Lenucha77
komentáře u knih
Dědina
Petra Dvořáková
Nesnáším lakomé lidi, a tak pro mě byla především druhá část trochu v tomto ohledu utrpením. Chyběl mi příběh. Občas se vyprávění táhlo jak špacír dědinó :). Moc oceňuji originální ztvárnění. Asi poprvé váhám s hodnocením. 3,5 z 5.
Cesta do blikajícího pekla
Šárka Andrlová
Tato kniha mě naprosto odrovnala. Je výpovědí, varováním, nahlédnutí do hlavy hráče. Umožní pochopit, co se s nimi děje a pak člověk pochopí, jak důležité bylo zakázat automaty v rohu každé hospody. Protože jsem měla možnost vidět gamblery v akci i pak, když už přišli o všechno - tedy z druhé strany, tak vím, že přesně takto to probíhalo. Výsledkem byly vždy zničené rodiny a zpřetrhané vazby přátelství. Kniha je velmi dobře napsaná. Měla jsem problém se od ní odtrhnout a moc jsem Mileně držela pěsti.
Tenhle pokoj se nedá sníst
Nicol Hochholczerová
Dvouhodinová záležitost, která mě naprosto dorovnala.
Papírové domky
Jiří Klečka
Začátek pro mě takový rozpačitý - nevěděla jsem, co od knihy čekat. O to víc mě druhá polovina knihy vcelku mile překvapila. Hodně mě vytáčelo oslovování syna mistře:).
neexistence
Eva Pospíšilová
Nevěděla jsem, o čem kniha je. Nalákala mě skvělá obálka a někdy mi to prostě jako doporučení stačí. Během četby jsem se sebou bojovala, jak si u mě vlastně kniha stojí. Nevím to přesně ani teď. Rozhoduji si mezi 3 a 4 hvězdami. Nakonec dávám vyšší hodnotu, protože erotické scény na mě působí v knihách brakově a v podstatě je nevyhledávám, ale tady mi prostě nevadily, navíc gay erotika?? Zvláštní, velmi zvláštní, každopádně emoce ve mě kniha zanechala (ať už jakékoliv), a to je důležité.
Srpny
Jakub Stanjura
Ač mi v první polovině kniha nepřišla až tak výrazná a hlavní hrdinka Daniela se mi zdála tak trochu fňukna (nějak jsem si k ní nedokázala najít cestu), závěr je famózně napsaný a já smekam před tímto debutem.
Zvedá se vítr
Kateřina Surmanová
V podstatě se podepisuji pod hodnocení LuckaLO. Bohužel, po Šepotu z lesa velké očekávání, což se nesplnilo. Měla jsem problémy dočíst, navzdory květnaté češtině, která byla zbytečně místy vyšponovaná a jakoby na sílu. Hvězdičku přidávám za propojení linky postavy Petra a Imbuse ze Šepotu, což mě probralo z letargie a napovědělo, že není všechno snad ztracené...
V pekle jsme všichni Hébert
Madla Pospíšilová Karasová
Ještě žádná kniha ve mě nevzbudila tak brutální emoce. Žádná. Nikdy. Asi u 89. strany jsem se pomalu smiřovala s tím, že knihu nedočtu, že na to prostě nemám. Nezvládám číst o týrání dětí. Stejně jsem nemohla jinak a dala to do konce a ještě teď ze sebe nemůžu dostat husinu.Drásající. Zrůdné. A bohužel, psané na základě skutečných událostí. Vítejte v pekle.
Schovávaná
Tereza Herzogová
Některé knihy slibují anotací báječné čtení a pak bývám někdy hodně, hodně zklamaná. Tady jsem díky anotaci knihu Schovávaná dlouho obcházela. Říkala jsem si - nějaký románek, červená knihovna... Pak jsem mrkla na úryvek textu a nakonec knihu koupila. Výsledek? Žádná červená knihovna se ( za mě díky bohu) nekonala. Bylo to lepší, než bych čekala - pro mě nesmírně milé překvapení. Hlavní postava Šárka je mi blízká " starou duší", vkusem hudebním, smýšlením, životním tápáním, i tím, že se nevzdává svých snů. Je živá, uvěřitelná. Autorka píše velmi dobře, užívala jsem si košatou češtinu. Nenudila jsem se. I schovávanou jsem nakonec s pochopením přijala.
Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
Užívala jsem si každou větu této bravurně napsané knihy. Smekám před autorkou, právem si zaslouží označení český King. Neviděla jsem žádná hluchá místa, po celý příběh květnatá čeština. Napětím jsem mnohdy nemohla přestat číst. Po dlouhé době můžu říct, že je právem dílo označováno jako bestseller. Takto si ho představuji.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Říkáte, že kniha byla předvídatelná,
říkáte, že byla psaná moc jednoduše,
říkáte, že byste radši románovou kroniku...
Tak já vám něco povím: dobré to bylo. (I když pro Les v domě škoda, že jsem četla Vrány od Dvořákové. Ty jsou totiž super.)
Cácora byla taková, jaká nutně musela být, divím se, že vůbec měla vůli k životu. Možná působila na některé čtenáře nesympaticky, ale nevím, jak by se měla podle nich chovat, když prožila to, co prožila?
Za mě ukvapený konec, velké wow se nedostavilo - možná mi chyběla větší hloubka - emoce.
Také nedokážu bohužel kvůli rozjeté kauze říct, jestli byl děj předvídatelný, nebo od kdy se přesně rozkryly karty... to opravdu čtenářskému zážitku uškodilo.
Oceňuji citlivost, jakou se téma uchopilo.
Jinak - určitě zůstane Les v domě v mojí knihovně vedle ostatních děl paní Mornštajnové.
Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Tohle byl slovní balet, užívala jsem si autorčin styl natolik, že bych jí uvěřila v příběhu cokoliv. Krásně vykresluje Šumavu, jde cítit, že je to její srdeční záležitost - nic nepřikrášluje, hory jsou drsný kraj, přitom omamně krásný.
Zaujalo mě, jak podala situaci z pohledu jednotlivých postav, jak je dokázala vysvléct, převrátit jak ponožku - v jednu chvíli jste dotyčného nenáviděli a v druhé byste mu skoro odpustili vraždu. A to i opačně. Rozhodně je kniha parádní práce a dobré čtení!
Jeřabinový dům
Marie Hajdová
Kniha předčila moje očekávání, líbila se mi (krom obálky-zaslouzila by si určitě lepší) od začátku do konce. Dle mého skvělý debut, těším se na další (doufám) tvorbu této autorky.
Josefíně všichni lžou
Kateřina Pantovič
Sedí mi autorčin styl, líbí se mi nadhled, s jakým je kniha vyprávěná. Navíc krásná, milá obálka. Upřímně se z knihy těším. :)
Anežka
Viktorie Hanišová
Otevřené konce mi nevadí, avšak tady bych trošililinku většího náznaku konce uvítala. Jinak - ona asi příroda ví, proč někdy některým rádoby matkám brání v početí ...
Mizení
Jiří Březina
Mé první setkání s autorem a v žádném případě ne poslední. Tomáš Volf, hlavní hrdina - sympaťák na první dobrou, konečně vyšetřovatel z masa a kostí, s city i pochybami, po těch překombinovaných Keplerovkách naprosto výborná detektivka :).
Terapie
Sebastian Fitzek
Začátek vůbec nebyl špatný, v půlce knihy jsem si však už přála,
abych se dostala ke konci, který byl pro mě bohužel předvídatelný... Děj se hodně opakoval, což by mi nevadilo, kdybych se nezačala trochu nudit.
Ale poslední kapitola s poděkováním se mi líbila hodně:)
Jizva
Danuta Chlupová
Pokud bych měla vypíchnout nějaké pozitivum, po přečtení Jizvy zhruba vím, co se událo v Životicích 1944. Nic víc mi kniha bohužel nepřinesla. Spěchala jsem se čtením uspěchaně napsaného románu, abych to tak nějak dala. Nabízí se jistě srovnání s Alenou Mornštajnovou nebo Šikmým kostelem od Lednické. A za sebe musím říct, že naprosto nesrovnatelné. Trochu se bojím říct, že odfláknuté.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Bohužel jsem nedočetla, nevím proč, třeba se k ní vrátím. Nemůžu říct, že by nebyla dobře napsaná, ale prostě mě to nějak...... nezajímá?