Modlitba za Owena Meanyho

od:

Modlitba za Owena Meanyho

Nové vydání v pořadí sedmého románu amerického spisovatele Johna Irvinga, autora světově proslulého bestselleru Svět podle Garpa, vypráví příběh prazvláštně nadaného chlapce Owena Meanyho, posmívaného mezi svými vrstevníky, ze kterého se však posléze stává mladík nebývalé autority, prorok, jenž prožívá absurdní novodobou paralelu s životem Ježíše Krista....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/2302/modlitba-za-owena-meanyho-2302.jpg 4.6680
Originální název:

Prayer for Owen Meany (1989)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (99)

Přidat komentář
Paulus.1987
12.12.2017

Strašně zvláštní kniha. Chápu ty čtenáře, kteří ji nedočtou, protože po většinu knihy se děje tolik zvláštností, které se nedají pochopit až do chvíle, dokud nedočtete poslední stranu. A když se vám to podaří, budete si chtít román přečíst znovu. Jednalo se o druhou knihu Johna Irvinga, kterou jsem četl, takže Pravidla moštárny zatím zůstaly nepřekonány.

Kopretina
23.10.2017

Nechápala jsem, co na knize je tak hodnotného. Owen mě od začátku štval a v místě, kdy je přirovnán k Ježíši (byl ukřižován tím, že ho vyhodili ze školy za padělání dokladů) mě naštvalo ještě víc, no, vždyť fakt podváděl, tak co? Líbit se mi začala kniha až poté, kdy Owen vyspěl, nebyl tolik kritický a sobecký jako zamlada a dokonce uznal své chyby! K tomu někdo za celý život ani nedojde. Závěr je úžasně strhující a perfektně do sebe zapadají kolečka celého zdlouhavého vyprávění - prostě dává to smysl. Z knihy si odnáším to, že nic se neděje náhodou a i naše nedostatky se mohou stát pro druhé větším dobrem, než kdybychom byli stoprocentní.

ddkk
22.10.2017

Uffff, těžká kniha, ale vynikající. Owen Meany vás ani poté, kdy knihu odložíte, neopustí.

Gaara1
12.10.2017

Owen se mi zažral do mé poslední mozkové buňky a už tam zůstane, když mě tedy nenavštíví přítel Alzheimer :-) Vynikající kniha, místy mi běhal mráz po zádech a na rukou jsem měl husí kůži, když mi při četbě začala v rádiu hrát píseň Hallelujah. 100%, nelze nic vytknout a doporučuji.

Aya81
16.08.2017

Irwinga mám moc ráda, ale tato kniha se mi četla hůře než jeho jiná díla. Možná to bylo tím, že jsem ležela s chřipkou a Irwing vyžaduje dost pozornosti, čemuž horečka trochu brání. Ale i tak hodnotím za krásné 4 hvězdy. Irwing je prostě nenapodobitelný a Owen Meany je geniální postava.

Pablo7
29.07.2017

Rozsáhlá kniha. Trochu mě nudily náboženské pasáže, ale jinak se mi kniha líbila. Je to dobře napsáno. Je to plno neuvěřitelných událostí (vlastně i Owen je dost nerealistická osoba). Člověk se doví dost o Americe v době vietnamské války. Přesto Svět podle Garpa je podle mě lepší.

Andy74
15.07.2017

Knihu jsem četla - nečetla, odkládala jí a pak se k ní vracela. Pro mne je to hodně těžké čtení, snažila jsem se ji číst poctivě a pomalu ale nešlo to. Samotnou mě to štve, ale možná později zkusím znovu .....

natalie8531
21.06.2017

Nejvíce se mi na Irvingovi líbí to, že každý detail, každá událost, co se v knize stane, dává poté později smysl.

Katela
03.06.2017

"Nikdy nezapomenu na Owena Meanyho..." Přiznám se, že já také ne.
Musím sice říct, že občas mi Owen pěkně lezl na nervy, ale jestliže byl jeho předobrazem Ježíš Kristus, tak se není čemu divit. A nebylo to zase až tak horké, protože nakonec ukápla slza (vlastně nejenom jedna).
Je docela těžké poskládat to celé dohromady. Stále a stále mi v hlavě víří spousta myšlenek, které kniha vyvolala. Zatím dávají smysl pouze částečný, ale to asi ničemu nevadí.
Upřímně můžu prohlásit, že už hodně dlouho mě žádný příběh nezasáhl tak jako ten Owenův.

niknikita
01.06.2017

Není to jednoduché čtení, stejně jako John Irving není jednoduchý spisovatel, ale když se nedáte odradit, budete mít nevšední čtenářský zážitek.

Malýmedvěd
08.05.2017

Kniha se mi líbila, ale přiznám se, že to pro mne bylo těžké čtení. Hlavně kvůli stylu vyprávění. Tisíce podpříběhů, spousty nepodstatných detailů. Bylo to z počátku jako sledovat vyprávění starce, který neumí udržet myšlenku. Později se všechny ty příběhy a historky začnou skládat do hezké mozaiky, to musím uznat, ale některé střípky tam chybí a ty důležité jsou zopakované, aby to nepozorný čtenář pochopil. Což mi trochu vadilo, nemusí mne hned vodit za ručičku a hned mi ukazovat, kam ten střípek do skládačky patří. Ale vcelku z knihy mám pozitivní dojem, protože nutí přemýšlet a mne nutila i formulovat můj postoj k víře jako takové.

Hawa
04.03.2017

Už jsou to čtyři dny, kdy jsem se s Owenem rozloučila já, a pořád se z toho nemůžu vzpamatovat. Kdybych věřila v Boha, asi bych se taky modlila, aby nám Owena vrátil. Mít v životě svého Owena Meanyho by bylo pro každého člověka, jehož život není lehký, obrovské vysvobození. Protože Owen dokáže přesvědčit, že i ten nejtěžší životní úděl má na světě smysl a nic není náhoda. A smířit se s tím nejtěžším osudem, který byl Owenovi předurčen, chce mnohem víc odvahy, než se zdá, že ten drobný človíček zvládne snést. Ta knížka mě dostala a ještě dlouho nad ní budu přemýšlet a uvědomovat si ji víc a víc. Dávám jí 101 %

nadali
28.01.2017

Mám s Irvingem jako autorem vždy trochu problém. Souvisí asi s mou netrpělivostí. V tomto příběhu jsem trpěla stejně jako u knihy Pravidla moštárny. Myšlenky kolem mě plynuly a plynuly a plynuly :)
Kniha stojí za přečtení. Občas slyším v noci Owena, jak ječí na půdě :))

marcela6425
10.01.2017

Po oslavných komentářích na všemožných fórech jsem si tuhle knížku nechávala na Vánoce, že si ten příběh užiju. Přečetla jsem ji ale s vypětím všech sil a jsem docela zklamaná. Té náboženské a kostelní tematiky je tam na mě prostě moc, navíc ty protiválečné pasáže, příběh opravdu absurdní... Bylo tam pár zajímavých myšlenek a světlejších míst, ale vlastně jsem se do čtení musela nutit. Není to zkrátka kniha pro mě. Jsem ráda, že to nebyla první kniha od Irvinga, po které jsem sáhla, protože do dalších bych se asi nepustila - přitom Svět podle Garpa je jednou z mých oblíbených.

Nehorazna
04.01.2017

Nejoblíbenější Irvingova kniha, do teď mi z ní zůstal silný pocit, že jako čtenář jsem měla pravdivý pocit vcítění do dvou hlavních dětských hrdinů, kteří se neumí vyrovnat s těžkou životní událostí jako dospělý člověk, rozhodně jsem neměla pocit, že je to příběh psaný dospělákem .... po dlouhé době mě kniha dojala k slze.
MOC DOPORUČUJU.

kacimilek
25.12.2016

Mrzí mě, že se mi do rukou dostala nejprve kniha V jedné osobě. Protože, přiznejme si, některé skutečnosti jsou jednoduše stejné - předčasná smrt, univerzitní prostředí, divadlo... To pak člověku přijde jako by četl stejnou knihu znovu. I přesto považuji Modlitbu za Owena Meanyho za skvost, který by se měl dostat do každé knihovny.

Klarinecka
14.12.2016

Já málokdy uroním nad knihou slzu. A tentokrát jsem na konci uronila. Ta knížka je perfektní.

Red_Fox
28.11.2016

Kniha se četla moc dobře, jen mi žádná z postav nepřirostla k srdci.
Asi jsem měla trochu větší očekávání.

Schary
20.11.2016

Kniha se mi moc dobře nečetla, ani jsem ji nedočetla, snad se k ní někdy vrátím....

haki34
19.11.2016

Zvlastni knizka - tak jako sam Irving a jeho knihy ( dokonce sice tvrdim ze je uchylak, ale stejne ho miluju !!!) emoce a myslenky po precteni jeste dlouho krouzi hlavou...

střapatá
11.11.2016

Pro mě dost zvláštní kniha - náboženství a všechny jeho odnože jdou úplně mimo mě, proto mě některé pasáže až tak nebavily. Za zbytečné považuju prostřihy do 'současného' světa Johna a jeho nezáživné stěžování si na politickou situaci. Mimo to mě ale kniha pohltila, přestože jsem ji četla opravdu dlouho. Nicméně Pravidla moštárny pro mě byla stravitelnější.

allyce
07.11.2016

Úžasná kniha, kterou z hlavy jen tak nedostanete. Závěr je opravdu překvapivý, ne tím, co se stane, ale jak se to stane! Za mě 10*

cicon
05.11.2016

Nechápu, jak jsem se mohl zatím s Irvingem míjet. Je to první kniha, kterou jsem od něj četl a myšlenky, které se mi vetřely pod kůži, budu vstřebávat ještě léta. Pro ty, kdo ještě po něm možná sáhnou, si pointu nechám pro sebe, ale o jednu myšlenku, která se hodí do každé doby se podělím a klidně ji vytrhnu ze souvislosti děje, protože je univerzální:
"...Jeho nejhorší vlastnost se velice podobá té, kterou trpí i televizní misionáři - a náš budoucí prezident. Oba mají stejnou vadu - jsou si tak jistí tím, že mají pravdu! A z toho jde na člověka strach - myslím, že máme proč se budoucnosti bát."

Masenka1304
01.11.2016

Pěkná myšlenka, někdy trochu nudné a zdlouhavé. Owen Meany je mi postava sympatická, leč na Oskara Matzeratha přece jen krátká...

evask
02.10.2016

Dočteno, prostřední část trochu zrychlenou formou. Když už teď znám konec, měla bych si to přečíst znovu a s větším soustředěním.

Kepida
09.09.2016

I po letech,když se mě někdo zeptá, kterou knihu mám nejradši, napadne mě tahle Irvingova zcela odlišná kniha jako první.

Káča2015
07.08.2016

Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.

montaana219
03.08.2016

Skvělé. Prvních a posledních 100 stran jsem přečetla vyloženě jedním dechem, mezitím to sice bylo místy zdlouhavé a trochu nuda, ale takový je už Irving. Každý detail v textu ovšem měl svůj smysl, který se dříve nebo později projevil. Moc se mi líbily osobité názory na víru a podobnost Owena s Ježíšem. Těším se, až si někdy najdu čas přečíst si knihu znovu, kdy už nebudu zvědavá jak to celé dopadne a o to více si budu moci vychutnat příběh samotný.
Po dočtení knihy jsem neodolala a pustila si i film natočený na motivy Modlitby, ovšem nemá to ani z poloviny takové grády ;)



"Dávejte si pozor na lidi, kteří se označují za věřící, víte jistě, co tím myslí? - a vědí to oni? "

najiva
19.07.2016

Jedna z nejlepších knih co znám.

Mijagi
07.07.2016

Ve svých nejnovějších knihách ztrácí John Irving ten správný tah, tahle starší ho ještě má. Nejlepší román, který jsem v poslední době četl a rozhodně nejsilnější Irvingova kniha. Myslím, že postavu Owena Meanyho jen tak z hlavy nevypustím. A nejde jen o něj, ale také o přátelství s vypravěčem Johnem a spoustu dalších roztodivných lidí, jimž dává autor tolik prostoru a dokáže je tak dobře popsat, že si v polovině četby připadáte, jako kdybyste žili mezi nimi. Tohle je opravdu velký román a vše v něm zahrnuté má nějaký smysl, na jehož postupném odhalování stojí posledních sto stran a emocionálně silný závěr. Do toho skvěle rozpracovaná témata víry a nesmyslnosti válek. Možná by stálo za to zkrátit méně záživnou dějovou linku z Toronta, která tu a tam protká hlavní osu příběhu, ale v rámci celého díla jde o odpustitelnou maličkost. Parádní čtení.