Riccia Riccia přečtené 191

☰ menu

Smrt ve Vratislavi

Smrt ve Vratislavi 2014, Vlastimil Vondruška
4 z 5

Další příjemně strávené chvíle ve společnosti Oldřicha z Chlumu, panoše Oty a Ludmily z Vartenberka - jen jsem se tentokrát už málem ztratila v množství všech postav a rozhodně jsem se nezorientovala ve všech těch putykách rozlehlé Vratislavy.... celý text


Enigma: Jak rozluštění kódu pomohlo vyhrát druhou světovou válku

Enigma: Jak rozluštění kódu pomohlo vyhrát druhou světovou válku 2019, Michael Kerrigan
5 z 5

Jak nečtu válečné knihy a většinou odcházím od televize, když moji tři pánové začnou sledovat nějaký válečný dokument - tato kniha, kterou četl manžel a nechal ji ležet na stolku, mne velice zaujala. Najednou jsem zjistila, že historie druhé světové války není jen o datech bitev, o jménech generálů a počtech padlých, jak jsme ji dostali předloženu kdysi dávno v hodinách dějepisu, ale je také o mnoha dalších faktorech - např. důmyslnosti, odhodlanosti, mazanosti, ale i náhodách a troše štěstí, nebo naopak smůly. Vřele doporučuji k přečtení.... celý text


Hajný a já

Hajný a já 1990, Eva Bešťáková
4 z 5

Ke knížce jsem se dostala úplně náhodou - hledala jsem do letošní výzvy knížku o hajném, kterým jsem chtěla být, zatímco jsem se stala učitelkou - ta byla v žebříčku na místě č.2. No a od kolegů na Databázi knih jsme dostala tento tip. Příběh o mladém páru - hajném a učitelce, kteří míří do "vyhnanství" na lesní samotu byl příjemným čtením a jak znám život na venkově - i reálným vykreslením jejich tehdejší situace. Smekám před hlavní hrdinkou, jak ustála životní peripetie, na které nebyla svým dosavadním městským životem připravená a ani se moc nedivím, že to na konci dopadlo tak, jak to dopadlo. Kdo má rád již zde zmiňované Vejce a já Betty MacDonald, nebo příběh Když v ráji pršelo Jiřího Otčenáška, neměl by tuto drobnou knížku minout.... celý text


Hovno hoří

Hovno hoří 2005, Petr Šabach
2 z 5

Po knížce jsem sáhla, protože jsem chtěla poznat pramen pr film Pelíšky, ale zklamala mne. Tak mám aspoň splněn bod letošní výzvy - kniha s obálkou, která se mi nelíbí.... celý text


Soví jeskyně

Soví jeskyně 1989, Miloš Zapletal
5 z 5

Moje srdcovka už od puberty. Vždycky jsem těm třem klukům záviděla a plánovala, že se po jejich stopách také jednou vypravím. Zatím jsem to nestihla, ale co ještě nebylo, třeba přeci jen jednou bude - i když třeba až v důchodu :-)... celý text


Kronika zániku Evropy: 1984–2054

Kronika zániku Evropy: 1984–2054 2019, Vlastimil Vondruška
5 z 5

Mně se kniha moc líbila. Žasnu nad autorovým rozhledem a schopností vytvořit takhle košatou rodovou historii, která podle mého názoru poměrně přesně zmapovala nedávnou historii a nebála se vyrazit do budoucích let. Nakolik se autorova vize trefí, to je otázka budoucnosti, ale určitou logiku to jistě má. Sice doufám, že ta skutečná budoucnost bude pro ČR trošku optimističtější, ale kdo ví...... celý text


Slezské písně

Slezské písně 1985, Petr Bezruč (p)
5 z 5

Poslední krůček ke splnění letošní Čtenářské výzvy. Ze svých školních let ve mně zůstaly stopy velice působivých básní, takže moje volba knihy z Ostravska byla jasná. Jen jsem si ji nechala na špatnou dobu. K vánočním svátkům se její melancholická, dramatická a místy silně depresivní nálada moc nehodila. Přesto se mi básně zdály ještě působivější, než jsem si je pamatovala. Nejspíš tomu napomohly roky navíc, mateřství, nasbírané životní zkušenosti. Ne všechny symboly mi byly jasné, občas jsem musela zapátrat po souvislostech v jiných zdrojích, ale o to to bylo zajímavější - hotové detektivní pátrání. Nebyla to tedy rozhodně kniha "na posezení" - musela jsem ji "užívat pěkně po kapkách", ale vůbec své volby nelituji.... celý text


Z Čech až na konec světa

Z Čech až na konec světa 1890, Alois Jirásek
5 z 5

Takové čisté a lidsky opravdové vyprávění z časů, kdy si ještě rodina poseděla spolu a vyprávěla si, kdy se cenila poctivost, čest, láska k vlasti a zodpovědnost k národu.... celý text


Bůh maličkostí

Bůh maličkostí 2001, Arundhati Roy
5 z 5

Číst tento román bylo jako stát se trosečníkem na zcela neznámém tropickém ostrově zalévaném monzunem kdesi na opačném konci světa. Sedět na pláži bez možnosti odejít, bez možnosti pohybu, jen sedět a dívat se, jak přichází ke břehu vlna za vlnou a vylévá se přes okraj mořské vany. A v té spoustě cizích jmen, složitých příbuzenských vztahů a slov neznámého jazyka - tak jako ve spoustě pěny, řas, větviček a všeho dalšího, co voda nosí - pozorovatel ani nepostřehl, že s každou stránkou, jako s každou vlnou, před ním vyvstává další dílek příběhu. Když už byl úplně zmaten, najednou zjistil, že to celé začíná dávat smysl. Jako by se v písku před ním vždy na chvilku objevil jeden kousek složité mozaiky, aby byl zase pohlcen mořem a na okamžik se poodkryl jiný z úplně jiného konce. To, co původně vypadalo jako střepy z různých rozbitých nádob, se postupně skládalo jen do jedné obrovské nádherné a přitom děsivé fresky. To co se původně zdálo nespojitelné a nesouvisející, se nakonec poskládalo do perfektně promyšleného celku. A jak příliv sílil a příběh mířil do tragického finále, zbyly trosečníkovi už jen oči pro pláč. Poslední mohutná vlna vyrvala fresku z písku, odnesla ji pryč a trosečník zůstal sedět na pláži - těžko říct jestli chudší o iluze, nebo bohatší o poznání a jen nastavoval svou tvář jemnému pobřežnímu vánku, který osouší, konejší a uklidňuje. Jestli bych knihu doporučila? Určitě všem, kdo se nebojí velkých výzev, a lepo zor - ni kdyneví te,co vámtavý zvavesku tečno stipři nese...... celý text


Příběh služebnice

Příběh služebnice 2008, Margaret Atwood
5 z 5

K této knize mne přivedla letošní Čtenářská výzva. Domnívala jsem se, že byla oceněna Man Bookerovou cenou - chyba! Byla jen nominovaná, ale to rozhodně nevadí - najdu jinou :-) Bylo to velice zajímavé čtení, které se zvolna rozjíždělo a mrazivě gradovalo. Příběh skvělý, perfektně promyšlený, finále - podle mého - excelentní. Děsivé pro mne je, že kniha, která byla napsána v polovině osmdesátých let a leckdo ji řadil do sci-fi, dnes v lecčems popisuje realitu. Já jen doufám, že dál už to nedojde.... celý text


Vražda v ambitu

Vražda v ambitu 2005, Vlastimil Vondruška
5 z 5

Moje stá přečtená knížka zapsaná na Databázi knih a celkově šestá od tohoto autora, kterého jsem před časem objevila právě díky Databázi a její Čtenářské výzvě. Myslím, že i kdybych se snažila vybrat si pro jubilejní pozici co nejhezčí čtení, nemohla bych si vybrat lépe. Díky panu Vondrušovi a jeho královskému prokurátorovi Oldřichovi z Chlumu jsem si opět užila několik milých, příjemných a napínavých večerů.... celý text


Duch znojemských katakomb

Duch znojemských katakomb 2019, Vlastimil Vondruška
5 z 5

Nemám přečtené všechny knihy z řady Hříšných lidí Království českého, ale zatím mne žádná nezklamala. I tentokrát - perfektní čtení, velice příjemný zážitek. Prostě Oldřich z Chlumu a jeho panoš Ota jsou pro mne velmi milými a sympatickými společníky. Těším se, co si z této řady najdu příště.... celý text


Po otřesech

Po otřesech 2010, Haruki Murakami
3 z 5

Tuhle knížku jsem si přinesla z knihovny díky Čtenářské výzvě a přečíst ji byla pro mne opravdu výzva. Nemohla jsem se do příběhů začíst, když jsem ji četla vleže, okamžitě jsem usnula, předchozí děj si nepamatovala - prostě to byla spíš Murakamiho pomsta. Nakonec jsem to s vypětím všech sil přeci jen dala - vzala jsem to jako určitou sondu do životního stylu a myšlení Japonců. Musím ale dodat, že kdyby to byla sonda do života mimozemské civilizace, rozuměla bych tomu asi stejně. Poctivě ale přiznávám, že i přes potíže jsem si mezi povídkami vybrala dvě, které se mi i líbily: Thailand a závěrečné Medovníky. Pro pochopení autorových náznaků a rébusů byl pro mne nakonec záchranou závěrečný doslov Tomáše Jurkoviče, který buď dostal od Murakamiho vysvětlivky, má bujnou fantazii, nebo Murakamiho dílo dlouho a pečlivě studoval a promýšlel. Ať tak či tak, díky jeho vysvětlení jsem přeci jen pochopila alespoň základ a pro hodnocení knihy jsem vzkřísila alespoň tři hvězdičky. Za mne bych možná doporučila číst tuto knihu tak, že nejdřív je třeba dát si doslov a potom se teprve pustit do povídek. Toto byla moje druhá (a nejspíš poslední) kniha tohoto autora. Obávám se, že na jeho způsob myšlení a psaní nemám ty správné "malé šedé buňky".... celý text


Vražedné struny

Vražedné struny 2015, Oscar de Muriel
5 z 5

I já jsem po této knížce sáhla díky Čtenářské výzvě a nelituji. Bylo to velice příjemně napínavé čtení, které mne obohatilo po mnoha stránkách. Vzrostl můj rozhled hudební, zeměpisný i biologicko-genetický. Jediným drobným mínusem pro mne byla možná až příliš násilná snaha o humorné dialogy, kdy autor "tlačil na pilu" na můj vkus až malinko moc. Některé dialogy byly ale opravdu skvělé a navíc autor těch pár ztrátových desetin bohatě vyvážil velice neotřelou zápletkou a pěkně vyváženým dějem. Všech pět hvězdiček si tedy podle mého názoru určitě zaslouží . Máte-li někdo chuť porozhlédnout se po starém dobrém Londýně a především ještě lepším Edinburghu v časech Jacka Rozparovače, pak po knize směle sáhněte.... celý text


Čekání v zástupu

Čekání v zástupu 2014, Anna Blažíčková
4 z 5

Velice zvláštní kniha. Slova, která člověk zná a běžně používá, jsou poskládána tak, že působí nějak jinak - poeticky, zajímavě, nečekaně, zvláštně. Některé části jsem si musela přečíst několikrát, abych mohla dostatečně vstřebat jejich sdělení - není to na běžné čtení, kdy se příběh odvíjí a člověka nepustí. Tady se musí po kouskách, nechat text doznít v duši, počkat až se vstřebá, pochopí a osvojí. Zvláštním způsobem vypovídá, o lidském životě. Nevím, jestli mám knihu doporučit - přečíst ji, aćkoliv je útlá, není úplně jednoduché, ale já jsem ráda, že mne Čtenářská výzva 2019 vyzvala, abych si ji přečetla (kniha s černobílou obálkou). Už asi tuším, co znamenají ty různě dlouhé černé čárky na bílém poli na obálce - Čekání v zástupu.... celý text


Slyšte můj hlas

Slyšte můj hlas 2014, David Vaughan
5 z 5

Po pozvolném začátku nečekaně působivé vyprávění o době, kdy sudetští Němci řešili svou národnostní otázku a naši zahraniční spojenci nevěděli co s námi, aby měli klid.... celý text


Uzel

Uzel 2014, Dominik Dán
5 z 5

První setkání s tímto autorem a jsem moc ráda, že mi jeho knížka zkřížila cestu. Konečně jsem potkala chytrou detektivku, která nesází na stříkající litry krve, ale nabízí napětí, poučení i vtip. Co pro mne byla hodně silná káva, to byly metody StB. Ty kapitoly se mi četly hodně těžce a s mrazením v zádech. Jinak ale za mne rozhodně plný počet hvězdiček a jdu se porozhlédnout po katalogu naší místní knihovny, které další "dánovky" by mi mohli nabídnout. :-)... celý text


Cizinka

Cizinka 2010, Diana Gabaldon
4 z 5

Velice zajímavá a čtivá kniha na pomezí mnoha žánrů, do které jsem se nejprve nemohla začíst a nakonec jsem ji těžko odkládala. Po těžkém začátku, kdy jsem si řekla, že vydržím do stránky 50 a pak se uvidí, jsem se do ní začetla tak, že už jsem se od ní nemohla odtrhnout. Hlavní hrdinku potkalo na její cestě tolik komplikací a dobrodružství, že víc už jich snad ani nebylo možných. Jen posledních sto stránek už na mne bylo trochu příliš - to už autorka v sympatické spoustě zastoupených žánrů přešaltovala až do pohádky. Když už se Claire bez potíží postavila hladovému vlku a dokázala mu svými prsty roztáhnout čelisti, to už jsem rozdýchávala s obtížemi a (pozor spoiler) když ji potom před celou vlčí smečkou zachránil nečekaný příjezd sluhy dávného obdivovatele její tchýně, to už jsem opravdu kroutila hlavou a zachraňovala se rčením "inu svět je malý". Proto dávám o hvězdičku méně. Přesto si ale myslím, že čas strávený nad tímto románem rozhodně nebyl ztracený a můžu ho dalším zájemcům jen doporučit, stejně jako televizní seriál, který v nedávné době podle tohoto románu vznikl. Další díly už si nejspíš nepřečtu, jsem zcela spokojená s finále tohoto prvního dílu - Jamie a Claire všechno ve zdraví zvládli a jsou spolu. Nač riskovat další katastrofy?... celý text