ZaS

Příspěvky

Druhá NadaceDruhá NadaceIsaac Asimov

V pátém díle (respektive třetím v původní serii) se dostáváme z klasické space opery trochu do hájemství špionážních románů. Je to dané logikou věci, neboť Nadace začíná hledat svoji mladší sestru a na to nejsou ani tak potřeba rakety jako spíš psychologové a udělátka na kontrolu mozku. Nicméně stále velmi čtivé jako celá původní série.

22. listopadu


Kráva nebeskáKráva nebeskáDavid Duchovny

Překvapivě vtipné dílo z pera agenta Muldera neobsahující ani jednoho ufona, zato pěkně využívající mnohokrát osvědčeného formátu bajky. Začátek je takový pomalejší, asi pro pomaleji chápající čtenáře v autorově domovině. Trochu mi tam vadila i fáze Elsiina prozření, která je sice fakticky správná, ale stejně zavání Green Dealem na sto honů. Nicméně už před polovinou začíná děj gradovat a dál to letí rychlostí private-jetu Air Krocan. V mém hodnocení se v tom okamžiku přesunula kniha z 2,5 na 3,5 hvězdy a tu závěrečnou polovinu dodal Elsiin smířlivý závěr.
Ještě bych chtěl komentovat to zaměření - v průběhu děje občas zazní, že jde o dětskou knihu, ale to je jen součást příběhu. Ve skutečnosti je ale zaměřená spíše na starší čtenáře; mimojiné i díky celé řadě popkulturních odkazů a "product placementu", což je pro mě novinka v oblasti literatury - tohle známe spíš z filmu.
Suma sumárum - nebudete se asi lámat v pase, ale pár pěkných a úsměvných okamžiků v šíleném světě vám kniha určitě poskytne.
P.S. - mým favoritem je jednoznačně Šalom, který hravě předstihl jak Napoleona tak Pištíka (ale to je jiný příběh :-) )

22. listopadu


NadaceNadaceIsaac Asimov

Tentokrát jsem četbu celé série pojal chronologicky a musím říct, že po 'Předehře' a 'Zrození' je Nadace balzámem na duši scifisty. Klasická space opera, čtivá, s věrohodnými hrdiny a dějem. Prostě vše co od dobré knihy očekáváte. Přesto je tu drobná pachuť. Když jsem ji četl před třiceti lety, byl jsem nadšen mimo jiné i z myšlenky státu ovládaného činorodými kupci, kteří nahradili staré aparátčíky. Logicky. Tehdy to pro nás bylo téma dne. Dnes se na tento dějový prvek dívám očima člověka, skutečně žijícího ve světě řízeném oligarchy a mé pocity jsou diametrálně odlišné, takže místo pěti hvězd, které bych bez váhání dal po prvním přečtení, teď jen čtyři. Za vyplněnou předpověď :-) Paradox doby.

05. listopadu


A zrodí se NadaceA zrodí se NadaceIsaac Asimov

Stejně jako u Předehry jde o pokus vstoupit do řeky, která už dávno odtekla. Výsledkem je bohužel čvachtání v blátě. Postavy jsou příliš schematické, jejich jednání mnohdy nelogické. Za děj dávám dvě hvězdy; jedna navíc je za brilantní popis rozkladu Říše, který velmi přesně popisuje naši dnešní situaci. V tomto směru autor projevil velkou míru předvídavosti.

02. listopadu


Předehra k NadaciPředehra k NadaciIsaac Asimov

Nadaci považuji za jednu z nejlepších programovacích sérií světové sci-fi. Tedy tu původní. Tento dodatečný prequel už bohužel nese typické znaky pokusu vnořit nohu podruhé do stejné řeky a je stejně neúspěšný jako všechny ostatní takové počiny. Asimov je sice dobrý spisovatel, ale tedy už mlátí prázdnou slámu a z té nevytluče moc ani genius. Začátek je velmi rozvláčný a hlavní hrdinové dost nevýrazní. Sem tam nějaký ten deus ex machina. Původní Nadaci to začne připomínat až na samotný závěr. Pro fanoušky Nadace sice povinná četba, ale bohužel bez zopakování původního zážitku.

22. října


Beranuc dvůrBeranuc dvůrJan Vrba

Má první knížka od Jana Vrby. Dostala se mi do rukou náhodně, což často bývá projevem osudu. V mém případě o tom nepochybuji.
Dějově velmi podobné Janu Cimburovi, nicméně z mého pohledu "o koňskou hlavu" za ním. Příběh chodského statku se odehrává v době první světové války a zrodu republiky; v širším kontextu pak na ploše tří generací. Osudy hlavních aktérů jsou podbarveny místy sociálními tématy, místy pak milostnou linkou v některých chvílích zabíhající až na dohled červené knihovny. Přesto jej vřele doporučuji všem, kdo mají rádi staré příběhy z vesnického prostředí.
PS - v knize je hojně využíváno chodské nářečí, což může lidem kteří je neznají činit drobné obtíže při "překladu" :-)

21. září


Santiniho jazykSantiniho jazykMiloš Urban

Tohle bude moje urbanovská derniera. Jako vždy hodně slibné, ale nakonec nenaplněné mystiky a současně na můj vkus mnoho zbytečně brutálních vražd, Když k tomu připočítáme nelogické jednání všech postav a pár deus ex machina, vyjdou z toho jen tři hvězdy - jedna za průvodce po významných stavbách baroka, jedna za podporu domácího cestovního ruchu (protože počítám, že žádnému čtenáři to nedá aby se nejel alespoň na jednu Santiniho stavbu podívat :-) ) a jedna za nápad.

20. září


Temná hmotaTemná hmotaBlake Crouch

Z mého pohledu je to taková literární horská dráha - začátek pomalý, ale před půlkou se to zlomí a nastává parádní jízda zakončená takovým pomalejším dojezdem na vydechnutí.
Aplikováním teoretické fyziky do děje to silně připomíná Liou Cchi-sinovu trilogii Vzpomínky na Zemi. Jedinné co mi mírně vadilo je neustálé rozpitvávání osobních vztahů, ve kterém seodráží dekadence americké společnosti.
Povinná literatura pro všechny milovníky staré hry na 'co by bylo kdyby...'

06. září


V sibiřských lesíchV sibiřských lesíchSylvain Tesson

Základní myšlenka útěku z civilizace do samoty mě velmi oslovuje, proto jsem se na knihu hodně těšil. Bohužel se potvrdilo známé pravidlo, že čím víc se těšíte, tím větší zklamání zažijete.
První studená sprcha přišla už na straně 28, kde autor konstatuje, že "Slované vydrží celé hodiny sedět a sledovat .. kapky na okenních tabulkách. Občas vstanou, zaberou nějakou zemi, udělají revoluci a zase se vrátí snít k oknům...". Bohužel nejde o jednorázový exces - v obdobném duchu se nese celá kniha. Tedy až po stranu 54, kdy jsem rezignoval a knihu odložil na regál s označením Libri vaniti.
Suma sumárum jsem se dozvěděl, že autor z blíže neurčeného důvodu prchnul z Francie na Bajkal, do chatky u jezera, kde chce přemýšlet. Po pár dnech ale hledá jiné lidi, aby si s nimi popovídal. Když ale mají jiné názory než on, opět se utvrzuje, že s nikým mluvit nechce. Z toho mi vychází profil pozéra, který si jen vyrazil na dovolenou někam, kde nebyl žádný z jeho kamarádů, aby mohl poté šířit v pařížských kuloárech prášilovské historky o Rusku. Pokud bych chtěl takové plky poslouchat, zapnu si ČT.
Tuto knihu mohu rozumnému čtenáři doporučit pouze tehdy, pokud se rozhodl spáchat sebevraždu a hledá vhodný způsob. :-(

15. srpnaodpad!


Jan ŽižkaJan ŽižkaPetr Čornej

Na odbornou literaturu neuvěřitelně čtivé dílo. Dvě magnesie Litery asi hovoří za vše a dalších komentářů netřeba. Užijte si četbu stejně jako já.

18. července


Cesta kolem světaCesta kolem světaFrancesco Carletti

Velmi zajímavý "cestopis" napsaný florentským obchodníkem, který sto let po objevení Ameriky obeplul svět. Je zajímavé číst, jak moc se za jedno století od Kolumba změnil svět a jak velký podíl na tom měl právě obchod.
Kniha má podle autora formu 'rozprav' s Medicim, ovšem v reále jde spíše o přednášku nebo úplně pragmaticky dnešní mluvou 'report nadřízenému'. :-)
Text, ačkoliv respektuje soudobý jazyk, je celkem čtivý, byť se autor občas vrací v ději a někdy příliš skáče z tématu na téma. To ale současně zvyšuje jeho autenticitu.

11. července


Mitsou aneb Jak dívky zrají k důvtipuMitsou aneb Jak dívky zrají k důvtipu. Colette (pseudonym)

Jednoduchá novela na pomezí červené knihovny a dívčího románu. Dějově triviální příběh 'herečky' a jejího mladého milence. Co chybí na ději, plně vyváží zajímavý styl psaní a hlavně bohatost jazyka. Nejvíc mě v tomto směru zaujaly milostné dopisy, které ve mě evokovaly vzpomínku na Dobrý proti severáku.
Doporučuji jako lehké čtení na prodloužený víkend na chatě (dá se to zvládnout za pár hodin).

16. června


Tyranie okamžikuTyranie okamžikuThomas Hylland Eriksen

Jakkoliv s autorem ve většině souhlasím, hodnotím knihu nízko za její rozvláčnost. Obsah se dal shrnout do krátkého článku, což nota bene autor v závěru díla udělal. Zbytek je celkem zbytečné mlácení prázdné slámy, oficiálně nazývané jako obvykle - 'filisofické úvahy'. Paradoxně sám autor konstatuje, že je škoda plýtvat 'pomalým časem' na zbytečné knihy. Sám ale přesně takovou vytvořil.
Suma sumárum - doporučuju přečíst pouze závěrečné shrnutí. Nedozvíte se sice nic, co byste už nevěděli, ale je dobré připomenout si metody, jakými se dá ochránit onen vzácný pomalý čas. To ovšem neznamená, že budeme v situaci, kdy bychom tato pravidla mohli aplikovat.

16. května


Konec světaKonec světaCamille Flammarion

(+ SPOILER) Dílo zajímavé z mnoha důvodů. Primárně jde o sci-fi, která popisuje střet Země s kometou, což je zajímavé spíše z 'historického' pohledu. To je ale jen úvodem k rozsáhlým úvahám o vývoji Země, ale třeba i o chiliastických náladách v historii lidstva (tuto kapitolu považuji za obzvláště poučnou, byť z ní čiší značná rezervovanost vůči katolické církvi). Rozhodně je zajímavý i Flammarionův životopis, byť je zřejmé, že jde o soudobé PR. Faktem ale je, že byl velmi pracovitým člověkem a vědcem, který i v dnešní době může sloužit jako příklad nepředpojatého pohledu na neznámé jevy.

16. května


Hrnčená bába a jiné povídkyHrnčená bába a jiné povídkyJindřich Šimon Baar

Vynikající povídky, které (alespoň pro mě) řadí Baara mezi nejlepší autory české literatury. Vřele doporučuji.

16. května


F. L. Věk V.F. L. Věk V.Alois Jirásek

Tak tohle byla jízda! Už se mi dlouho nestalo, abych román o tolika dílech zhltal naráz. Naposledy u Vodruškovy Husitské epopeje. Začal jsem číst trochu s nedůvěrou, ale velmi rychle jsem začal stránky hltat. Příběh z počátků obrozeneckého hnutí mně okamžitě vtáhl do děje; nejen tím, že jsem díky němu objevil mnoho reálných postav naší historie, ale hlavně smutným, leč pochopitelným faktem, že neodehrávat se v kulisách Francouzské revoluce a později Napoleonských válek, mohlo by stejně dobře jít o současnou prózu. Jednotlivé dějové prvky, lidské povahy i způsob jednání popisovaných postav je úplně stejný jaký vidíme všichni dnes a denně kolem sebe. Věk sám je asi mírně idealizovaný hrdina, zato všichni okolo něj jsou naprosto věrohodní.
Co je ale nejzajímavější, je chování státu vůči svým občanům. Obzváště dnes v době Covidového šílenství je jasně patrné, že obyčejný člověk je a vždy byl jen zrnko písku, na které mocipáni na všech úrovních naprosto kašlou. Jediné o co jim jde je jejich profit. Ve Věkovi je to velmi krásně popsané v pasáži odehrávající se v období měnové reformy. Už jen tady se můžeme krásně dočíst co jednou čeká i nás, protože tehdejší situace byla hodně podobná té dnešní.
Ergo pokud tenhle blázinec bude ještě pár měsíců, či nedejbože let, trvat a vy se budete v zájmu svého psychického zdraví potřebovat přesunout myšlenkami jinam, pak Věka vřele doporučuji.

25. března


Kulový bleskKulový bleskLiou Cch'-sin

Hodnotit tuto knihu je velmi těžké. Z čistě literárního hlediska je to těžký podprůměr. Jde zjevně o kombinaci více faktorů, které styl ovlivňují, nicméně velmi se na kvalitě podepsala i úroveň překladu.
Co ale schází na literárním prožitku, to kompenzují autorovy spekulace založené na fyzice. V některých pasážích mě u četby udržela jenom zvědavost jak dopadne "bádání" hlavních hrdinů.
Pokud bych měl použít srovnání s jeho slavnou trilogií, pak první polovina svou plochostí připomíná třetí a dle mého mínění nejslabší díl. Ve druhé části autor popustil uzdu své nejsilnější stránce - fyzikálním teoriím, což ve výsedku připomíná Problém tří těles a závěr tomu nasadí korunu ne nepodobnou nejlepšímu a dechberoucímu Temnému lesu.
Ergo nečekejte od toho zázraky, ale dočtěte do konce :-)

20. března


General SuvorovGeneral SuvorovStanislav Ciliák

Oslavný spis sumarizující kariéru slavného ruského generála. Dnes by byl zařazený mezi typické PR, nicméně ve své době byl motivován spíše vlasteneckým nadšením.
Bez ohledu na motivaci autora je pro mne ovšem samotný obsah velmi překvapivý. K postavě Suvorova jsem se dostal díky četbě F. L. Věka. Moc jsem nevěřil Jiráskově oslavné pasáži na tohoto generála, tak jsem se snažil ověřit si fakta. Kombinací této knihy a wikipedie jsem ale musel dát klasikovi zapravdu. Suvorov byl nejméně tak dobrý stratég jako Napoleon. Současné historické povědomí ale oslavuje pouze Bonapartova vítězství a o Suvorovi víceméně mlčí. Je to škoda. Stejně jako je škoda, že Suvorova na jeho nejslavnějších taženích vždy zastavilo politikaření. Jak by dnes vypadala Evropa, kdyby jej po Ismaile neodradil Potěmkin od tažení na Cařihrad. Nebo kdyby jej z Burgundska nestáhli do Švýcar namísto aby dokončil tažení na Paříž.

09. března


Bílá nemocBílá nemocKarel Čapek

Scénáře nemám rád a tenhle mi to potvrdil. Děj je místy velmi naivní a prvoplánový. Zjevně je na tomto díle podstatné pouze jeho protiválečné vyznění.
S ohledem na současnou coronakrizi je ale velice zajímavá první část, kde Čapek popisuje samotnou nemoc. Přinejmenším tuto část stojí za to přečíst.

02. ledna


Oceán na konci cestyOceán na konci cestyNeil Gaiman

Z této knihy mám velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu je (rutinně) dobře napsaná, ale na druhou stranu je takříkajíc 'o ničem'. Děj je velmi triviální, nicméně na hrůzostrašnosti mu to nijak neubírá.
Když sečtu klady a zápory, vychází mi z toho průměr, což je na Gaimana slabé, nicméně jednu hvězdu navíc tomu dávají ilustrace. Ty jsou sice temné stejně jako celá kniha, ale posouvají ji přesto o jeden umělecký stupeň výše.

27.12.2020


Zhroucený časZhroucený časBlake Crouch

Zajímavé téma. "Stroj času" v nové podobě. Určitě stojí za přečtení. Trochu mě jen vadil poněkud 'ženský' popis mezilidských vztahů, který mnohdy dějové lince dominuje.

20.12.2020


Podivné počasí v TokiuPodivné počasí v TokiuHiromi Kawakami

Odloženo po cca 30 stranách. Japonsko je naprosto jiný svět s mentalitou hodně vzdálenou mému, středoevropskému pohledu na svět. Ergo ji ani nehodnotím.

09.12.2020


Tak pravil ZarathustraTak pravil ZarathustraFriedrich Nietzsche

Podle mého mínění přeceňovaná kniha. Spletenec mouder z nichž některé jsou pravdivé, jiné polovičaté a některé úplně mimo. Knihu jsem zatím odložil, ale bojím se, že se k ní už nevrátím.

09.12.2020


Muž, který se zřekl peněz a přežilMuž, který se zřekl peněz a přežilMark Boyle

Popis zajímavého experimentu, který je však pouhou teorií, nepoužitelnou pro většinu lidstva. Je jasné, že současný "komerční svět" je v koncích, ale to co autor popisuje je opačný extrém a tedy pro většinu lidí nepoužitelný model. Od svého počátku lidstvo funguje na principu hromadění majetku za účelem pohodlnějšího života. Tento modus vivendi je nenarušitelný. Jediné poučení, které tedy z knihy plyne, je určitý survivalismus - návod jak přežít dobu ekonomického kolapsu. Určitě ale nebude fungovat jako apel na lidi, aby se chovali střídměji.

09.12.2020


Povídky z jedné kapsyPovídky z jedné kapsyKarel Čapek

Klasika, ke které se nedá nic říct. Příjemná uklidňující četba byť někdy logicky smutná.

06.12.2020


Mistr a MarkétkaMistr a MarkétkaMichail Afanasjevič Bulgakov

Kniha je jedinečná svým stylem a imaginací. Děj samotný není nejdůležitější - je jen kulisou základního motivu střetu duchovního a materiálního světa.

02.12.2020


SedmikostelíSedmikostelíMiloš Urban

Velké zklamání. Pomiňme místy hodně kostrbatý styl, daný zřejmě autorovými začátky, a fascinaci brutalitou, která je mu vlastní a díky níž zapadá do současného mainstreamu kriminální literatury. Co mě ale nejvíc zklamalo byly nenaplněné přísliby mystiky. Kniha má několik dobrých pasáží, které šlo rozpracovat do vynikajícího románu. Bohužel zůstalo jen u pár krátkých míst. Zbytek je balast.

28.11.2020


Paměti okultistyPaměti okultistyKarel Weinfurter

Kromě historických informací je kniha důležitá i popisem autorova rozvoje v duchovní oblasti. Ačkoliv jasně píše, že zájemci o tento typ informací najdou podrobné rady v jeho dalších knihách, i tak je tu řečeno mnoho zajímavého.

15.11.2020


SklářiSklářiKarel Klostermann

Zpočátku velmi zajímavá sága o sklářských rodech na Šumavě se v polovině 'láme'. Děj začíná být rozvláčný a současně předvidatelný, takže po prvotním nadšení jsem knihu dočítal už jen z povinnosti. I přesto však stojí za přečtení už pro svou historickou hodnotu.

15.11.2020


Deset tisíc životůDeset tisíc životůMichael Poore

Zvláštní kniha, plná zajímavých myšlenek. Blízká mým představám o životě, vesmíru a tak dále. Z technického hlediska dobře napsaná a čtivá. Přesto po ní zůstala jakási blíže neurčená pachuť; něco jako dobré víno, které má horší chuťový doběh. Možná je to zbytečnou délkou, možná donekonečna gradovaným závěrem. Prostě Atlas mraků to není, ale zbýval k němu už jen kousek.

28.09.2020


1