Riccia přečtené 191

Zajatci Ďáblova chřtánu 2014, Arnošt Vašíček

Přestože je to údajně kniha pro děti, prima čtení v ní najde i dospělák. Zajímavé jsou i závěrečné poznámky o reálných pramenech, na jejichž základech autor fiktivní příběh vytvořil.... celý text

Besídka zvláštní školy 1969, Miloslav Šimek

Když jsem hledala do výzvy knihu, která byla poprvé vydaná v roce mého narození - zajásala jsem, když jsem zjistila, že mezi ně patří i Besídka zvláštní školy. O těchto povídkách jsem hodně slyšela, ale nikdy jsem je nečetla. Znala jsem jedině snad hlášku "V 17.05 je tu hroch." Knihu jsem si sehnala, pustila se natěšeně do čtení, ale nakonec jsem z ní žádnou velkou radost neměla. Asi se nevezu na té správné humorné vlně, ale "humor" těchto povídek mi přijde takový jakoby vydřený, strojený, hodně stavěný "na efekt", prostě je pro mne nepřirozený. Tím nechci nijak urazit ostatní, kterým se povídky líbí, jen bohužel musím přiznat, že já k nim nepatřím. Tak mi zbyla aspoň ta pěkná hláška "V 17.05 je tu hroch." :-)... celý text

Okamžiky štěstí 2016, Patrik Hartl

Já jsem spokojená za letní nenáročnou oddechovku.

Aye-Aye a já 1994, Gerald Durrell

Poslední kniha mého oblíbeného autora. Jakoby tušil, že už žádné další příště nebude. Na pozadí výpravy na Madagaskar shrnul vše, o co mu v životě v ochraně přírody šlo. Působivá, čtivá a lidsky moudrá kniha, která se loučí slovy "Náš kruh se uzavřel, ale všichni víme, že kruh nemá žádný konec." Gerald Durrell dokázal neuvěřitelné věci. Díky mu za ně.... celý text

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Lehké a příjemné čtení, které nezarmoutí, ale ani nic nepřinese. Některé pasáže mne pobavily, jindy jsem si připadala jako střízlivý o silvestrovské půlnoci - takové to nucené veselí, kdy se očekává, že se člověk bude otřásat veselím, ale ono to tak nějak nejde. Věřím, že i když je v knize hodně použita určitá nadsázka, spousta situací má svůj reálný základ ve zkušenostech autora - kastelána. Pointa žádná - přetrženo ze dne na den, kronika pokračuje ve druhém díle. Do druhého dílu možná mrknu, ale asi nevydržím.... celý text

Santini: Peklem duše k světlu světa 2016, Jaroslava Černá

Životopisy slavných běžně nečtu, ale postava tohoto geniálního architekta si po návštěvě Žďáru nad Sázavou vyžádala sběr dalších informací a tahle kniha na mne koukla v knihovně a nezklamala. Příjemné čtení, které mi představilo tohoto mistra ve své lidské podobě. Přečtení knížky mne motivovalo k dalšímu hledání a nakonec jsem nestačila žasnout, jak plodný architekt to byl a jak moc se v našem kraji angažoval.... celý text

Poslední poklona Sherlocka Holmese 1975, Arthur Conan Doyle

Dýka s hadem 2002, Vlastimil Vondruška

Ženy na pranýři 2013, Naďa Horáková

Moje v pořadí druhá kniha od této autorky i z cyklu Mocní a ubozí Markrabství moravského. Po Brněnských nevěstkách, do kterých jsem se pustila díky Čtenářské výzvě 2018, se mi ještě nechtělo s prostředím středověkého Brna ani s jeho obyvateli loučit. Část rodinných propletenců jsem ještě měla v hlavě z minulé knihy a u zbytku už jsem věděla, že to nemusím tak hrotit - i bez podrobných znalostí jednotlivých příbuzeneckých linií mne čekalo milé, příjemné a napínavé čtení, které jsem si docela užila. Určitě se časem pustím i do dalšího příběhu této řady.... celý text

Fiorella a záhada mrtvého netopýra 2007, Vlastimil Vondruška

Knížka pro děti, ale své si v ní najde i dospělák. Příjemné čtení na pár milých večerů.

Počátek 2018, Dan Brown

Mám to přesně jako Romanka 89. "Mě Brown prostě baví." Čtení napínavé, inspirativní, obohacující. Nový román - nové téma, nové památky, nové náměty k zamyšlení. Já osobně jsem velmi spokojená :-)... celý text

Strážce duší 2 2005, Arnošt Vašíček

Příjemně napínavá oddechovka, která se čte sama a těžko se od ní odchází.

Podivná svatba na Lichnici 2012, Vlastimil Vondruška

Nejsem žádný dějepisný nadšenec, takže mne nějaké "historické nepřesnosti", které iritovaly ostatní, nechávaly zcela v klidu. Mně bohatě stačilo takové základní historické zařazení a základní rámcové reálie. O zbytek mé spokojenosti se postaralo prostředí (děj se z větší části odehrává na hradě Lichnici, kam často a ráda jezdím) a celkem sympatické postavy spravedlivého Oldřicha z Chlumu a jeho ženami smýkaného pomocníka Oty. Docela čtivý příběh, jehož poslední třetina je nejlepší, je příkladem toho, že problémy - včetně těch kriminálních - je nutné řešit komplexně. Tedy nejen hlavou, ale pokud možno i úplně jiným orgánem. Na druhou stranu se ale také nic nemá přehánět. Podivná svatba je mou první Vondruškovou historickou detektivkou, ale troufám si tvrdit, že určitě ne poslední.... celý text

Bajky barda Beedleho 2017, J. K. Rowling (p)

Pohádky se mi líbily, dodatky a vysvětlivky Albuse Brumbála bych tam asi ani mít nemusela.

Strážce duší 2005, Arnošt Vašíček

Zcela souhlasím s předchozími příspěvky - i já jsem hltala u televizní obrazovky seriál Strážce duší, a tak když jsem teď narazila na knížku pana Vašíčka. moc ráda jsem si ty pohodové večery připomněla. Příjemné pohodové čtení, které můžu všem zájemcům u tajemno a historické záhady okořeněné současnou detektivní zápletkou jen doporučit..... celý text

Brněnské nevěstky 2012, Naďa Horáková

Když se v ději objevila asi padesátá postava, mírně jsem znervózněla, jestli takovou porci postav zvládnu. Jejich příliv se sice postupně mírnil, ale neustal. Přesto to byla velice zajímavá a čtivá kniha, od které se téměř nedalo odejít. Smekám před paní autorkou pomyslný kloubouk, že při péči o rodinu a učitelské práci zvládne ještě studovat historické prameny a dát dohromady takhle propracovaný historický román s detektivní zápletkou, který mne nejen skutečně bavil, ale také mi dost podstatně rozšířil povědomí o životě v období středovéku. A díky i za prameny na konci knihy - díky nim jsme si pěkně dohledala, kde vlastně ten vrch Puhlík byl :-)... celý text

Maska smrti 2003, Arnošt Vašíček

Napínavá, čtivá, zajímavá. Ráda jsem si ji přečetla a ráda si přečtu i nějakou další :-)

Podivná knihovna 2014, Haruki Murakami

Po Podivné knihovně jsem v naší městské knihovně sáhla proto, že jsem o ní slyšela v letošní Čtenářské výzvě a chtěla jsem jí "ochutnat", přestože už mám tento bod výzvy splněný. Přiznám se bez mučení - nepochopila jsem ji. Nyní jsem si pročetla předchozí komentáře a díky Chesterton, která mne navedla na "překlad do lidštiny" od čtenářky s přezdívkou Clea3112 , jsem nedopadla jako Efka.saf, která to zhodnotila slovy "Co to sakra bylo?" Podle mne morbidní vyprávění s podivným koncem. Co však oceňuji - to jsou ilustrace. Alespoň jsem neměla problém představit si ovčího mužíka :-) Nevím nevím - Murakamiho literární surrealismus (jak jsem se poučila u Eeli) mne nějak neoslovil. Možná by se to dalo zkusit ještě jednou s Clea3112-iným komentářem coby záložkou. Třeba bych konečně chytla tu "správnou vlnu". Co pro mne bylo asi nejzajímavější - že tak jako u nás chováme v kleci kanáry, tak pro Japonce jsou exotičtí naši milí špačci. :-)... celý text

Ztracená brána 2012, Arnošt Vašíček

Po Ďáblově lsti, která byla téměř přesným kopírováním televizní trilogie, jsem očekávala opáčko seriálu i ve Ztracené bráně. Ouha - chyba lávky. Děj, postavy, vazby, vztahy - všechno jinak. Třicet stránek mi trvalo, než jsem se srovnala s tím, že bude nejlepší na seriál zapomenout a začít se soustředit na knížku. Četlo se to pěkně, ale bylo to na mne místy až moc pohádkově neskutečné a trošku přitažené za vlasy. I když kdoví, třeba je na autorových teoriích opravdu nějaké to zrnko pravdy.... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Podle mého názoru neuvěřitelně precizně promyšlený a podaný příběh. Literárním a jiným cenám akademiků nepřikládám většinou žádnou váhu, ale tenhle román si cenu určitě zaslouží. Všechno v něm souvisí se vším. Děj se nestále střídá v čase i prostoru napříč válečnou Evropou, ale místo chaosu v něm vládne řád. Příběh se vyvíjí a završuje a přesto se hlavní hrdinové neustále vrací ke svým kořenům. Žijí svůj život, ale nežijí ho podle svého, žijí ho podle diktátu válečné doby, podle diktátu zdravotního postižení. Jak je to za takových okolností s vlastním svědomím, s vlastní odvahou se zodpovědností za sebe i druhé? Smutný ale krásný příběh, který mne často přivedl ke srovnání našeho života a života našich pradědů před necelými osmdesáti lety. Ten příběh ve mně bude doznívat nejspíš ještě dlouho. Možná se poohlédnu po verneovce Dvacet tisíc mil pod mořem a pustím si k tomu Debussyho Clair de lune ...... celý text