1. Domů
2. Autoři
3. Arnošt Vašíček
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 50
• Bazar 25
• Životopis
• Citáty 27
• Diskuze 9

Nová kniha Arnošta Vašíčka

Největší záhady Řecka

Staré řecké báje skrývají tajemství. I když jsou plné děsivých monster a neuvěřitelných události, nacházíme v nich poměrně přesné zprávy o fascinující minulosti... detail knihy

Populární knihy

/ všech 50 knih

Nové komentáře u knih Arnošta Vašíčka

České tajemno 2

„Knížky pana Vašíčka mám rád. Líbí se mi jeho vypravování o záhadách a tajemstvích.“
— koblížek779

---

Strážci grálu

„Kdo by neměl rád záhady a tajemství. A na takovém hradě, jako je Zvíkov, se to přece záhadami musí přímo hemžit. Ale je tomu skutečně tak? Nemají Vašíčkovy teorie nějaké trhliny? Runa je líčen jako odborník všech odborníků, přitom jeho znalosti ikonografie jsou prachšpatné. Pokud si myslí, že každý Baltazar musí být černý, jen ukazuje, že vůbec nezná způsoby vyobrazování Klanění tří králů. V obdbobí středověku se ve středovevropských podmínkách černoši vyskytovali jen velmi vzácně a obrazy "černého vzadu" se tu začaly objevovat později, než v oblastech jako je Itálie či Španělsko. Zato se však často prostřednictvím tří králů zobrazovaly tři lidské věky - starý, moudrý kmet, muž v nejlepších letech a bezvousý mladíček - a právě to je ta "grálová panna" Arnošta Vašíčka. Stejně tak není nic neobvyklého na tom, že má schránka na dar podobu ciboria. Podobných totiž najdeme třináct do tuctu. Stačí se třeba podívat na Klanění tří králů v Libiši, Brixenu, na tondo Fra Angelica a Lippiho,... - tam všude je také podobně mladistvý a žensky vyhlížející třetí král, předpokládal by Runa i v jejich blízkosti další exempláře svatého grálu :-)? Zkrátka a dobře, výjev ze Zvíkova se nikterak nevymyká tehdejšímu způsobu zobrazování výjevu Klanění tří králů (více viz bakalářská práce Karel Holinger "Ikonografie Klanění tří králů v umění českého středověku", Jan Müller: "K restaurování oltáře s reliéfem Klanění tří králů ze Zvíkova", Památky a příroda: časopis státní památkové péče a ochrany přírody 16, č. 2, (1991), s. 65-76. O Zvíkově a jeho tajemstvích daleko lépe než tato kniha vypovídá "Gotická architektura v jižních Čechách: zakladatelské dílo Přemysla Otakara II." od Jiřího Kuthana, "Národní kulturní památka státní hrad Zvíkov" od Františka Novotného, "Zvíkov: dějiny a umělecké památky hradu" od Jiřího Kuthana a Naděždy Kubů nebo "Královská založení na jihu Čech za vlády posledních Přemyslovců" od Lavičky, Čapka, Fröhlicha a spol. Kdo se chce více dozvědět ke Hlízové věži, toho Kromě Kuthanovy knihy jistě potěší i článek Jiřího Varhaníka "Hlízová věž hradu Zvíkova", In: Průzkumy památek 7, č. 1, (2000,) s. 15-32. Kdo se chce dozvědět více k tématu svatého grálu, toho by mohla zajímat kniha editovaná Jiřím Pelánem "Putování za Svatým Grálem" nebo Ecovy "Dějiny legendárních zemí a míst" nebo článek Davida Zbírala "Grálová queste jako pouť. Od středověku po Ottu Rahna", Religio, roč. 11, č. 2 (2003), s. 163-184.“... celý text
— Sisssi

---

Krev démona

„Chtěla jsem vědět, jaký bude závěrečný díl, když už ho nenatočili. Mám ráda příběhy s templáři. Četlo se to dobře, spíš jako předloha pro film. Vlastně jsem si je i představovala. Po dočtení rovněž chápu, proč to nebylo natočeno. I když asi chápu vývoj postav, hlavně té jedné. Přesto bych raději četla jiný konec.“... celý text
— Jessybelle

---

---

Záhady Strážce duší

„Skvělé doplnění ke Strážci duši, kde jsou záhady více rozebrány a doplněny o ilustrace a fotografie“
— matej0399

---

Ztracená brána

„Trochu těžkopádnější styl než u Ďáblovy lsti. Nicméně i tak vcelku čtivý a zajímavý. Líbilo se mi vetkání faktů do příběhu, mám ráda, když mě kniha inspiruje, abych si něco sama našla. Možná se mi i líbilo víc, jak to bylo v knize, takové víc "reálné" než ve filmovém zpracování. Téměř se zdá, že jde o dva různé projekty. Dost se od sebe liší. Zkusím nějakou autorovu nepříběhovou knihu.“... celý text
— Jessybelle