Adelína_čte komentáře u knih

Desáté hladové hry, ráno v Den sklizně. Osmnáctiletý, ctižádostivý Coriolanus Snow je připraven, skrz svůj post trenéra některého splátce, získat slávu, moc a uznání. Jenže mu je přidělena Lucy Gray, drobounká dívka z Dvanáctého kraje, která přeci nemá šanci v krvelačném boji v Aréně přežít.

Jednou z věcí, které jsem se opravdu bála, bylo, aby autorka ze Snowa neudělala oběť, chudáčka, kterého bychom měli litovat a jeho činy omlouvat tím, že si prožil těžké dětství. Nic takového se nestalo, nebo alespoň já to tak nevnímala. Coriolanus je i v útlém věku sobecký, podlézavý a vypočítavý. Zaporáky zbožňuju nadevše, Snow mě tak nějak vždycky fascinoval a tohle byla skvělost, včetně konce, u kterého tleskám spisovatelčině odvaze!

Nejen že dostanete perfektní vstupenku do zákulisí Hladových her, ale poměrně velká část knížky se věnuje také samotné myšlence, filozofii a motivaci, proč jsou Sklizeň a Aréna tak důležité,co představují jako celek a jakou roli v nich každý hraje.
Navíc se klaním se té promyšlené spojitosti příběhu s písní Oběšencova stromu...

Místy mě mrzelo, že si příběh nedokázal udržet tempo, přišlo mi, že se v určitých okamžicích trochu zadrhává a táhne. Možná by prospěl přítomný čas, jímž je psané celé THG,možná střídání úhlu pohledu (Snow×Lucy Gray),každopádně za ta hluchá místa stahuji jednu hvězdičku dolů.

Co se ovšem nedá popřít, je fakt, že Balada je knihou, o které se budou vést dlouhé diskuze. Protože nic tu nemusí být tak, jak se na první pohled zdá.
Na Baladu asi jen tak nezapomenu. A na THG budu nahlížet trochu jinak. Teď po dočtení mám pocit,že jim nějakým zvráceným způsobem mnohem víc rozumím.Že víc rozumím ideálům Snowa. Ne, že bych je tím přijala za své,ale už vím,odkud vzešly. A vnímám jej samotného jako mnohem komplexnější postavu. Psychologie je zde dovedena až k dokonalosti a tudíž se stala jedním z aspektů, který příběh pozdvihuje na mnohem, mnohem vyšší úroveň.

7 01.10.2020

Sex symbol, módní ikona, ideál krásy, hollywoodská hvězda stříbrného plátna, červená rtěnka, básně, psychické problémy, antidepresiva, Andy Warhol, popkultura...to je jen prvních pár spojitostí, které mi u Marilyn Monroe přijdou na mysl.

Kniha je rozdělena do čtyř kapitol nazvaných Život, Svět, Dílo a Odkaz. V každé z nich je dané téma popsáno co možná nejlákavějším způsobem, navíc dokonalým grafickým zpracováním, které za mě Biografiku pozvedlo o několik levelů výš.

Co se samotného textu týče, mnohdy je větší důraz kladen na někdy až bizarní zajímavosti, což může knížce ubírat na edukativní formě. Na druhou stranu- kde jinde se dozvíte, jakým druhem šampaňského zapíjela Marilyn svoje prášky, kolik bydlišť za svůj život vystřídala, kolik bylo stupňů v natáčecích dnech filmu Mustangové nebo kolik si s sebou vezla zavazadel v roce 1956 do Londýna a jakou částku za ně pak musela doplácet?

Místy jsem cítila snahu vykreslit Marilyn jako takovou v samých superlativech, jako tu nejnevinnější osobu, kterou, buďme upřímní, pravděpodobně nebyla. V ty chvíle bych ocenila, kdyby autorka byla bývala ubrala na svém osobním názoru na onu kultovní hvězdu padesátých let a zmínila by i druhou stranu mince.

Celkově Biografiku Marilyn hodnotím jako neotřelý, víceméně ucelený a srozumitelný vhled do jejího života, který vsází na nejpikantnější detaily a tím (alespoň mě) hodně baví. Grafická stránka knihy pak je kapitolou sama o sobě, tohle já prostě můžu a dávám palec nahoru❤️

3 31.08.2020

Co se stane, když se syn americké prezidentky zamiluje do britského korunního prince?
V zahraničí se tenhle titul setkává s nadšenými ohlasy,vzniká nepřeberné množství fanartů, všichni jej milují! Autorka knížku napsala po amerických prezidentských volbách v roce 2016, je asi evidentní, že si lidé chtěli chvíli představit jejich zemi s jinou hlavou státu, s demokratkou,ženou jako prezidentkou.

Na 5 hvězdiček z pěti to sice nevidím, ale i tak musím říct, že jsem si příběh Alexe a prince Henryho zamilovala!
Výrazná politická tematika pozvedla celé vyprávění na vyšší level, strašně mě bavilo prostředí, nahlédnout do zákulisí, jak do přípravy na nové americké volební období, tak do fungování britské královské rodiny.

Většinu času jsem se nemohla přestat culit, navíc je knížka neskutečně vtipná, několikrát jsem až vyprskla smíchy. Jako Nadívaný a Kukuřičný-krocaní kalamita?Ta powerpointová prezentace od Alexovy mámy? :-D

Postavy jsou dobře promyšlené, jedinečné a uvěřitelné.Chovají se odpovídajíce svému věku, což je něco málo přes 20 let. I tím se příběh vymanil z nálepky YA a začal hodně zavánět new adult.

Zbožňovala jsem jejich e-mailové korespondence, nejvíc na mě pak zapůsobily citace z milostných dopisů významných osobností.

Ačkoliv nechci škatulkovat, neubráním se jistému srovnání s ostatními lgbtq+ knížkami...Není to ta nejlepší,co jsem kdy četla,ale v pomyslném žebříčku rozhodně hrdě stojí na vyšších příčkách.
Mrzelo mě, že se někdy kolem půlky děj smrskl skoro jen a pouze na milostné scény Henryho a Alexe. Ne že by mě je nebavilo číst,ale po nějaké době začaly působit jednotvárně.
A ještě si neodpustím osobní preferenci, myslím, že by bylo efektivnější vyprávět příběh v ich-formě a úhel pohledu střídat po kapitolách...víc by se tak čtenář mohl vžít do hl.postav.

I když bych nějakou tu výtku měla, příběh splnil má očekávání, která po všem tom zahraničním nadšení nebyla vůbec nízká. Zkrátka mě to mooc bavilo a čtení jsem si užila...co víc si přát.

5 28.08.2020

Na styl knihy jsem si musela zvyknout. Většinu textu tvoří přepsané Katčiny výpovědi. To jejímu příběhu přidává mnohem víc na autenticitě. A ta je tu skutečně výrazná. Mluví nespisovně, často opakuje slova nebo témata. Líčí však s takovou surovostí, že jsem místy měla pocit, že jí tak trochu vidím do hlavy.

Po půlce knížky jsem Katky začala mít plné zuby. Rozčilovalo mě, kolik šancí promarnila. Že nedokáže zůstat čistá ani den před porodem. Jasně, mně se to mluví, že jo, takhle hezky z pohodlí domova... Jenže opravdu, chtěla jsem jí věřit a doufat, ale pak vznikla nekonečná smyčka planých slibů, kterým ani ona sama asi nevěřila. Stále říkala, že půjde na detox, že zůstane čistá, že to zvládne. Ani narození miminka s ní nehnulo. Plná (?hraného?) odhodlání odjíždí po porodu na detox, dítě nechá v kojeneckém ústavu, slibuje, jak přijede za půl roku a bude moc zažít s dcerou nový život. Po třech dnech tam podepíše revers, o dítě se nestará a běží si sehnat dávku. A takhle stále dokola.

Než mi Katka přišla domů, hledala jsem si informace. Podívala se na dokument. Byl dost silným filmovým zážitkem, ze kterého jsem cítila velkou beznaděj. Přeci jen, když to všechno vidíte na vlastní oči, mnohem víc si musíte připustit, že je to skutečná osoba, že její dny vypadají stejně(a hůř) jako dny natočené.

Pokud jste dokument už taky zhlédli (je mimochodem třeba i na Netflixu), nedostanete od knížky zas tolik nového. Dodatky autorů a současné aktuality z Katčina života tvoří celkově tak 20%. Zbytek jsou, dalo by se říct, události dokumentu převyprávěn přesně Katčinými slovy.

Konečný doslov Tomáše Třeštíka byl něčím nesmírně důležitým. Zároveň jsem ocenila kultivovanější formu vyjadřování. Popsal tu svůj vztah ke Katce, jak se v průběhu let proměňoval, jaký z ní měl a má pocit. Dovolím si citovat poslední odstavec:
\\„Tak čau, zase si nějak zavoláme, jo?“ opakujeme pokaždé, když se loučíme. A pokaždé mě napadne, co když si už nezavoláme. Protože jestli si něco člověk s Katkou uvědomí, tak to, jak neuvěřitelně silné lidské tělo dokáže být, a zároveň jak křehký je život.//

1 15.08.2020

Na začátku jsem se bála, že se tu objeví podobný vzorec zvratu jako u několika jiných příběhů. Ovšem po pár stránkách, mě ten pocit opustil, autorka z onoho nápadu možná vyšla, ale pak celek změnila úplně k nepoznání.
Postavy? Všechny jsem si je zamilovala! Byly uvěřitelné, chybující, vtipné, milé i děsivé a nebezpečné. Často jsem se o ně reálně bála a několikrát měla husí kůži.
Kazi mě bavila snad ze všech nejvíc. Chytrá, odvážná, vypočítavá, zvažující dopředu všechny své kroky i slova a ta nejlepší zlodějka, která svoje schopnosti nevyužívá jen ke krádežím.
Navíc zbožňuju tu romantickou linku! Hate to love a k tomu pak velká velká love ❤️

Neuvěřitelně moc se mi líbilo, jak si se čtenářem autorka po celou tu dobu hraje. Jak si plno věcí nechává pro sebe, v záloze, a pak ho šokuje ve chvíli, kdy to nejméně čeká.
Postupně odkrývá, jak moc je příběh komplexní, jak moc jej má promyšlený dopředu.

U Zlodějského tance mě trošku mrzel konec, přišlo mi, že se všechny problémy až moc rychle vyřešily. Ale na poslední stránce mě autorka zase překvapila a krásně si během pár řádků připravila skvělý můstek k druhému dílu.
Konec jsem si u Přísahy nemohla přát lepší! Stalo se přesně to, v co jsem doufala, příběh nesklouzl ke kýči a i slzička ukápla.

Napínavé, dobrodružné, akční, romantické, plné nečekaných zvratů, propracované, skvělé, ČTIVÉ a jako třešnička na tom nejlepším dortu? Přenádherné obálky!
Zkrátka úplně boží!

5 15.06.2020

Svět. Láska. Okamžiky. Maličkosti. Strasti. Radosti.
O téhle knížce bych chtěla napsat tolik a zároveň možná taky vůbec nic.
Všechno je přímo v ní. Ten pocit.
Neuvěřitelně moc jsem si čtení užila. Vychutnávala si každou stránku. Zkoumala každou fotografii. Mám chuť si ji teď přečíst znovu. Od začátku. A pak zase znovu. Vzbudila ve mně tolik pocitů.
Dva roky. Dvacet zemí.
Všechno v tomto skvostu.
Tolik mi to cestování chybí.
Tak nádherný jazyk. Tak pečlivá volba slov.
Na první pohled možná nesouvislé věty. Na ten druhý to do sebe všechno zapadá. Tvoří barvitý příběh. Dává smysl.
Myšlenky. Úvahy. Divení se.
Po grafické stránce nejkrásnější knížka v mé knihovně.
Na dobrodruhy budu myslet ještě hodně dlouho.
Protože všechno uvnitř téhle knihy je důkazem toho,
že
láska
je.

15 15.06.2020

3,5 ★
Co se grafického zpracování týče-naprostá DOKONALOST!
Skvělé provedení, sedící k Warholově stylu i životu. Originální pojetí,černobílé i pestrobarevné ilustrace,často s šikovně zakomponovanými fotkami. Celý komiks by se také dal brát jako ukázka Warholovy tvorby, využívá stylů a technik, kterými tvořil on. Na první pohled se to možná může zdát lehce překombinované, na ten druhý tu je spoustu odkazů a skrytých souvislostí.

Životopis jako takový se mi místy zdál trochu zmatený, ale on nejspíš i jeho život takový byl. Myslím, že pokud byste se chtěli kompletně seznámit s Andym Warholem, bylo by asi lepší sáhnout po jiné publikaci. Nejsem si jistá, zda byste se plně vyznali ve všech těch narážkách, vynechaných okolnostech, někdy trochu pomateném nebo ne zcela vysvětleném sledu událostí, jelikož mi přišlo, že autor tak nějak předpokládá, že tohoto malíře,grafika,režiséra,fotografa a jednoho z hlavních představitelů pop-artu už znáte.
I já jsem se sem tam trochu ztrácela, objevilo se zde plno osob(ností), o kterých jsem vůbec nic nevěděla, a které pak zmizely tak rychle, jak se objevily. Rozumím tomu, že to tak bylo i ve Warholově životě, ovšem ve výsledku jsem si ale nebyla jistá, jestli je vůbec mělo smysl zmiňovat.

Fanoušci a lidé, kteří se o moderní umění nebo Warhola zajímají, od knížky dostanou neokoukaný vhled do umělcova života. Autor se totiž rozhodl samotný příběh obohatit odbočkami s Warholovými komentáři, tudíž jste mohli porovnat, jak je například určitá éra jeho života vnímána veřejností a jak ji vnímal on sám.

Celkově musím říct, že na mě knížka působila osobitým,netradičním dojmem, líbila se mi především po grafické stránce, po té životopisné bych tam několik věcí doladila, ale na druhou stranu, jak je zmíněno v knížce, pěkné a přehledné komiksy, které jsou vyprávěné podle očekávání, umí psát všichni :D

4 15.06.2020

Neuvěřitelně roztomilá knížečka s krásnými ilustracemi.
Řekla bych, že tohle je publikace, která potěší snad každou věkovou skupinu, ani dospěláci se u ní nudit nebudou a zjistí mnoho nového. 111 dokonalých stránek, každému mláďátku je věnována dvojstrana a sice moc nerozumím tomu uspořádání, neviděla jsem tam zas tolik návaznosti, ale u takhle ňuňaté dětské knížky mi to bylo vlastně jedno.
Máte ji přečtenou za chvilku, ale je to zkrátka moc a moc příjemně strávený čas plný rozplývání se nad roztomilými ilustracemi a udivování se nad zajímavostmi ze zvířecí říše.

6 15.06.2020

H&H jsem si zamilovala! Zejména tu napínavost, svižnost, ale hlavně ČTIVOST! Nemohla jsem se od ní odtrhnout, četla jsem do pozdních nočních (ranních) hodin a nedokázala přestat.
Peckovní romantická linka! Dobrá kombinace hate to love a slow-burn love je za mě vždycky palec nahoru, ale tady zvedám i palce na nohách.
Lou je jako hlavní hrdinka boží! Drzá,prostořeká,tvrdohlavá a odvážná, ale znám i lepší.
Reida taky zbožňuju! V knížce jsou kapitoly střídavě vyprávěny z pohledu dvou hlavních postav, a musím říct, že mě asi jeho části bavily ještě víc, než ty Louiny.

Nebudu lhát, knížka má své drobné nedokonalosti, svá škobrtnutí. Místy mi přišlo, že frankofonní svět lehce pokulhává za vším ostatním. Jako většinu lidí, i mě tam zbytečná francouzská slovíčka rušila.
Konec mi přišel trochu zamotaný a překombinovaný.

Stejně ji ale na hodnotím čtyřmi hvězdičkami z pěti. Proč? Protože je to sakra čtivé! H&H mě úplně neuvěřitelně moc bavila a splnila má očekávání, která nebyla, po všem tom humbuku, vůbec nízká. Protože i když to místy malinko stojí na postavách, ty postavy jsou tak strašně skvělý, že to vlastně asi ani nemůžu zhanit.

Myslím si, že Holubice a had dokáže snadno vytáhnout ze čtecí krize. Myslím si, že má co nabídnout.

3 15.06.2020

(SPOILER) Pokud se chcete dozvědět, kdo nebo co že vám to vlastně drobí na podlahu (spoiler, je to Obří pásový sypač nečistot, tzv. Drobek), kdo vyrobil Parní dvoutaktní čokoflekovač, jestli se chcete se seznámit s Oslorohačem z čeledi knihomarných, či s Jarmilem Hladce-Obrace, výživovým poradcem housenek mola šatního, nebo zjistit, jak roste Chuchvalcovník prachsprostý, přečtěte si tenhle skvost!❤️

Překlep se Škraloupem vyhráli v roce 2017 Magnesii Literu za nej knížku pro děti a mládež a já musím říct, že skutečně oprávněně!
Za mě nejvtipnější dětská knížka, kterou jsem kdy četla❤️

Nejvíc musím ocenit to, jak si tu autoři si skvěle pohráli se slovy! Tolik nápaditých, zábavných novotvarů, slovních hříček, skrytých významů/odkazů. Žasla jsem nad jejich fantazií!
Myslím, že příběh dokáže hodně předat, má velký přesah a tak se ani dospělí nebudou nudit.

Knížka má navíc opravdu ÚŽASNÉ ilustrace, často přes celou dvojstránku, které jsme si dlouho prohlíželi a hledali různé maličkosti, detaily, návaznosti na příběh :) ani jedna stránka není prázdná, pokaždé je tu skvělé zpodobnění dané situace, či "aspoň" ukázka nějakého vtipného vynálezu, nebo pozadí se skvrnami od kakaa.

Jestli bych měla doporučit originální dětskou knížku, která má vskutku velkou přidanou hodnotu a mohou jí číst i starší, dejte šanci právě Překlepovi se Škraloupem.
Tleskám, tohle je skvělost❤️

5 09.05.2020

SKVĚLOST! Přečteno za tři dny, vůbec jsem knížku nemohla odložit, něčím mi připomínala Hunger games, něčím takovou o dost temnější Selekci, ale hlavně nabídla neokoukané,originální téma s důležitou myšlenkou! Celou dobu se nad příběhem vznáší otázka, zda krása opravdu stojí za to všechno, jestli je vážně tak zásadní. A když si nebudete nic nalhávat,zjistíte,že náš svět není zas tak odlišný od toho fantasy světa v knížce…
Bavila mě romantická linka i její rozuzlení, bavilo mě a zároveň znepokojovalo smýšlení společnosti, skryté detaily a nápovědy.

Bohužel jsem narazila i na pár menších nedostatků…Autorka čas od času zničehonic odklidila některé postavy úplně stranou. Objevilo se zde pár postav, které jen krátce sehrály svou roli a v dalších kapitolách už ani zmínka. Což mě trochu mrzelo, protože na mě nepůsobily zas tak prvoplánově, ale bohužel jsem se pak o nich nic víc nedozvěděla…Také konec mi přišel lehce uspěchaný. Chápu, že autorka chtěla navnadit na další díl, Krásky jsou prvním dílem z duologie, ale doufala jsem v lepší, snad méně zmatený konec.

Úplně nemusím osoby na obálkách, ze začátku jsem tudíž z obálky neskákala radostí. V průběhu čtení se mi však začala zamlouvat víc a víc, opravdu mi pasovala k celému příběhu a přeci jen ji musím nakonec vyzdvihnout, zejména poté, co jsem viděla tu originální zahraniční.

Pokud máte pocit, že už YA nemá co nabídnout a chcete si přečíst něco, co opravdu velice příjemně plyne a neztrácí tempo, něco, co vás překvapí samotnou myšlenkou, tématem i rozuzlením, dejte Kráskám šanci. Moc a moc doufám,že budete stejně nadšení jako já❤️

5 06.05.2020

Animant Crumbová miluje jen jednu věc na světě víc než dortíky, a to knihy! Když ji pak její strýček nabídne pracovní místo v londýnské knihovně, neodmítne šanci uniknout před nekonečnou snahou její matky jí najít vhodného manžílka a tak tam možná zažije dobrodružství, o němž vždycky četla jen v knížkách.

Animant je jednou z nejlepších hlavních hrdinek, se kterými jsem se setkala! Skvěle sarkastická, inteligentní, průbojná, s vlastním názorem a hlavně znající svou cenu. A vyvíjí se, plno věcí si uvědomuje, někdy chybuje, ale pak se ze svých chyb poučí a někdy je dost zasněná, takže mi i v něčem připomněla mě samotnou.
Mnohým by pak asi neunikla jistá podobnost mezi panem Reedem a panem Darcym z Pýchy a předsudku. Mně osobně to vůbec nevadilo, je moc moc fajn mít v knížkách i nějakého toho morouse, který ale časem trochu pookřeje :)

Celkově mi Kroniky prachu, minimálně atmosférou, Pýchu a předsudek opravdu připomněly. I ta romantická linka byla podobná, ale přitom jsem neměla pocit, že by autorka od Austenové opisovala. Krásný příklad hate to love nebo slow-burn love romantiky, kterou já fakt můžu!❤️
Získalo si mě i prostředí, Londýn za královny Victorie, kdy se otevřela první univerzita pro ženy.
Co se děje týče, všechno tak hezky příjemně plyne, žádnou velkou akci tu nenajdete, ale já bych si ji tam ani neuměla představit. Konec byl na můj vkus celkem hodně uspěchaný, moc rychle jsem se zase vrátila do reality… myslím, že ještě sto stránek by tu knižní kocovinu o dost zpříjemnilo :)

Vyzdvihnout musím ale i jazyk! Někoho ta míra knižních výrazů nebo archaismů prý trochu rušila, mně ale dala další důvod, proč Kroniky milovat a ještě více dodávaly na atmosféře.
Po celou dobu čtení a i teď u psaní recenze jsem se pořád culila a jsem jistá tím, že jakmile budu mít chuť na nějaký delší romantický příběh s atmosférou 19.století, zcela jistě po Kronikách prachu opět sáhnu :)

Zkrátka neskutečně milá, pohodová, oddechová, vtipná, no prostě překrásná knížka z vnějšku i zevnitř, kterou vám moc doporučuju❤️

10 06.05.2020

Než se ke knížce vyjádřím, podotýkám jen, že jsem dokument V síti zatím neviděla. Mám ho ovšem rozhodně v plánu. Oceňuji ale, že jsem neměla pocit, že by titul fungoval jen a pouze jako doplněk filmu.
Co se obsahu týče, knížku jsem musela často odkládat, bylo toho tolik nad čím přemýšlet, že bych to najednou asi nebyla schopna pořádně vstřebat.
Rozhovory s různými lidmi na "různých stranách barikády", velice zajímavý byl i záznam z přímé konfrontace mezi jednou z hereček a predátorem.

Nejvíc mnou asi otřásl rozhovor s odsouzeným vedoucím ústeckého skauta Martinem Mertlem, přezdívaným také jako Meluzín, který spolu s jeho komplicem Piškotem zneužil více než 39 mladých chlapců, byl za to odsouzen na deset let a po 2/3 trestu podmíněčně propuštěn.
Rozhovor nutí k otázce, jestli se takoví lidé dokážou napravit, plně si uvědomit závažnost svých činů, jestli jsou schopni právě té sebereflexe, a nebo jestli se jen pro okolí snaží zlepšit vlastní sebeobraz. Je zde přiložen i oskenovaný soudní rozsudek, který celé výpovědi přidává ještě více na intenzitě.
Jeden ze zneužitých chlapců pochopitelně nechtěl o tématu mluvit, vracet se ke všem těm nepříjemným vzpomínkám, ovšem jeho matka se k tomu odhodlala. Poukázala na to, jak se jejím synovi podepsaly činy Meluzína a Piškota, jak mu ovlivnily veškeré plány do budoucna.

Myslím si ale, že by se někdy hodila větší objektivita. Párkrát jsem se setkala spíše s předložením myšlenky, domněnky, než objektivní informace, a to od lidí, z jejichž úst by měly zaznívat fakta.

Celkově je obsah knihy, podle mého, takovým velký předmětem k široké diskuzi, přemýšlení a porovnání postojů a názorů. mi příležitosti se odprostit od černobílého vidění predátor-oběť. Otevírá velice důležitá témata, před kterými by se neměli zavírat oči, o kterých je třeba mluvit a je třeba s tím vším něco dělat.

6 06.05.2020

Začátek se dosti táhl, měla jsem problém se nějak pořádně začít. Nic moc posunu v ději, tak trochu plácání se na místě. Pak se to ale tak před polovinou knížky zlomilo a mně stránky jen mizely před očima. Příběh mě pohltil, užívala jsem si to napětí, akci, odhalování záhadného a nemohla přestat číst.

Tím pravým důvodem, proč jsem byla s knížky hned po dočtení tak nadšená, je ten plot twist na samotném konci. Měla jsem nějaká očekávání, byla jsem si jistá, že alespoň tuším, kam to celé vedle, jak by se to celé mohlo rozuzlit a byla tu občas vidět i snaha o to nás malinko nahlodat a svést naše predikce konce jinam. Ale že by se celý příběh mohl otočit takhle rychle o stoosmdesát stupňů, to mě ani v nejmenším nenapadlo. Na tu jednu větu, která všechno obrátila, jsem třeštila oči dost dlouhou dobu s otevřenou pusou.

Ocenila jsem i mnohé odkazy na řecké tragédie, na Eurípida, konkrétně na jeho Alkéstis a celkově se mi líbilo to propojení uměleckého a psychologického prostředí.
Kapitoly z pohledu psychoterapeuta Thea střídají deníkové zápisky Alicie z doby před vraždou, navzájem se doplňují a odkrývají pro čtenáře dílky skládanky.

Mlčící pacientka se stala vítězem Goodreads Choice Awards 2019 a já vám ji doporučuji, pokud si chcete přečíst takový lehce oddechovější thriller, který vás ale na konci úplně dostane.

8 02.04.2020

(SPOILER) Vrány. Všemocná stvoření, která jsou součástí každodenního života všech obyvatel tropického království Rhodaire. Vládnou neporazitelnou magií a všichni lidé je uctívají. Do doby, než do země vtrhne nepřátelská invaze a všechny vrány spálí na popel.

Ze začátku jsem byla z vraní tématiky opravdu nadšená! Bohužel ale, vzhledem k tomu, že vrány byly vyvražděny hned, ještě před první kapitolou v prologu, moc dlouho jsem se neradovala :-D
A tak, navzdory nápaditému nápadu s vránami, jsem měla v průběhu čtení dost často pocit, že už jsem něco podobného párkrát četla. A to s (young adult) fantasy extra moc zkušeností nemám.

Nebavilo mě, jak se tu opakovaly již ohrané prvky a klišé. Princezna přinucena ke sňatku, milostný trojúhelník...
Chtěla bych ale vyzdvihnout výborně zpracovanou tématiku deprese, které se autorka zhostila velice dobře. Také se tu objevuje reprezentace lgbtq+, ovšem podána je tak, jak by měla být brána, totiž naprosto běžně, normálně. .

Fantasy svět by zasloužil ještě doladit. Nejspíš by bylo lepší vytvořit méně království, za to promyšlenější. Na druhou stranu ale musím ocenit, že se vzadu nachází rejstřík s charakteristikou jednotlivých království i vraních letek. Jako takový přehled fajn, nicméně trochu nedostačující.
Také ne všechny postavy byly domyšlené, jen pár z nich se někam posouvalo, k jen pár z nich jste dostali prostor si vytvořit nějaký vztah. Nicméně, hlavní hrdinka mi přišla skvělá a opravdová!
I přesto si ale myslím, že by se hodilo kvalita nad kvantitou...

Celkově bych Bouřnou vránu zařadila spíše mezi ty průměrnější YA fantasy, snad jen s menším přesahem, která by se, nebýt všech těch klišé a nezáživných pasáží, četla docela dobře.

2 02.04.2020

Uff. Tak tohle bylo něco, s čím jsem se ještě nesetkala. Aspoň pro mě, něco nového, neokoukaného. Něco, nad čím budu ještě sakra dlouho přemýšlet. Prokletý rok byl něco, co mě zkrátka dostalo do kolen…

Dusivá, znepokojující a brilantně popsaná atmosféra. Nespočetněkrát mi během čtení běhal mráz po zádech, několikrát se mi až zvedal žaludek. Autorka mistrovsky vykreslila psychologii každé, každičké postavy do sebemenšího detailu. Všechna gesta, náznaky, symbolika květin, drobnosti i návaznosti, to vše bezchybně promyšlené.

Měla jsem pocit, že jsem součástí příběhu. Autorka si s vaší myslí pohrává skoro stejně tak, jako si podivná magie pohrávala s myslí dívek. Stejně jako ony si nejste jistí, co je realita a konec vás naprosto dostane. Po dočtení jsem opravdu tak dvacet minut zírala do zdi, naprosto šokována, oči plné slz.
Jedna z mých TOP 10 knížek vůbec!

7 04.02.2020