tanulda
přečtené 241
Čas Botswany
2008,
Will Randall
Přečteno v německém překladu, knížka se ke mně dostala z knihobudky. Knížka mě potěšila, občas je vtipná, občas trochu chytne za srdce. Autor má zjevně k učení vztah a musí být skvělý učitel. Souhlasím nicméně s několika komentáři z Goodreads, že konec byl trochu nečekaný/uspěchaný, chybělo podrobnější vysvětlení k odjezdu z Botwany. Od autora jsem zatím nic jiného nečetla, ale už si googlím, co vlastně dělá teďka :) (kniha je min. 17 let stará, německý překlad je z r. 2005).... celý text
Plant Tribe
2020,
Igor Josifovic
Mám moc ráda tipy na bydlení na stránce https://www.ikea.com/cz/cs/ideas/, už první díl knihy mi přišel napsaný stejným stylem, u tohohle dílu je to podobné. Nemůžu úplně říct, že bych se dozvěděla z knihy něco extra nového (to jsem ale ani moc nečekala), u čtení jsem si nicméně odpočinula, kniha je taková "uklidňující", nebo jak to napsat :-) Bavilo mě si číst a prohlížet, jak má kdo doma uspořádané pokojovky a jaký k nim má vztah. Občas jsou tyhle příběhy proložené krátkými tipy, např. jak se u péče o pokojovky odreagovat a trochu zpomalit. Stránku "Urban Jungle Bloggers" na instagramu sleduju, moc se mi líbí tenhle styl v domácnosti (spousta pokojovek, starý nábytek ideálně z druhé ruky, občas nějaká dekorace, za kterou se skrývá příběh). Knihu celkově hodnotím pozitivně, přinesla mi zklidnění a dobrou náladu, což je v téhle době rozhodně potřeba :) A ještě edit: jak se psalo tady v jiných komentářích, tak s těmi krystaly a ezo věcmi mi to nepřišlo zas tak hrozné. Taky tyhle věci moc nemusím, ale tady mě to nijak extra nerušilo.... celý text
Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději
2021,
Aleš Palán
Jde o mojí třetí knihu od tohohle autora, po šumavských samotářích (Raději zešílet v divočině) a p. Konvalinkovi (Spánek rozumu plodí příšery). I tahle kniha na mě udělala velký dojem. Dost mě zasáhly příběhy paní Jany a paní Sieglinde. Na rozdíl od některých jiných rozhovorů mi nepřišlo, že by si samy něco namlouvaly. Kromě toho mám také sama německé předky, doteď vlastně nevím, co se s dědovou babičkou (mojí praprababičkou) stalo, děda o tom nikdy nemluvil. Výlety do pohraničí (ať už Šumava nebo severní Čechy) na mě vždycky zapůsobí, z krajiny dýchá historie, bohužel dost smutná. Na paní Sieglinde obdivuju, jak dokáže popisovat svoje prožitky bez jakékoli známky hořkosti ("Jsme tomu zkrátka vydáni" - s. 213). Jinak zjistila jsem, že už jsem se vlastně s pí Sieglinde "setkala" před cca rokem v rozhovoru u Lucie Výborné (a i tehdy mě rozhovor s ní zasáhl). U některých dalších protagonistek mám upřímně trochu obavy o jejich další osudy, hlavně tedy u paní Apoleny. Zkusím se podívat, jestli se p. Palán nezmínil o něčem v nějakém článku, od sepsání knížky uběhly přeci jen už dva roky. I když mi uvažování některých protagonistek nepřišlo vždycky úplně pochopitelné (popř. jsem měla pocit, že si samy sobě něco namlouvají), uvědomila jsem si, že nemám vůbec právo je soudit, neprožila jsem si to, co ony. V knize mě jinak také zaujal i takový detail - všimla jsem si, že se občas protagonistky vyjadřují (asi nezávisle na sobě?) ke stejnému tématu (např. existence karmy, ale i jiná témata), ale každá na to má jiný pohled. -- K technické stránce – bohužel jsem v knize narazila na několik překlepů, což mě trochu mrzí, chtělo by to lepší korekturu. "Loser" se píše s jedním o (několikrát na str. 17-18), "jsemw" místo "jsem" na str. 145. ---- Jinak jsem ale knihu přečetla jedním dechem a určitě o ní budu ještě dlouho přemýšlet.... celý text
Virus - Neviditelný zabiják
2018,
Chris Ryan (p)
Kniha mě nalákala tématem, nebýt pandemie, tak bych po ní upřímně asi v Levných knihách nesáhla. Vzhledem k pandemii covidu mě ale zajímalo, jak bude tohle téma podané v "neodborné" literatuře. Jde o čtivou knihu, zvládla jsem ji přečíst v podstatě za jedno odpoledne. Nejspíš se čte teď o dost jinak než v době, kdy poprvé vyšla (těsně před pandemií) = teď už všichni víme, jaká reakce na epidemii/pandemii se dá v realitě očekávat, a tedy co je v příběhu přitažené za vlasy (SPOILER: trošku mě na konci praštila do očí ta superrychlá reakce ze strany nadnárodních organizací, zásah s helikoptérami, apod., no, takto akčně to v praxi zjevně nechodí, soudě podle pandemie covidu :-)). Taky jsem si na jednom místě hned někde na začátku všimla v knize dějové nesrovnalosti - hlavní hrdina údajně v Africe spal první noc tvrdě, z dalšího textu ale bylo jasný, že to tak asi nebylo. Ale celkově to hodnotím jako takovou fajn oddychovku. Netopýři v knize nechybí ;)... celý text
Jak číst čísla: Deset pravidel pro orientaci ve statistikách
2022,
Tim Harford
Knížku stejně jako předchozí diskutující jednoznačně doporučuju, komentář @jaroiva jednoznačně vystihuje i můj názor.
Oběti
2012,
Jonathan Kellerman
Moje druhá kniha od tohohle autora, ještě jsem četla "Nad propastí", obě v originále. Tahle mi utíkala trochu rychleji, četla se dobře, podle mého subjektivního dojmu byla trochu méně popisná než "Nad propastí". Za mě dobrá oddychovka, vhodná do tramvaje, do vlaku...... celý text
Nad propastí
2001,
Jonathan Kellerman
Knížka se ke mně dostala v originále, za mě celkem OK, i když jsem tak nějak od začátku tušila, jakým směrem se rozuzlení asi vyvine.
Osamělí
2020,
Håkan Nesser
Takhle - kniha nebyla špatná, ale ve druhé polovině mi přišla trochu rozvleklá. Navíc mi některé věci/teorie z vyšetřování nepřišly reálné, spíš trošku postavené na vodě (jo, vím, není to dokument a je to jen detektivka, na druhou stranu jsem "vyrostla" na E. S. Gardnerovi, který si podle mě na takových detailech dal záležet).... celý text
Vztahy a mýty
2020,
Jan Vojtko
Knížka je čtivá a celkem se mi líbila, hlavně doporučení z praxe, ale občas mi přišlo, že si některá doporučení protiřečí - ale záleží samozřejmě na konkrétní situaci (př.: komunikovat až moc x nekomunikovat dost). Užitečná by mohla být i doporučení na další knihy (na konci najdete seznam).... celý text
Knihkupectví na Bylinkovém náměstí
2019,
Eric de Kermel
Patřím k těm, kterým kniha bohužel nesedla. Vadilo mi moralizování hlavní hrdinky a udílení rad různým lidem, aniž by k tomu měla příslušné vzdělání; navíc některé názory (např. braní/nebraní antidepresiv - s. 242) můžou být vyloženě nebezpečné, jiné další jsou naopak v dnešní době trochu zastaralé. Po knížce jsem sáhla kvůli jejímu tématu - knihy - ale musela jsem se vyloženě nutit, abych to dočetla (knihu jsem rozečetla už před rokem asi do půlky, a až teď ji tedy trošku se skřípěním zubů dočetla, poté, co mi tu dlouho jenom ležela). Tipy na různé knihy, které hlavní hrdinka dává, nejdou moc do hloubky, oceňuju ale aspoň seznam zmíněných knih na konci. Celkově jsem ale z téhle knížky moc radost neměla.... celý text
