ZaS
přečtené 327
Nesnesitelná lehkost bytí
2006,
Milan Kundera
K téhle knize jsem se dostával hodně dlouho; asi jsem podvědomě tušil, že ve mě vyvolá rozoruplné pocity. Chvílemi precizní dílo přesahující hranice svého času, chvílemi nezajímavý spisek o lidech, jejichž jednání je mi cizí. To je ale tím, že mě generace osmašedesátníků míjí, ergo zůstává jen to obecné, co je společné všem lidem; a v téhle oblasti zůstávají skutečné perly knihy.... celý text
Elementární částice
2013,
Michel Houellebecq
Typický Houllebecq - silné myšlenky, slabší děj složící pouze k dokreslení autorových úvah a hodně erotických scén popsaných s náruživostí erotomana. V tomto případě o to intenzivnější, že tématem knihy je sexuální revoluce a její vývoj od 2.války až po současnost. V půlce jsem měl chuť knihu odložit, nicméně nakonec jsem ji s vypětím všech sil dočetl a stálo to za to - závěr knihy se přesouvá do oblasti sci fi a celé dílo po filosofické stránce katapultuje do kategirie "musíte přečíst".... celý text
Sencislo9
2010,
David Mitchell
Tohle je první Mitchell, kterého jsem nepřečetl na jeden zátah. První polovina je poměrně chaotická a z dějového hlediska nijak zvlášť zajímavá, takže jsem ji neustále odkládal. Teprve za stranou 200 se to trochu ustálí; děj dostane spád i smysl a nakonec dojde i na závan mitchellovského esoterična (jen s tím rozdílem, že tu nejde o reinkarnace, ale – jak jinak - o sny). Z Mitchellových knih, které jsem zatím četl, asi nejslabší, což ale pořád bohatě stačí na velmi slušný nadprůměr.... celý text
Podvolení
2015,
Michel Houellebecq
Z mého pohledu je román zajímavý spíše svým tématem než stylem či dějovou linkou. To ale je zjevně autorův zájem - primárně nejde o vlastní příběh vysokoškolského profesora ale o jeho myšlenky a především o popis konverze společnosti k islámu, nebo spíše jeho akceptaci. Rohodně doporučuji přečíst.... celý text
Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta
2013,
David Mitchell
Začátek velmi rozpačitý, nicméně následně se děj rozvine do epických rozměrů. Další z Mitchellových vynikajících děl.
Nulté číslo
2015,
Umberto Eco
Po Pražském hřbitově, který byl totálně mimo a působí dojmem, že byl psán na zakázku, protože Eco v něm popřel sám sebe, se opět vrátil autor Foucaultova kyvadla. Koho zajímají konspirace, nedozví se asi nic nového, ale jak říká jeden z hrdinů, je zajímavé všechna jednotlivě známá fakta poskládat do jedné dějové linky. Pokud máte pocit, že jde o sci-fi, mýlíte se. Projekt Gladio byl a patrně stále je krutá realita dneška a jen ze samotného faktu, že je možné o tom klidně psát aniž by to velkému bratru nějak výrazně vadilo by nás mělo mrazit. Co se týče stylu, je z něj patrné, že Eca už moc nebaví psát. Narozdíl od kyvadla nebo Jména růže si s dějem ani se slovy nehraje tak jako dříve, ale s ohledem na jeho věk je to asi pochopitelné. Takže nečekejte nic než odlesk bývalé slávy, ale rozhodně nebudete zklamaní jako u pražského hřbitova.... celý text
