Lenucha77
přečtené 83
Outsider
2019,
Stephen King
Souhlasím s tím, že první dvě třetiny ok, i když druhá se začala nějak tahniut. Ta třetí se mi zdála spíš pro děti - já nevím. Ale v zásadě dobrá Kingovka, mistrně napsaná, tak jako vždy!... celý text
Sněžný měsíc
2019,
Michaela Klevisová
Již pátá přečtená kniha od autorky, zatím se mi líbila asi nejvíc. Udělala jsem možná chybu, že jsem začala číst od poslední vydané Drak spí a nečetla chronologicky.... tím jsem se ochudila o návazném sledování životní cesty policisty Josefa Bergamana. Jinak autorka je prostě talentovaná spisovatelka, jen člověk nesmí číst třeba tři její knihy po sobě, což jsem udělala já a pak už mi trochu děje jednotlivých knih splývaly. Takže rada: prokládejte vždy jiným žánrem či autorem.... celý text
Listopád
2021,
Alena Mornštajnová
Doteď jsem byla naprosto fascinovaná vším, co AM napsala. Přesně proto jsem neváhala nad koupí knihy Listopád, sázka na jistotu.... No, tak ne! A ptám se - proč? To skutečně je nutné od začátku do konce knihy zasévat beznaděj, marnost, smutek? Čím víc zděšení a hrůzy, tím se to líp prodává? Jinak si tento počin nedokážu vysvětlit. Vždyť dramatičnost příběhu jde přece vyzvednout i jinak, než se potacet v plytkosti nedokresleni postav, na každé stránce popisovat hrůzy onoho období... jasně, při druhé světové válce to je na místě, ale bohužel AM zřejmě miluje ostnaté dráty a plesnivé stěny vězení, neutěšený stav hrdinů natolik, že si musela vymyslet historii, která se ani nestala, aby mohla hrůzami bezútěšnosti zamořit knížku od první do poslední strany, bez jakékoliv vyhlídky na cokoliv dobrého. Bez špetky humoru. Její vypravěčský um tady vůbec nepřilnul se žánrem sci-fi. Absolutní sáhnutí vedle, možná s poselstvím nastolit u většiny čtenářů deprese a pocity zmaru. Proč?... celý text
Drak spí
2020,
Michaela Klevisová
Moje první přečtená knížka od této autorky a jsem spokojená. Nic mi tam nechybělo ani nepřebývalo, trochu se mi motal konec, ale to bylo způsobeno zřejmě mojí nedostatečnou pozorností - musela jsem se někdy vracet. Nicméně - paní Klevisová si ocenění nejlepší detektivky dle mého zaslouží a určitě brzy sáhnu po další její knize.... celý text
Šikmý kostel 2
2021,
Karin Lednická
Před chvílí jsem dočetla, hodnotím jako výborné dílo, za kterým musí být neskutečně hodin práce, stejně jako na prvním díle, jen si myslím, že pamětníky, nebo spíš jejich potomky, co slýchávali, jaké to bylo na přelomu století, se do jedničky muselo ještě hůř hledat a pátrat, studovat materiály, archiv ... Smekám. A pak, jak paní Lednická dokázala všechno skloubit s životními příběhy, to vypracování - to je neuvěřitelné. Znovu se přesvědčuji, že české autorky čtu poslední dobou nejraději, za mě převyšují (no, ne zase všechny ;)). Ale moje volba nové knížky se čím dál častěji stáčí do českých vod.... celý text
Terapie
2022,
B. A. Paris (p)
O bodík lepší než Za zavřenými dveřmi.... Takže nic moc, tuctovka, moc nechápu, co je na té knížce tak "best". Už jsem i přemýšlela, jestli to není vinou překladu, přece jenom nemáme v češtině tolik časů... Každopádně- neodnesla jsem si z knížky vůbec nic, na druhou stranu- statečně jsem dočetla ;)... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Neznám mnoho knih ani autorů, o kterých bych s klidným svědomím mohla říct, že si je přečtu znovu. Paní Mornštajnová je neuvěřitelná, jak nám tady sází jeden příběh ta druhým, má neskutečné historické znalosti, životní zkušenosti, nadhled a vypravěčský um.... Když tyto věci zamícháme a propojujíme, nemůže z toho vzniknout nic jiného, než parádní dílo, hodné přečtení hned několikanásobného. Tady navíc zjišťujeme, že vyslovené slovo jako takové může hodně ublížit, nejde vzít zpátky, tak jako okamžik rozhodnutí. Nebudu vyzrazovat, co mě dostalo až úplně v závěru, to bylo nefér k těm, co knížku ještě nečetli. Opět děkuji autorce, rozhodně knížka dostane důstojné místo v knihovně.... (Jdu se shánět pomalounku po knize Listopád.)... celý text
Můj grónský rok
2020,
Eva Kollerová–Střihavková
Začnu netradičně - obal knihy se moc povedl, krásná grafika, co jsem ale hodně dlouho rozdýchávala jsou mrňavá písmena - s tím jsem se snad ještě nesetkala a zkazilo mi to po otevření knížky chuť ji číst. Nicméně dočteno a kupodivu bez lupy... Knížka určitě neurazí, ze začátku jsem měla problém s tím, že autorka často přeskakovala z jednoho tématu na druhé, hned byla Nela u vzpomínek, hned zase v realitě, že jsem dostala podezření, jestli se z toho nevyklube nějaká "schíza", to se ale nestalo a šlo asi o jen můj subjektivní pocit. Líbilo se mi, že se hlavní hrdinka dokázala popasovat s tak nehostinnou, ledovou zemí, špatným manželstvím, bez možnosti se uplatnit, přitom z toho pobytu v Grónsku nezešílet. Pokud bych měla odpovědět na otázku, zda bych četla znovu? -po pravdě- asi ne. Chyběl mi humor...... celý text
Trhlina
2016,
Jozef Karika
Zjišťuji, že knížky označené jako bestseller jsou na tom do značné míry v nevýhodě. Alespoň u mě. Nevím, jak to máte vy, ale když si pořídím nějakou takto opěvovanou knihu, pak od toho moc čekám. A když čtu, sleduju sebemenší poděl... i u Trhliny v první třetině jsem to tak měla - přehnaný, ne dobře rozpracovaný začátek, nedostatečná hra se slovy.... Ale pak to začalo, dej mě vtáhl a už jsem se vezla.... Mám ráda překvapivý konec, krásně šílené, mrazivé, navíc netuším, co všechno je vymyšlené, nebo co je na tom příběhu pravdy. Každopádně na Tribeč mě nikdo nedostane a i v Jeseníkách se v lese někdy při vzpomínce na knihu mimoděk otřesu.... celý text