ajla5 komentáře u knih

Raději si dojděte pro nápoj a pozor budou spoilery. kniha začala pomalu a rozvláčně, až jsem si říkala, proč ten humbuk kolem knihy. Všichni jen tak plkali v hospodě jako kavárenští povaleči. Pak se kola roztočila...
Začátky ve slumu jsou zářivé a jasné, lidé milující, všude samé naděje a jednorožci. Do toho začnou záblesky temnoty, jako opravdu TEMNOTY. Lin se otáčí opravdu špatným směrem a dělá pochopitelné chyby.
A vy se s ním radujete a jste šťastní a vyděšení a nenávidíte a milujete a jste milováni a podváděni a zase se zvedáte.
Moc jsem se zasmála u šití ran ve slumu. Johnny Cigar je studnice optimismu.
Dále pasáž s Lisinými stehny - nádhera!
Pak pojetí absolutní komplexnosti - jednoduché, hladké a tak srozumitelné.
A hlavně Vikramova pasáž:
"Chlap si musí najít dobrou ženskou..."
Samozřejmě také Prabhákar.
"Chválit lidi za jejich zády je hrozně nefér, protože jediné, čemu se nemůžeš bránit, je dobro, co o tobě lidi napovídají."
"Muži vedou války kvůli zisku a zásadám, ale bojují v nich o ženy a území.
"Existují jen tři typy hrdinů: pobití, potlučení a pochybní."
"Jediná síla, jež má nějaký reálný smysl, je síla usilovat o lepší svět."
"Žádný člověk a žádné místo není bez války."
"A takhle to s námi je. Klademe jednu nohu dopředu, pak druhou. Vzhlížíme vždy znovu a znovu ke světu, který se na nás někdy zaškaredí a jindy usměje. Myslíme. Konáme. Cítíme. Přispíváme svou troškou k přílivům a odlivům dobra i zla, které zalévají svět a zase se z něj stahují. Vláčíme svůj kříž vstříc naději další noci. Ženeme svá odvážná srdce vstříc příslibům nového dne. A to vše s láskou: s vášnivým hledáním pravdy jiné , než je ta naše. S touhou:čistou, nevýslovnou dychtivostí po spáse. Dokud osud čeká, žijeme. Bůh nám pomáhej. Bůh nám odpusť. Žijeme dál."
Vím, že je Lin zločinec a udělal spoustu chyb, ale ten příběh je skvělý a čistý.



































§

6 24.12.2017

Knihu jsem četla poněkolikáté. Líbí se mi ta vůně rozpáleného prachu, skoro neslyšně se pohybujícího hmyzu a neustále se měnícího počasí. Při čtení úplně cítím to sílící napětí a přicházejícího zmaru, stejně jako postavy v příběhu. Ale zatímco já mohu kdykoliv přestat číst, oni jen těžko uhnou svému osudu.

6 09.11.2017

Lovci stínů jsou prostě moje slabost. V této knize jsem se dozvěděla spoustu malých detailů, které vysvětlují něco dalšího v Nástrojích smrti. A mám radost z bratra Zachariáše, ale bohužel moje srdce je od začátku Willovo. Prostě jak se někde mihne nějaký Herondale, můj zdravý úsudek udělá: puf a rozplyne se ve vesmíru.

6 07.05.2017

Šokující, ale velmi možné. A také lidské....

6 19.04.2017

To jako vážně?! David Leviathan se odvažuje takhle špýmovat s křehkou psychikou svých čtenářů? Kam až to ti spisovatelé chtějí hnát? Pokud se nedozvím, že existuje ještě další díl, tak je tohle ta nejsmutnější kniha ze všech na světě! Samozřejmě až po Nabarveném ptáčeti, Owenu Meanym atd. Jsem prostě rozčilená a smutná a už nikdy nebudu číst...

6 19.02.2017

Skvělá kniha. Kam se hrabe film, ale to není nic nového.

6 12.06.2016

Absolutně skvělá kniha. Jen teď brečím a brečím. Měla by být v povinné četbě. Doporučuji!

6 27.05.2016

Skvělá kniha. Úplně mě vtáhla. Bylo tam horko, zima, jehličí, vůně trávy a můj, teď už milovaný, Billy.

5 22.06.2022

Letní světlo, a pak přijde noc. Nic víc nemohu napsat. Přesně to vystihuje celou knihu a krásu v ní.

5 18.09.2019

Moc hezké. Ty popisy! A přitom to bylo jiné než Selský baroko, opravdu ženský pohled a myšlení. Krása. Tleskám, pane Hájíčku.

Lidé jsou křehcí. Stačí malá změna ve stravě, otočit se rychle, nezaslechnout celý rozhovor a duše se celá promění. Prostě v této knize vidíte, jak to vypadá, když se hlava vykloubí. Paní Plathová se toho tedy nebála.

5 07.09.2018

Krásný příběh o lidech, kteří milují a chybují. O pomalém a přitom rychlém plynutí času. O touze žít správně a s láskou. Prostě krása! Opět se cítím zasažená :popisem vzduchu,vůně oblečení, ruchem měst, tichem nocí, smíchem dětí.

5 03.03.2018

Prostě pecka!

,, Dokážu věřit věcem, které jsou pravdivé, a dokážu věřit věcem, které nejsou pravdivé, a dokážu věřit věcem, u kterých nikdo neví, jestli jsou pravdivé nebo ne. Dokážu věřit v Santa Clause..."
str. 304

A ten Středa je ale mizera! Pardon, asi spoiler.

5 12.07.2017

Mám ráda příběhy, ve kterých mohu být. A v téhle knize jsem se cítila jako doma, i když jsem si neuměla představit, že bych si tohle nechala líbit.
Vlastně uměla. Ale nechtěla bych to. Vše je tu velmi přesné. Ať už jsou to popisy počasí, lidí, pocitů, světel, toho jak jednotlivci vidí svět a cítí, vnímají světlo. Ale takováto past a sevření láskou? Ne, asi opravdu ne.

5 16.05.2017

Nástroje smrti jsou prostě moje srdcovka.

5 16.01.2017

Velice pěkný příběh. A ano zase jednorožci a duha:)

5 06.11.2016

Prostě 5 hvězd.

4 27.09.2023

Překrásný příběh. Všechny ty lidi bych ráda znala osobně. Je to krásně propojené. A nádherně zakončené. Celé mi to připomíná kruh života. Dokonalost, i když jsem u toho často brečela. Jdu si to přečíst znovu. Doporučuji.

4 13.06.2021

Pecka. Připomnělo mi to moje dětství a záchranou podporu dědy a babičky. Bez nich bych nic o světě a lásce nevěděla a následovala zbytek rodiny do propasti.

4 22.09.2020

Zase krása. Proto zbožňuji knihy, jsou totiž o lidech.

4 20.11.2019