tanulda
přečtené 240
Za našich mladých let
1944,
Jaroslav Andrejs
Knížka se ke mně dostala úplnou náhodou, na procházce jsme narazili na totálně přeházenou knihobudku, jako knihovnici mě samozřejmě nenapadlo nic lepšího než ji srovnat :) V knihobudce ležela mj. i tato knížka, otrhaná, bez desek, prostě salátové vydání a nic, co by si člověk obvykle dobrovolně bral domů. ALE - tím, jak knížka byla bez desek, mě zaujaly názvy kapitol z obsahu a tak se stalo, že jsme si knížku nakonec odnesli. Já ji přečetla prakticky jedním dechem, za jednu cestu vlakem + odpoledne na zahradě. Jako první mě zaujalo, že se knížka odehrává v Praze na Letné, tj. v místech, která jsou mi dobře známá. Z knížky se dozvíte, jak se dříve (zřejmě asi v době okolo 1. světové války) říkalo místům, která už dnes dávno neexistují (mj. místa, kde dneska stojí stadion Sparty nebo budova ministerstva vnitra). O Jelením příkopu se v knize píše jako o zarostlé rokli, kam veřejnost nemá přístup. Knížka má nostalgický nádech a popisuje svět, který už dávno zmizel a o kterém mi vyprávěla moje babička (děti na prvním stupni si dneska venku už běžně samy nehrají, nepořádají bitvy ulice proti ulici, apod.). U jiných věcí došlo dnes naopak ke změně k lepšímu (vytrácí se naštěstí tolerance k tělesným trestům a tlaku na poslušnost za každou cenu). Celkově jsem hrozně ráda, že jsem knížku našla a uvažuju dokonce o tom, že si ji nechám někde znovu svázat do desek a že ji nebudeme posílat dál :-)... celý text
Deník tramvajačky
2023,
Karolina Hubková
Veřejné dopravě a tramvajím hlavně fandím už dlouho, kdysi ve svých "teen letech" jsem pravidelně četla web Plzeňské tramvaje. Autorku sleduju na sociálních sítích, knihu jsem měla "v merku" na svém seznamu knih, které si chci pořídit, nakonec ale rozhodla náhoda a knížku jsem vyhrála od iRozhlasu :-) Což mi udělalo velikánskou radost. Knížka se dobře čte, já ji četla u vody a (jak jinak) v MHD :-) Knížka splnila moje očekávání, dozvěděla jsem se mj. zajímavosti ze "zákulisí" z tramvajového provozu, nechyběly ale ani osobní informace ze života autorky. Oceňuji pěkné ilustrace.... celý text
Beze stopy
2000,
Nora Roberts
odpad!
Knížka se ke mně dostala v originále z knihobudky, přečetla jsem ji během pár dní u moře/v MHD. Na rozdíl od většiny zde hodnotících si ale myslím, že je děj téhle knížky příšerně přitažený za vlasy. Nedovedu si představit, že by skutečný agent dělal podobné amatérské kroky, jako jedna z hlavních postav příběhu; hlavní hrdinka nevěděla, co chce, svým chováním mohla ve více případech ohrozit úspěch akce a vůbec, nemohla jsem ji vystát. Kromě toho tak nějak od začátku víte, jak to asi skončí, obzvlášť když je hned na začátku knihy otištěný rodokmen celé rodiny O'Hurleyů - ještě před prologem se tak dozvíte, kdo si koho vezme (aspoň tedy v mém AJ vydání z roku 2011).... celý text
Vycházející slunce
2008,
Michael Crichton
Knížka se ke mně dostala z knihobudky v originále. Musím říct, že dějových zvratů na mě v knize bylo možná až trochu moc. Co mi ale rozhodně utkví v paměti, je vyznění knihy, které mi přijde stále aktuální (soudě podle diskuzí v tisku a rostoucího protekcionismu), akorát by vlastně stačilo v ději vyměnit jednu mocnost za jinou :-)... celý text
Cabin Porn - Za dveřmi
2019,
Zach Klein
Šest hvězdiček z pěti! :) Stejně jako první díl, i tahle knížka mě nadchla. Hrozně se mi líbilo, že majitelé chatiček často dbali na udržitelnost a popisovali, jak při stavbě využili už jednou použitý materiál. Nádherné fotky. Plánuju si celou knížku znovu projít a vypsat si různé tipy, které mě zaujaly, plus si dohledat (pokud to půjde), jak je to s publikovanými chatičkami pár let od vydání knížky. Jinak ještě jedna věc, při čtení jsem si často říkala, že by bylo dobré vědět víc do detailu, jak to majitelé měli se stavbou po administrativní stránce (zda bylo potřeba stavební nebo jiné povolení). Často jsem přemýšlela, zda by taková stavba byla dneska proveditelná i v ČR, právě kvůli různým povolením. Celkově moc inspirativní knížka.... celý text
Klid mocných
2012,
Veit Heinichen
Na rozdíl od předchozích komentářů mě ani tak nerušila "geopolitická poučení" (některá z nich mi ostatně přijdou aktuální i po víc než 15 letech od doby, kdy se děj odehrává), co mi ale trochu vadilo/bylo pro mě neobvyklé, bylo přeskakování v čase a ději během textu - občas jsem se kvůli tomu při čtení trochu ztratila (příklad, který se v knize opakoval: jedné postavě se něco stane, v dalším odstavci je ale tahle postava znovu živá a dozvíme se, jak se to vlastně odehrálo). Kromě toho jsem při čtení měla za chvíli zmatek mezi jmény různých policistů a "mafiánů" z několika zemí. Občas mi kniha nicméně přišla vtipná a celkově bych řekla, že je to taková průměrná detektivka. Spoiler alert: a trochu mě zamrzelo, jak to nakonec dopadlo se psem, přese všechno mi ho bylo líto.... celý text
Čas Botswany
2008,
Will Randall
Přečteno v německém překladu, knížka se ke mně dostala z knihobudky. Knížka mě potěšila, občas je vtipná, občas trochu chytne za srdce. Autor má zjevně k učení vztah a musí být skvělý učitel. Souhlasím nicméně s několika komentáři z Goodreads, že konec byl trochu nečekaný/uspěchaný, chybělo podrobnější vysvětlení k odjezdu z Botwany. Od autora jsem zatím nic jiného nečetla, ale už si googlím, co vlastně dělá teďka :) (kniha je min. 17 let stará, německý překlad je z r. 2005).... celý text