných vlasech jednoho z Vikingů.

3 17.01.2016

Obě knihy jsou psané jazykem natolik přístupným, že se dají číst bez potíží i v originále. Musela jsem se ale napřed osmělit, protože jsem se bála, že to bude tragický příběh a mně tragédie nedělají dobře. Ale i když tam nějaké tragické momenty jsou, celek působí nakonec docela optimisticky. Spolu s tetralogií o dětství a dospívání jsou zajímavým obrazem Provence přelomu 19. a 20. století. V příbězích Jeana a jeho dcery Manon poznáváme venkov v Provenci, kde pro nedostatek vody nebylo snadné živobytí a pokud člověk chtěl víc, než jen přežít, musel přijít s nápadem a vizí.

2 17.01.2016

Spolu s Lehkým fantastičnem a Zajímavými časy zřejmě vrchol celé série, i když to je možná opovážlivé tvrzení, tak řekněme, že vrchol podsérie. Zřídlo nápadů, nekonečný proud slovních hříček a humorných situací.

1 17.01.2016

Pořád zůstává ve vzpomínkách, za to zaslouží aspoň 4 hvězdy.

1 17.01.2016

Radost z návratu zaklínače Geralta, radost z četby. Prosím o další díl.

4 17.01.2016

I mně, jako některým předcházejícím komentátorům, se kniha zdála nedotažená. Tři dějové roviny, poselství o tom, že Afghanistán je země, na níž si vylámou zuby dobyvatelé všech dob, magie v podobě zlaté zmije, ale pořád mně tam něco chybělo.

1 17.01.2016

Aby člověk docenil hodnoty Sapkowského obrazu husitské doby, je asi potřeba větší životní i čtenářské zkušenosti. Já jsem se nemohla dalších dílů dočkat natolik, že jsem dokonce na internetu četla ukázky v polštině, a kamarádka, které jsem knihy půjčovala, na mě naléhala, ať další díl napíšu sama, když to Sapkowskému a Komárkovi trvá tak dlouho. :)

3 17.01.2016

Nechci se opakovat, a tak jen jednoslovně - výborné

1 17.01.2016

Nesrovnávat se ságou o zaklínači. Výborný, vyvážený obraz turbulentní doby husitství, šmrncnutý magií.

4 17.01.2016

Konec bez návratu, ale tak to má být, není nic horšího než nastavovaná kaše. Tento díl už i tak nedosahoval úrovně těch předcházejících.
Naštěstí je tu Husitská trilogie a ta je taky skvělá.

2 17.01.2016

Trošku vleklejší, ale stále výborné. Nedá se od toho odtrhnout, čtu do čtyř do rána!

1 17.01.2016

Nemá chybu!

2 17.01.2016

Skvělé čtení, výborný překlad - bravo, Stanislav Komárek.

2 17.01.2016

Nedá se popřít, že rodinné vztahy jsou všelijaké, ale tolik patologie na pár stránkách je vážně moc. Na moje gusto příliš depresívní.

1 17.01.2016